|
|
Soft power v praxi - studie veřejné diplomacie na příkladu Velké Británie v letech 1997-2007
Davidová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou veřejné diplomacie jakožto jednoho z možných nástrojů uplatňování soft power státu. Konkrétně je problematika zkoumána na příkladu vývoje veřejné diplomacie ve Velké Británii mezi lety 1997 až 2007, tedy v době vlády Tonyho Blaira. V práci je nejprve představena teoretická debata ohledně konceptu veřejné diplomacie, možnostech jejího využití pro zahraniční politiku i jejích úskalí. Následně je charakterizován systém fungování veřejné diplomacie ve Velké Británii a hlavní změny, jež proběhly v organizační struktuře během zkoumaného období. Jsou také představeny klíčové britské veřejně-diplomatické instituce; BBC World Service a Britská rada. Nakonec jsou analyzovány konkrétní koncepce a strategie, jež byly v rámci britských veřejně-diplomatických aktivit v letech 1997 až 2007 vytvořeny a použity. Hlavní důraz je kladen především na srovnání koncepcí před a po roce 2001, kdy došlo k nejradikálnějším změnám, a na analyzování příčin těchto změn. Práce došla k závěru, že příčiny ovlivňující tvorbu britské veřejné diplomacie byly vnitřního i vnějšího charakteru, přičemž největší vliv měly jednorázové vnější impulzy.
|
|
|
Demokratizační aspekt Partnerství pro demokracíí a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím
Kolek, Lukáš ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce se zabývá demokratizačním aspektem nově představeného Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím. Evropská unie v regionu jižního Středomoří dlouhodobě přikládala prioritu svým bezpečnostním a ekonomickým zájmům. Po událostech arabského jara však svou politiku přeformulovala a deklarovala svůj záměr podpořit v prvé řadě demokratizaci regionu. Tuto změnu unijních priorit mělo toto nové partnerství symbolizovat. Práce se věnuje formou případové studie zaměřené na Egypt v období od března 2011 do ledna 2013 tomu, zda byly unijní ambice v otázce demokratizace regionu reflektovány také v hmatatelných činech. První kapitola této práce uvádí vztahy EU a jižního Středomoří do historického kontextu. Druhá kapitola se pak věnuje vzniku nového Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu a analyzuje jeho cíle, mechanismy a benefity v kontextu podpory demokracie. Poslední část mé práce pak odpovídá na dvě dílčí otázky. Nejprve ověřuje, zda Unie aplikovala principy "více za více" a "méně za méně" s ohledem na postup v egyptské tranzici k demokracii. Následně se pak soustředí na to, zda benefity nabízené Evropskou unií reflektují potřeby porevolučního Egypta, a tedy mohou sloužit jako významná motivace k jejich vykonání.
|
|
|
Nation branding as a soft power building tool : the case of Germany
Felknerová, Petra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
(abstrakt) Tato diplomová práce se zabývá konceptem nation brandingu a jeho aplikací v domácí a zahraniční politice Německa jako nástroje pro budování měkké moci. Nation branding je poměrně nový koncept využívaný v mezinárodních vztazích, který zasahuje do mnoha disciplín jako veřejná diplomacie, kulturní diplomacie, marketing a public relations. S pomocí nation brandingu si státy vytváří pozitivní image, kterou následně prezentují zahraničnímu publiku s cílem stát se více atraktivním a konkurenceschopným na mezinárodním poli. Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních částí. První část tvoří teoretický rámec pro následnou analýzu. Definuje pozici nation brandingu v oboru mezinárodních vztahů a představuje teorii kompetitivní identity. Druhá část se zabývá analýzou budování německé národní značky, která je analyzována prostřednictvím teorie kompetitivní identity. Německo si buduje svojí image dvěma způsoby - prostřednictvím nation brandingových kampaní a prostřednictvím šesti dimenzí své kompetitivní identity. Oba způsoby a německá značka jako celek jsou náležitě analyzovány a jsou identifikovány její silné a slabé stránky. Závěrečná část diplomové práce shrnuje nejdůležitější fakta a stanovuje závěr.
|
|
|
Změna role předsednictví po Lisabonské smlouvě na příkladu Španělska a Belgie
Grulichová, Zuzana ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
(abstrakt) Lisabonská smlouva přinesla výrazné změny do institucionálního fungování celé Evropské unie. Nevýznamnější změnou je vytvoření stálého a dlouhodobého předsednictví Evropské rady a Rady pro zahraniční věci. Před přijetím Lisabonské smlouvy předsedal členský stát Evropské unie všem formacím Rady Evropské unie, včetně Evropské rady, po dobu šesti měsíců. Tyto změny bezesporu přispěly k řešení některých otázek (např. k otázce kontinuity), na druhou stranu se tyto změny dotkly v některých ohledech výkonu rotujícího předsednictví. Zaměřila jsem se na tyto změny v institucionální podobě předsednictví a na vliv těchto změn na předsednictví při výkonu svých funkcí, a to vyjednávací a vnější reprezentace. Čerpala jsem ze zkušeností prvních dvou "polisabonských" předsednictví, španělského a belgického. Mým cílem bylo analyzovat měnící se roli předsednictví v těchto funkcích. Zkoumala jsem roli předsednictví před a během vyjednávání zakládajících smluv Evropské unie a jeho roli po reformách zavedených Lisabonskou smlouvou. Konkrétně jsem se zaměřila na vztah mezi rotujícím předsednictvím a nově zřízeným stálým předsednictvím reprezentovaným předsedou Evropské rady a vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Věnovala jsem se úlohám předsednictví, které nebyly dostatečně...
|
|
|
Unie pro Středomoří. Od Sarkozyho ambice k evropské realitě
Valeš, Martin ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
V práci Unie pro Středomoří. Od Sarkozyho ambice k evropské realitě sleduji zajímavý případ jedné zahraniční politiky. Kandidát na prezidenta Nicolas Sarkozy v rámci předvolební kampaně navrhl založit Středomořskou unii s ambiciózními cíli; když se stal prezidentem, jal se iniciativu realizovat. Argumentuji, že jeho motivace nebyla primárně řešit regionální potíže a více integrovat Středomoří, nýbrž získat si tím mediální pozornost. Odpovídá to teorii mediatizace, která říká, že politici vedou trvalou kampaň, a aby získali publicitu, snaží se médiím co nejvíc přizpůsobovat. Namísto politické logiky tak sledují mediální logiku. Nicolas Sarkozy to tak činil v domácí politice běžně, já nicméně ukazuji, že trvalou kampaň lze vést i se zahraniční politikou - respektive že na domácí publikum se politici snaží působit trvalou kampaní, na zahraniční veřejnou diplomacií, prakticky jde o totéž. Může se stát, že politici příliš dbají na média a příliš málo na vlastní politiku; i to je do jisté míry patrné na projektu Středomořské unie. I kvůli tomu nevznikla v původních konturách, plán totiž obcházel severní členské státy EU i Evropskou komisi a vyvolal tím jejich silný odpor. Kompromisem pak bylo začlenit iniciativu do stávajících unijních politik.
|
|
|
Sblížení Francie a Británie podmínkou pro britské členství v EHS: Francouzsko-britské vztahy 1967-1972
Brožová, Lucie ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce "Sblížení Francie a Británie podmínkou pro britské členství v EHS: Francouzsko-britské vztahy 1967-1972" pojednává o zlomovém vývoji francouzsko-britských vztahů v době, kdy Británie usilovala o vstup do Evropského společenství, zatímco Francie jejich snahu blokovala. Je vymezena lety 1967 poté, co Charles de Gaulle již podruhé vetoval britskou přihlášku do EHS, a rokem 1972, ve kterém byla podepsána smlouva o vstupu Británie do Společenství. V tomto období nejprve oba státy dosáhly maximální míry vzájemné nevraživosti a podezřívavosti, což vyvrcholilo událostí, která je dnes známa jako Soamesova aféra. Následně oba státy dosáhly podivuhodné shody a jejich porozumění a spolupráce byly jedním z faktorů, které umožnily první rozšíření Společenství. Práce nabízí na začátku chronologický přehled událostí a poté postihuje změnu postoje obou států ve třech různých rovinách. Nejdřív se zaobírá personální změnou na postu francouzského prezidenta, kde de Gaulla nahradil Georges Pompidou, a na postu britského předsedy vlády, do kterého byl nově zvolen Edward Heath. Ve druhé části práce analyzuje francouzskou i britskou zahraniční politiku a jejich politicko-strategické cíle. Třetí rovinu tvoří mezinárodní kontext a klíčové události a procesy, které se odehrávaly ve světě - vývoj Evropského...
|
|
|
Národní identita ve Francii a její role v politice Nicolase Sarkozyho
Jedličková, Markéta ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Diplomová práce " Národní identita ve Francii a její role v politice Nicolase Sarkozyho" se zabývá národní identitou jako politickým nástrojem, který během svého pětiletého období v prezidentském úřadě (2007-2012) využíval bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Hlavním cílem této práce je dokázat, národní identita v jeho diskurzu sloužila ke zvýšení popularity nebo k získání voličů krajní pravice a že tento politický nástroj po celou dobu svého mandátu používal i přesto, že se od něj po neúspěšné veřejné debatě na toto téma v roce 2010 oficiálně odvrátil. Za metodologický základ pro výzkum dané problematiky a dosažení stanovených cílů byla zvolena kritická diskurzivní analýza a jako doplněk k ní analýza metafor. V teoretické části práce jsou představeny a rozebrány některé ze základních vědeckých poznatků, které pojednávají o "národu", "identitě" a vývoji a konstrukci "národní identity". Výzkumná část práce obsahuje tři hlavní kapitoly věnující se analýze projevů Nicolase Sarkozyho v daném období. Kapitoly jsou rozděleny podle měnící se role národní identity v Sarkozyho politickém diskurzu - od předvolebního nástroje v roce 2007, přes oživení tohoto nástroje v roce 2009 a 2010 až k jeho zasazení do neoficiální vedlejší role před prezidentskými volbami v roce 2012. Mimo odpovědi na v úvodu...
|
|
|
Evropská kulturní lobby. Případ kampaně We are more
Frajtová, Věra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "Evropská kulturní lobby. Případ kampaně We Are More" se zabývá evropským lobbyingem v kulturní doméně. Jako oblast evropských politik se kultura postupně etabluje od 80. let 20. století. Role, kterou od této doby zaujímá na úrovni Evropské unie (EU), je specifická svým dvojím významem spojujícím hodnotový a ekonomický potenciál. Práce zkoumá, zda-li toto výjimečné postavení kultury způsobuje i specifické rysy evropského lobbyingu v kulturním sektoru. V teoretické části práce je užitím konceptu evropeizace vysvětleno, jakým způsobem se kultura stala oblastí činnosti EU. Vycházejíc z teorie evropského lobbyingu uvádí stejná část práce klasifikaci zájmových skupin na soukromé a veřejné. Druhou část práce tvoří případová studie, jež se věnuje největší současné evropské kulturní lobby, platformě Culture Action Europe, a jí organizované kampani We Are More. Kampaň, která svým rozsahem doposud neměla na evropské úrovni obdobu, byla spuštěna v roce 2010 za účelem ovlivnit podobu evropských rámcových programů pro kulturu a audiovizi v období 2014-2020. Rysy, jež určují klasifikaci zájmových skupin v EU, sleduje práce i na případu Culture Action Europe. Srovnáním se znaky veřejného a soukromého sektoru práce charakterizuje fenomén evropského lobbyingu v kulturní doméně.
|
|
|
Česká a slovenská veřejná diplomacie po roce 1993: transformace Českých center a Slovenských institutů
Bazalová, Vendula ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce "Česká a slovenská veřejná diplomacie po roce 1993: transformace Českých center a Slovenských institutů" si klade za cíl porovnat český a slovenský model veřejné a zároveň kulturní diplomacie obou zemí po jejich klidném rozdělení v roce 1993 a zjistit, jakou cestou se obě země vydaly a zda si vůbec přiznaly ve své zahraniční politice významné místo pro veřejnou a kulturní diplomacii. Dojde k potvrzení či vyvrácení hypotézy, že na základě stejné historické zkušenosti a transformační podobnosti bude vývoj veřejné a kulturní diplomacie v ČR a SR velice blízký. První kapitola se věnuje teoretickému výkladu, který je spojován s veřejnou a kulturní diplomacií. Druhá kapitola se pak zabývá historickou zkušeností, ze které obě země vycházejí, a poté se jednotlivě věnuje jak českému, tak i slovenskému modelu veřejné a kulturní diplomacie od roku 1993 až po současnost. V této části jsou vymezeny koncepční dokumenty a je popsána institucionální dimenze, jež se k dané problematice vztahuje. Třetí a čtvrtá kapitola se pak jednotlivě zabývá Českými centry a Slovenskými instituty, které jsou primárními aktéry kulturní diplomacie v zahraničí. Poslední a zároveň stěžejní kapitola, jež vznikla za pomoci pracovníků výše zmíněných kulturních institutů, komparuje činnost, práci a fungování Českých...
|
|
|
Projekt Grand Paris Nikolase Sarkozyho
Filipi, Petra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalářská práce "Projekt Grand Paris Nicolase Sarkozyho" pojednává o návrhu prezidenta na kompletní přestavbu Paříže, kterou Nicolas Sarkozy navázal na tradici Velkých projektů předchozích prezidentů republiky, kterými byly například pyramidy v Louvru či Centre Georges Pompidou. Hlavní část práce se zaměřuje na Sarkozyho vizi a motivaci k administrativní reorganizaci pařížského regionu, v rámci něhož se zasazoval o vytvoření centrálního řídícího orgánu, který dosud městu chyběl. Sleduje období od prvního Sarkozyho projevu z června roku 2007 týkajícího se Grand Paris až po odstoupení prezidenta v květnu roku 2012, přičemž pro zasazení celého projektu do kontextu aktuálního dění je nastíněna i nedávná historie snah o administrativní reorganizaci Paříže a současné rozložení politických sil v její samosprávě. Práce zkoumá zejména důvody, které ho k administrativnímu aspektu Grand Paris vedly, způsob, jakým chtěl změnu prosadit a vliv komunálních voleb v roce 2008 na následné směřování a strukturu celého projektu. Právě po těchto volbách, ve kterých většinu důležitých postů v regionu Ile-de-France obhájila levice, upustil Nicolas Sarkozy od myšlenky správní reorganizace tohoto území a projekt pokračoval již jen v omezeném rozsahu. Bakalářská práce využívá jak primární zdroje, a to zejména Sarkozyho...
|
host ::
RSS.