|
|
Panethovy buňky v imunitní odpovědi tenkého střeva
Dostalíková, Stela ; Šťastná, Monika (vedoucí práce) ; Věcek, Jan (oponent)
Panethovy buňky patří mezi buněčné typy střevního epitelu, jež se účastní imunitních odpovědí a udržují homeostázu v lumen střeva. Díky produkci antimikrobiálních látek a signálních molekul byly Panethovy buňky zkoumány v rámci mnoha studií. Tato práce stručně shrnuje anatomii tenkého střeva a popisuje dosavadní znalosti o střevních buněčných typech souvisejících s imunitní odpovědí, s důrazem na buňky Panethovy. Práce dále uvádí vybrané myší modely, které se využívají pro studium střeva a Panethových buněk, popisuje možnosti studia střevního epitelu in vitro pomocí organoidových kultur a v neposlední řadě je zmíněn vztah mezi Panethovými buňkami a zánětlivými onemocněními střeva, jako jsou Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, a diskutuje potenciální terapeutické strategie těchto patologií.
|
|
|
Mikrobiální transplantace a její vliv na průběh ulcerózní kolitidy
Březina, Jan ; Drastich, Pavel (vedoucí práce) ; Šťovíček, Jan (oponent) ; Janoštiak, Radoslav (oponent)
Komplexní etiopatogeneze idiopatických střevních zánětů (IBD) zůstává nejasná, přičemž jednou z hlavních příčin se jeví dysregulace slizniční imunity v reakci na specifické složky střevního mikrobiomu. Tato disertační práce zkoumá potenciál fekální mikrobiální transplantace (FMT) jako inovativní terapeutické intervence zaměřené na modifikaci mikrobiomu a ovlivnění průběhu IBD. FMT, spočívající v přenosu stolice od zdravého dárce k pacientovi, se ukázala jako vysoce účinná v léčbě rekurentní klostridiové kolitidy (CDI), kde je již považována za standardní léčebný postup. Ve vztahu k IBD však představuje FMT stále experimentální metodu, používanou převážně v rámci klinických studií. Současný systematický přehled uvádí, že účinek FMT na ulcerózní kolitidu (UC) je proměnlivý, jak z hlediska dosažení remise, tak klinické odpovědi. Nedávné randomizované kontrolované studie (RCT) pro UC, a s tím v souladu i námi prezentovaná data, ukazují na mírný až střední efekt FMT v této indikaci. Účinnost FMT ovlivňuje celá řada faktorů, zejména správný výběr dárce či dárců, diverzita jeho mikrobiomu, metody aplikace i frekvence podávání. V případě Crohnovy choroby (CD) jsou data zatím velmi omezená, ale naznačují malý efekt FMT v této indikaci. FMT je považována za bezpečnou metodu s minimem závažných nežádoucích...
|
|
|
Stravovací zvyklosti při idiopatických střevních zánětech
NÝVLTOVÁ, Natálie
Tato práce se zabývá stravovacími zvyklostmi pacientů s idiopatickými střevními záněty. V teoretické části je popsána anatomie trávícího traktu, dále například epidemiologie, klinický obraz či možnosti terapie ISZ. Prvním cílem práce bylo popsat stravovací zvyklosti pacientů s idiopatickými střevními záněty v období relapsu a remise, dále také, jak u nich probíhala edukace o výživových opatřeních a tím i poukázat na roli nutričního terapeuta. Druhým cílem bylo zaměřit se na výběr potravin bezezbytkové diety (Doberský, 1983) a diety CDED, následně provést srovnání u potravin, které by se z výběru diety CDED mohly zdát jako problematické vzhledem k bezezbytkové dietě Doberského, (1983). Výzkumu se zúčastnilo 8 respondentů s diagnostikovaným ISZ. Sběr dat byl uskutečněn kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaného rozhovoru, následně byl zpracován do jednotlivých kazuistik. Poté byla zhodnocena tabulka těchto vybraných potravin. V neposlední řadě byly vyhodnoceny respondenty zaslané jídelníčky pomocí programu Nutriservis Professional. Z analýzy dat vyplývá, že v 7 z 8 případů se na edukaci pacienta nepodílel samostatně NT. Dále, že v případech, kdy nebyla provedena adekvátní edukace, měli respondenti tendenci tíhnout ke zbytečným restrikcím ve výživě. Stravovací zvyklosti respondentů během relapsu a remise byly velmi individuální. V části práce, kde byl analyzován výčet potravin, někteří respondenti tolerovali vybrané potraviny v relapsu i v remisi, ač nikdo z nich neměl indikovanou dietu CDED nebo neužíval Modulen. Tato práce může sloužit samotným pacientům s ISZ pro lepší zorientování se v problematice výživy při UC či CD. Dále také studentům či široké veřejnosti.
|
|
|
Mechanisms of immune dysregulation leading to inflammatory bowel disease
Horáčková, Klára ; Froňková, Eva (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent)
Bc. Klára Horáčková DIPLOMOVÁ PRÁCE Mechanismy imunitní dysregulace vedoucí k nespecifickému střevnímu zánětu Abstrakt Nespecifický střevní zánět (IBD) je chronické zánětlivé onemocnění gastrointestinálního traktu. Klasický IBD má multifaktoriální charakter s nástupem v dospělosti nebo pozdním dětství. Dětští pacienti s velmi brzkým nástupem (VEO-IBD, do 6 let věku) jsou ale specifickou podskupinou, jejíž onemocnění je často způsobené závažnými mutacemi v genech souvisejících s imunitní homeostázou ve střevech. Cílem této práce bylo identifikovat kauzální genetické varianty u 20 pacientů s pediatrickým IBD (s nástupem onemocnění od 3 do 154 měsíců) s využitím celoexomového sekvenování.. Vyhodnocovali jsme použití několika bioinformatických postupů pro zpracování celoexomových dat. To zahrnovalo porovnání rozdílů v identifikaci variant pomocí dvou bioinformatických postupů využívajících v prvním případě nástroje VarScan2 nebo ve druhém případě založeném na GATK4. Také jsme srovnávali úspešnost filtrování nalezených kauzálních variant pomocí čtyř virtuálních panelů genů, z nichž jeden panel byl vytvořen speciálně pro účely této diplomové práce. Identifikovali a validovali jsme 5 kauzálních variant ve 4 genech (DUOX2 složený heterozygot, FOXP3, NLRP3 and NOD2), které zastupují 20 % z analyzované kohorty...
|
|
| |
|
|
Nutriční opatření u dětských pacientů s Crohnovou chorobou
ČADOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá výživou dětských pacientů s Crohnovou chorobou. Cílem práce je zjistit, zdali jsou rodiče pacientů a samotní pacienti v oblasti výživy dostatečně informovaní a jaký dopad měla Crohnova choroba na stravovací návyky dětí. Teoretická část se zbývá současnou epidemiologií, etiopatogenezí, klinickým obrazem, diagnostickým postupem, možnostmi léčby a podrobněji je zaměřena na léčebnou výživu a dietní opatření. Pro tuto práci jsem zvolila kvalitativní výzkum, kterého se zúčastnilo deset dětských respondentů a deset matek. Praktická část se skládá ze tří podkapitol. První z nich je věnována kazuistikám, kde jsou zmíněny základní informace o pacientech, získaných z celkové a nutriční anamnézy. V druhé části jsou vyhodnoceny odpovědi matek respondentů a samotných respondentů na otázky kladené při semistrukturovaných rozhovorech. Poslední část je věnována zhodnocení osmi týdenních jídelníčků a dvou 24h recallům. Z výzkumu vyplynulo, že informovanost rodičů a dětských pacientů ohledně stravování při Crohnově chorobě je dostatečná, avšak některým z nich nebyly zodpovězeny veškeré jejich dotazy. Následkem toho může být pak dohledávání informací na neodborných webových stránkách. U většiny respondentů neměla Crohnova choroba zvláštní dopad na stravovací návyky. Nejčastější změnou ve stravovacích návycích respondentů bylo omezení smažených pokrmů a fast foodů.
|
|
|
Management multidisciplinární péče u pacientů s idiopatickými střevními záněty
KALMÁROVÁ, Diana
Diplomová práce se zabývá managementem multidisciplinární péče u pacientů s idiopatickými střevními záněty a je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je věnována idiopatickým střevním zánětům, jejich charakteristice, etiologii a patogenezi, diagnostice, léčbě a psychosociální stránce onemocnění. Další součástí teoretické části je charakteristika managementu v ošetřovatelství, manažerů ošetřovatelství, samotné sesterské profesi, multidisciplinárnímu týmu ve zdravotnictví, problematice kompetencí a potřebě multidisciplinárního přístupu v případě idiopatických střevních zánětů. Prvním cílem práce bylo zmapovat roli jednotlivých zdravotnických i nezdravotnických pracovníků podílejících se na péči o pacienty s idiopatickými střevními záněty, druhým cílem zjistit, jak probíhá spolupráce mezi těmito pracovníky a třetím cílem bylo zjištění možností dispenzarizace u pacientů s IBD mimo nemocniční péči. Pro empirickou část diplomové práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření a metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory. Bylo vytvořeno pět variant rozhovorů, a to pro sestry, lékaře, nutriční terapeuty, psychology a pacienty s diagnózou idiopatických střevních zánětů. Výzkumné šetření probíhalo v Klinickém a výzkumném centru ISCARE a.s., v Praze a ve Všeobecné fakultní nemocnici p.o., v Praze po předchozím souhlasu vedení těchto zařízení, s výjimkou pacientů, kteří byli osloveni prostřednictvím pacientských skupin a psychologa, který pracoval ve svém soukromém ambulantním zařízení. Na základě rozhovorů se sestrami, lékaři a nutričním terapeutem se nám podařilo zjistit, že co se týče IBD center, je zde péče skutečně provázaná a jednotliví odborníci fungují jako multidisciplinární tým v čele s lékaři různých odborností, zdravotními sestrami, stomickou sestrou, nutričním terapeutem a sociálním pracovníkem. Výjimku tvoří zastoupení psychologa, který bohužel součástí týmu není a může se vyskytnout problém s jeho dostupností, načež upozornili někteří z dotazovaných v rámci uskutečněných rozhovorů. Z výsledků výzkumného šetření se nám dále podařilo zjistit, že pacienti mají nejrůznější možnosti pro lepší zvládání onemocnění, které jim doporučují nejčastěji jejich ošetřující lékaři, ale také sestry. Sestry pracující v IBD centech se v této problematice dobře orientují a znají podpůrné možnosti pro nemocné s IBD. Problém ve spolupráci byl ovšem shledán a ukázal se ze strany sester, které v některých případech zaujímají pasivní postoj k edukaci ze strany stomické sestry, jež také bývá důležitým článkem multidisciplinárního týmu. Dále, na základě výzkumného šetření jsme zjistili, že pacienti s IBD bývají mnohdy úzkostliví a mohou mít problém s důvěrou vůči ošetřujícímu personálu, a proto hlavním úkolem sestry pečující o takto nemocné je, aby měla širší povědomí o těchto onemocněních, znala podpůrné možnosti a byla schopna klienty edukovat. Důležité je také respektování a pochopení spolupráce s ostatními odborníky.
|
|
|
Fungal Microbiota and Inflammatory Bowel Disease
Vančíková, Sabína ; Kostovčíková, Klára (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Idiopatický črevný zápal (IČZ) je termín označujúci chronické zápalové ochorenia tráviaceho traktu preukazujúce rastúcu svetovú prevalenciu. Bežne sa IČZ delí na dve hlavné podskupiny, Crohnovu chorobu (CD) a ulceróznu kolitídu (UK). Napriek intenzívnym snahám stále nie sú plne objasnené mechanizmy etiológie a rozvoja IČZ. Zdá sa, že významný vplyv má porucha funkcie črevnej bariéry, dysbióza a nadmerná reaktivita imunitnej odpovede voči črevnej mikrobiote. Zatiaľ čo baktérie sú najviac študovanými obyvateľmi čriev, výskum roly fungálnej mikrobioty (mykobioty) v IČZ zaostáva. Táto diplomová práca sa zameriavala na štúdium imunitných odpovedí na črevnú mykobiotu v IČZ. Hladiny anti-fungálnych protilátok proti črevným rezidentom a hladiny biomarkerov relevantných pre poškodenie črevnej bariéry a mikrobiálnu translokáciu boli merané v sérach IČZ pacientov a zdravých jedincov. Boli použité séra jedincov s diagnostikovanou UK, CD a IČZ asociovaným s primárnou sklerotizujúcou cholangitídou (PSC-IČZ). Keďže neustála aktivácia črevných makrofágov je jednou z čŕt IČZ, bol hodnotený aj in vitro efekt vybraných druhov črevnej mykobioty na reaktivitu makrofágov derivovaných z periférnej krvi zdravých darcov. Hladiny sérových protilátok proti zložkám mykobioty boli vyššie u IČZ pacientov než u kontrol a...
|
|
|
Vliv bilirubinu na progresi nespecifických střevních zánětů.
Patková, Anna ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Hronek, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Vliv bilirubinu na progresi nespecifických střevních zánětů Diplomová práce Anna Patková Vedoucí práce: doc. PharmDr. Petr Nachtigal, Ph.D. Cíl práce: Nespecifické střevní záněty, mezi které řadíme především Crohnovu nemoc a ulcerózní kolitidu, jsou chronické záněty střev, na jejichž patogenezi se pravděpodobně podílí genetická predispozice a faktory vnějšího prostředí. Předpokládá se, že tkáňové poškození je do jisté míry způsobeno také oxidačním stresem. Jak hemoxygenáza-I, tak bilirubin jsou silnými antioxidanty a poskytují protizánětlivý účinek. Cílem této diplomové práce bylo popsat změny exprese HO-I v tlustém střevě normobilirubinemických a hyperbilirubinemických potkanů po indukci akutní či chronické experimentální kolitidy. Metody: Pro tuto práci byli použiti potkani kmene Gunn s vrozeným defektem UDP- glukuronyltransferázy, který je příčinou vzniku hyperbilirubinemie. Kontrolní skupinu tvořili heterozygotní sourozenci těchto potkanů, u nichž jsou hladiny sérového bilirubinu v normě. Všem zvířatům byl podáván dextran sulfát sodný za účelem vyvolání experimentální kolitidy. Potkani byli rozděleni do dvou skupin, z nichž každá obsahovala hyperbilirubinemické i normobilirubinemické jedince....
|
|
|
Role of bacteria and mucosal immune system and their interaction in the pathogenesis of inflammatory bowel disease
Du, Zhengyu ; Hudcovic, Tomáš (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Kamanová, Jana (oponent)
Etiologie a patogeneze chronického zánětlivého onemocnění střevního traktu (IBD). není doposud zcela jasná. Je obecně přijato tvrzení, že zánět je důsledkem nepřiměřené imunitní reakce na antigeny rezidentní mikrobioty u geneticky citlivých jedinců. U pacientů s IBD dochází ke změnám ve složení střevní mikrobioty, kdy je většinou zvýšen výskyt jednoho druhu bakterie a naopak dochází ke snížení výskytu ostatních bakteriálních druhů. IBD je velmi komplexní onemocnění a pro pochopení jeho vzniku a rozvoje je nutné brat v úvahu také složité interakce mezi genetickými faktory, imunitním systémem, střevní mikrobiotou a životním prostředím. V předkládané dizertační práci jsme se zaměřili na interakci mezi střevní mikrobiotou spojenou s IBD a mukózním imunitním systémem. V gnotobiotickém myším modelu jsme zkoumali schopnost bakterií asociovaných s mukózou (MAB), které byly odebrány od pacientů s aktivním IBD, vyvolat spontánní kolitidu. Byl posuzován vliv těchto bakterií na vznik a vývoj experimentálně vyvolané kolitidy dextran sulfátem sodným (DSS). Spolu s analýzou složení střevní mikrobioty, původně bezmikrobních myší kolonizovaných MAB od IBD pacientů, jsme ukázali, že škodlivé bakterie mají schopnost zvyšovat náchylnost k DSS vyvolané kolitidě. Objasnili jsme mechanismus působení E. coli p 19 A, která...
|
host ::
RSS.