|
|
Automatizovaná detekce ofenzivního jazyka a nenávistných projevů v přirozeném jazyce
Štajerová, Alžbeta ; Žmolíková, Kateřina (oponent) ; Fajčík, Martin (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá fenoménom nenávistných prejavov a ofenzívneho jazyka, ich definíciami a detekciou. Popisuje metódy doterajšieho riešenia detekcie. Zhodnocuje dostupné dátové sady využiteľné pri trénovaní modelov zameraných na detekciu tohto fenoménu. Dáva si za cieľ uviesť ďalšie metódy riešenia detekcie tohto problému a porovnanie ich výsledkov a vyhodnotenie úspešnosti. Zvolený problém bol riešený piatimi modelmi. Dva z nich boli zamerané na extrakciu príznakov a ich následnú klasifikáciu. Ďalšie tri boli riešené pomocou neurónových sietí. Úspešnosť implementovaných modelov som experimentálne vyhodnotila. Výsledky tejto práce umožňujú porovnanie typických prístupov s metódami využívajúcimi najnovšie poznatky z oblasti strojového učenia použitých pre klasifikáciu nenávistného a ofenzívneho jazyka.
|
|
|
Evropská úmluva o ochraně lidských práv a její odpověď na hate crime a hate speech
Kundrák, Viktor ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou předsudečných trestných činů (hate crime) a předsudečných výroků (hate speech) v mezinárodním právu a konkrétně ochranou obětí jednání spadajících do obou kategorií v rámci mechanismu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Popisuje koncepční vývoj obou fenoménů a jejich úpravu v mezinárodním právu, a to jak v hard law, tj. závazném mezinárodním právu, i soft law, jak v univerzální, tak regionální rovině. U zkoumané oblasti hate speech poukazuje na klíčovou roli mezinárodní ochrany svobody projevu a rozdílné standardy a požadavky na státy odstupňované dle závažnosti projevu. Ve vztahu k oběma oblastem podrobně analyzuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, přičemž zavádí kategorii verbální hate crime stojící na pomezí hate crime a hate speech. Popisuje parametry a limity ochrany obětí ve vztahu k jednotlivým typům jednání a nastiňuje, jaké je další možné směřování vývoje judikatury Soudu na pozadí závazných nástrojů univerzální úrovně a dynamického vývoje mezinárodního soft law. V oblasti hate crime se zaměřuje na reflexi potřeby celistvé odpovědi na daný fenomén, neomezující se na procesní závazek účinného vyšetření předsudečného motivu v úzkém smyslu dané koncepce, a sahající např. do závazku na adekvátní právní úpravu nebo přijetí preventivních...
|
|
|
Dopady hovorů z nenávisti v online prostoru na nestátní neziskové organizace zabývající se obhajobou práv Romů
Odložilová, Nikola ; Muhič Dizdarevič, Selma (vedoucí práce) ; Košák Felcmanová, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá nenávistnými projevy v online prostoru v oblasti nestátních neziskových organizací, které obhajují práva Romů. Teoretická část definuje základní pojmy související s organizacemi občanské společnosti, anticiganismem a nenávistnými projevy. Výzkumná část je koncipována jako případová studie s jedním případem, v rámci které byla využita kombinace nevtíravých výzkumných přístupů a polostrukturovaných rozhovorů se zaměstnanci vybrané organizace, kterou se stala ROMEA, o.p.s. Cílem práce je porozumět tomu, jakou zkušenost má organizace s nenávistnými projevy v online prostoru a s jejich dopady na vlastní aktivity. Práce přináší poznatky o tom, s jakými nenávistnými projevy se organizace v online prostoru setkává, jak jsou mezi jejími zaměstnanci vnímány a jak přistupuje k jejich řešení. Klíčová slova: Nenávistné projevy; online prostor; anticiganismus; organizace občanské společnosti
|
|
|
Toxicita komunity hráčů hry League of Legends
Wija, Jakub ; Fousek Krobová, Tereza (vedoucí práce) ; Houška, Jan (oponent)
Tato práce popisuje toxické chování herní komunit hry League of Legends. Nabízí definice toxického chování, jakožto komunikačně-behaviorálního jevu, který vyplývá z fenoménu rušivého chování. Dále popisuje druhy toxického jednání, jako je podvádění, sabotáž, negativní průměrnost, držení rukojmích nebo komunikativní agrese, která byla také bližším předmětem této práce. Blíže se tato práce zaměřuje na hostilitu vůči hráčkám a queer hráčům a popisuje fenomény, jako je toxická geek maskulinita či hnutí incelu. Hlavním cílem je obeznámit čtenáře se zkoumanou problematikou a zaměřit se na pohled obětí tohoto jednání. Ten je v práci zkoumán pomocí kvalitativního výzkumu ve formě polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek se skládal z šesti respondentů. Tři respondenti, kteří se identifikují, jako queer hráči a tři respondentky. Rozhovory se týkali toho, jak vnímají toxické chování komunity League of Legends a jak vnímají samotný herní titul. Mimo jiné se týkali i zkušenosti respondentů a respondentek s nenávistnými projevy nebo strategií, které využívají k vypořádávání se s tímto druhem jednání.
|
|
|
Ekonomie nenávisti v Reality TV
Brabencová, Lenka ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá formováním nenávisti vůči účastníkům reality TV pořadů MasterChef Česko a Svatba na první pohled. Konkrétně je kladena pozornost na to, zda mají pořady a účastníci v nich zobrazení potenciál k vyvolání této emoce mezi svými diváky. Teoretická část se zabývá vztahem mezi televizí a prostředím internetu, kde může docházet k následnému rozdmýchávání této emoce v rámci skupin na diskuzních fórech či na sociálních sítích. Dále je vymezen žánr reality TV, do něhož pořady spadají, nakonec je také definována nenávist a další emoce, které s ní úzce souvisejí. Na základě poznatků z literatury jsou posléze stanoveny znaky, jež mohou potenciálně vést k vyvolání diskutované emoce. Tyto znaky jsou stěžejní pro následné stanovení výzkumných otázek. Ve výzkumné části jsou následně vždy po jedné konkrétní sérii (obě byly vysílány během roku 2020) kvalitativně analyzovány oba pořady a zobrazení všech jejich hlavních účastníků, přičemž pozornost je soustředěna zejména na hledání vymezených znaků s potenciálem vyvolat nenávist. V závěrečné podkapitole výzkumné části je také stručně zmíněna odezva, kterou v prostředí sociálních sítí tyto konkrétní pořady, a především účastníci v nich zobrazovaní v době svého vysílání měly.
|
|
|
Nenávistné slovní projevy a legitimita jejich trestněprávního postihu
Geržičák, Martin ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Nenávistné slovní projevy a legitimita jejich trestněprávního postihu Nenávistným projevům je v posledních letech věnována zvýšená mediální pozornost. Tato předsudečně nenávistná komunikační sdělení - nejčastěji slovní - směřující proti určitým skupinám osob jsou manifestací společenských antagonismů narušujících veřejný pořádek a soužití lidí; nadto bývají úzce spojovány s problematikami předsudků, předsudečného násilí, xenofobie, diskriminace i extremismu. Trestněprávní postih takových projevů je již dnes možný a lze důvodně očekávat, že na něj bude kladen stále větší důraz. Cílem této diplomové práce je kritický přezkum oprávněnosti trestněprávního postihu nenávistných slovních projevů v České republice, včetně identifikace problematických aspektů současné úpravy. Závěry přezkumu vychází především z rozboru skutkových podstat trestných činů, z komentářové literatury, judikatury soudů a související odborné literatury. První kapitola vysvětluje ústřední pojmy - nenávistné projevy, nenávistné slovní projevy a vztahy mezi nimi. Bližší pozornost je věnována fenoménu, který uvedené výrazy propojuje a zároveň je neoddělitelnou součástí každého z nich: předsudečné nenávisti. Druhá kapitola řeší historické počátky cíleného postihu předsudečné nenávisti v USA a různé metody jeho implementace. Výsledná...
|
|
|
Problematika tzv. hate speech v kontextu svobody projevu
Chvátalová, Daniela ; Kudrna, Jan (oponent)
Problematika tzv. hate speech v kontextu svobody projevu Abstrakt Diplomová práce s názvem Problematika tzv. hate speech v kontextu svobody projevu se zabývá otázkou právní regulace nenávistných projevů na mezinárodní i vnitrostátní úrovni. Práce obsahuje komplexní analýzu právních nástrojů úpravy hate speech v občanském, antidiskriminačním, správním a trestím právu. Práce kombinuje teoretická východiska regulace hate speech s praktickými poznatky o aplikovatelnosti jednotlivých právních norem a je doplněná o relevantní judikaturu českých soudů i Evropského soudu pro lidská práva. Cílem této práce je popis fenoménu hate speech, analýza právních instrumentů regulace a rozbor jednotlivých argumentů pro regulaci hate speech. Práce se pokouší o nalezení hranice mezi chráněným projevem a takovým projevem, kterému je mezinárodněprávní i ústavní ochrana svobody projevu odňata, a to za pomoci analýzy jednotlivých soudních rozhodnutí. Práce obsahuje též kritickou reflexi stávajícího právního rámce regulace hate speech a navrhuje možné varianty legislativních úprav do budoucna. Práce je strukturována do pěti kapitol. V úvodu první části je představen koncept ochrany svobody jako politického práva a jeho zakotvení v mezinárodním i vnitrostátním právu, což je doplněno o diferenciaci jednotlivých typů projevů a...
|
|
|
Problematika tzv. hate speech v kontextu svobody projevu
Chvátalová, Daniela ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Grinc, Jan (oponent)
Problematika tzv. hate speech v kontextu svobody projevu Abstrakt Diplomová práce s názvem Problematika tzv. hate speech v kontextu svobody projevu se zabývá otázkou právní regulace nenávistných projevů na mezinárodní i vnitrostátní úrovni. Práce obsahuje komplexní analýzu právních nástrojů úpravy hate speech v občanském, antidiskriminačním, správním a trestím právu. Práce kombinuje teoretická východiska regulace hate speech s praktickými poznatky o aplikovatelnosti jednotlivých právních norem a je doplněná o relevantní judikaturu českých soudů i Evropského soudu pro lidská práva. Cílem této práce je popis fenoménu hate speech, analýza právních instrumentů regulace a rozbor jednotlivých argumentů pro regulaci hate speech. Práce se pokouší o nalezení hranice mezi chráněným projevem a takovým projevem, kterému je mezinárodněprávní i ústavní ochrana svobody projevu odňata, a to za pomoci analýzy jednotlivých soudních rozhodnutí. Práce obsahuje též kritickou reflexi stávajícího právního rámce regulace hate speech a navrhuje možné varianty legislativních úprav do budoucna. Práce je strukturována do pěti kapitol. V úvodu první části je představen koncept ochrany svobody jako politického práva a jeho zakotvení v mezinárodním i vnitrostátním právu, což je doplněno o diferenciaci jednotlivých typů projevů a...
|
|
|
Automatizovaná detekce ofenzivního jazyka a nenávistných projevů v přirozeném jazyce
Štajerová, Alžbeta ; Žmolíková, Kateřina (oponent) ; Fajčík, Martin (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá fenoménom nenávistných prejavov a ofenzívneho jazyka, ich definíciami a detekciou. Popisuje metódy doterajšieho riešenia detekcie. Zhodnocuje dostupné dátové sady využiteľné pri trénovaní modelov zameraných na detekciu tohto fenoménu. Dáva si za cieľ uviesť ďalšie metódy riešenia detekcie tohto problému a porovnanie ich výsledkov a vyhodnotenie úspešnosti. Zvolený problém bol riešený piatimi modelmi. Dva z nich boli zamerané na extrakciu príznakov a ich následnú klasifikáciu. Ďalšie tri boli riešené pomocou neurónových sietí. Úspešnosť implementovaných modelov som experimentálne vyhodnotila. Výsledky tejto práce umožňujú porovnanie typických prístupov s metódami využívajúcimi najnovšie poznatky z oblasti strojového učenia použitých pre klasifikáciu nenávistného a ofenzívneho jazyka.
|
|
|
Hranice svobody projevu na sociálních sítích
Navrátilová, Kateřina ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
(abstrakt) Tato práce pojednává o hranicích svobody projevu na sociálních sítích, které jsou v dnešní době významným prostředkem komunikace. S jejich rostoucím společenským významem se rozmáhá také nežádoucí chování, s nímž se můžeme na sociálních sítích setkat, proto je vhodné se touto problematikou zabývat. Ostatně některé státy už kroky vedoucí k regulaci obsahu na sociálních sítích podnikají. První kapitola se věnuje svobodě projevu obecně. Je zde zdůrazněna její úloha v demokratické společnosti a zároveň popsány limity, kterými může být svoboda projevu omezena. Druhá kapitola už pojednává přímo o sociálních sítích, konkrétně o Facebooku a Twitteru. Na jejím začátku jsou vymezeny znaky digitálních médií, mezi které sociálních sítě řadíme. Následně jsou popsána jednotlivá pravidla těchto sociálních sítí. Příklady nežádoucího chování na sociálních sítích jsou analyzovány ve třetí kapitole, která se věnuje zásahům do osobnostních práv, hate speech, pornografii, násilí a dezinformacím na sociálních sítích, tedy fenoménům, které se do střetu se svobodou projevu mohou dostat. Tyto jevy jsou popsány v souvislosti s pravidly jednotlivých sociálních sítích a také právním řádem České republiky. Poslední kapitola této bakalářské práce se zabývá vnitřní a vnější regulací sociálních sítí. Jsou zde nastíněny...
|
host ::
RSS.