|
|
Rakovina jako strašák, aneb jak se pacienti s nádorovým onemocněním učí zacházet se svou nemocí
Spíralová, Anna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Tato práce se zaměřuje na důležité téma dnešní doby, kterým je rakovina. Popisuje tuto zákeřnou nemoc z pohledu sociálního, tedy z pohledu toho, jaké dopady má nemoc na život ve společnosti, ale i na postavení nemocného jedince v ní. Rakovina je spojena se silnými konotacemi, které vyplývají z pohledu, jaký tvoří média a spolčenost. Je to primárně status bojovníka, který je dominantní i tím, jak je nemoc komunikována v rodině a jak je na ni pohlíženo. Pacient s rakovinou alias bojovník je člověk, který má rakovinu, ale nepřestává být aktivní, bojuje s nemocí, ale nezapomíná na svůj život a dál pracuje, žije společensky atd. Takovéto chování je od něho často očekáváno rodinou i blízkými, ale rakovina je nemoc, která působí velice často bolest a obavu o vlastní život a nemocný se tak musí potýkat nejen s ní, ale i s naplněním představy bojovníka pro své blízké. Dále bude ukázáno, jak s nemocí pracují samotní pacienti, jak se "učí být nemocnými" i jak nemoc dále začleňují do své biografie, jako velice zásadní událost ve svém životě a jak její vznik, jehož představa není zcela jasná, dávají do vztahu se svým životem a její vznik spojují s určitým typem trestu, který jim byl dán za "nevhodné" chování. Tato konstrukce tak bude částečným nahlédnutím do sociálního konstruktivismu i a částečně i do práce s...
|
|
|
Vina a odpovědnost v kontextu trestního práva:diskurzivní praktiky a strategie
Vávra, Martin ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Válková, Helena (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Dizertace se na příkladu tří konkrétních právních institutů zabývá tím, jak jsou v politickém i expertním (především právním a kriminologickém) diskurzu formulovány a reprodukovány významy, předpoklady a definice konstruující člověka jakožto subjekt trestního práva, subjekt který může být činěn odpovědným za své jednání.Práce se soustřeďuje na to, jak se v politické sféře (při soustředění na jednání Sněmovny a Senátu Parlamentu ČR) a ve vědách (zejména v právní vědě, kriminologii a psychiatrii) formují a formulují "trestněprávní" názory a jak se odrážejí ve významech uložených v samotném trestním právu. Metodologicky práce vychází z kritické diskurzivní analýzy. Diskurz je, zjednodušeně řečeno, významný tím, že na nás uplatňuje svůj utlačivý vliv, neboť vymezuje to, co je možné o světě říci, i to, jak v něm lze smysluplně jednat. Není tak (pouze) odrazem nějaké jiné, skutečnější reality, není plně redukovatelný na nějaké jiné společenské jevy a díky tomu skrze jeho zkoumání můžeme zjistit, jaké jsou předpoklady, z nichž vycházejí sociální aktéři a jaké argumentační rámce jsou v diskurzu používány. V teoretické části jsou zformulovány předpoklady pro následnou analýzu konkrétních témat spojených s formulováním "trestní" viny a odpovědnosti. Po stručném přehledu sociologických ...
|
|
|
Vztah výtvarných umělců k umělecké normě
Záleská, Eva ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Svobodová, Ludmila (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vztahu výtvarných umělců k umělecké normě. Umělecká norma je tvořena estetickou normou a dalšími sociálními normami vztahujícími se k uměleckému poli. První část práce je věnována představení dosavadních poznatků o zkoumané oblasti, především teoretického přístupu Jana Mukařovského k estetické normě, analytického konceptu sociálního pole, který popsal Pierre Bourdieu a konceptu uměleckých světů Howarda Beckera. Výzkum ukazuje, že umělci vnímají estetickou normu jako neoddělitelnou součást širokého normativního celku. V rámci hierarchicky strukturovaného uměleckého pole je důležité zaujímat výhodnou pozici. Umělci se snaží odlišit se nejen v rámci středního proudu, ale i uvnitř uměleckého pole. To jim zaručuje autentická tvorba a jedinečný styl. Narozdíl od výchozí literatury výzkum potvrzuje skutečnost, že umělci své pragmatické zájmy reflektují a neobávají se ztráty legitimity své umělecké činnosti.
|
|
|
Význam vlasů v případě jejich ztráty: Sociologická studie dvou skupin postižených ztrátou vlasů
Brožová, Tereza ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Martinová, Marta (oponent)
Tato práce pojednává o ztrátě vlasů ze sociologického hlediska. Jako výrazná součást těla viditelná na první pohled jsou vlasy důležité po sebepojetí jedince a jeho identitu. Významné jsou i v souvislosti s kulturou, úprava vlasů může nabývat i symbolických významů sloužících například k vyjádření genderu, příslušnosti k nejrůznějším skupinám nebo k protestu. Ztráta vlasů s sebou pak pro jedince přináší různé důsledky v souvislosti s jeho sebevědomím i interakcemi. Má práce navazuje na dosavadní poznání v této oblasti a prostřednictvím kvalitativního výzkumu ukazuje důsledky ztráty vlasů pro ženy po chemoterapiích a pro muže, kteří ztrácejí vlasy v důsledku androgenetické alopecie. Tyto dvě odlišné skupiny připisují různé významy vlasům i jejich ztrátě, avšak z různých důvodů ztrátu obě shodně považují převážně za negativní nebo dokonce stigmatizující jev a volí různé strategie, které jim mají pomoci důstojně se se ztrátou vlasů vyrovnat, od nošení paruky až po oholení zbývajících vlasů.
|
|
|
Koncepty "value-action gap" a "knowing-doing gap" na příkladu zpráv o stavu životního prostředí
Knybel, Ondřej ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Bibliografický záznam KNYBEL, Ondřej. Koncepty "value-action gap" a "knowing-doing gap" na příkladu zpráv o stavu životního prostředí. Praha, 2013. 69 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra sociologie. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jan Balon, Ph.D. Abstrakt Koncept "value-action gap" bývá nejčastěji zmiňován v rámci behaviorálních studií individuálního přístupu k ekologickým tématům. Jeho smysl je v tom, že je pomocí něj popisována mezera, která existuje mezi hodnotami, s jakými se respondenti identifikují, a jejich jednáním (jednají v souladu s hodnotami, které jsou jiné než ty pro-environmentální hodnoty, ke kterým se dříve přihlásili). Také se setkáváme s konceptem "knowing-doing gap", který vychází z jiného kontextu a popisuje jiné situace, když jeho autoří demonstrují, jak mnohé korporace/firmy/organizace využívají nefunkční/neefektivní praktiky managementu a organizace práce - a to v situaci, kdy odpovědní zaměstnanci vědí o praktikách lepších. Navíc jsou tito zaměstnanci nákladně školeni; korporace/firma má zpracované plány implementace těchto účinnějších praktik, které by měly lepší výsledky, pokud by byly implementovány, ale i přes toto vědomí a dobré zkušenosti jiných organizací, manažeři stále pracují ověřeným - neefektivním -...
|
|
|
Sociální významy cvičeníprezentované českými časopisy pro ženy
Semotánová, Adéla ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Řezáčová, Vendula (oponent)
Předmětem diplomové jsou významy cvičení v českém kontextu na základě kvalitativní obsahové analýzy článků v časopisech pro ženy. Ze zahraniční literatury vyplynuly tři relevantní rámce nebo oblasti zkoumání, které se staly také rámcem analýzy: význam cvičení ve vztahu k tělu, cvičení jako možné sociální pole a genderová rovina této praktiky. Konkrétněji mě pak zajímalo, zda je cvičení prezentováno jako aktivita, která přispívá k vytváření těla ukázněného pro společnost nebo restituovaného pro potřeby jedince, zda vytváří cvičení specifické sociální pole, a zda je gender významným faktorem v souvislosti s prezentací cvičení v časopisech určených ženám. Výsledky poukazují na to, že cvičení je praktika přispívající jak k vytváření těla ukázněného, tak i restituovaného. Nelze určit, zda je sociálním polem, protože články obsahují jak náznaky, že by polem mohlo být, tak i aspekty, které se s definicí sociálního pole vylučují. Cvičením má být dosahováno ideálního ženství, jehož součástí je i ideál ženského těla. Tato ideální ženská identita se liší od identity čtenářek, která je časopisy konstruována jako "běžná" žena. Gender je sice významným faktorem ovlivňujícím podobu tělesného ideálu, ale v principu cvičení nehraje významnou roli.
|
|
|
Začlenění handicapovaných: požadavek či nabídka? Přijetí druhými z biografické perspektivy
Votrubcová, Eva ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Disblement is a part of our society. To the core of social life pertains also a social contact which allows us to check up our understanding of social reality and gives us the feedbach of our acting and behavior. According to this feedbach we act. View on handicap as a social construct is stigmatizing. Inequality in society is more often uderstood as the result of interaction. Disabled people have stigmatized identity which further influences the interaction and inclusion to the society. The integration is very important, stands before the interaction and depends on understanding disability by the people without any handicap and also by people with disabilities. Stigmatized persons are considered deviant and can have feelings of loneliness. From the medical point of view the handicap is considered as a restricting factor, which does not allow people with disabilities to perform basic roles in society. The social model regards disability as a construct, which is created by interaction.
|
|
|
Proces léčby alkoholismu v rámci společenství Anonymních alkoholiků
Němcová, Lucie ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Práce se zabývá alternativním přístupem k léčbě závislosti na alkoholu v rámci společenství Anonymních alkoholiků a poukazuje na význam svépomocných skupin v současné společnosti. Tato celosvětově největší svépomocná skupina využívá pro dosažení nového životního způsobu spojeného s abstinencí sociologicky významných postupů, které jsem studovala prostřednictvím zúčastněného pozorování. Společenství Anonymních alkoholiků působí na své členy svou specifickou kulturou, odrážející se ve skupinových rituálech, vysoké míře afiliace jedince ke skupině, spiritualitě a spolu-konstruovaném komunitním příběhu, který je nositelem členského vědění. Na změny k identitě abstinujícího alkoholika a novému způsobu života v souladu s programem Dvanácti kroků Anonymních alkoholiků studie pohlíží prizmatem driftového modelu konverze, přechodových rituálů nebo principů užívaných v narativní terapii. V rámci těchto procesů dochází k radikální rekonstrukci percepčních, kognitivních i behaviorálních schémat, které ovlivňují významy při interpretaci každodenní reality a následně mění i identitu jedince a jeho jednání. Změny identity i jedince jsou dále prostřednictvím skupiny upevňovány a stále více se uplatňují i mimo ní.
|
|
|
Analýza biografických vyprávění pamětníků s užitím počítačové textové analýzy
Čepelák, Václav ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Vedle dotazníkových šetření představují texty důležitý zdroj dat pro sociologický výzkum již od počátků jeho rozvoje. Metody analýzy textů v sociologii zahrnují dva základní vývojové proudy: první představuje kvantitativní obsahová analýza Bernarda Berelsona, druhý hermeneutická analýza Hanse-Georga Gadamera. V posledních dvaceti letech jsou pak oba tyto metodologické proudy ovlivněny rozvojem informačních technologií. Předkládaná práce se zabývá jednou z metod počítačové textové analýzy (CATA), která stojí na pomezí obou těchto metodologických proudů, metodu sledování spoluvýskytu slov. Práce představuje tuto metodu v kontextu ostatních metod analýzy textu a zmiňuje se i o inspiračních zdrojích dalšího rozvoje těchto metod, o korpusové lingvistice a text miningu. Ve druhé části pak rozebírá jednotlivé kroky analýzy spoluvýskytů slov v textu: sestavení textového korpusu, sestavení slovníku, výpočet datové matice a vizualizace vzdáleností slov s užitím metody mnohorozměrného škálování. Metoda je dále aplikována na konkrétní data, dva textové korpusy sestavené z přepisů biografických interview s aktéry československé normalizace, s disidenty a komunistickými funkcionáři. U těchto korpusů je posouzena kvalita modelů v závislosti na volbě parametrů (koeficient vzdálenosti, velikost kontextové...
|
|
|
Morální argumentace juniorů a seniorů - možný vliv na mezigenerační vztahy
Pilátová, Soňa ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Trusinová, Romana (oponent)
Existuje nějaký morální základ či normativní systém, který by byl součástí kolektivního vědomí současné české společnosti? Nahlíží nejstarší generace na morální problémy stejným pohledem jako mladá generace? Takové otázky si pokládá práce, jejímž cílem je prozkoumat morální argumentace obou generací. Výzkum probíhal formou focus groups, při kterých skupiny reprezentující různé generace rozebíraly některá morální dilemata. Výsledná zjištění ukazují, že různé generace současné doby uvažují o stejných morálních hodnotách, avšak v některých případech skrze různé etické teorie.
|
host ::
RSS.