|
| |
|
|
Antisemitské memy na webu 4chan.org
Feistinger, Aleš ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
V práci se zabývám třemi otázkami: Jaké jsou principy fungování mémů? Jaké kategorie antisemitských memů můžeme identifikovat na webu 4chan.org? A jak souvisí s dosavadními poznatky o antisemitské propagandě? Pro zodpovězení první otázky procházím současné teorie od aktivních publik, přes internetové mémy až po interakci mémů a politiky. Dále v teoretické části popisuji web 4chan.org a současnou podobu antisemitismu na internetu. Pro výzkum druhé otázky jsem jako nejvhodnější metodologii stanovil sémiotickou analýzu, doplněnou zakotvenou teorií. Popisuji její metodologii a praktické použití a následně prezentuji výsledky včetně subkategorií a názorných příkladů. Práce je zakončena začleněním nejdůležitějších zjištění do současných poznatků a antisemitismu a tedy zodpovězením třetí výzkumné otázky. V závěru jsou rekapitulovány hlavní poznatky.
|
|
| |
|
|
German writing author from Bohemia Hanna Demetz (interpretation ot the autobiographical novel "Ein Haus in Böhmen")
Králíková, Petra ; Glosíková, Viera (vedoucí práce) ; Markvartová, Eva (oponent)
Název práce: Německy píšící autorka z Čech Hanna Demetz (interpretace autobiografického románu "Ein Haus in Böhmen") Katedra: Katedra germanistiky Autor: Petra Králíková Vedoucí práce: PhDr. Viera Glosíková, CSc. Počet stran: 56 Jazyk práce: němčina Klíčová slova: 2. světová válka, Protektorát Čechy a Morava, německy psaná literatura, Židé, sudetští Němci, antisemitismus, autobiografie, interpretace Abstrakt: Bakalářská práce obsahuje interpretaci autobiografického románu Ein Haus in Böhmen(1970) německy píšící autorky pocházející z Ústí nad Labem Hanny Demetz. Analýzy byly zaměřeny na motivy "soužití" tří národnostních skupin (Čechů, Židů a Němců) v době Protektorátu Čechy a Morava.
|
|
|
The Concept of Jewishness in Howard Jacobson's The Finkler Question
Votýpková, Barbora ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřená na současnou britskou židovskou literaturu a obrození, kterým momentálně prochází. Cílem této práce je vysvětlit, jak Howard Jacobson prezentuje ve svém románu Finklerovská otázka koncept židovství. Skládá se ze dvou částí, teoretické a praktické. První část poskytuje informace o historii židovské menšiny v Británii a jejím současném postavení v britské společnosti. Také jsou zde popsány dva základní literární židovské typy, které se objevují v literatuře psané autory patřícími k britské většinové společnosti a je zde porovnání židovské literatury v Británii a Americe. Druhá část analyzuje vybraný text. Zaměřuje se na perspektivu, kterou autor užívá, aby ukázal svůj pohled na otázku židovské identity, porovnává úhel pohledu židovských a nežidovských postav. Také popisuje, jak Jacobson pracuje se stereotypy, jakou roli v knize hraje Judaismus a jak se v knize zmiňuje problematika antisemitismu.
|
|
|
Historie terezínských transportů Dl a Dm do Osvětimi
Strmisková, Sabina ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Tématem této diplomové práce je příběh dvou transportů, transportů Dl a Dm, vypravených 6. září 1943 z terezínského ghetta, jejichž cílovou stanicí byla Osvětim. O této problematice bychom sice našli mnoho zmínek v řadě publikací, avšak tato diplomová práce si klade za cíl toto téma podrobněji zmapovat a oživit cennými svědectvími přímých pamětníků. Pro tuto práci bylo velmi důležité obeznámit se s rodinnými poměry těchto pamětníků, deportovaných do terezínského ghetta, kde se jejich osudy jednoho zářijového dne při odjezdu transportů Dl a Dm protnuly . Co se týká samotného transportu do Osvětimi, byly v této diplomové práci zpracovány jeho charakteristiky z hlediska věku a pohlaví deportovaných vězňů. Z výpovědí přeživších vězňů z těchto transportů jsme se snažili přiblížit průběh dvoudenní cesty do největšího koncentračního a vyhlazovacího tábora za druhé světové války. Výpovědi očitých svědků nám také nastínily obraz celé "uvítací" procedury po příjezdu do Osvětimi, ať už to byly popisy dezinfekce, tetování vězňů, či přidělení ubikací. V této práci je přiblížen půlroční pobyt terezínských vězňů v rodinném táboře B IIb v Osvětimi - Birkenau, tragická smrt 3 792 jeho vězňů v noci z 8. na 9. března 1944, včetně snahy rekonstruovat seznam zdravotníků a dvojčat, vyreklamovaných Dr. Josefem Mengelem. Na závěr...
|
|
| |
|
|
K společenskému postavení židovské menšiny v Německu v letech 1871-1890
Plíčková, Helena ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá společenským postavením židovské menšiny v Německu v prvních desetiletích císařství; je zamýšlena především jako příspěvek k sociálním dějinám s důrazem na dějiny každodennosti, jež se má mj. pokusit odpovědět na otázku, proč přes zdánlivě úspěšnou asimilaci, respektive akulturaci se židé koncem sedmdesátých a během osmdesátých let stali znovu terčem nenávistných útoků. Pomocí nejrůznějších metod je zkoumáno, jak vypadala a žila německo-židovská rodina, zda a jak se lišil její přístup ke vzdělání a struktura zaměstnání od přístupu a struktury majoritní společnosti. Je sledováno, jak společenskohospodářské poměry ovlivňovaly pozici minority, její účast na životě sjednocené země a postoj k nově vzniklému státnímu útvaru; v neposlední řadě pak, jak vnímala sama sebe, východožidovské imigranty a antisemitismus většinové společnosti. Výsledkem práce je zjištění, že hodnoty a zvyklosti německo-židovské menšiny odpovídaly především zvyklostem a hodnotám měšťanské vrstvy, specifickým rysem snad byla jen endogamie. Přes zklamání a frustraci ze znovuobjeveného antisemitismu přetrvala u německých židů důvěra ve stát a optimismus, a i v čase všeobecného příklonu ke konzervatismu zůstávali liberály. Ovšem rozšířený diskurs rasových teorií ovlivnil i je svým vypjatým patriotismem, němectvím a...
|
|
|
Reflexe sociální zkušenosti Oty Pavla v jeho literární tvorbě
Vrchlavský, Tomáš ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce s názvem Reflexe sociální zkušenosti Oty Pavla v jeho literární tvorbě se věnuje osobnosti a literatuře českožidovského spisovatele Oty Pavla. Cílem této práce je podat obraz sociální zkušenosti tak, jak ji Ota Pavel literárně ztvárnil. K Pavlově literárnímu dílu přistupuji jako k prameni hospodářských a sociálních dějin. Ve své práci sleduji následující aspekty. Jak se odráží přístup židů k majoritní společnosti a naopak. Dále na příkladu otce Oty Pavla sleduji vztah jeho rodiny k Československu. Rovněž se věnuji ekonomické situaci Oty Pavla a jeho rodiny počínaje první republikou, přes druhou světovou válku, přechodné období let 1945-1948 až po období komunistického režimu. Dále sleduji zkušenost Oty Pavla a jeho rodiny s okupační mocí a protižidovská opatření během Protektorátu Čechy a Morava. Také se věnuji problematice židů v poválečném Československu, tak ji Ota Pavel reflektoval na základě své zkušenosti ve svých vzpomínkových povídkách.
|
|
|
Generační střety na stránkách protektorátního kolaborantského tisku
Nezdařil, Petr ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce je postihnout variabilitu protektorátní tiskové propagandy vzhledem ke generační a sociální příslušnosti cílové skupiny čtenářů. Tato byla zkoumána prostřednictvím analýzy tří kolaborantských listů - Arijského boje, Zteče a Přítomnosti. Propagandistické obrazy byly rekonstruovány na základě analýzy tří velkých tematických okruhů, a sice zobrazování protektorátní vrstvy inteligence, mládeže a konečně příslušníků židovské minority. Cílem se krom postižení specifických propagandistických technik stala také snaha zhodnotit perspektivy přijetí těchto obrazů ze strany protektorátní společnosti a vysvětlit, proč se tyto míjely účinkem. Vzhledem k primárním pramenům, které byly při tvorbě využity, postihuje předkládaná práce především období mezi léty 1942 a 1945.
|
host ::
RSS.