Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Východoafrické společenství a teorie regionální integrace
Krajník, Jan ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce je případovou studií Východoafrického společenství (EAC), které sdružuje Keňu, Tanzanii, Ugandu, Rwandu a Burundi. Hlavní výzkumnou otázkou je jaké jsou příčiny vzniku EAC. Použitou metodou je metoda shody doplněná o bližší výzkum, který by potvrdil existenci kauzálního vztahu. Tato práce používá tři teoretické koncepty a z nich odvozené hypotézy ohledně vzniku EAC. Konkrétně se jedná o neofunkcionalismus, realismus a liberální teorii mezinárodních vztahů v interpretaci Andrew Moravcsika. Neofunkcionalismus nepodává dobře vysvětlení EAC, protože zde není přítomný silný nadnárodní aktér, jedna z klíčových podmínek neofunkcionalismu, ani se neodehrává proces přelévání. Podobně i realismus neobjasňuje vhodně vznik EAC, přestože jeho vznik předcházely mocenské změny na globální i kontinentální úrovni, pro zúčastněné státy byly v té době mnohem podstatnější bezpečnostní hrozby a politická nestability uvnitř regionu i samotných států. Na tyto aspekty však EAC nenabízelo odpověď, navíc jeho dynamický vývoj neodpovídá požadavku na integraci pouze v oblasti nízké politiky. Nejpřijatelnější vysvětlení tak nabízí liberalismus, který vidí příčiny integrace v korespondujících ekonomických zájmech na rozvoji a boji s chudobou, podpořených společnou historickou zkušeností a sbližujícími kulturními...
Demokratická legitimita globálních ekonomických institucí (World Bank, IMF, WTO)
Krajník, Jan ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato práce se zabývá demokratickou legitimitou globálních ekonomických institucí - Mezinárodního měnového fondu, Světovou bankou a Světovou obchodná organizací. Zaměříme-li se na formální stránku, tak jedním z hlavních rozdílů mezi těmito organizacemi je způsob hlasování. Ve WTO se hlasuje podle zásady jedna země, jeden hlas, zatímco IMF a Světová banka představují vážené hlasování odvíjející se ekonomické síly. Předpokládá se, že rovnostářský způsob WTO je demokratičtější a přináší větší legitimitu. Aby bylo možné posoudit míru demokratičnosti, jsou použity tři koncepty demokracie. Jedná o klasický athénský model, Schumpeterův model soutěže elit a moderní koncept kosmopolitní demokracie. S narůstající důležitostí těchto mezinárodních organizací, které se zabývají monetární stabilitou, respektive ekonomickým rozvojem a mezinárodním obchodem je nutné se na ně zaměřit i pohledem jednotlivého občana. Proto je vliv občana měřen pomocí Banzhafova indexu moci přepočteného velikostí obyvatelstva daného státu pro všechny tři organizace. A touto perspektivou hlasování ve WTO přináší větší nerovnosti mezi občany různých zemí. Na druhé straně se ukazuje, že odlišné způsoby hlasování nejsou klíčovým faktorem determinujícím demokratickou legitimitu v rámci daných modelů demokracie, v případě Schumpeterova...
Jaká rozhodnutí čekají české europoslance v letech 2014–2019?
Kovář, Jan ; Dědek, Vojtěch ; Krajník, Jan ; Michalcová, Andrea
Na základě jednoduchého metodologického rám- ce tato studie přichází s katalogem klíčových témat, o kterých se bude rozhodovat v Evropské unii v násle- dujících letech. Jsou to otázky, o nichž budou přímo či nepřímo spolurozhodovat poslanci, které si zvolíme ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v květnu 2014. Podstatným prvkem je posílení role EP dle platné Lisa- bonské smlouvy ve volbě předsedy Komise, která bude následovat po ustavení nového parlamentu v červenci 2014. Volby do EP tak přeneseně mimo jiné rozhodnou o předsedovi Komise, jejích členech a dalších předních představitelích Unie. Další balík důležitých témat tvoří neutěšený stav evropských ekonomik. Boj s nezaměstnaností nejen mlá- deže, vleklá krize eurozóny, neschopnost některých států dostát svým finančním závazkům a vynucená úsporná opatření tvoří prostor pro soupeření různých politických konceptů a návrhů řešení. Toto soupeření se odehrává jak na tradičním pravolevém politickém spektru, tak i na specifické štěpící linii mezi posilováním společných řešení nebo naopak preferováním národní úrovně. Stra- nou by nezůstane ani budoucí vývoj Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, která by měla posílit vliv EU na globální úrovni, tak aby odpovídal její ekonomické síle. Podobně i spolupráce v oblasti energetiky a ochrany ži- votního prostředí v sobě obsahuje mnoho kontroverz- ních témat s výraznými ekonomickými dopady. Volby do EP mohou rozhodnout o budoucím směru EU a bylo by chybou v kampani zůstat pouze u domácích témat.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Jak pracovali čeští europoslanci v uplynulém období?
Kovář, Jan ; Břízová, Pavla ; Hofbauerová, Jitka ; Krajník, Jan
Tato studie se zabývá systematickým hodnocením práce českých europoslanců za období od posledních voleb. Konkrétně tedy od počátku sedmého funkčního období až do posledního plenárního zasedání před začátkem zpracování této studie (14. 07. 2009–14. 07. 2013). Navazuje na obdobné odborné práce z jiných států EU a snaží se přinést relevantní argumenty pro rozhodování ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v květnu 2014. Nutnost podrobněji sledovat práci europoslanců je úzce svázána se zvyšujícími se pravomocemi EP. Studie pracuje s devíti kvantitativními indikátory činnosti poslanců EP. Jedná se o docházku na plenární zasedání a účast na jmenovitých hlasováních. Dále jsou to počty zpráv předložených zpravodajem, stanovisek (k legislativním návrhům) předložených navrhovatelem, pozměňovacích návrhů, parlamentních otázek (směřovaných na Radu a Komisi), písemných prohlášení, návrhů usnesení, o nichž se hlasuje na plenárním zasedání, a nakonec o počty vystoupení na plenárním zasedání. Tato data jsou následovně zpracována do tabulek a žebříčků, aby poslanci mohli být snadno porovnáni mezi sebou navzájem. Druhým srovnáním je vztažení výsledků českých europoslanců jako celku na kontrolní skupiny – například průměrné hodnoty daných indikátorů pro postkomunistické státy EU nebo původní EU – 15. Výsledky ukazují, že jednotliví čeští europoslanci se ve své pracovní aktivitě na půdě EP výrazně liší. Od velmi aktivních europoslanců, kteří snesou srovnání i s poslanci EU – 15, až po ty, kteří v oblastech vyžadujících větší osobní iniciativu zcela zaostávají a jejich práce se nejeví jako dostatečná. To představuje výrazný argument pro výběr nových kandidátů v příštím roce. Další významné zjištění je, že průměrné hodnoty pro české europoslance se zpravidla nacházejí pod průměry kontrolních skupin, což ještě podtrhává nutnost věnovat v nadcházející předvolební kampani pozornost i otázce pracovní aktivity českých europoslanců, zvláště u těch kandidátů, kteří usilují o znovuzvolení.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Viz též: podobná jména autorů
2 Krajník, Jaroslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.