Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Grünes Gewölbe mezi pokladnicí a barokním muzeem. Historie sbírky do roku 1733
Hlušičková, Pavla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
121 Anglická anotace The Green Vault is among Europe's most exquisite and most famous treasure chambers. It was established as a baroque museum by the Saxon elector and Polish king August the Strong (1670-1733) between 1723 and 1730. During that period, the Wettin dynasty's sumptuous collection of Renaissance and Baroque treasures was placed on view for the first time in eight presentation rooms of the Royal Palace. The inventories of 1733 have survived and form the basis for the present reinstallation of the treasure chamber. In those documents, this group of rooms is referred to as the "Secret Repository of the Green Vault of Dresden. The malachite-green hue of various architectural elements in the rooms of the secret repository probably led to their colloquial designation as the "Green Vault" from as early as 1572. Between 1723 and 1730 August the Strong realized his vision of a Baroque synthesis of the arts as an expression of wealth and absolutist power. In harmony with the festive architecture, 3,000 artworks were presented standing freely against a background of richly embellished and mirrored display walls and on ornamental tables. In this incomparable Baroque setting, the individual artwork receded behind the overflowing abundance of the whole. The rooms themselves have their origins in palace...
Efemérní architektura renesančních festivit v kresbě Giulia Campiho
Hlušičková, Pavla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Diplomová práce informuje o životě a díle cremonského malíře, architekta a dekoratéra Giulia Campiho (cca 1502-1572), který se v roce 1541 stal autorem dekorací pro triumfální vjezd císaře Karla V. do Cremony. Spolu se svým spolupracovníkem Camillem Boccaccinem navrhl celou řadu slavobran, jejichž podoba se do dnešních dnů dochovala na přípravných kresbách. Několik přípravných kreseb, které jsou součástí v nedávné době objeveného alba Clary - Aldringenů z Teplic, uchovává Národní galerie v Praze. Diplomová práce se dotýká problematiky Campiho návrhů slavobran - řeší výtvarné vlivy, které mohly mít na Campiho kresebný výraz vliv, uvádí další dochované kresby z evropských sbírkových institucí a shrnuje podobu trionfa Karla V. v roce 1541 a Filipa II. v roce 1549 do Cremony.
Antonio Campi (1523-1587). Mezi manýrou a barokem.
Hlušičková, Pavla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent) ; Přibyl, Petr (oponent)
Předložená disertační práce zhodnotila formální, stylistickou a kontextuální analýzu malířské tvorby cremonského rodáka Antonia Campiho. Monografické zpracování Antoniovy malířské tvorby doplnilo ke stávajícím syntézám řadu informací, které byly v odborné literatuře doposud zcela vynechány - buď kvůli chybějící fotografické dokumentaci, nebo z důvodu, že badatel danou lokalitu nenavštívil. Práce zhodnotila Antoniovo dílo na základě revize archivního materiálu dochovaného v milánských a cremonských státních i církevních archivech, stejně jako na základě důkladného seznámení se sekundární literaturou. Chronologie Campiho produkce byla seřazena na základě stylistické a formální analýzy a zároveň byla obohacena o řadu srovnání z oblasti lombardsko-ligurského výtvarného prostředí. Pohled na Antoniovo dílo byl doplněn o kresby a deskové obrazy, které se v posledních letech objevily na trhu s uměním. Díky tomuto zevrubnému rozboru se ozřejmilo, že jednoduchá definice starší italské odborné literatury, která Antonia Campiho chápala jako malíře, jenž svou tvorbou formoval základy Caravaggiova šerosvitného přístupu v posledních desetiletích 16. století a v prvních letech 17. věku, se ukázala jako nepřesná. Vyšlo najevo, že se s tímto názorem nelze více ztotožnit. Neustálé změny nálad, překvapení, nevypočitatelnost,...
Efemérní architektura renesančních festivit v kresbě Giulia Campiho
Hlušičková, Pavla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Diplomová práce informuje o životě a díle cremonského malíře, architekta a dekoratéra Giulia Campiho (cca 1502-1572), který se v roce 1541 stal autorem dekorací pro triumfální vjezd císaře Karla V. do Cremony. Spolu se svým spolupracovníkem Camillem Boccaccinem navrhl celou řadu slavobran, jejichž podoba se do dnešních dnů dochovala na přípravných kresbách. Několik přípravných kreseb, které jsou součástí v nedávné době objeveného alba Clary - Aldringenů z Teplic, uchovává Národní galerie v Praze. Diplomová práce se dotýká problematiky Campiho návrhů slavobran - řeší výtvarné vlivy, které mohly mít na Campiho kresebný výraz vliv, uvádí další dochované kresby z evropských sbírkových institucí a shrnuje podobu trionfa Karla V. v roce 1541 a Filipa II. v roce 1549 do Cremony.
Grünes Gewölbe mezi pokladnicí a barokním muzeem. Historie sbírky do roku 1733
Hlušičková, Pavla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
121 Anglická anotace The Green Vault is among Europe's most exquisite and most famous treasure chambers. It was established as a baroque museum by the Saxon elector and Polish king August the Strong (1670-1733) between 1723 and 1730. During that period, the Wettin dynasty's sumptuous collection of Renaissance and Baroque treasures was placed on view for the first time in eight presentation rooms of the Royal Palace. The inventories of 1733 have survived and form the basis for the present reinstallation of the treasure chamber. In those documents, this group of rooms is referred to as the "Secret Repository of the Green Vault of Dresden. The malachite-green hue of various architectural elements in the rooms of the secret repository probably led to their colloquial designation as the "Green Vault" from as early as 1572. Between 1723 and 1730 August the Strong realized his vision of a Baroque synthesis of the arts as an expression of wealth and absolutist power. In harmony with the festive architecture, 3,000 artworks were presented standing freely against a background of richly embellished and mirrored display walls and on ornamental tables. In this incomparable Baroque setting, the individual artwork receded behind the overflowing abundance of the whole. The rooms themselves have their origins in palace...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.