|
|
Význam zpravodajské činnosti v období Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945)
Vacková, Kateřina ; Michálek, Luděk (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Výzkum této diplomové práce se zabývá významem zpravodajské činnosti, která byla udržována na území Protektorátu Čechy a Morava v období let 1939-1945. Jeden z hlavních cílů této práce je představit čtenáři význam a podstatu zpravodajské činnosti v době, kdy byla označena za ilegální. Tato aktivita je v práci autorkou podrobena bližšímu zkoumání se snahou lépe nastínit provoz zpravodajské činnosti v době okupace československého území. Dalším cílem je zohlednit přístupy dvou velmocí (Velké Británie a Sovětského svazu) k československé zpravodajské činnosti, která v době druhé světové války přinášela cenné informace. Tento cíl je doplňující pro pochopení rozlišení a roztříštěnosti zpravodajské aktivity na území protektorátu. Jedná se o zkoumání větví domácího odboje, který nahrazoval zpravodajskou činnost, kterou nemohla vykonávat ustanovená instituce s legislativním vymezením. Autorka v této práci také poukazuje na napojení významu zpravodajské činnosti prováděné civilisty v současnosti.
|
|
|
Národopisná Morava a role lidové kultury v Protektorátu Čechy a Morava
Mouchová, Tereza ; Juhászová, Tereza (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na organizaci Národopisná Morava, která vznikla v Uherském Hradišti v roce 1939. Vedle svého národopisného zaměření, které zahrnovalo pořádání národopisných akcí a kurzu, spolupracovala tato skupina s okupační a protektorátní správou. Práce se zabývá procesem vzniku této organizace, charakteristikou jejího programu a fungováním v rámci Protektorátu Čechy a Morava. První část práce se věnuje vztahu této skupiny s Národním souručenstvím a okupační správou, který vedl k tomu, že během druhé světové války získala Národopisná Morava monopol na pořádání národopisných slavností. Druhá část práce se zaměřuje na způsoby, jakými Národopisná Morava využívala lidovou kulturu k dosažení svých cílů a prosazení zájmů. Cílem je ukázat propojení politických témat s lidovou kulturou v rámci periodik, do kterých členové Národopisné Moravy přispívali, za pomoci obsahové analýzy. Tato spojitost je dále zkoumána i v souvislosti s národopisnými slavnostmi, které se díky oblibě lidové kultury těšily hojné účasti. Akce pořádané Národopisnou Moravou a národopisné slavnosti obecně byly jedněmi z mála událostí, jež byly podporovány státní správou. Národopisná Morava skrze spojení těchto dvou rozdílných oblastí ovlivňovala regionální obyvatelstvo a posilovala jejich kontakt s politickými tématy i...
|
|
|
Význam zpravodajské činnosti v období Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945)
Vacková, Kateřina ; Michálek, Luděk (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Výzkum této diplomové práce se zabývá významem zpravodajské činnosti, která byla udržována na území Protektorátu Čechy a Morava v období let 1939-1945. Jeden z hlavních cílů této práce je představit čtenáři význam a podstatu zpravodajské činnosti v době, kdy byla označena za ilegální. Tato aktivita je v práci autorkou podrobena bližšímu zkoumání se snahou lépe nastínit provoz zpravodajské činnosti v době okupace československého území. Dalším cílem, je zohlednit přístupy dvou velmocí (Velké Británie a Sovětského svazu) k československé zpravodajské činnosti, která v době druhé světové války přinášela cenné informace. Poslední cíl byl doplňující pro pochopení rozlišení a roztříštěnosti zpravodajské aktivity na území Protektorátu. Jedná se o zkoumání větví domácího odboje, který nahrazoval zpravodajskou činnost, kterou nemohla vykonávat ustanovená instituce s legislativním vymezením.
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza nedělních příloh deníků České slovo a Venkov ve vybraných letech
Málek, Michal ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Analýza nedělních příloh deníků Venkov a České slovo ve vybraných letech se věnuje rozboru nedělních příloh a rubrik deníků České slovo a Venkov v letech 1933 a 1943. Cílem práce bylo zjistit, jak tyto přílohy a rubriky vypadaly, jakým tématům se věnovaly, jaký měly charakter a jak se ve zvoleném časovém horizontu a historickém kontextu proměnily. Za pomoci obsahové analýzy nedělních rubrik a příloh deníků bylo zjištěno, jakou měly tyto přílohy a rubriky podobu, jakou měly strukturu a jaké bylo jejich tematické zaměření. Do samotné analýzy byly vždy zahrnuty první nedělní vydání z každého měsíce z let 1933 a 1943. Analýza dále prokázala, že nedělní rubriky a přílohy obou deníků plnily zábavní funkci a přinášely čtenářům zejména odpočinkové čtení v podobě krásné literatury a zájmových či populárně naučných rubrik. Kromě toho bylo zjištěno, že tyto nedělní příspěvky byly z velké časti zaměřeny také na ženy a děti, kterým byly určeny samostatné přílohy a rubriky. Diplomová práce také objasňuje, jakým způsobem se promítlo odlišné politické zaměření obou deníků do těchto nedělních příloh a jak tyto příspěvky zasáhla propaganda v období Protektorátu Čechy a Morava.
|
|
|
Poezie Jaroslava Seiferta jako příležitost k výuce československých dějin na 2. stupni ZŠ
Novotný, Ondřej ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Práce Poezie Jaroslava Seiferta jako příležitost k výuce československých dějin na 2. stupni ZŠ se zabývá využitím Seifertových básní vydaných mezi lety 1937 a 1950 při výuce dějepisu v 9. ročníku základních škol. Texty vybíráme se sbírek vzniklých na pozadí velkých dějinných událostí a mezníků (krize 30. let 20. stol., tzv. mnichovská dohoda, 2. světová válka, osvobození Československa a konečně stalinismus v Československu 50. let). K Seifertovým básním přistupujeme jako k lyrickým deníkům podávajícím skrze reference k tehdejším historickým událostem svědectví o dané době, neopomíjíme však jejich uměleckou povahu. Text práce je rozdělen na kapitoly korespondující s výše jmenovanými historickými událostmi. V úvodu kapitol se stručně věnujeme historickému pozadí období, v nichž Seifert psal svá díla. Rozborům samotných sbírek věnujeme navázané podkapitoly, ve kterých i s ohledem na estetickou stránku básní hledáme a kategorizujeme společné rysy sbírek využitelné při eventuální přípravě výukových hodin. Ilustrativní návrhy takovýchto lekcí připojujeme hned za rozbory sbírek. K návrhu lekce Mnichovská dohoda navíc dokládáme též její reflexi vycházející z reálné odučené hodiny. Drobnou odchylkou oproti zbytku textu je poslední kapitola věnovaná 50. letům v Československu. Zde je z důvodu ucelení...
|
|
|
Totální nasazení a jeho dobové souvislosti ve světle korespondence Václava Jakla z let 1944-1945
CHEJNOVSKÁ, Natálie
Předkládaná bakalářská práce je pokusem o edici korespondence RSDr. Václava Jakla, jednoho z mnoha během druhé světové války totálně nasazených mladých lidí. Vybraná korespondence z let 1944-1945, uložená v osobním fondu RSDr. Václav Jakl (1938-1985) ve Státním oblastním archivu v Plzni, zahrnuje dopisy, jež si vyměňoval s rodinou a přáteli. Korespondence odráží nejen každodenní život nuceně nasazených, ale také život občanů Protektorátu Čechy a Morava. První kapitola je věnována metodologii výzkumu (např. metodě orální historie), pramenům a literatuře. Druhá kapitola se věnuje korespondenci jako historickému prameni a úskalím, která mohou badatele při jejím studiu potkat. Další kapitola přibližuje čtenáři pojem nucená práce, její vývoj a organizaci v Protektorátu Čechy a Morava. Nezbytnou součástí pro pochopení vlastní organizace nucených prací je pak kapitola věnovaná úřadům práce a jejich působení. Vznik osobní korespondence je mimo jiné závislý a těsně spjatý s životy korespondentů, a proto je v práci pro zasazení do kontextu věnován prostor také každodennímu životu nuceně nasazených Čechů v Německé říši a vývoji protektorátního Staňkovska, kde žila rodina Václava Jakla. Následující kapitoly jsou pak věnovány přímo Václavu Jaklovi, jeho životu před totálním nasazením i během něj, a také jeho blízké i širší rodině, se kterou si Václav dopisy vyměňoval. Na závěr nechybí ani seznamy použitých zkratek a použitých pramenů a literatury. V příloze práce se nachází ediční poznámka, texty editovaných dopisů, rejstříky jmenný a místní, ukázka dobové literární tvorby Václava Jakla a obrazová příloha.
|
|
|
Život a kriminalizace českých neheterosexuálních žen v 1. polovině 20. století
Zdráhalová, Judita ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá každodenností a perzekucí českých neheterosexuálních žen v období 1. poloviny 20. století. Zkoumá tedy postavení a celkovou situaci homosexuální menšiny ve společnosti primárně v letech 1918-1945, tedy za první republiky a protektorátu Čechy a Morava, se zaměřením na ženy. Obdobím před samotným vznikem Československé republiky se práce nevěnuje, vzhledem k omezeným pramenným zdrojům a absenci dobového zájmu o zkoumanou problematiku. Mimo samotný historický kontext a popis vnímání lesbické lásky tehdejší společností budou v práci představeny vybrané queer tiskoviny, spolky, oblíbená místa či podniky a významné ženské osobnosti této komunity v daném období. Druhá část práce bude poté koncipována jako případová studie zpracovávající trestní spisy týkající se žen obviněných z trestného činu "smilstva proti přírodě", což nám může mimo jiné napomoct nahlédnout do mentality a každodennosti lesbických žen první poloviny 20. století.
|
|
|
Z(a)tracený čas školních let? Historie gymnázia v Litomyšli v období protektorátu Čechy a Morava
Pavlišová, Kateřina ; Fapšo, Marek (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá historií litomyšlského gymnázia v období Protektorátu Čechy a Morava. Nastiňuje vznik gymnázia v Litomyšli a dále popisuje jeho vývoj a proměnu mezi lety 1939 a 1945 v kontextu politických, hospodářských a společenských změn. Pojednává o školním vzdělávacím systému v protektorátní době, průběhu školního roku a nově zřízených institucích (Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, Mládež Národního souručenství), ale také o volnočasových aktivitách mládeže. Zaznamenává změny ve výuce se zaměřením na některé z předmětů (český jazyk, dějepis, německý jazyk). Věnuje se rovněž studentům a učitelům a jejich problémům v dobách nacistické okupace. V neposlední řadě uvádí některá konkrétní jména litomyšlského gymnázia spojená s odbojem, druhým stanným právem a perzekucí Židů. Cílem práce je ukázat, jak vypadal život studentů a učitelů na školách v období protektorátu na příkladu jednoho z gymnázií a s jakými překážkami se zmíněné osoby musely potýkat. Práce vychází zejména ze studia archivních pramenů a odborné literatury. Je psána tematicky se snahou o zachování chronologického sledu událostí. Z obecných závěrů můžeme naznačit, že historie litomyšlského gymnázia je ve vymezeném časovém období značně komplikovaná. Na jednu stranu docházelo k silné germanizaci, cenzuře,...
|
host ::
RSS.