|
|
Apollo a Marsyas versus Pieta Rondanini. Srovnání pozdní tvorby Tiziana a Michelangela
Wanková, Veronika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
WANKOVÁ Veronika Apollón a Marsyas versus Pieta Rondanini Srovnání pozdní tvorby Tiziana a Michelangela Tato bakalářská práce se zabývá obrazem Apollón a Marsyas a Pietou Rondanini na pozadí pozdní tvorby Tiziana a Michelangela a zahrnuje dosavadní poznání o těchto dílech, jejich srovnání, ale i srovnání přístupů k pozdním dílům obou umělců. Oba umělci totiž do svých děl těsně před svou smrtí vložili velmi intenzivní myšlenku, která byla nadčasová a více méně se odvracela od současnosti obou starců. Díla se tak stala jasnou odezvou jejich pocitu, že již brzy tvořit nebudou, a proto by se měli plně oddat své milované tvorbě, dokud toho ještě jsou schopni. Při srovnání těchto děl jsem došla k závěru, že si jsou v kvalitě, filozofickém obsahu i ve své výpovědi rovna. Obě tato díla jsou totiž svojí komplikovaností záhadná, a tím i zajímavá. Tato složitost dosahuje až takové míry, že člověk má pocit, že vlastně k žádnému dokončení jejich srovnání ani nemůže dojít, jelikož při dalším pohledu na tato díla se vynořují opět další jejich spojitosti a rozdílnosti. Obraz Apollón a Marsyas i Pieta Rondanini jsou tedy prodchnuty myšlenkami na blížící se smrt a v obou dílech jde především o člověka. Díla se tak bez příkras vracejí k základním potřebám člověka - ochraně, pomoci, spravedlnosti, lásce. Jejich nedokončená...
|
|
|
Malířská výzdoba zámku Bučovice ve 2. pol. 16. století: recepce benátských vzorů
Knedlíková Wanková, Veronika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jakubec, Ondřej (oponent) ; Waisser, Pavel (oponent)
Nástěnná malířská výzdoba pěti bučovických sálů se v minulosti chápala především jako uplatnění kopií několika zjištěných vzorů. V souvislosti s pobytem Jacopa Strady v Bučovicích lze soudit, že se antikvář měl patrně setkat se Šemberou a nabídnout mu či přímo prodat nějaké předlohy pro výzdobu vnitřních prostor zámku. Strada se od přestěhování císařského dvora do Prahy a po ztrátě privilegovaného postavení u císaře Rudolfa II. snažil zprostředkovat předměty svých sbírek nejrůznějším šlechticům. Šemberova potřeba a touha po reprezentativních místnostech hodných rodu Boskoviců tak mohla Stradovi vyhovovat, a tím ochotněji se s ním chtěl potkat. Strada tak pomohl Šemberovi upozornit na význam jeho rodu. Vztažení na něj je patrné hned v první místnosti, kde nade dveře bohatě zdobeného Císařského sálu byl umístěn erb Boskoviců se stříbrným sedmizubým hřebenem na červeném poli. O Stradově sběratelské činnosti se dovídáme především z různých pramenů, ale určení konkrétních předmětů z jeho vlastnictví se již jen obtížně dohledává. Z malého množství dokumentovaných děl a zpráv současníků si lze částečně udělat představu, s kým se stýkal a čí díla obdivoval a sbíral. Ve výmalbě bučovického zámku lze najít čtyři momenty: benátské vzory, kopírování antických kompozic, reakce na výzdobu mantovského Palazzo Te...
|
|
|
Osudy obrazů Palmy il Giovane ve sbírkách Království českého až do dnešních dnů
Wanková, Veronika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
RESUMÉ Veronika Wanková OSUDY OBRAZŮ PALMY IL GIOVANE VE SBÍRKÁCH KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO AŽ DO DNEŠNÍCH DNŮ Diplomová práce "Osudy obrazů Palmy il Giovane ve sbírkách Království českého až do dnešních dnů" se v prvních kapitolách věnuje vztahu Palmy k Tizianově a Tintorettově dílně. Přestože se od nepaměti uvádělo, že byl Tizianovým žákem, nejnovější bádání tuto skutečnost popírá a uvažuje o něm jako o umělci, který pracoval nezávisle na Tizianovi. Je však nutno poznamenat, že pokud Tizianova dílna potřebovala výpomoc se zakázkami, Palma nikdy neodmítl. S druhým benátským velikánem Jacopem Tintorettem měl Palma možnost setkat se při výzdobě Dóžecího paláce v Benátkách. Tímto se mu naskytla příležitost poznat Tintorettův styl, pročež ho obdivoval, a také si k němu a jeho synovi Domenicovi Tintorettovi vytvořil velmi blízký vztah. Druhá část práce dokumentuje Palmova díla. Jelikož byl po smrti mistrů Tiziana, Tintoretta a Veroneseho považován za jejich pokračovatele a nositele tradice kvalitní benátské malby, získával také velké množství zakázek a řada šlechticů toužila mít jeho obrazy. Tento zájem se týkal i českého prostředí. Palmova díla k nám proudila hned z několika center - jednak přímo z Benátek, jednak z Vídně, ale například i z Norimberku. V diplomové práci se mi podařilo zdokumentovat šestnáct obrazů, o...
|
|
|
Apollo a Marsyas versus Pieta Rondanini. Srovnání pozdní tvorby Tiziana a Michelangela
Wanková, Veronika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
WANKOVÁ Veronika Apollón a Marsyas versus Pieta Rondanini Srovnání pozdní tvorby Tiziana a Michelangela Tato bakalářská práce se zabývá obrazem Apollón a Marsyas a Pietou Rondanini na pozadí pozdní tvorby Tiziana a Michelangela a zahrnuje dosavadní poznání o těchto dílech, jejich srovnání, ale i srovnání přístupů k pozdním dílům obou umělců. Oba umělci totiž do svých děl těsně před svou smrtí vložili velmi intenzivní myšlenku, která byla nadčasová a více méně se odvracela od současnosti obou starců. Díla se tak stala jasnou odezvou jejich pocitu, že již brzy tvořit nebudou, a proto by se měli plně oddat své milované tvorbě, dokud toho ještě jsou schopni. Při srovnání těchto děl jsem došla k závěru, že si jsou v kvalitě, filozofickém obsahu i ve své výpovědi rovna. Obě tato díla jsou totiž svojí komplikovaností záhadná, a tím i zajímavá. Tato složitost dosahuje až takové míry, že člověk má pocit, že vlastně k žádnému dokončení jejich srovnání ani nemůže dojít, jelikož při dalším pohledu na tato díla se vynořují opět další jejich spojitosti a rozdílnosti. Obraz Apollón a Marsyas i Pieta Rondanini jsou tedy prodchnuty myšlenkami na blížící se smrt a v obou dílech jde především o člověka. Díla se tak bez příkras vracejí k základním potřebám člověka - ochraně, pomoci, spravedlnosti, lásce. Jejich nedokončená...
|
host ::
RSS.