|
|
Kompozice tří románů Jana Otčenáška
Soukupová, Veronika ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kompozicí vybraných románů Jana Otčenáška. Na jednotlivých dílech se pokouší ukázat autorův jednotný postup výstavby děje, který směřuje od expozice, hrdinovy krize a následného činu k proměně jeho názoru a finálnímu stanovisku. Vedle společných stavebních principů reflektuje i prvky, jimiž autor novější díla obohatil. Užitý analyticko-interpretační postup se opírá o pojetí kompozice, které je v práci stručně vymezeno.
|
|
|
Proměny poetiky literární tvorby Josefa Topola
Horník, Ondřej ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
1 Práce analyzuje několik velkých témat napříč celou dramatickou tvorbou Josefa Topola. Zabývá se především konflikty světonázorů ústředních postav jednotlivých děl, jejich styčnými body i protichůdnými tendencemi mezi jednotlivými hrami. Prozkoumává koherenci slov a jednání postav ve vztahu k jejich postojům. Ukazuje dramatikův postupný odklon od konfliktů jedince se společností, zmenšování a omezování zorného úhlu na konkrétní postavy a jejich vztahy. Chce tak dokázat, že dramatik svá témata s postupujícím časem čím dál více prozkoumává jako všelidská a ne jako konflikty konkrétních sociálně a časově determinovaných osob. Zároveň ukazuje, že pesimismus, přítomný v autorových pozdních dílech, můžeme jen z části přičítat vynucenému pohybu v kulturním ústraní; kořeny že má již v jeho rané tvorbě.
|
|
|
Národní identita v současné české dramatice
Bábková, Markéta ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce "Národní identita v současném českém dramatu" je analyzovat některé vybrané aspekty současné české národní identity, které se objevují v odborných antropologických a literárněvědných pracích, na příkladech textů Davida Drábka a Miroslava Bambuška. První část práce se zabývá některými základními kategoriemi konstituujícími českou národní identitu z historicko-sociologického hlediska. V druhé části jsou zvoleny rysy české identity, které jsou analyzovány v souvislosti s texty obou autorů. Následuje shrnutí těchto jevů a charakteristika dramatiky obou autorů v souvislosti s tématem diplomové práce.
|
|
|
Netradiční historická próza šedesátých let
Fürstová, Alena ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Cílem této práce je postihnutí autorského přístupu k minulosti ve vybraných netradičních historických prózách české literatury šedesátých let 20. století. Předmětem analýzy je novela Karla Michala Čest a sláva a román Oldřicha Daňka Král utíká z boje. Práce sleduje, jak autorský přístup k minulosti ovlivňuje různé složky díla, zejména kompoziční, jazykové a stylové postupy a modelování postav. Klíčová slova: historický román, šedesátá léta, Karel Michal, Oldřich Daněk
|
|
|
Výstavba novely Josefa Škvoreckého Obyčejné životy
Horák, Ondřej ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
(česky): Cílem této práce je sledování kompozice novely Josefa Škvoreckého Obyčejné životy, v níž hraje důležitou roli rozdělení textu do dvou časově odlišených narativních pásem (vypravěčova "současnost" a minulost). Pozornost je věnována i třetímu oddílu knihy nazvanému Poznámky a vysvětlivky. Dále se práce snaží analyzovat funkce kurzívy a jiného zvýraznění textu v této novele, ale i v dalších vybraných dílech (Sedmiramenný svícen, Příběh inženýra lidských duší, Scherzo Capriccioso, Nevěsta z Texasu). Výsledkem je šest funkcí kurzívy, které jsou doplněny konkrétními demonstrativními příklady.
|
|
|
Antisemitské časopisy Vlajka a Národní republika
Borůvková, Marianna ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Klíčová slova: antisemitismus, obraz Žida, 30. léta 20. století Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá antisemitskými časopisy Vlajka a Národní republika mezi lety 1933-1938. Zaměřuje se na negativní stereotypy Židů a na prostředky zobrazení a hodnocení (expresívní styl, náznakovost, generalizace, vyhrocení kontrastů, přirovnávání ke zvířatům apod.). Sleduje vývoj antisemitských stereotypů ve vymezeném období, mj. v souvislosti s nacistickým hnutím v Německu.
|
|
|
Stanislav Zedníček: nešťastný hledač
Čeplová, Miroslava ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Práce zabývající se osobou Stanislava Zedníčka vymezuje prostřednictvím dochovaných dokumentů, korespondence a jiných archiválií básníkovu pozici v jeho tehdejším, ale i současném literárním kontextu. Cílem je také najít specifika Zedníčkovy poetiky a zároveň jeho tvorbu ukázat ve vztahu s okruhem autorů jako jsou Jakub Deml, Vladimír Holan, František Halas, Jan Čep, Jan Zahradníček a Jaroslav Durych.
|
|
|
Antisemitské stereotypy a časopis Arijský boj
Matějková, Anna ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem této práce je postihnutí úlohy antisemitských stereotypů v české literatuře, antisemitské propagandě v období konce třicátých a začátku čtyřicátých let 20. století, přičemž se soustředí zejména na časopis Arijský boj. Dále se věnuje antisemitismu v díle Jana Nerudy, Jakuba Demla a Jaroslava Durycha. Zaměřuje se např. na stereotypy Žida rituálního vraha, bohovraha, lichváře, svůdce, spiklence a věčného Žida. Klíčová slova: stereotypy, antisemitismus v literatuře, časopis Arijský boj
|
|
|
Detektivní trilogie Josefa Škvoreckého
Bálková, Anna ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit, nakolik se postava poručíka Josefa Borůvky z děl Smutek poručíka Borůvky, Konec poručíka Borůvky a Hříchy pro pátera Knoxe blíží ideálu Velkého detektiva. V řešení bylo použito metody komparace sekundární literatury pojednávající o literárním prototypu Velkého detektiva a konkrétních sbírek či povídek. Ve druhé části bakalářské práce jsou literární díla porovnávána s díly filmovými. Provedeným porovnáním jsme zjistili, že i přes některé odchylky můžeme poručíka Borůvku považovat za Velkého detektiva. Přínosem této práce je zjištění, že se Josefu Škvoreckému podařilo do kontextu české literatury zařadit literární typ, který je populární ve světové literatuře a který splňuje požadavky detektivního žánru. Klíčová slova Josef Škvorecký, detektivka, poručík Borůvka, Velký detektiv, stopy
|
|
|
Ve světle kabaly: Židovská mystika v polské literatuře meziválečného období.
Benešová, Michala ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent) ; Sobotková, Marie (oponent)
Disertační práce Ve světle kabaly: Židovská mystika v polské literatuře meziválečného období mapuje způsoby reflexe židovské religiózní, respektive mystické tradice v polské meziválečné literatuře, a to na příkladu tří autorů, kteří reprezentují odlišné způsoby jak vnímání vlastních židovských kořenů, tak zpracování tradičních motivů vycházejících z tradice židovské mystiky. Prvotně futurista Aleksander Wat se vůči židovské religiózní tradici kriticky vymezuje - a přesto nedokáže vlastnímu "židovství" uniknout; prozaik Bruno Schulz předestírá čtenářům svébytnou vizi kosmogonie i eschatologie upomínající mimo jiné na vybrané koncepty kabaly; básník Bolesław Leśmian má k této tradici nejdále a motivy interpretovatelné v kontextu židovské religiózní tradice podrobuje originálnímu přepracování. Tvorbou všech tří - jako dědiců "národa Knihy" - se přitom prolíná specifický vztah k jazyku a psanému slovu. Vedle tohoto motivu je v práci věnována pozornost např. motivu golema, stvoření světa či představě Boha. Takto zaměřeným analytickým kapitolám předchází teoreticko-metodologický úvod vycházející z tradic literární hermeneutiky, avšak přihlížející i k vybraným konceptům tradiční židovské mystické hermeneutiky. V českém kontextu je práce rovněž příspěvkem k bližšímu poznání jak autorů známých a...
|
host ::
RSS.