|
|
Viktimizace pacientů s duševním onemocněním.
Černý, Martin ; Vevera, Jan (vedoucí práce) ; Harsa, Pavel (oponent) ; Látalová, Klára (oponent)
Účel: Zjistit a) stav výzkumu násilného chování a viktimizace pacientů trpících onemocněním schizofrenního okruhu; b) zjistit u pacientů trpících schizofrennií prevalenci násilného chování a viktimizace a studovat prediktory násilného chování. Metoda: a) detailní analýza relevantních studií v databázi PubMed; b) u 158 pacientů s psychotickým onemocněním a spárované kontrolní skupiny byla zjišťována data o násilném chování a viktimizaci v posledních šesti měsících, fyzickém a sexuálním zneužívání v dětství a dospívání, užívání návykových látek a posttraumatické stresové poruše. Další informace byly získávány od blízkých osob. Pro identifikaci faktorů nezávisle asociovaných s násilným jednáním v posledních šesti měsících byla použita vícečetná regresní analýza. Výsledky: a) Z relevantních studií pacientů se schizofrenií 72% (n=176) hodnotilo násilné chování, 23% (n=55) viktimizaci a 5% (n=13) obojí. b) Ve sledované souboru přítomnost psychotické poruchy souvisela s vyšším rizikem násilného jednání (OR=3.80; 95% CI 2.060-7.014). Další rizikové faktory zahrnovaly nedávnou fyzickou viktimizaci (OR=7.09; 95% CI 3.922-12.819), zneužívání v dětství (OR=3.15; 95% CI 1.877-5.271), míru užívání drog (OR=1.13; 95% CI 1.063-1.197) a alkoholu (OR=1.04; 95% CI 1.000-1.084). Vyšší věk (OR= 0.96; 95% CI...
|
|
|
Psychopathology, mental disorders and mitochondrial disorders
Sigitova, Ekaterina ; Raboch, Jiří (vedoucí práce) ; Doubek, Pavel (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Projekt je zaměřen poznání souvislosti mitochondrialních patofyziologických procesů s psychopatologickými příznaky při bipolární afektivní poruše (BPD). Změny aktivity vybraných složek dýchacího řetězce a celková respirační rychlost byly měřeny u pacientů s bipolární afektivní poruchou v porovnání s kontrolní skupinou. byly použity diagnostické dotazníky, respirometrie s vysokým rozlišením a metody radiochemické a spektroskopické. Analýzy provedeny u 21 zdravých kontrol a 37 osob s diagnózou bipolární afektivní poruchy (F31). Statistická analýza zahrnovala parametrické a neparametrické analýzy, faktorovou analýzu, jednocestnou analýzu rozptylu a lineární regresní analýzu. Získané výsledky ukázaly velkou roli buněčné energetiky v patofyziologii bipolární poruchy. Mírný rozdíl mezi různými aktivitami mitochondriálních enzymů byl získán u pacientů s manickou a depresivní epizodou onemocnění. Byly také prokázány změny mitochondriálního dýchání u pacientů s BPD ve srovnání se zdravými kontrolami. Mitochondriální respirační indexy u pacientů v remisi ve srovnání se zdravými kontrolními osobami byly změneny v souvislosti s předchozí fází onemocnění. Byla zjištěna souvislost mezi stavem onemocnění, psychopatologickými příznaky, klinickým zlepšením a mitochondriální patologií. Byla stanovena doba trvání...
|
|
|
Rozvoj diskrétní psychopatologické symptomatiky u účastníků zahraničních misí
Král, Pavel ; Weiss, Petr (vedoucí práce) ; Slabá, Šárka (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Nasazení vojáků v zahraničních misích bezesporu představuje významnou zátěž spojenou s rizikem ohrožení jejich fyzického i psychického zdraví. Pokud jde o zdraví psychické, je jako největší rizikový faktor tradičně uváděn stres, který je v misi přítomen takřka permanentně a množství stresorů je nepřeberné. Pozornost klinických psychologů, psychiatrů i výzkumných pracovníků, byla v souvislosti se zahraničními operacemi a s nimi spojenými obtížemi cílena především na PTSD, depresi či rozvoj závislostí. Nicméně se ukazuje, že vojáci trpí i jinými psychickými obtížemi. Předkládaná práce není zaměřena na nozologické jednotky, ale dílčí symptomy, převážně neurotické. Vstupní výzkumnou hypotézou je, že porovnáme-li populaci vojáků, kteří vyjeli do zahraniční mise s těmi, kdo do ní nevyjeli, najdeme mezi jednotlivými skupinami významný rozdíl. Očekáváme, že ti, kdo se zúčastnili zahraniční mise, budou vykazovat vyšší míru psychopatologické symptomatiky. Pravděpodobně subklinické a tedy v zásadě diskrétní, nicméně přesto vyšší než je tomu u těch, kteří do mise nikdy nevyjeli. Sběr dat proběhl formou dotazníkového šetření. Použit byl dotazník neurotické symptomatiky N70. Jde o dotazník o sedmdesáti položkách popisující tzv. neurotickou symptomatiku. Je rozdělen do sedmi škál po deseti položkách - Anxieta,...
|
|
|
The use of coercive measures in psychiatry
Nawka, Alexander ; Raboch, Jiří (vedoucí práce) ; Vevera, Jan (oponent) ; Dragašek, Jozef (oponent)
Psychiatrie má jedinečné postavení mezi ostatními lékařskými disciplínami vzhledem k tomu, že omezení autonomie pacientů používá v jejich nejlepším zájmu jak k jejich léčbě tak k jejich kontrole. Omezovací opatření, jako jsou umístění pacienta do izolace, omezení pacienta v pohybu, nebo užití neklidové medikace jsou široce užívané v klinické praxi jako metody zvládání akutních psychiatrických stavů či neklidných pacientů. Tato dizertační práce byla provedena v rámci mezinárodního projektu EUNOMIA (European Evaluation of Coercion in Psychiatry and Harmonization of Best Clinical Practice), který probíhal ve dvanácti Evropských státech. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: jaké jsou sociodemografické a klinické charakteristiky nedobrovolně hospitalizovaných pacientů u kterých jsou použita omezovací opatření; jaké typy omezovacích opatření jsou užívaná nejčastěji; jaké jsou interní a externí rizikové faktory související s jejích užitím; a konečně jaké jsou genderové rozdíly u pacientů se schizofrenií, u kterých bylo užito omezovacích opatření. Do studie bylo zařazeno 2,030 nedobrovolně hospitalizovaných pacientů, z nichž celkem u 770 (38%) bylo použito 1,462 omezovacích opatření. Procento pacientů, u kterých bylo použito omezovacích opatření, se ve sledovaných zemích nachází v rozmezí 21% až 59%, a do...
|
|
|
The picture of mental illness in the print media in three central European countries
Nawková, Lucie ; Jirák, Roman (vedoucí práce) ; Bražinová, Alexandra (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Pro veřejnost představují média nejdůležitější zdroj informací o duševních onemocněních. Je známo, že mediální prezentace lidí s duševními poruchami jsou často negativní a přispívají tak k jejich stigmatizaci. Na druhou stranu, média mohou hrát významnou roli při snižování míry stigmatizace, a to poskytováním adekvátních informací o tomto tématu a zapojováním se do antistigmatizačních kampaní. Až dosud nebyl vyvinut žádný standardizovaný nástroj k měření stigmatizace duševních onemocnění v tištěných médiích, který by používal operacionalizované definice. V rámci našeho projektu jsme si stanovili dva cíle: a) vytvoření standardizovaného a objektivního nástroje k měření stigmatizace duševních onemocnění v tištěných médiích, b) provedení analýzy obsahu mediálních sdělení o duševních onemocněních ve vztahu ke stigmatizaci v českém, chorvatském a slovenském tisku. Vytvoření nástroje "Picture of Mental Illness in Newspapers" (PICMIN) bylo založeno na principech obsahové analýzy, což je výzkumná technika umožňující vyvozování platných a replikovatelných závěrů z textu. Uvedený nástroj se skládá z jedenácti popisných a pěti analytických kategorií. V rámci naší studie jsme došli k těmto závěrům: ve všech třech zemích bylo zjištěno vysoké zastoupení článků se stigmatizujícím obsahem, v četnosti uvádění...
|
|
|
Biologické a environmentální faktory násilného chování
Vevera, Jan ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Mohr, Pavel (oponent) ; Yamamotová, Anna (oponent)
Závěr Naše výsledky tedy ukazují, že ve stabilním zdravotním systému zneužívání návykových látek není hlavní příčinou násilného chování u schizofreniků. Prevence zneužívání návykových látek tedy není dostatečnou strategií к redukci násilného chování u těchto pacientů. К jeho redukci by spíše mohly přispět terapeutické intervence cílené na zvládnutí impulsivních stavů a poruch osobnosti, které se v současnosti jeví jako hlavní příčiny násilného chování schizofreniků (Nolan et al., 1999; Nolan et al., 2003). Zavedení psychoterapeutických technik, cílených na tyto charakteristiky, jako je například kognitivně behaviorální terapie zaměřená na zvládání zlosti, už ukazují slibné výsledky u pacientů s PTSD, psychotickými poruchami a poruchami psychického vývoje (Chemtob et al., 1997; Novaco, 2003). Terapie atypickými antipsychotiky, která podle současných poznatků zlepšuje kognitivní fungování u pacientů se schizofrenií (Bilder et al., 2002) , by mohla vést к redukci útoků, vznikajících na základě špatného pochopení situace. Vzhledem к nízkému počtu pacientů, zneužívajících návykové látky, se domníváme, že násilné chování zaznamenané v naší studii reprezentuje násilí, které primárně souvisí s podstatou psychopatologických příznaků, především s poruchami kontroly impulsů, poruchami osobnosti a psychotickými...
|
host ::
RSS.