|
|
Metody a výsledky výzkumu efektu psychoterapie
Hořejš, Nikola ; Junková, Vendula (oponent) ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce)
Na začátku práce jsme se ptali, zda má být účinnost psychoterapie ověřována pomocí metody vědeckého experimentu. Tato metodologická otázka vytvořila v teorii výzkumu pevnější a hůře překonatelnou hradbu než v samotné praxi výzkumu. Ukázali jsme, že ačkoliv výzkumy účinku a procesu jsou metodologicky vzdálené, v důsledku jde pouze o různé pohledy na stejný problém s často stejnými výsledky. Jedním z důvodů vzniku disciplíny výzkumu psychoterapie bylo, aby umožnila nahlédnout terapii nezaujatým pohledem. V současnosti je příležitost spojit pohled výzkumný a praktický. Jak RCT, tak i naturalistické studie dospěly totiž k závěru, že terapie je vysoce účinná, a to především díky jistým kvalitám terapeuta a jeho vztahu s klientem. Ukázaly tak z jiného pohledu to, co zastává i praxe psychoterapie. V teoretické části práce jsme došli k závěru, že účinnost terapie by měla být ověřována ve studiích typu RCT s kontrolní skupinou a placebem v těch případech, kdy je to možné. Zároveň je potřeba vždy počítat s faktem, že se tím snižuje externí validita a že kontrolní skupina či placebo z podstaty věci nemohou dosahovat takové kvality, aby sami o sobě dokázaly účinnost určité "složky" terapie.
|
|
|
Psychologie štěstí: možnosti navození změn v prožívání štěstí
Řechková, Ludmila ; Mertin, Václav (oponent) ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá psychologickým chápáním pojmu štěstí. Analyzuje definice jednotlivých autorů za účelem posouzení jejich rozmanitosti a dochází k závěru, že omezení štěstí na emoci je příliš redukující. Snaží se podat co nejvíce aktuální a komplexní pohled na štěstí. Představuje teorie o tom, jakým způsobem lidé hodnotí, že jsou šťastní a zároveň jak tyto procesy probíhají na jednotlivých úrovních psychického fungování. Představuje časový rámec od momentálního intenzivního prožitku štěstí až po dlouhodobé posouzení života jako šťastného. Klade si otázku, zda je štěstí psychický stav, osobnostní rys nebo proces a snaží se na ni najít odpověď v souladu se současným stavem psychologického vědeckého poznání. Uvádí nejnovější výzkumné poznatky vztahující se k modelu hédonického šlapacího mlýnu a set-point teorií obecně. V neposlední řadě zkoumá konkrétní intervence a účinnost jedné z nich testuje v empirické části.
|
|
|
Živly jako metafora osobnosti
Abramčuk, Filip ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Srnec, Jan (oponent) ; Šípek, Jiří (oponent)
Projekt se teoreticky i empiricky zabývá mechanismem fungování metafory živlů při popisu osobnosti. Opírá se o teorii konceptuální metafory, kategorizaci a teorii prototypů a o teorii folkových modelů. Empiricky se věnuje těmto výzkumným cílům: 1. Zjistit jaké významy jsou nejsilněji připisované určitému živlu a zmapovat systematicky jejich sémantický prostor. 2. Získanými výsledky přispět k operacionalizaci jednotlivých živlů, k prohloubení pojmové a obsahové validity testu Four Elements a tím k hlubšímu teoreticko-empirickému podložení konceptu živlů jako metafory popisu osobnosti v psychologii. 3. Zjistit vztahy mezi koncepcí živlů a vybranými koncepcemi osobnosti, jak je reprezentují standardizované testy osobnosti. Metodami sběru dat se staly sémantický diferenciál, seznam osobnostních deskriptorů (adjektiv) a vybrané testy osobnosti (Four Elements, MBTI, EPQ-R, NEO). Výsledky poukazují na významnou shodu ve významech připisovaných živlům, zejména u člověka-ohně a člověka-země a také na významné spojitosti mezi jednotlivými dimenzemi testů osobnosti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Živly jako metafora osobnosti
Abramčuk, Filip ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Srnec, Jan (oponent) ; Šípek, Jiří (oponent)
Projekt se teoreticky i empiricky zabývá mechanismem fungování metafory živlů při popisu osobnosti. Opírá se o teorii konceptuální metafory, kategorizaci a teorii prototypů a o teorii folkových modelů. Empiricky se věnuje těmto výzkumným cílům: 1. Zjistit jaké významy jsou nejsilněji připisované určitému živlu a zmapovat systematicky jejich sémantický prostor. 2. Získanými výsledky přispět k operacionalizaci jednotlivých živlů, k prohloubení pojmové a obsahové validity testu Four Elements a tím k hlubšímu teoreticko-empirickému podložení konceptu živlů jako metafory popisu osobnosti v psychologii. 3. Zjistit vztahy mezi koncepcí živlů a vybranými koncepcemi osobnosti, jak je reprezentují standardizované testy osobnosti. Metodami sběru dat se staly sémantický diferenciál, seznam osobnostních deskriptorů (adjektiv) a vybrané testy osobnosti (Four Elements, MBTI, EPQ-R, NEO). Výsledky poukazují na významnou shodu ve významech připisovaných živlům, zejména u člověka-ohně a člověka-země a také na významné spojitosti mezi jednotlivými dimenzemi testů osobnosti.
|
|
|
Koučování - součást profesního rozvoje
Říhová, Jana ; Bahbouh, Radvan (oponent) ; Wagnerová, Irena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou koučování jako součástí profesního rozvoje. Její první část se zabývá teoretickými východisky koučování. Jsou zde souhrnně popsány definice, s nimiž se lze v odborné literatuře setkat. Pozornost je věnována i historickým a filozofickým základům koučování. Po prezentaci těchto základních informací práce vymezuje koučování vůči jeho příbuzným oborům jako je poradenství, školení, mentoring nebo psychoterapie. V samostatné kapitole je pojednáno o procesu koučování, jeho principech, etapách a základních modelech. V krátkosti jsou zmíněny dva základní typy koučování. Obsáhlejší kapitola je věnována osobnostním charakteristikám kouče a jeho funkci v závislosti na postavení ve firmě. Závěr první části se zaměřuje na problematiku etiky v procesu koučování. Druhou polovinu práce tvoří část praktická, v níž jsou zpracovány dva výzkumy - kvalitativní a kvantitativní. V rámci kvalitativního výzkumu byly v polostrukturovaných rozhovorech získávány informace a názory o koučování od předních českých koučů. Kvantitativní výzkum se soustřeďuje na analýzu vnímání efektivity metody koučování osobami, kteří ji ve svém profesním životě využily jako klienti.
|
|
|
Krize jako obraz hodnot člověka, aneb struktura sémantického prostoru v oblasti krizových situací u buddhistů, křesťanů a ateistů
Klouda, Martin ; Bahbouh, Radvan (oponent) ; Štětovská, Iva (vedoucí práce)
Cílem práce je prozkoumat vztah mezi duchovní orientací a postoji k zátěžovým situacím a k emočním projevům krize. V teoretické části práce je nejprve zmapována široká oblast krize a zátěžových situací. Dále se v této části věnuji popisu současného stavu zpracování otázek spirituality v psychologii. Zbytek teoretické části textu věnuji popisu postojů ke krizi a zátěžovým situacím v různých duchovních směrech - u buddhistů, křesťanů a ateistů. V této části práce vycházím z původních kanonických textů obou náboženství - z Bible a Tipitaky. V teoretické části práce také popisuji postoje současné psychologie k zvládání zátěže a k problematice postojů. V druhé, výzkumné části práce nejprve stanovuji výzkumné otázky. Dále jsou operacionalizovány použité pojmy a je popsán průběh výzkumu. K zjišťování rozdílů v postojích mezi třemi zkoumanými duchovními směry jsem využil metodu Osgooda, Suciho a Tannenbauma sémantický diferenciál. V poslední části se věnuji výsledkům výzkumu, kterého se zúčastnilo 84 osob (25 buddhistů, 27 křesťanů a 32 osob bez vyznání). Výzkum nenašel žádné důkazy pro to, že by se postoje k zátěžovým situacím a emočním projevům krize lišily v závislosti na vyznání.
|
|
|
Psychologická intervence v managementu firmy
Procházka, Marek ; Bahbouh, Radvan (oponent) ; Rymeš, Milan (vedoucí práce)
Práce popisuje realizaci psychologické intervence v organizaci, která se opírá o principy Rozvoje organizace (Organization Development). Teoretická část představuje východiska, metody a techniky tohoto oboru, a také teorii organizace, se kterou pracuje. Základní pojmy organizační charakter, organizační klima a organizační kultura jsou doplněny o vývojový pohled několika teorií růstu organizace. Z uvedených principů plynou praktická doporučení pro realizaci organizační změny. Tak je vytvořena teoretická i praktická opora pro vlastní intervenci. Předmětem praktické intervence byla transformační krize ve výrobní firmě. Formát intervence sledoval metodiku akčního výzkumu s určitými praktickými omezeními. Konečné zhodnocení výsledků je obohaceno o doporučení pro realizaci firemní intervence, která ze zkušenosti vyplynula.
|
|
|
Egon Brunswik a současná psychologie (od pravděpodobnostního funkcionalismu k usuzování za neurčitosti)
Salih, Osman ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem teorie a myšlenek Egona Brunswika (1903 - 1955) v současné psychologii. Úvod práce se důkladně věnuje ústřednímu tématu těchto myšlenek - fenoménu pravděpodobnosti v historii lidstva. Právě na pozadí vnímání tohoto pojmu v dějinách se tak dostaneme k většímu pochopení kritiky moderních teorií usuzování za neurčitosti Kahnemana a Tverského vyvolané následníky Brunswikova odkazu. Za největší Brunswikův přínos v psychologii je považován návrh reprezentativního designu výzkumu, vytvoření čočkového modelu, pojem ekologické validity nápovědí a zástupné zprostředkování. S ohledem na místo vzniku diplomové práce mě potěšilo nalezení informace o pokusu o replikaci Brunswikových experimentů s percepční konstantou členem pražské katedry psychologie PhDr. Jaromírem Kašpárkem v 50. letech minulého století. Brunswik byl přiznanou inspirací pro řadu současných (nejen) psychologických teorií, od teorie sociálního usuzování a teorii kognitivního kontinua K. Hammonda po, inovativní přístup k posuzování osobnosti D. Fundera až k teorii pravděpodobnostních mentálních modelů a fast and frugal heuristiku G. Gigerenzera a učení se pomocí vícenásobných nápovědí.
|
host ::
RSS.