Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Olivetská hora u kostela sv. Mořice v Olomouci
Kaňková, Andrea ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Mudra, Aleš (oponent)
RESUMÉ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Téma: Olivetská hora u kostela sv. Mořice v Olomouci Řešitel: Andrea Kaňková Rok: 2009 Hlavním cílem této práce bylo shromáždit a systematizovat dostupné informace a dosavadní hypotézy týkající se pozdně gotického sousoší Olivetské hory od kostela sv. Mořice v Olomouci. Práce je strukturována tak, aby postihla co nejvíce možných aspektů tohoto uměleckého díla a nezaměřuje se tedy pouze na jednu oblast, ale snaží se zprostředkovat co nejkomplexnější pohled. Na začátku práce je kladen důraz na faktografický základ v podobě popisu sousoší a výsledků jeho restaurátorského průzkumu. Dále je představen vývoj dosavadního uměleckohistorického bádání, které se odehrávalo především na poli formální analýzy díla a jehož výsledkem je v současnosti přesvědčivé datování díla do druhé čtvrtiny 15. století. Následující kapitoly pak zpracovávají podněty z nejnovější literatury a zaměřují se na oblasti čerstvě otevřené, jako je hledání možného objednavatele díla, původní vzhled, kompozice a umístění sousoší a doposud nejvíce opomíjená ikonografie. Z těchto otázek je blíže rozebírána problematika původního umístění a kompozice díla. Základem pro řešení této problematiky se staly výsledky restaurátorského průzkumu a pokusy restaurátora o objasnění původní kompozice. Z takto raného období není dochováno...
Tři dřevořezby první třetiny 14.století
Uhrovič, Blahoslav ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
RESUMÉ Tři dřevořezby první čtvrtiny 14. století Madona ze Strakonic, Rouchovanská Madona i Svatá Dobrotivá představují jedny z nejvýznamnějších památek českého sochařství přelomu 13. a 14. století. Sochy patří do typové skupiny figur s otevřeným pláštěm, který vznikl v druhé polovině 13. století zřejmě v Paříži a rychle se rozšířil do Normandie, Burgunska, Lotrinska a přes Porýní dále na východ. Názory na datování Madony ze Strakonic se různí, ale nejčastěji se řadí do přelomu 13. a 14. století. Madona z Rouchovan je evidentně mladší než Madona Strakonická a spadá spíše až do první čtvrtiny 14. století. Co se týče datace Svaté Dobrotivé, můžeme se díky archivním záznamům opřít o rok 1327, přesněji řečeno před rok 1327. Podoba Svaté Benigny byla několikrát změněna, byla upravena polychromie a socha byla osazena korunkou a do rukou jí byla vložena palmová ratolest. Veškerou hmotnost soch vytváří plášť určující obrys. Drapérie je vertikální s mohutnými záhyby. Otázka slohových předloh je poněkud komplikovaná a názory badatelů se liší. Nejblíže pramenu Strakonické Madony je však socha neznámé světice s knihou v levém ostění západního portálu remešské katedrály, datovaná před polovinu 13. století. Madonu ze Strakonic zřejmě nelze klást do bezprostředního vztahu s Rouchovanskou Madonou, i když mají téměř stejná...
Řezbářství 13. století v Čechách a na Moravě. Kapitoly k počátkům řezbářské tradice ve střední Evropě
Mudra, Aleš ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce)
Řezbářství 13. století v Čechách a na Moravě dosud nebyla věnována velká pozornost a příliš toho o něm nevíme. Ještě před takovými třiceti lety by nedávalo příliš smyslu uvažovat o práci na podobné téma. Důvodů bylo hned několik. Některé řezbářské památky 13. století tehdy nebyly známy, jiné byly známy jen ze starých fotografií, další se nacházely v těžko dostupných zahraničních sbírkách a sakrálních stavbách a psalo se o nich v literatuře, kterou nebylo snadné získat. Ostatní sochy nebyly řazeny do adekvátních souvislostí nebo se předpokládalo datum jejich vzniku v pozdější době. O těch několika málo památkách, s nimiž mohli tehdy čeští historici umění pracovat, panovalo mezi odbornou veřejností jen velmi slabé povědomí.
Privátní a veřejný liturgický prostor v Čechách v období pozdního středověku (srovnání sakrálních interiérů Karlštejna a katedrály sv. Víta)
Zimová, Andrea ; Klípa, Jan (vedoucí práce) ; Mudra, Aleš (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je srovnání sakrálních interiérů hradu Karšltejna a katedrály (baziliky) sv. Víta. Práce popisuje vývoj, druhy liturgie a financování baziliky (později katedrály) sv. Víta a strukturu, liturgii, finanční zajištění a běžný provoz Karlštejna. V samotném závěru text tato dvě liturgická centra srovnává. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Malířská výzdoba krypty sv. Kateřiny v kostele sv. Štěpána v Kouřimi
Žiláková, Renata ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
Předmětem bakalářské práce jsou nedávno odkryté nástěnné malby v kapli sv. Kateřiny v kostele sv. Štěpána v Kouřimi. Nástěnné malby byly odkryty v roce 2002 a od té doby jsou předmětem intenzivního umělecko-historického zkoumání. Touto prací bych tak chtěla přispět k rozšíření umělecko-historického povědomí o tomto výjimečném díle a ráda bych poskytla nové pohledy na vybrané problémy s touto tematikou související. Celek nástěnných maleb je vsazen do umělecko-historického kontextu města Kouřimi a jeho okolí. Práce se částečně dotýká historie kostela sv. Štěpána, která souvisí s vyobrazením postav donátorů na jedné z nástěnných maleb a jejich identifikací. Popsán je význam a funkce celku kaple sv. Kateřiny. Zdůvodněno je zasvěcení sv. Kateřině, které je propojeno s vyobrazením čtyřiadvaceti andělů s hudebními nástroji. Práce se věnuje samozřejmě také ikonografii celého vyobrazení s určením výtvarných paralel z Čech (a to jak ikonografických, tak stylových). Ze zpráv o proběhnuvších restaurátorských pracích jsou čerpány informace o výtvarné technice maleb. Z celkového porovnání sledovaných hledisek je dán prostor a výzdoba kaple sv. Kateřiny v Kouřimi do souvislosti s českým dvorským malířstvím krásného slohu, a celek tak patrně je možné spojit s uměleckým pojetím blízkého kláštera v Klášterní Skalici,...
Příspěvky k dějinám gotického sochařství na Moravě. Památky první poloviny 14. století mimo okruh Mistra Michelské Madony a jejich druhý život
Uhrovič, Blahoslav ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Resumé Příspěvky k dějinám gotického sochařství na Moravě.Památky první poloviny 14. století mimo okruh Mistra Michelské madony a jejich druhý život Práce se věnuje dílům, která se dnes nacházejína území jižní Moravy. Především jsou to sochy: Madona v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně; Madona v poutním kostele ve Křtinách; Madona z Předklášteří u Tišnova, jež je dnes umístěna v depozitáři Moravské galerie v Brně; Madona z Rouchovan, dnes umístěná v Národní galerii v Praze; Madona v klášterním kostele v Rajhradě; dvě sochy světic, jež byly nalezeny na stěnách jižní předsíně brněnské katedrály; socha Madony na hlavním oltáři kostela sv. Anny v Žarošicích a Madona z Troskotovic, nedávno objevená, dnes v depozitáři Moravské galerie v Brně. První částpředstavuje a shrnuje dosavadní poznatky bádání o těchto památkách. Pomocí formální analýzy, i když částečně znemožněné druhotnými zásahy na sochách, a následné komparacijsou díla zařazena do vývoje sochařské tvorby nejen moravské, ale i evropské. Tato srovnáníukazují především na stylovou blízkost moravských soch s tvorbou rakouské (dolnorakouské) oblasti konce 13. a1. poloviny 14. století. Druhá část této práce je náhledem do tzv. druhého života některých ze zmíněných soch. Madona ze Křtin, Madona ze Žarošic a Madona z Rajhradu byly hojně uctívány jako milostná...
Vývoj názorů na retuše při restaurování malířských památek
Lejsková, Markéta ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
RESUMÉ Bakalářská práce mapuje vývoj názoru na retuše při restaurování malířských uměleckých děl. Práce je rozdělena do dvou částí, z nichž první se zabývá teoretickými východisky a předpoklady vzniku památkové péče a v jejím rámci i vývojem restaurování. Druhá část je věnována vývoji restaurování u nás, jak jej představovala Česká restaurátorská škola, s ohledem na vývoj názoru na metodu malířské retuše používané při obnově uměleckých děl. Při zpracování tohoto tématu je kladen důraz především na předložení celistvého pohledu na vývoj názorů na retuše při restaurování malířských památek a na reflexi teoretického myšlení v rámci památkové péče od počátku 19. století až do současnosti. Tato bakalářská práce zahrnuje pouze nejdůležitější vývojové etapy s ohledem na dnešní teorii ochrany a péče o umělecké památky u nás. Cílem bakalářské práce proto není teorie památkové péče a restaurování v celém svém rozsahu, jedná se o látku s příliš širokým záběrem a může tak být námětem pro další zpracování. Klíčová slova: Památková péče, restaurování, retuš, Česká restaurátorská škola, dějiny umění
Mistr královehradeckého oltáře
Vopřadová, Dita ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Mudra, Aleš (oponent)
Dita Vopřadová Mistr Královéhradeckého oltáře Bakalářská práce Český abstrakt V menších českých městech v druhé polovině 15. století lze předpokládat rozsáhlou a kvalitní malířskou produkci, jako je tomu v případě Mistra Královéhradeckého oltáře působící v Chrudimi ve východních Čechách. Díky poměrně velkému množství dochovaných malířských a řezbářských památek v kostelích města Chrudimi a jeho okolí J. Pešina konstruoval hypotézu, že dílna mohla existovat právě v Chrudimi od devadesátých let 15. století. Na konci patnáctého století se Chrudim stávala pozdně gotickým střediskem a svou výtvarnou produkcí tak mohla konkurovat samotné Praze. Vyznačovala slohovou jednotností, kterou udávalo působení této dílny a lze ji odvodit z dochovaného množství památek. Tematickou stránkou naznačuje stejnou slohovou příslušnost jako křivoklátská archa, která je datovaná také na konec patnáctého století. Malíři obou děl zřejmě získali vzdělání v dílně stejného mistra pozdně gotického anonyma Mistra příbuzenstva Mariina v Kolíně nad Rýnem. Silný vliv tohoto mistra se odráží nejen v převzetí námětů ze života Panny Marie, ale také v důrazu na intenzivní citovou stránku děje. Dílna exportovala své práce i dále do okolních měst (Hradce Králové a Pouchobrad). Mistr královéhradeckého oltáře působil v Chrudimi na konci 15. století...
Zlatnická bohemika doby lucemburské ve vídeňských dvorních sbírkách
Kodišová, Lucie ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Mudra, Aleš (oponent)
Resumé Předložená práce se věnuje významným českým z druhé poloviny 14. století uloženým ve vídeňské Světské a Duchovní klenotnici (Weltliche und Geistliche Schatzkammer). Na krátký popis vzniku vídeňských dvorních sbírek navazují monografická pojednání 17 uměleckých děl dotýkající se jejich historie, technických vlastností, uměleckého charakteru a případně uměleckohistorické problematiky. Do práce jsou pojaty nejprve některé součásti říšského pokladu, upravené, nebo doplněné v době mezi lety 1350-1378, kdy jej Karel IV. dočasně spravoval. Dále jde o tři relikviáře, které původně přináležely ke Karlem obnovenému českému královskému pokladu. Do vídeňských sbírek se dostaly spolu s říšským pokladem, ke kterému byly přičleněny druhotně za vlády Zikmunda Lucemburského. České vladařské jablko a žezlo, užívané až do roku 1627 se Svatováclavskou korunou při korunovacích českých králů zůstaly ve Vídni poté, co byly vyměněny za reprezentativnější insignie ze 16. století, zhotovené původně pro císaře Karla V. V závěru Práce jsou popsány tři relikviáře uložené v Duchovní klenotnici, o jejichž českém původu uvažují někteří autoři. Text doplňuje obrazová příloha. Počet znaků bez mezer 95 706 Počet znaků včetně mezer 112 101
Stavební vývoj kostela Matky Boží před Týnem
Filipec, Marek ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
STAVEBNÍ VÝVOJ KOSTELA MATKY BOŽÍ PŘED TÝNEM Chrám Matky Boží před Týnem je bezpochyby nejdůležitější pražskou sakrální stavbou pravého břehu Vltavy. První zmínka o kostele v místech dnešní stavby pochází z roku 1274. Předcházel jí menší raně gotický kostel z přelomu 13. a 14. století. Impulzem k novostavbě bylo vyřešení sporu o patronátní právo ke kostelu mezi staroměstskými farníky z řad bohatého především německého patriciátu a Vyšehradskou kapitulou. Stavba začala kolem poloviny 14. století nejspíše směrem od západu k východu. Do roku 1380 byly alespoň částečně dokončeny chóry, sakristie a kostel mohl pomalu začít sloužit svému účelu. Dále pokračovala stavba poněkud pomaleji. Husitské boje potom stavbu přerušily téměř na čtyřicet let. Pokračovat mohla až v polovině 15. století, kdy konečně došlo k zastřešení a zaklenutí hlavní lodi. V nových poměr a postavení, přisuzujícím Týnskému chrámu přední místo mezi utrakvistickými kostely v zemi, posloužil dokončovaný západní štít kostela k reprezentaci českého "husitského" krále Jiřího z Poděbrad umístěním jeho sochy. Stavba byla definitivně zakončena vztyčením věží s balustrádou a originálním zastřešením. Nejdříve se ho dočkala věž severní roku 1466, jižní se podařilo dokončit až na začátku 16. století v letech 1506-1517. Stavba vychází jednak ze starší domácí...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 30 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.