|
|
Globální vládnutí a analogie s domácími politickými systémy - vliv nerovnoměrného rozložení bohatství ve společnosti na kvalitu vládnutí
Pašek, Roman ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Dopita, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o problematice globálního vládnutí, konkrétně o možnosti ustanovení institucionalizované formy globální vlády, jejíž pole působnosti by bylo vymezeno globálními a nadnárodními problémy dnešního světa. Jednou z překážek kvalitního fungování takovéto světové vlády by mohla být i vysoká míra nerovnoměrného rozložení bohatství ve světě. Předkládaná práce se tedy zabývá otázkou, zda by vysoká nerovnost příjmů ve světe nutně zamezovala ustanovení globální vlády a jejímu kvalitnímu fungování, na základě výzkumu reprezentativního vzorku států a vlivu této nerovnosti na kvalitu vlády těchto domácích systémů. Ze závěrů této analýzy jsou pak analogicky vyvozeny implikace pro možné ustanovení globální vlády. Tyto závěry nám pomohou zjistit, zda má nerovnoměrné rozložení bohatství negativní či pozitivní vliv na kvalitu vládnutí, popřípadě zda mezi těmito veličinami vůbec je jasně prokazatelná spojitost. Analýza těchto veličin je možná díky kvantifikovatelnosti údajů, z nichž práce vychází, a jejich dostupnosti díky výzkumné činnosti renomovaných mezinárodních organizací. V první části práce jsou tedy detailně rozebrány jednotlivé pojmy, s nimiž se dále pracuje. V části druhé pak dochází k samotné analýze zkoumaného vzorku, z níž jsou v poslední části práce vyvozeny relevantní závěry.
|
|
|
Differences and similarities between business and environmental constituencies within UN climate negotiations
Henley, Morgan ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Klíčovým stavebním kamenem klimatické politiky je Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC), na jejímž základě každoročně probíhají jednání konference smluvních stran (COP). Vedle oficiálních smluvních stran UNFCCC se jich v pozici pozorovatelů účastní také podniky a environmentální sdružení, které jsou sdruženy do zastřešujících skupin. Tento výzkum se bude zabývat dvěma největšími a původními skupinami obchodní nevládní organizace (BINGO) a environmentálními nevládními organizacemi (ENGO), které reprezentují obchodní a environmentální sdružení. Obě skupiny mají při sekretariátu UNFCCC své tzv. focal pointy. Pro skupinu BINGO je to Mezinárodní obchodní komora (ICC) a pro ENGO jde o Climate Action Network (CAN). Tato práce konkrétně porovnává ICC a CAN a nachází podobnosti a rozdíly mezi jejich fungováním v rámci UNFCCC, pokud jde o schopnost vytvářet mezi svými členy koherentní politiky a transparentnost jejich činnosti. Tento výzkum potvrdil hypotézu, že sdružení podnikatelů spolupracují hůře a méně transparentně než environmentální skupiny. V jeho rámci proběhla řada rozhovorů s různými aktéry zapojenými do klimatických jednání, kteří měli zkušenosti s ENGO a BINGO, s cílem získat kvalitativní data. Závěry tohoto výzkumu jsou porovnávány s několika teoriemi o globálním vládnutí, zejména o...
|
|
|
Problematika soudržnosti společnosti
Havran, Mikuláš ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent) ; Jüptner, Jan (oponent)
Předložená disertační práce řeší problematiku soudržnosti společnosti prostřednictvím analýzy otázek vlivu kulturních hodnot na vývoj sociálních a politických vztahů. Snahou práce není omezit se pouze na artikulaci principů spravedlnosti Johna Rawlse, ale projevuje se v ní i odhodlání propojit je s tematikou základních lidských práv, ze kterých rovněž vyplývají otázky vhodného uspořádání společností, v němž by bylo možné z hlediska intersubjektivních vztahů dosahovat odpovídající úrovně soudržnosti společnosti a tím posilovat významný faktor pro udržitelnost sociálních vztahů ve společnostech jako takových. Metodologicky vzato, tato disertační práce je pro dostatečnou přehlednost a snadnější orientaci v celém spisu rozdělena do čtyř částí, vždy po pěti kapitolách. Těmto čtyřem částem ještě předchází samotný ÚVOD, ve kterém se snažím o praktický, leč zároveň ne méně odborně pojatý seznamovací začátek své práce. Dá se tedy říci, že každá ze čtyř částí této práce se zabývá sociálně-vědní oblastí politologického zkoumání. Mým záměrem však je přesvědčit o tom, že mezi jednotlivými částmi spojitost existuje, čehož chci využít v konkluzivní části označené jako ZÁVĚR, ve kterém celkově shrnu výzkumný záměr a skutečný cíl své disertační práce. Následně se chci pokusit o vysvětlení a vyvození hodnotících soudů,...
|
|
|
Indie jako hospodářská velmoc a její vývoj od konce studené války
Hradecký, Jiří ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá změnou postavení Indie v mezinárodních vztazích v období od konce studené války. Jedná se o případovou kvalitativní studii, která se dále věnuje hledání vlivů, které zapříčinily změnu indického postavení. Práce skládá z následujících částí. V první části jsou popsány teorie mezinárodních vztahů relevantních ke studii indického postavení v rámci velmocenských vztahů. Dále práce analyzuje indický hospodářský vývoj a historický vývoj indické zahraniční politiky a vztahy s nejvýznamnějšími globálními aktéry. Obsahem poslední kapitoly je studie institucí globálního vládnutí a politika skupiny BRICS a její vymezování se vůči institucím globálního vládnutí.
|
|
|
Demokratická legitimita globálních ekonomických institucí (World Bank, IMF, WTO)
Krajník, Jan ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato práce se zabývá demokratickou legitimitou globálních ekonomických institucí - Mezinárodního měnového fondu, Světovou bankou a Světovou obchodná organizací. Zaměříme-li se na formální stránku, tak jedním z hlavních rozdílů mezi těmito organizacemi je způsob hlasování. Ve WTO se hlasuje podle zásady jedna země, jeden hlas, zatímco IMF a Světová banka představují vážené hlasování odvíjející se ekonomické síly. Předpokládá se, že rovnostářský způsob WTO je demokratičtější a přináší větší legitimitu. Aby bylo možné posoudit míru demokratičnosti, jsou použity tři koncepty demokracie. Jedná o klasický athénský model, Schumpeterův model soutěže elit a moderní koncept kosmopolitní demokracie. S narůstající důležitostí těchto mezinárodních organizací, které se zabývají monetární stabilitou, respektive ekonomickým rozvojem a mezinárodním obchodem je nutné se na ně zaměřit i pohledem jednotlivého občana. Proto je vliv občana měřen pomocí Banzhafova indexu moci přepočteného velikostí obyvatelstva daného státu pro všechny tři organizace. A touto perspektivou hlasování ve WTO přináší větší nerovnosti mezi občany různých zemí. Na druhé straně se ukazuje, že odlišné způsoby hlasování nejsou klíčovým faktorem determinujícím demokratickou legitimitu v rámci daných modelů demokracie, v případě Schumpeterova...
|
|
|
Globální vládnutí a analogie s domácími politickými systémy - vliv nerovnoměrného rozložení bohatství ve společnosti na kvalitu vládnutí
Pašek, Roman ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Dopita, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o problematice globálního vládnutí, konkrétně o možnosti ustanovení institucionalizované formy globální vlády, jejíž pole působnosti by bylo vymezeno globálními a nadnárodními problémy dnešního světa. Jednou z překážek kvalitního fungování takovéto světové vlády by mohla být i vysoká míra nerovnoměrného rozložení bohatství ve světě. Předkládaná práce se tedy zabývá otázkou, zda by vysoká nerovnost příjmů ve světe nutně zamezovala ustanovení globální vlády a jejímu kvalitnímu fungování, na základě výzkumu reprezentativního vzorku států a vlivu této nerovnosti na kvalitu vlády těchto domácích systémů. Ze závěrů této analýzy jsou pak analogicky vyvozeny implikace pro možné ustanovení globální vlády. Tyto závěry nám pomohou zjistit, zda má nerovnoměrné rozložení bohatství negativní či pozitivní vliv na kvalitu vládnutí, popřípadě zda mezi těmito veličinami vůbec je jasně prokazatelná spojitost. Analýza těchto veličin je možná díky kvantifikovatelnosti údajů, z nichž práce vychází, a jejich dostupnosti díky výzkumné činnosti renomovaných mezinárodních organizací. V první části práce jsou tedy detailně rozebrány jednotlivé pojmy, s nimiž se dále pracuje. V části druhé pak dochází k samotné analýze zkoumaného vzorku, z níž jsou v poslední části práce vyvozeny relevantní závěry.
|
|
|
Role ASEM v euroasijských vztazích
Beroun, Vladimír ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Maitah, Mansoor (oponent) ; Handl, Vladimír (oponent)
Hlavním cílem disertační práce je zhodnotit roli Asijsko-evropského setkání (ASEM) a jeho politického, ekonomického a sociálně-kulturního pilíře jako politického procesu v interregionálním (vícestupňovém) vládnutí v euroasijských vztazích. Provedli jsme tak jedinečnou případovou studii, která je založena na kvalitativně-interpretativním holistickém výkladu za využití postpozitivistické perspektivy a diskurzivní analýzy. Vzhledem k přechodovému a multidimenzionálnímu charakteru interregionalismu jako politického procesu jsme za základní teoretický přístup pojali (neo)realistické vyvažování s prvky (neo)liberalistického multilateralismu a sociálního konstruktivismu. Na základě této konstrukce docházíme v rámci našeho zkoumání k závěrům, že (1) ASEM jako interregionální rámec je příliš flexibilní (ve smyslu témat a vytváření agendy) a příliš inkluzivní (z hlediska rozšiřování). (2) Vzhledem k neschopnosti ASEM aktivně reagovat na různé výzvy a řádně implementovat skrze rozličné nástroje své politiky, nelze tento formát euroasijského interregionalismu považovat za plnohodnotný příspěvek do globálního či vícestupňového vládnutí. (3) Proto také interregionalismus v procesu ASEM nebude mít za následek vytvoření zmíněného "euroasijského století", a to i přes nespornou potřebu identifikovat takové nadstátní politické režimy, které budou efektivně podporovat rovnováhu ve vztazích mezi Evropou, Asií a Amerikou. (4) Interregionalismus jako politický přístup tak nelze redukovat pouze na volné a neformální interakce národních států či regionů, neboť současné výzvy v mezinárodních vztazích vyžadují organizovanější a výsledkově orientovaný rámec spolupráce. (5) Zároveň rovněž platí, že stávající bilaterální vztahy ve spolupráci mezi jednotlivými asijskými a evropskými státy budou nadále určující efektivnější formou řešení problémů a výzev mezi státy.
|
|
| |
host ::
RSS.