|
|
Počátky komunistické represe na Havlíčkobrodsku
Arnot, Michal ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Česká historiografie zmapovala v polistopadové době poměrně rozsáhle nejznámější excesy komunistického režimu. V souvislosti s procesy s dr. Miladou Horákovou, generálem Heliodorem Píkou, Rudolfem Slánským, babickým či číhošťským případem apod. vyšla celá řada odborných i popularizačních publikací a článků. O mnohých případech byly natočeny dokumentární filmy. Budeme-li však hledat literaturu k případům méně exponovaným s úzkým regionálním významem, zjistíme, že se jedná o oblast publikačně téměř nedotčenou. Přitom tyto procesy měly pro počáteční fázi budování komunistického režimu zásadní význam. Jejich prostřednictvím komunistický režim v jednotlivých regionech vyvolal atmosféru všeobecného strachu a tím víceméně úspěšně paralyzoval jakoukoli aktivní snahu o zvrat poměrů. Nedostatek většího množství literatury k dané problematice má celou řadu důvodů. Jako první nás napadne poměrně krátká doba, která uběhla od listopadové revoluce a tudíž omezené období umožňující svobodně bádat a psát. Podíváme-li se však, kolik bylo ve stejné době vydáno knih pojednávajících například o první republice, všimneme si značného nepoměru. Je to dáno do značné míry nedostatkem vůle o době totality publikovat. Netýká se to pouze padesátých let, ale období komunismu vůbec. Nejvíce se odborný nezájem o toto téma projevuje u...
|
|
|
Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize (od listopadu 1989 do června 1990)
Suk, Jiří ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Gjuričová, Adéla (oponent)
Domnívám se, že v zásadě je možný trojí přístup ke zkoumání toho, co samo sebe nazvalo "sametovou (něžnou) revolucí". Značný a stále rostoucí počet autorů věnuje pozornost komparativní analýze pádu komunistických režimů ve středovýchodní Evropě roku 1989. Největší předností komparací, které nebývají založené na archivním bádání, je široký záběr mapující celý politický terén někdejší "jiné Evropy". Cena kvalitních studií - většinou politologické provenience - spočívá v neotřelých postřezích, v odhalování zajímavých analogií, totožností i rozdílů. Inspirativní i provokativní teze podněcují diskusi, vybízejí k souhlasné i nesouhlasné reakci. Vnášejí do ní novou terminologii, metodické inovace a interpretační hypotézy, které okysličují bádání založené výhradně na archivních pramenech.1 Zatímco komparativní analýza vychází z horizontální perspektivy, historické bilancování je založeno na perspektivě vertikální. Krouží kolem podstatných otázek souvisejících tak či onak se zlomovými body česko-slovenských dějin: ... 1918 - 1938 - 1939 - 1945 - 1948 - 1968 - 1989 - 1992 ... Meditace o "smyslu českých dějin" mají u nás silnou tradici, v současnosti však nemnoho osobností vládnoucích pronikavou silou vhledu do podstaty minulých dějů. Nejde totiž o nic menšího než osvětlit naši přítomnost v souvislostech běžnému...
|
|
|
Československá námořní plavba (1948-1989)
Krátká, Lenka ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Jančík, Drahomír (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE ABSTRAKT ČESKOSLOVENSKÁ NÁMOŘNÍ PLAVBA, 1948-1989 CZECHOSLOVAK OCEAN SHIPPING, 1948-1989 2016 Lenka Krátká Práce se věnuje problematice založení a rozvoje československé námořní plavby v období let 1948- 1989. Téma je zpracováno s využitím velkého množství primárních pramenů; čerpá i z relevantní sekundární literatury. Kromě toho text přináší pohled na československou námořní plavbu prostřednictvím vzpomínek bývalých československých námořníků (zaznamenaných metodou orální historie). Cílem práce je postihnout historii československé námořní plavby v širším kontextu politického, zahraničněpolitického a ekonomického vývoje Československa ve sledovaném období. Klíčový moment pro založení obchodního loďstva znamenal rok 1948, kdy specifický politický a ekonomický vývoj (země se dostala do sféry vlivu Sovětského svazu a zároveň transformovala svou ekonomiku v centrálně řízenou s absencí tržních principů) umožnil rozvoj dopravního odvětví, pro jehož fungování nemělo Československo ani přirozené podmínky, ani praktické zkušenosti. Na základě politicky motivovaného rozhodnutí se Československá námořní plavba na počátku 50. let rozvíjela ve spolupráci s Čínskou lidovou republikou, která tak obcházela embargo uvalené západními státy na nákupy lodí i provoz námořní plavby. Po ukončení spolupráce s...
|
|
|
Porovnání vlivu agrárních stran v Československu a ve Finsku v letech 1917-1929
Karpíšek, Tomáš ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Na konci první světové války po rozpadu Rakouska-Uherska a carského Ruska se v Evropě zrodila řada nových států: například Finsko, pobaltské země, Polsko, Československo, Maďarsko a Jugoslávie. Tyto nově vzniklé subjekty, ale i země spadající mezi poražené, se snažily zachovat si zprvu převážně demokratický ráz a plurální politický systém, ačkoliv ten se u každé dané země lišil, jak svým vlastním historickým vývojem, tak i tehdejší vnitrostátní situací a vyspělostí té dané občanské společnosti. Demokracie však s postupem času byla nucena soupeřit s dvěma extrémními hnutími, jejichž vliv na společnost nabýval na síle, byly to fašismus a komunismus. Pouze země s dlouholetou tradicí politických stran a uvědomělou občanskou společností měly možnost se tomuto zlu ubránit. Jednu z hlavních rolí v tomto zápase hrály mimo jiné i agrární strany, které se snažily udržet demokratický řád ve svých vlastních zemích. Československo můžeme v tomto případě považovat za úspěšné, neboť tradici první republiky ctíme jako období upevnění demokracie a hospodářského rozkvětu. Bohužel další osud nebyl k naší republice již tak příznivý.
|
|
|
Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize (od listopadu 1989 do června 1990)
Suk, Jiří ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Gjuričová, Adéla (oponent)
Domnívám se, že v zásadě je možný trojí přístup ke zkoumání toho, co samo sebe nazvalo "sametovou (něžnou) revolucí". Značný a stále rostoucí počet autorů věnuje pozornost komparativní analýze pádu komunistických režimů ve středovýchodní Evropě roku 1989. Největší předností komparací, které nebývají založené na archivním bádání, je široký záběr mapující celý politický terén někdejší "jiné Evropy". Cena kvalitních studií - většinou politologické provenience - spočívá v neotřelých postřezích, v odhalování zajímavých analogií, totožností i rozdílů. Inspirativní i provokativní teze podněcují diskusi, vybízejí k souhlasné i nesouhlasné reakci. Vnášejí do ní novou terminologii, metodické inovace a interpretační hypotézy, které okysličují bádání založené výhradně na archivních pramenech.1 Zatímco komparativní analýza vychází z horizontální perspektivy, historické bilancování je založeno na perspektivě vertikální. Krouží kolem podstatných otázek souvisejících tak či onak se zlomovými body česko-slovenských dějin: ... 1918 - 1938 - 1939 - 1945 - 1948 - 1968 - 1989 - 1992 ... Meditace o "smyslu českých dějin" mají u nás silnou tradici, v současnosti však nemnoho osobností vládnoucích pronikavou silou vhledu do podstaty minulých dějů. Nejde totiž o nic menšího než osvětlit naši přítomnost v souvislostech běžnému...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.