|
|
Vztahy Československa k Německu a Rakousku v letech 1919-1933.
Vokatý, Martin ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá vztahy Československa k Německu a Rakousku v letech 1919-1933. Hlavní výzkumnou otázkou je snaha přijít na rozdíly ve vztazích Československa k Německu a Československa k Rakousku v letech 1919-1933. Za účelem zodpovězení této otázky je provedena komparativní analýza těchto vztahů. Práce zároveň zkoumá, jak se Československu dařilo plnit své zahraničně politické cíle, které si k Německu i Rakousku dalo. Práce je rozdělena do třech období a tato komparativní analýza je provedena v každém z nich. Dělící linie práce je mezinárodní konference v Locarnu. Z komparativní analýzy vyplývá, že vztahy Československa k Německu a vztahy Československa k Rakousku byly rozdílné. Tyto rozdíly se objevily také v časových obdobích před a po mezinárodní konferenci v Locarnu.
|
|
|
Energetická politika SRN vůči Ruské federaci během éry Angely Merkelové
Kavan, Vilém ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá německou energetickou politikou vůči Ruské federaci během éry Angely Merkelové (2005-2021). Především se zaměřuje na import ruského zemního plynu do Německa a s ním související projekty Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Hlavním cílem práce bylo zodpovědět výzkumnou otázku, zdali energetické zájmy Spolkové republiky Německo vedly k navyšování její závislosti na Ruské federaci. Práce analyzuje německý přístup jak ke své energetické politice, tak k politice ruské a dává ho do souvislosti s konkrétními daty, jež se importu ruského plynu týkají. Z analýzy vyplývá, že Spolková republika Německo vedla svou energetickou politiku vůči Ruské federaci nezávisle na jejích politických krocích, stejně jako zanedbávala kritiku, již někteří její partneři k vzájemné spolupráci vyjadřovali. Výsledkem práce zároveň je, že energetická politika Spolkové republiky Německo vedla k navyšování její závislosti na Ruské federaci.
|
|
| |
|
| |
|
|
Změny v německé zahraniční politice po ruské invazi na Ukrajinu
Čepelková, Kristýna ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu německé zahraniční politiky. Zásadní otázkou, kterou se práce zabývá, je Jaké důvody vedou Německo ke změně v zahraniční politice? Pomocí analýzy faktorů, které v roce 1991 vedly Spolkovou republiku k účasti na (z pohledu mezinárodního práva nelegální) operaci Allied Force, a změnily tak německou zahraniční politiku, zjišťuji, jaké důvody sehrály roli v rozhodování spolkových politiků o pomoci Ukrajině v jejím boji s Ruskem. SRN dlouhodobě neposílala zbraně a vojenský materiál do válečných zón, proto přistoupením na pomoc Ukrajině znovu změnila směřování své zahraniční politiky. Z provedené analýzy vyplývá, že pro německou zahraniční politiku jsou určující především tři skupiny důvodů, a to normativní - "nikdy sami" a "nikdy znovu". Dalším důvodem je závazek vůči mezinárodním a evropským institucím, a nakonec i vlastní zájmy Německa. Při rozhodování, zdali se přidat ke světové pomoci Ukrajině, tím však porušit svoji zahraniční politiku, hrály roli dva normativní koncepty vycházející z komplikované německé minulosti. Berlín "nikdy znovu" (nie wieder) nechce vést válku nebo způsobit další Auschwitz a nechce být již "nikdy sám" (nie wieder allein). Ke změně v německé zahraniční politice došlo i proto, že Spolková republika a její politici si uvědomují své...
|
|
|
Koloniální diskurz meziválečného Československa
Hořánek, Vojtěch ; Tesař, Jakub (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Práce je analýzou koloniálního diskurzu v meziválečném Československu. Analyzovány jsou články z deníků Venkov a Národní Listy. Celkový postup je založený na přístupu Norman Fairclough, rozbor samotných textů na rekontextualizační analýze Theo van Leeuwen. Kolonialismus je vymezený jako historická struktura dle teorie Roberta Coxe. K odlišení těch, kdo z kolonialismu měli užitek od těch, kdo jej neměli jsou použity termíny centrum a periferie. Výsledkem je rozlišení dvou hlavních diskurzů: diskurzu nadřazenosti a diskurzu organizace. Diskurzem nadřazenosti jsou takové reprezentace periferie, které ji vykreslují na nižší úrovni než centrum. Diskurzem organizace jsou reprezentace politik centra v rámci kolonií a jejich legitimizace. Kolonialismus je legitimizován především skrze pozitivní vliv na periferii i centrum. Dále skrze autoritu institucí a smluv. V rámci koloniálního diskurzu existuje diskurz k němu nesouhlasný. Jedná se o kritiku kolonialismu na systémové úrovni a reprezentace diskurzu nadřazenosti místo jeho přítomnosti. Dále existence diskurzu organizace bez diskurzu nadřazenosti.
|
|
|
British foreign policy in the context of the partition of India
Lacko, Daniel ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá dekolonizačným procesom rozdelenia Indie z roku 1947 a jeho následkami. Jej cieľom je vyvodenie záverov ohľadom úlohy britskej zahraničnej politiky (britskej vlády) v tomto procese, z ktorého vzišli dva nové suverénne štáty - India a Pakistan, ktorých vzťahy sú dodnes charakteristické svojou rivalitou. Konkrétne sa v práci hľadajú odpovede na dve výskumné otázky. Po prvé, či mali kroky britskej zahraničnej politiky vplyv na vznik indicko-pakistanskej rivality. Po druhé, ak áno, boli hlavnou príčinou vzniku tejto rivality, alebo za ňu môžu iné udalosti, ktoré nesúviseli s britskými krokmi. Diplomová práca taktiež vo svojej prvej časti rozoberá fenomén dekolonizácie z teoretického hľadiska. Druhá časť je už venovaná samostatne prípadovej štúdie rozdelenia Indie. Táto časť sa v druhej kapitole venuje podrobnému opisu najdôležitejších udalostí z obdobia rokov 1857-1947, čo má za úlohu poskytnúť čitateľovi obraz o tom, ako došlo k samotnému rozdeleniu Indie v roku 1947 a akú úlohu v tom zohrávali Briti. Tretia kapitola, ktorá je stále súčasťou prípadovej štúdie, na začiatku stručne opisuje následok rozdelenia Indie a podobu indicko-pakistanskej rivality. Potom je súčasťou aj prepojenie teoretickej časti práce s prípadovou štúdiou a na záver príde analýza skoršie opísaných...
|
|
|
FDP ve stranickém systému Spolkové republiky Německo od 50. let do 80. let 20. století
Pokorný, Ladislav ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Cílem bakalářské práce je zdokumentovat vývoj stranického systému ve Spolkové republice Německo v období od 50. let do 80. let 20. století se zaměřením na nalezení a stanovení pozice politické strany Freie Demokratische Partei v rámci stranického systému Německa ve vymezeném období. V práci se autor odkazuje na teorie stranických systémů, a to primárně na díla francouzského politologa Jeana Blondela a jeho systému dvou a půl strany. Dále jsou v práci uvedena díla stranické typologie od dalších významných teoretiků stranických systémů Maurice Duvergera a Giovanni Sartoriho. Dále je zde mapován historický a politický vývoj v Německu. Autor taktéž referuje o současném politickém systému Německa. V práci dále mapuje historický a politický vývoj Německa. Krátce seznamuje také se současným politickým systémem Německa. Jako stěžejní prvek je zde představena strana Freie Demokratische Partei, její vznik a její aktivní chronologické působení v rámci vládních koalic v daném období. V práci jsou popsána dotčená volební období ve spolkové republice Německo a volební zisk hlavních volebních uskupení. V závěru autor dokládá, že FDP je v rámci německého politického systému stranou, která naplňuje kritéria Blondelovi typologie dvou a půl strany.
|
|
|
Významná rozhodnutí Evropského soudního dvora jako politického aktéra dotváření evropské integrace
Pauk, David ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rolí Soudního dvora Evropské unie v procesu evropské integrace. Cílem práce je zjistit, zdali se Soudní dvůr ve svém rozhodování chová jako politický aktér. Výzkum byl proveden metodou případové studie vybraných rozsudků Soudního dvora Evropské unie. Vybrané rozsudky se týkají institutu unijního občanství, které bylo do politického a právního prostoru Evropské unie zavedeno Maastrichtskou smlouvou. Na zvolené rozsudky byla aplikována vytvořená definiční kritéria politického aktéra, která vychází z prací politologů a právníků zabývajících se studiem evropské integrace. Bylo zjištěno, že ve většině případů se Soudní dvůr jako politický aktér nechová a pokud ano, většinou svým rozhodnutím sleduje určité legitimní cíle.
|
|
|
Srovnání přístupů Východního partnerství na případech Ukrajiny a Gruzie.
Kerbach, Jiří ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Földes, Kristián (oponent)
Diplomová práce Srovnání přístupů Východního partnerství na případech Ukrajiny a Gruzie má za cíl odhalit podobnosti a rozdílnosti v politikách Východního partnerství ve sledovaných zemích. Základem komparativní případové studie je tedy analýza dvou státních aktérů. Metodologicky je práce zpracována na základě Foreign policy analysis, která pokrývá značné spektrum politických aktérů a faktorů, kteří ovlivňují zahraniční politiku států. Teoretickým konceptem, který podpoří analyzované výsledky bude teorie racionální volby, která byla zvolena pro vhodnou obhajitelnost kroků a postojů jednotlivých aktérů. Jako druhá podpůrná teorie byla zvolena sociální konstrukce evropské identity, která je zaměřená na kulturní a ideové faktory. Před psaním diplomové práce byla stanovena následující hypotéza: V rámci Východního partnerství existují rozdíly v intenzitě v oblastech spolupráce mezi Ukrajinou a Gruzií. Pomocí této hypotézy bude zodpovězena následující výzkumná otázka: Existují rozdíly mezi uskutečňovanou spoluprací s Evropskou unií v rámci Východního partnerství mezi Ukrajinou a Gruzií? Odpovědí na tuto hypotézu jsou následující zjištění. Hlavními rozdíly mezi zahraniční politikou Ukrajiny a Gruzie zaměřené na Evropskou unii je odlišnost ve změně politického vedení země, jelikož v případě Ukrajiny se...
|
host ::
RSS.