|
|
Poetika místa v pohádkách bratří Grimmů a ve vybraných pohádkách Karla Jaromíra Erbena
Ledinská, Šárka ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Poetika prostoru je velmi zajímavá oblast, která byla doposud ve srovnání s ostatními poetikami literárního díla z teoretického hlediska opomíjena a kusé informace o ní se často skrývaly jen v pracích, jež poetiku prostoru aplikovaly na určitá konkrétní díla. Abych se tedy mohla začít věnovat poetice prostoru v pohádkách, bylo nutno v první části mé práce položit základy pro samotnou poetiku prostoru. Těmi se staly kapitoly, v nichž jsem se zabývala poetikou literárního díla a v nichž jsem sesbírala, utřídila a zpřehlednila dosavadní teoretické informace o poetice prostoru a jejích částech, prostoru a místě. Z těchto kapitol jsem následně vycházela při specifikaci daných pojmů v rámci své práce. To mi umožnilo se v druhé části práce plně zaměřit na poetiku prostoru v pohádkách. Za materiál zkoumání, na kterém jsem si ověřovala platnost jednotlivých hypotéz, jsem zvolila pohádky bratří Grimmů a osm pohádek Erbenových. V rámci svého zkoumání jsem se zabývala pojmy jako poetika prostoru v širším a užším smyslu, hranice pohádkového prostoru, jeho popis a uspořádání, hlavní a vedlejší hrdina z hlediska poetiky prostoru, cesta v pohádkovém prostoru atd. Daných osm Erbenových pohádek bylo vybráno za materiál zkoumání z důvodu jejich velké podobnosti (téměř analogie) s osmi pohádkami bratří Grimmů. Proto...
|
|
|
Romantické povídky Karla Sabiny
Hesová, Petra ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Rigorózní práce se zabývá prozaickou tvorbou KARLA SABINY v období od roku 1835 do roku 1848. Východiskem práce je analýza málo známé povídky Hesperidky (Ervín), jejímž prostřednictvím autorka ukazuje obecné znaky romantické literatury v českém i evropském kontextu. V další kapitole jsou charakterizovány typické postavy Sabinových próz, konkrétně postava poutníka, hrobníka, kata a různé podoby ženských hrdinek. Dvě závěrečné kapitoly se zabývají rozborem textů, které dosud odborná literatura nechávala bez povšimnutí, totiž nepublikované prózy Čech a povídky Obrazy a květy snů. Součástí práce je také rozsáhlá příloha, která obsahuje jednak soupis Sabinových předbřeznových próz, jednak edici rukopisu prózy Čech a přepis novely Vesničané.
|
|
|
O dvou podobách pábení v české literatuře
Zaorálek, Ondřej ; Kořená, Markéta (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Tato práce se na základě vybraných titulů Bohumila Hrabala pokouší o teoretické a interpretační vymezení "pábení" (jako strategie vyprávění) a "pábitele" (jako specifického druhu vypravěče). S tím souvisí charakteristika Hrabalovy vyprávěcí strategie a jeho popisu světa, a také studium motivů a témat jeho próz. Práce sleduje stylové proměny Hrabalových děl, ale také jejich konstanty. V závěru se práce snaží nastínit Hrabalovu příbuznost s Ladislavem Klímou a ukázat dědictví tohoto autora v díle Bohumila Hrabala.
|
|
|
Obraz Šumavy v české a německy psané literatuře po roce 1945. Krajina, ztracený a znovuobejvovaný domov, místo setkávání i míjení národů
Denková, Helena ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Obraz Šumavy v české a německy psané literatuře vzniklé po roce 1945 je determinován především pohnutým geopolitickým vývojem tohoto regionu ve druhé polovině 20. století. Většina českých textů o Šumavě vznikla v době totality, v textech německy píšících autorů se téma Šumavy objevuje převážně až po roce 1989. Češi vymezují Šumavu většinou jako prostor na české straně hranice, německy píšící autoři naopak vnímají Šumavu, resp. "Böhmerwald" jako region, který se rozkládá na pomezí tří států. Šumava vystupuje česky i německy psaných textech jako příroda i prostor naplněný civilizací, jsou reflektována zejména aktuální témata jako např. ochrana přírody, zánik původních německých vesnic, znovuobjevování Šumavy po roce 1989 apod. Česky i německy píšící autoři se také zabývají vztahy mezi Čechy a Němci.
|
|
|
Láska a víra. Erotická motivika v díle Jaroslava Durycha.
Paukerová, Lucie ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce sleduje vztah náboženství a sexuality na vybraném díle katolického autora Jaroslava Durycha (1886-1962). Zabývá se jednak jeho tvorbou esejistickou, jež obsahuje autorův teoreticky zformulovaný koncept umění, jednak jeho díly básnickými a prozaickými, v nichž zkoumá erotickou motiviku a obraz ženy-panny. Cílem práce je ukázat, jak se Durych jako bytostný katolík vyrovnává s tématem sexuality, do jakých kontextů staví smyslnou dívčí krásu a jaké významy erós v jeho díle vytváří. Mimo jiné se práce také zabývá specifickými aspekty a motivy Durychovy erotiky a značnou pozornost věnuje zkoumání dívčích hrdinek, jejichž vzájemná podobnost a zaměnitelnost, ustálený způsob zobrazování a idealizovaný obraz vytváří typickou dívčí postavu Durychových děl - v práci pojmenovanou "nahá dívka", jež je výsledkem propojení erósu, náboženské etiky a motivu chudoby.
|
|
|
Pojetí hrdiny ve fantasy literatuře
Zbiejczuková, Irena ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
ZBIEJCZUKOVÁ, I. Pojetí hrdiny ve fantasy literatuře. Diplomová práce. Praha: ÚČLLV FF UK, 2010-2011. Tato diplomová práce se zabývá typologií hrdinů a hrdinek ve fantasy literatuře se zvláštním zaměřením na hrdinovu cestu z hlediska výstavby syžetu. Část práce je věnována i definici a historii žánru fantasy v anglosaském i českém prostředí. Práce vychází z děl jak českých, tak zahraničních. Cílem práce je poukázat na archetypální neomýtickou strukturu fantasy textů a jejich tendenci k heroismu na příkladech konkrétních ukázek z děl tohoto žánru.
|
|
|
Dopisy Jakuba Demla Matěji Fenclovi (1905-1912)
Kořínková, Šárka ; Iwashita, Daniela (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Práce obsahuje komentovanou edici dopisů Jakuba Demla (1878-1961), které přispívají k poznání života i díla tohoto básníka a kněze v raném období jeho tvorby, konkrétně v letech 1905-1912. V té době jednak vykonával duchovní správu v různých moravských farnostech, jednak spolupracoval s Josefem Florianem (1873-1941) ve Staré Říši na vydávání ediční řady Studium. V korespondenci knězi, překladateli a spolupracovníkovi Studia Matěji Fenclovi (1877-1949), jenž je jako adresát Demlových listů představen v úvodním komentáři k edici, jsou zachyceny Demlovy dramatické osudy těchto let, zároveň dopisy obsahují důležité motivy Demlova budoucího díla. Do edice jsou zařazeny též dochované dopisy Matěje Fencla a v příloze je připojena bibliografie jeho překladů a dalších publikací. V závěru práce jsou nastíněny rozdíly v Demlových soukromých a veřejných listech z tohoto období.
|
|
|
Romantické povídky Karla Sabiny
Hesová, Petra ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Menclová, Věra (oponent)
Diplomová práce se zabývá prozaickou tvorbou KARLA SABINY v období od roku 1835 do roku 1848. Východiskem práce je analýza málo známé povídky Hesperidky (Ervín), jejímž prostřednictvím autorka ukazuje obecné znaky romantické literatury v českém i evropském kontextu. V další kapitole jsou charakterizovány typické postavy Sabinových próz, konkrétně postava poutníka, hrobníka, kata a různé podoby ženských hrdinek. Dvě závěrečné kapitoly se zabývají rozborem textů, které dosud odborná literatura nechávala bez povšimnutí, totiž nepublikované prózy Čech a povídky Obrazy a květy snů. Součástí práce je také rozsáhlá příloha, která obsahuje jednak soupis Sabinových předbřeznových próz, jednak edici rukopisu prózy Čech a přepis novely Vesničané.
|
|
| |
|
|
Obraz rodiny v povídkách Ignáta Herrmanna
Fuchsová, Ilona Anna ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Janáček, Pavel (oponent)
Diplomová práce se v interpretaci pěti povídkových souborů Ignáta Herrmanna (Drobní lidé I., Muž bez třináctky, Rodiny a rodinky, Staří mládenci, Z chudého kalamáře) zaměřuje na téma rodiny, které je společné všem analyzovaným povídkám (napsaným v období sedmdesátých až devadesátých let 19. století). Rodina je vymezena nejprve sociologicky (jako základní sociální jednotka), následovně je zasazena do kontextu české měšťanské společnosti 70.-80. let 19. století (jako rodina dvougenerační, s jasným "funkčním" dělením ženské a mužské role). Způsob analýzy herrmannovských postav v četných rodinných rolích ukazuje důležitost a nosnost tématu rodiny v autorových povídkách, ve kterých je viděn vrchol Herrmannovy tvorby.
|
host ::
RSS.