|
|
Náhrady škod způsobené zvláště chráněnými druhy zvířat
SMÍTKOVÁ, Michaela
Na našem území žije velké množství zvláště chráněných druhů zvířat. Veřejným zájmem je ochrana těchto druhů. Nedílnou součástí potravní skladby některých zvláště chráněných druhů jsou také hospodářská zvířata. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou náhrad škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů, kterými jsou rys ostrovid a vlk obecný, na hospodářských zvířatech. Ze všech zdrojů informací, které se staly podkladem pro tuto práci, je zřejmé, že dochází v zájmovém území (Plzeňský kraj) k postupnému úbytku škod způsobených zvláště chráněnými druhy zvířat na hospodářských zvířatech, což může být způsobeno postupnou adaptací chovatelů na přítomnost těchto šelem a tím, že aplikují ve svých chovech nějaká z preventivních opatření.
|
|
|
Conservation genetics of the grey wolf in Central Europe
Valentová, Kamila Anna ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Galov, Ana (oponent)
Tato práce se věnuje ochranářské genetice vlka obecného v České republice a okolních regionech. Dvacet jedna mikrosatelitů, gen pro amelogenin určující pohlaví a kontrolní oblast mitochondriální DNA byly použity k určení druhu, identifikaci jednotlivců a určení příbuzenských vztahů mezi nimi, analýze populační struktury a určení demografických trendů na základě vzorků sbíraných mezi roky 2014 a 2021. Genetická detekce vzorků lišek a psů, které byly původně nesprávně přiřazeny vlkům, ilustruje překážky terénního monitoringu vlka obecného. Nebyly zjištěny přímé důkazy výskytu F1 hybridů. Byla zaznamenána nižší diverzita alel u vlků z Čech v porovnání s vlky ze Západních Karpat, způsobená pravděpodobně následkem nedávné expanze. Geografické vzdálenosti mezi místy jednotlivých genetických záchytů v této studii byly relativně malé či střední, nasvědčující pravidelnému pohybu zvířat v rámci jejich domovských okrsků. Byly detekovány pouze dvě disperze na dlouhou vzdálenost přesahující 300 km. Výsledky analýz příbuzenských vztahů poukazují na přibližné rozložení smeček v zájmovém území. Většina příbuzenských vztahů byla odhalena v severním regionu České republiky, kde byla zaregistrována první smečka v roce 2014. V rámci zájmové oblasti byla identifikována středoevropská nížinná, karpatská a italsko-alpská...
|
|
|
Population genetics of grey wolf in Western Carpathians
Veselovská, Lenka ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Suchomel, Josef (oponent)
Vlk je vrcholový predátor, ktorý hrá kľúčovú rolu pri udržiavaní ekologickej rovnováhy najmä v lesnatých habitatoch. Táto diplomová práca sa zaoberá populačnou štruktúrou a demografiou vlka dravého na Slovensku. Štúdia je založená na dátach z dvoch zimných sezón v rokoch 2017 až 2019. Zvláštna pozornosť sa venuje územiu Západných Karpát. Na slovenskom území sa areál vlka dravého môže rozprestierať až na 60 % celej oblasti. Štruktúra a početnosť vlčích populácii je ovplyvňovaná prirodzenými faktormi, ako je izolácia horských celkov, disperzia, i antropogénnymi vplyvmi ako fragmentácia populácií líniovými stavbami, zvýšená mortalita vplyvom dopravných kolízií a donedávna každoročnými kvótami na odstrel jedincov. Bol využitý prístup najmä neinvazívnej genetiky pomocou vybraných 10 jadrových mikrosatelitových markerov, markeru na detekciu pohlavia a mitochondriálnych sekvencií. Najskôr bola overená druhová príslušnosť vzoriek ku skúmanému druhu a pod štatistickou kontrolou bola prevedená filtrácia kvality dát. Pomer pohlavia u skúmanej vzorky bol 1:1,3 v prospech samcov. Na identifikáciu jedincov do haploskupín a následne do haplotypov, sme použili mitochondriálne markery. Pre popis populačnej štruktúry bola použitá Bayesiánska klastrovacia analýza mikrosatelitových dát pomocou programu STRUCTURE....
|
|
|
Vlk obecný v rámci časopisu Myslivost
Grosser, Dominik ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá napětím mezi mysliveckou perspektivou a přísnou ochranou vlka obecného v kontextu České republiky. V rámci teoretické části konstruuji porozumění myslivosti z historického i současného praktického pohledu, diskutuji její "tradiční" pojetí, představuji přírodovědné argumenty pro návrat vlka, jeho současné rozšíření, právní ochranu i překážky, které mohou bránit jeho návratu. Současně dále problematizuji konflikt návratu mezi místními lidmi a diskurzem přísné ochrany vlka, ve které na základě zahraniční literatury vystupují prvky asymetrie moci, která je způsobena zavedením dominantní a hegemonické ochrany v rámci veřejného prostoru. S těmito předpoklady vstupuji do následné kritické diskurzivní analýzy časopisu Myslivost, který vydává Českomoravská myslivecká jednota. Pro svou práci si vytyčují cíl rozklíčovat způsoby reprezentace, kterými časopis Myslivost konstruuje sociální realitu o vlkovi obecném a zároveň analyzovat ideolog(i-e), které stojí na pozadí a umožňují legitimizovat daný diskurz. Na základě své analýzy zjišťuji, že vlk je v rámci časopisu Myslivost reprezentován zejména jako "kříženec" a "uměle vypuštěné" zvíře, které ztrácí či do budoucna může ztratit svou plachost. Dané reprezentace vlka souvisí také s aktéry, kteří jsou v časopise zobrazováni. Kromě...
|
|
|
Šumavský vlk, zlo nebo spása? Pohled klíčových aktérů na návrat vlka na Šumavu
Baborová, Hana ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Novotná, Hedvika (oponent)
diplomová práce se zabývá výzkumem jednotlivých problematikou návratu vlka do Národního parku Názory byly získány pomocí a pomocí dotazníkového Jeho výsledky byly porovnány s výzkumem socioekonomický monitoring v národních parcích a Bavorský les v letech 2017 2019 , který se z také problematice vlka. Práce tak popisuje vývoj v Cílem práce je poskytnout vhled do místní problematiky, popsat postoje jednotlivých a definovat faktory, které mají na rozdílné názory vliv. Teoretická popisuje zkoumané území a tak jako její dopad na krajinu, biodiverzitu a Praktická se na konkrétní postoje zainteresovaných stran, z kterých vyvozuje hypotézy pro dotazníkové Pomocí kombinace kvalitativní i kvantitativní metody v vyhodnocuji cíle práce. slova Národní park vlk obecný, návrat pohled vnímaní
|
|
| |
|
|
Populační struktura vlka obecného (Canis lupus)
Říhová, Jana ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Vlk obecný (Canis lupus) je historicky nejrozšířenější šelmou, jehož původní areál zahrnoval většinu severní polokoule. Ambivalentní vztahy člověka k tomuto predátorovi vyústily na jednu stranu ve vyhubení tohoto druhu na velké části jeho areálu, ne druhou stranu vedly k evoluci psa, unikátního domestikanta s obrovskou fenotypovou variabilitou. Snahy ochranářské biologie v posledních desetiletích vedly ke změně vnímání role velkých šelem v ekosystémech, v jejichž důsledku vlk rekolonizuje mnoho oblastí, z nichž byl vytlačen, včetně České republiky. To sebou nese zvýšení zájmu o tento taxon mezi odbornou i laickou veřejností. Předkládaná literární rešerše má za cíl shromáždit publikované literární údaje týkající se distribuce, fylogeografie, populační struktury, sociálního a prostorového chování vlka obecného. Součástí jsou i kapitoly o domestikaci psa a jeho hybridizaci s jeho divokým předkem.
|
|
|
Vocal accommodation in howling of grey wolf (Canis lupus)
Schindlerová, Loretta ; Schneiderová, Irena (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Vokálním přizůsobením (vocal accommodation) se rozumí úpravy hlasových projevů komunikujících jedinců, například přiblížením základní frekvence (fundamental frequency) jejich vokalizace. Toto chování, posilující společenské svazky, bylo doposud zkoumáno zejména u člověka, nyní však začíná být předmětem studia také u zvířecí komunikace. Vlci jsou vysoce spoločenská zvířata, jejichž sólové, duetové i sborové vytí je bohaté na informační obsah, hlasová akomodace ale v tomto druhu nebyla studována. Tato práce využívá různé přístupy za účelem zjištění, zda mají komunikující jedinci vlka obecného (Canis lupus) během duetového vytí tendenci úpravou kontur vytí konvergovat k či divergovat od vokalizace druhého jedince. Za tímto účelem jsme posuzovali rozdíly v parametrech základní frekvence a v kontuře základní frekvence, za využití modelu lineárních smíšených efektů, a metrik Euklidovské vzdálenosti a dynamic time warping. Z několika provedených analýz jedna identifikovala signifikantní rozdíly mezi sólovým a duetovým vytím a další naznačila větší podobnost ve vytí v duetu mezi jedinci z jedné dvojice než z rozdílných dvojic. Naše výsledky ukazují, že za účelem potvrzení existence hlasové akomodace u vlků bude nutný další výzkum zdrojů variability a roli kontextu. Klíčová slova: vokální prizpůsobení,...
|
|
|
Ochranářská genetika vlka obecného a levharta sněžného: vliv krajiny na mikroevoluci populační struktury
Benešová, Markéta ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Přístupy krajinné genetiky umožňují zkoumat vliv krajiny na mikroevoluci populací. Krajina může ovlivňovat genový tok i u velkých šelem s dobrými disperzními schopnosti. Pochopení vlivu krajiny na genový tok mezi populacemi je zásadní pro ochranu druhů, obzvlášť jedná-li se o druhy s nízkou populační hustotou. Cílem práce bylo popsat genetickou strukturu populací vlka obecného (Canis lupus) a levharta sněžného (Panthera uncia) ve vybraných územích a zjistit, jaký vliv mají na pozorovanou strukturu vlastnosti krajiny. Byly analyzovány neinvazivní genetické vzorky levhartů sněžných z Nepálu a neinvazivní i invazivní vzorky vlků obecných ze střední Evropy. Populační struktura byla určena a posteriori pomocí Bayesiánských přístupů, které integrují genetická a geografická data, a srovnána s modely konektivity krajiny. Populační struktura sněžných levhartů je nejvíce ovlivněna přítomností lidí a frekventovaných cest, které pro ně představují disperzní bariéru. Habitat vhodný pro tento druh je výrazně omezen nadmořskou výškou, přesto jsou během disperze schopni překonat i oblasti s vyšší nadmořskou výškou, než jaká je pro ně optimální. Byla nalezena výrazná genetická odlišnost mezi vlky ze středoevropské nížinné a z karpatské populace, přestože mezi nimi není přímá bariéra genového toku. Tuto roli hraje...
|
|
|
Conservation genetics of the grey wolf in Central Europe
Valentová, Kamila Anna ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Galov, Ana (oponent)
Tato práce se věnuje ochranářské genetice vlka obecného v České republice a okolních regionech. Dvacet jedna mikrosatelitů, gen pro amelogenin určující pohlaví a kontrolní oblast mitochondriální DNA byly použity k určení druhu, identifikaci jednotlivců a určení příbuzenských vztahů mezi nimi, analýze populační struktury a určení demografických trendů na základě vzorků sbíraných mezi roky 2014 a 2021. Genetická detekce vzorků lišek a psů, které byly původně nesprávně přiřazeny vlkům, ilustruje překážky terénního monitoringu vlka obecného. Nebyly zjištěny přímé důkazy výskytu F1 hybridů. Byla zaznamenána nižší diverzita alel u vlků z Čech v porovnání s vlky ze Západních Karpat, způsobená pravděpodobně následkem nedávné expanze. Geografické vzdálenosti mezi místy jednotlivých genetických záchytů v této studii byly relativně malé či střední, nasvědčující pravidelnému pohybu zvířat v rámci jejich domovských okrsků. Byly detekovány pouze dvě disperze na dlouhou vzdálenost přesahující 300 km. Výsledky analýz příbuzenských vztahů poukazují na přibližné rozložení smeček v zájmovém území. Většina příbuzenských vztahů byla odhalena v severním regionu České republiky, kde byla zaregistrována první smečka v roce 2014. V rámci zájmové oblasti byla identifikována středoevropská nížinná, karpatská a italsko-alpská...
|
host ::
RSS.