|
|
Můj nový spolubydlící: Epilepsie+
Mívaltová, Markéta ; Veit, Jakub (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Každý z nás dostal do života jiné karty. Někdo lepší, někdo horší. Někdo bohaté, někdo chudé. Někdo zdravější, někdo méně. Někdo šťastnější, někdo méně. Každý jsme s jinými výzvami a příležitostmi. Ale tom život je, žádný člověk na světě nedostane stejné karty. Ve výsledku však nezáleží na tom, zda jste si vytáhli eso nebo ne. Nezáleží, jaké karty jste do vínku dostali, ale jak s nimi dokážete naložit. Záleží jestli je vyměníte za jiné a lepší, nebo si je necháte až do konce života. Život je jako hra a nikdo neví jak dopadne. Někdo je lepší hráč, jiný zase horší. Co když si ale vytáhnete kartu s epilepsií? Dokázali byste hrát kvalitní hru i s touto kartou? Jak moc to Váš život ovlivní? Bezesporu to ovlivní život mnohem víc, než si kdokoliv, kdo něco podobného nezažil vůbec dokáže představit. Epilepsie je chronické onemocnění, které znamená žít s neustálou nejistotou. Nejistotou, kdy a kde vás zastihne záchvat. Nejistotou, jak na vás budou reagovat ostatní. Nejistotou, jak se vyrovnat s fyzickými a psychickými následky. Lidé s epilepsií se často cítí osamělí, nepochopení nebo odmítáni. Bydlení je pro ně však stejně zásadní otázkou, jako pro kohokoliv jiného. Neboť se jedná o prostor, kde hledají útočiště a bezpečí. Prostor, kde by měli mít možnost žít plnohodnotně a důstojně. Bohužel, mnoho z nich nemá možnost si vybrat adekvátní bydlení, které by odpovídalo jejich specifickým potřebám a finančním možnostem. Jak tedy navrhnout bydlení pro lidi s epilepsií, které by jim umožnilo žít spokojeně a šťastně? Tato práce se pokouší najít odpověď na tuto otázku. Cílem je prozkoumat vztah mezi epilepsií a prostorovým uspořádáním a navrhnout různé typologie bydlení, které by respektovaly individuální potřeby a preference této skupiny lidí. Práce také využívá moderní technologie, které mohou pomoci zlepšit každodenní fungování lidí s epilepsií, a zároveň jim poskytnout větší nezávislost a kontrolu nad svým životem. Cílem práce je ukázat, že i lidé s epilepsií mají právo na kvalitní bydlení, které by jim pomohlo realizovat jejich sny a cíle. Pomoci jim díky další kartě hrát jejich životní hru o něco jednodušeji. Teoretická část projektu se zabývala kromě samotné nemoci také možné spojitosti s kladným či záporným působením okolního prostředí na epileptiky. V potaz byly brány odvětví, jako jsou působení barvy, materiály, zvuk, vůně, teploty, ale také samotná bezpečnost prostoru, která je bezesporu hlavním požadavkem v návrhu. V návaznosti na teoretickou výzkumnou část tohoto projektu jsem se rozhodla v praktické části navrhnout vhodné bydlení pro epileptiky, které bude přizpůsobené jejich specifickým potřebám, jak těm prostorovým, tak například v přidružených funkcích budovy, avšak aby budova stále splňovala požadavky plnohodnotného městského bydlení. Základní funkcí v návrhu bude bydlení, ke kterému se v logické návaznosti přidají další funkce, jakými jsou například dostupná zdravotní péče nebo volnočasové aktivity pro ubytované.
|
|
| |
|
|
Komunikace u dospělých klientů s poruchou autistického spektra a její systematická podpora
Růžová, Karolina ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Tématem této diplomové práce je komunikace u dospělých klientů s poruchou autistického spektra a její systematická podpora. Diplomová práce se sestává ze dvou hlavních částí: části teoretické a části praktické. Teoretická část je pak dále členěna do čtyř kapitol, jež vymezují základný pojmy týkající se poruch autistického spektra a komunikace. Poruchy autistického spektra jsou v těchto kapitolách rozebírány z hlediska historického vývoje, etiologie, klasifikace i symptomatologie a také s ohledem na projevy PAS v dospělosti. Kapitoly týkající se komunikace nejprve vymezují komunikaci samotnou a důležité pojmy s ní spojené, dále se pak věnují popisu specifických abnormalit, které se vyskytují v komunikaci osob s poruchou autistického spektra a představují možnosti podpory, jež je možné u komunikace s osobami s PAS použít. Praktická část je pak pojata jako kvalitativní výzkum, jehož hlavním cílem je popsat komunikaci osob s poruchou autistického spektra, ukázat její specifika a popsat intervenci, která byla u jednotlivých subjektů zavedena. V souladu s hlavním cílem jsou stanoveny dílčí cíle a výzkumné otázky. V rámci výzkumné části je pak charakterizováno zařízení, ve kterém se výzkum odehrává, a jsou zpracovány případové studie pěti dospělých osob s diagnózou PAS. V závěru jsou shrnuty výsledky...
|
|
|
Kvalita života osob s mentální retardací v kontextu transformace sociálních služeb
Skořepová, Romana ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se nazývá: Kvalita života osob s mentální retardací v kontextu transformace sociální služby. Cílem mé práce bylo stručně popsat proces, historii, vývoj a rizika transformace sociálních služeb v České republice. Cílem práce nebyla analýza transformace sociálních služeb v České republice v celé její šíři. Zaměřila jsem se pouze na organizaci Nalžovický zámek, poskytovatel sociálních služeb, ve kterém transformace probíhá od roku 2013. Hlavním cílem mé práce bylo zjistit, jak uživatelé sociální služby chráněného bydlení vnímají význam této služby, vzhledem k jejich kvalitě života. K dílčím cílům mé práce patří teoretický základ zabývající se tématy mentální retardace, sociální služby, ústavní péče. Cílem mé práce nebyl reprezentativní výzkum ani vědecká analýza dat. Informace jsem čerpala především z odborných knih a webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí. Ke zjištění hlavního cíle práce jsem použila metodu - narativní rozhovor. Práce je rozdělená na 6 kapitol. Za nejdůležitější považuji kapitolu pět, ve které uvádím výsledky šetření. Je patrné, že uživatelky služby chráněné bydlení vnímají tuto službu velmi kladně a jsou spokojené. Uvědomují si nové možnosti vhledem k jejich kvalitě života.
|
|
|
Aktivní trávení času u osob s mentálním postižením: případové studie klientů chráněného bydlení
Pěnková, Michaela ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na aktivní trávení času u osob s mentálním postižením, kteří jsou uživateli chráněného bydlení. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, a to na část teoretickou a část praktickou. První kapitola teoretické části definuje mentální postižení, předkládá klasifikaci mentální retardace a také se zaměřuje na etiologii mentálního postižení. Druhá kapitola se zaměřuje na období dospělosti, rozdělení jednotlivých etap období dospělosti a jejich charakteristiku, dále uvádí období dospělosti u osob s mentálním postižením a psychické zvláštnosti osob s mentálním postižením. Třetí kapitola charakterizuje sociální službu chráněné bydlení a zároveň jsou shrnuty další možnosti bydlení pro osoby s mentálním postižením. Čtvrtá kapitola vymezuje pojem volný čas a zabývá se problematikou trávení volného času u osob s mentálním postižením. Praktická část je realizována jako kvalitativní výzkum. Pro sběr dat byla využita metoda rozhovoru. Rozhovory probíhaly s uživateli chráněného bydlení a osobní asistentkou téhož chráněného bydlení. Cílem výzkumné části je zjistit, jak uživatelé chráněného bydlení tráví svůj čas. Za tímto účelem byly vytvořeny výzkumné otázky zaměřené především na typ volnočasových aktivit. Na základě informací získaných z rozhovorů s uživateli a asistentkou jsou...
|
|
| |
host ::
RSS.