|
|
Druhá verze Berlínského programu z roku 1971. Konec Adenauerovy CDU?
Picka, Ondřej ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Po té, co byla CDU po volbách do Spolkového sněmu v roce 1969 přinucena odejít do opozice, vytvořila programovou komisi, která mela doplnit Berlínský program strany přijatý o rok dříve. Tato komise překvapivě vypracovala zcela nový programový text, který se rozcházel s některými dosavadními dogmaty politiky CDU, což vyvolalo bouřlivé diskuse. V předkládané práci je tento vývoj popisován jako projev generační výměny ve straně, která byla urychlena odchodem z vlády. Klíčová role je připisována předsedovy programové komise Helmutu Kohlovi, který byl přední osobností nastupující mladé generace a dlouhodobým hlasitým propagátorem reformy strany. Ten vytvořil v komisi podmínky pro vznik progresivního textu tím, že dal hodně prostoru řadě mladých talentovaných reformních politiku. Konzervativní proud v CDU byl však stále dost silný na to, aby mohl reformní vyznění návrhu oslabit. Ústřední výbor strany text výrazně přepracoval a zmírnil některé klíčové pasáže. Až jednoznačná prohra CDU ve volbách v roce 1972 a následná volba Kohla predsedou otevrela cestu k provedení důsledné stranické reformy. Rada z mladých Kohlových spolupracovníku z doby programové diskuse na počátku 70. let se později stala klíčovými osobnostmi CDU. Některá z témat, která se v návrhu Kohlovy komise objevila, byla v 70. letech v...
|
|
|
Migrační vlny ve Spolkové republice Německo po roce 1989 mezi severními a jižními spolkovými zeměmi
Hamplová, Martina ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce je věnována tématu vnitřní migrace a je zaměřena na německé obyvatelstvo a jeho pohyb v rámci Spolkové republiky Německo po roce 1989. Výchozí perspektivou je migrační trend, v jehož důsledku dochází k vylidňování zemí ležících na severu SRN a v souvislosti s tím přesun určitých migračních skupin do jižně položených spolkových zemí. Práce mapuje migrační proudy v rámci daného území v období let 1990 až 2008 a zabývá se jejich vlivem na demografické změny, jakož i na proměny v místní socioekonomické struktuře. Východiskem pro empirickou část je vymezení základních pojmů z oblasti migračního výzkumu. Konkrétní přehled migrační proudů mezi severem a jihem SRN je zpracován v rámci dvou případových studií. První z nich je věnována severní spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, na jejímž příkladu je prezentována problematika vylidňování severu. Vzhledem k závažnosti této problematiky jsou tu vedle samotné migrace, pojednány rovněž důsledky, které vyplývají z migračního chování obyvatelstva pro tuto spolkovou zemi, jakož i postoj zemské politické scény k dané otázce. Jako zástupce jižní části SRN je zde představena spolková země Bádensko-Württembersko, která je naopak příkladem nárůstu obyvatelstva.
|
|
|
Politika západoněmeckých parlamentních stran vůči zemím východního bloku v letech 1963-1966
Matějů, Petra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Rigorózní práce Politika západonemeckých parlamentních stran vuci zemím východního bloku v letech 1963-1966 se zameruje na postoje jednotlivých parlamentních stran Spolkové republiky Nemecko (tedy CDU/CSU, FDP a SPD) k politice Spolkové republiky vuci zemím východního bloku v dobe Erhardovy vlády. Vychází z predpokladu, že v letech 1963-1966 došlo u všech parlamentních politických stran Spolkové republiky Nemecko k výraznému posunu ve vnímání nemecké a východní politiky. Tuto tezi se práce snaží potvrdit, anebo vyvrátit pomocí dukladného, chronologicky usporádaného popisu a rozboru vývoje dané problematiky a následné komparativní analýzy prístupu sledovaných politických stran k politice vuci Sovetskému svazu, Nemecké demokratické republice i dalším komunistickým státum východní Evropy ve vymezeném období. Práce predkládá ctenárum charakteristiku nemecké a východní politiky Spolkové republiky Nemecko v první polovine 60. let 20. století, jež se neomezuje na pouhé zaznamenání oficiálních postoju spolkové vlády, nýbrž se zabývá postoji všech parlamentních politických stran. Navíc se tuto problematiku snaží predstavit jako proces utvárení kolektivních názoru, které se neustále vyvíjejí a reagují na zmeny ve svetové i domácí politice. Rozbor nemecké a východní politiky západonemeckých parlamentních stran...
|
|
|
Válka v severní Africe v historiografickém podání
Drda, Václav ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Čížek, Martin (oponent)
Bakalářská práce je věnována tématu války v severní Africe. Cílem je poukázat na kvalitu tvorby literárních publikací a časopiseckých článků v českém prostředí, které se severoafrickému válčišti během druhé světové války věnují. Nejprve jsou čtenáři seznámeni s výzkumnou metodou a samotným obsahem bakalářské práce. Následuje historický úvod, který má za cíl dát čtenáři alespoň malé povědomí o průběhu severoafrických bojů. Samotná hlavní část je již věnována onomu srovnání autorské tvorby. Čtenář je seznámen s obecnými možnostmi rozdělení válečné historie, dle obsahového zaměření. Následuje část věnovaná časopisecké literatuře, která je rozdělena podle tradičního systému vojenské historie, kdy jsou články v dané složce vzájemně srovnávány. Druhá část je věnována literárním publikacím, které jsou komparovány nikoliv na základě tradičního rozdělení, ale podle časové osy, jelikož všechny publikace jsou příkladem moderní vojenské historie. Počátek časové osy je spatřován v jarní Rommelově ofenzivě v roce 1942. Konec představuje bitva u El Alameinu a ústup Afrika Korpsu. Závěr již představuje veškerá srovnávací zjištění, kterých bylo během výzkumu dosaženo.
|
|
|
Německé odstoupení od jaderné energie v roce 2011
Fingl, Filip ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá německým odstoupením od jaderné energetiky v roce 2011. Cílem práce je především osvětlit, jaké důvody stojí za tímto odstoupením, zda se jednalo o čistě politický krok, či zda zde existovaly také jiné důvody odstoupení, dále pak jaké dopady mělo toto odstoupení na německou energetiku a co to pro Německo může znamenat do budoucna. Součástí je také stručné zhodnocení nejdůležitějších dopadů na Českou republiku, respektive na její energetiku. V prví části je prostor věnován historickým východiskům rozvoje využití jaderné energie na území Německa, v další části se pak práce zabývá obdobím kolem fukušimské havárie a dopadů této události na německou společnost a politiku. Následující část obsahuje objasnění perspektiv německé energetiky ve světle tohoto odstoupení, přičemž je pozornost věnována dalšímu možnému vývoji. V závěrečné části se pak objevují nejdůležitější dopady na Českou republiku.
|
|
|
Economical crisis and its impact on German automobile industry
Železník, Jiří ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Bakalářská práce Hospodářská krize a její odezva v německém automobilovém průmyslu se zabývá dopady hospodářské krize na německý automobilový průmysl a opatřeními, která měla tyto dopady zmírnit. Mezi tato opatření patří zavedení šrotovného, možnost práce ve zkráceném pracovním týdnu a změna systému pro danění motorových vozidel. Práce se zabývá administrativní i procesní stránkou těchto státních zásahů a současně analyzuje, jak tato forma pomoci pomohla firmám činným v tomto průmyslovém odvětví. Zároveň stručně mapuje i jednání tří vybraných firem v období krize. Jedná se o podniky Volkswagen, Daimler a Robert Bosch. Práce konstatuje různou roli těchto opatření a nerovnoměrnost jejich pomoci. Zároveň dochází k závěru, že díky těmto státním zásahům byla krize překonána daleko rychleji, než by tomu bylo v případě bez jejich zavedení a že jejich význam tkví především v nezatěžování sociálního systému státu. Práce současně dokumentuje i vnímání této problematiky v českých médiích, kde dochází k závěru, že hospodářská krize v německém automobilovém byla vnímána především v kontextu jejího významu pro českou ekonomiku. Práce ukazuje, že na zvládnutí krize se nepodílelo jenom zavedení šrotovného, ale svoji roli zde sehrálo více státních opatření.
|
|
|
The German Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin : The Decision about the Government and Parliament Seat of the Re-United Germany
Báčová, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Otázka hlavního města Německa se v historii této země ukázala mnohokrát jako sporná. Nejdramatičtějšího osudu pak nabyla v zajetí ideologických a teritoriálních změn studenoválečného 20. století. Až konec stavu železně rozděleného státu postavil Německo v otázce definování své metropole na nový počátek a s jeho znovusjednocením v roce 1990 před zcela základní úkol - definitivně určit hlavní město a správní sídlo státu. Předložená práce "Die deutsche Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin; Der Beschluss über den Regierungs- und Parlamentssitz des vereinten Deutschlands" se zabývá vnitropolitickou debatou Německa o otázce hlavního města právě v této její, doposud poslední etapě, v níž proti sobě stanuli dva kandidáti - Bonn a Berlín. Konečné zvolení Berlína hlavním městem a sídlem vlády a parlamentu znovusjednoceného Německa z 20. června 1991 je zkoumáno perspektivou postupného vývoje debaty již od jejího zahájení v roce 1989, kdy tento způsob komplexního bádání pomáhá výsledek závěrečného hlasování německého parlamentu blíže ozřejmit. Práce dochází k závěru, že klíčovou úlohu ve prospěch volby Berlína sehrálo množství faktorů ještě před samotným hlasováním (sjednocovací smlouva, politický vliv prominentních politiků, kompromisní návrh zákona berlínské strany aj.), stejně pak jako v samotné rozpravě rétorická,...
|
|
|
Nuclear power phase-out in Germany
Koňasová, Alena ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se věnuje odstupu od jaderné energie ve Spolkové republice Německo. Hlavní část práce se zabývá procesy, které vedly v roce 2002 k podepsání novely zákona o jaderné energii. Protože je ale také důležité, jak německá veřejnost a některé politické strany k odstupu dospěly, je v úvodu práce stručně nastíněn vývoj názorů na jadernou energii v německých kruzích od roku 1955 do roku 1986. V následující kapitole je na základě volebních programů jednotlivých stran (CDU/CSU, FDP, SPD, Bündniss 90/Die Grünen, PDS) zpracován jejich postoj k odstupu od atomu ve volbách do Spolkového sněmu v roce 1998. Krátce jsou popsány i výsledky těchto voleb. Druhá část práce se zabývá již samotnými procesy, které vyústily ve změnu zákona o jaderné energii. Nejprve je zde vylíčeno utvoření nové vlády a její jednání o koaliční smlouvě. Následně se práce zabývá tím, jaké konkrétní představy měly jednotlivé strany o podobě odstupu od jaderné energie. To bude ukázáno na konceptech, které jednotliví koaliční partneři vypracovali. Dále je popsán důvod vzniku fóra "Energiedialog 2000". V závěru tohoto oddílu je popsáno vyjednávání vlády s energetickými koncerny, které vyústilo v "die Vereinbarung zwischen den Energieversorgungsunternehmen und der Bundesregierung" ze 14. června 2000. V závěru práce je popsána vlastní novela...
|
|
|
Internal Westward Migration in Germany: 1989-1994
Hubbard, Amy ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Internal Westward Migration in Germany: 1989-1994 Amy Hubbard Anotace: Moderní historie Německa byla ovliněná politickými, sociálními a ekonomickými zvraty. To vše má za následek jeho současné složení. Za jeden takový následek německé minulosti může být viděna vnitřní migrace na západ mezi roky 1989 až 1994. Tato analýza zkoumá ony politické, sociální a ekonomické faktory, které vedly k nárůstu vnitřní západní migrace z bývalé Německé demokratické republiky do bývalé Spolkové republiky Německo. Tyto politické, sociální a ekonomické rozvoje Německé demokratické republiky, spolu s procesem znovusjednocování, vedli k pocitu nejistoty na východě. Lidé s velkými politickými, sociálními a ekonomickými nejistotami měli větší sklony k migraci do stabilnějšího prostředí. Celá škála vládních programů byla vyvinuta, aby se tento problém potlačil, ale všechny byli velmi neúspěšné. Kromě toho se objevila řada záporných následků způsobených existencí interní západní migrace takového měřítka; například, vzestup extrémistických stran ve východních částech Německa.
|
|
|
Německo-čínský státoprávní dialog: kvantitativní analýza projektové náplně, 2000-2010
Trnka, Jan ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Jan Trnka, "Německo-čínský státoprávní dialog: Kvantitativní analýza projektové náplně, 2000-2010" (bakalářská práce, Univerzita Karlova, 2011): 57 s. Německo-čínský státoprávní dialog (Deutsch-Chinesischer Rechtsstaatsdialog) tvoří od roku 2000 jednu z hlavních os německo-čínských vztahů. Třebaže se pozornost upírá zejména na každoroční oficiální konference, jeho podstatu tvoří německé a čínské vládní i nevládní instituce (ministerstva, univerzity, nadace, profesní a hospodářská sdružení) organizující desítky praktických projektů (právní poradenství, semináře, publikace a překlady, studijní programy aj.), jež se liší v profilu svých účastníků, formách i tématech. Cílem práce je poskytnout dílčí odpovědi na otázku, zda základní charakteristiky projektů odpovídají počátečním lidskoprávním cílům státoprávního dialogu. V normativní části proto práce zkoumá obecné motivy ke vzniku státoprávního dialogu a jeho počáteční podmínky. Následný podrobný popis základních kvantitativních charakteristik s korelačními analýzami zapojených organizací a projektů (formy, témata, účastníci) pak prvotní cíle konfrontuje. Práce dochází k závěru, že současná projektová náplň je sice relevantní vůči státoprávní tématice, avšak v naprosté většině případů se nezabývá explicitními cíli dialogu stanovenými na jeho počátku...
|
host ::
RSS.