|
|
Evropská unie na Blízkém východě: Role EU v izraelsko-palestinském mírovém procesu
Matulová, Eva ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Evropská unie na Blízkém východě: Role EU v izraelsko- palestinském mírovém procesu" pojednává o vzniku a vývoji vnějších vztahů ES/EU vůči Blízkému východu, konkrétně vůči izraelsko-palestinskému konfliktu. Politika EU je v tomto regionu eliminována díky nejednotnosti zahraničně- politických pozic jednotlivých členských států EU a americké hegemonii ve zprostředkování dosavadních mírových jednání. Přesto se od 90. let 20. století EU snaží tento stav pomocí mnoha svých iniciativ změnit. Historický kontext vztahu mezi státy ES/EU a Blízkým východem završí komparace svou nejdůležitějších iniciativ EU - "Euro-středomořského partnerství" a "Evropské politiky sousedství". Chápání EU jako mezinárodního aktéra je názorně popsáno v rámci mechanismů jednání EU vůči Izraeli a představitelům Palestinské autonomie, včetně popisu jeho institucionálního zajištění. Bilaterální vztahy EU-Izrael a EU-Palestinská autonomie detailně přiblíží vzájemnou propojenost obou aktérů s EU. Na závěr je popsán rozdíl mezi evropským a americkým přístupem k řešení izraelsko-palestinského konfliktu, jsou analyzovány pozice jednotlivých členských zemí EU a nastíněny limity a výhody EU v případných mírových jednáních.
|
|
|
Dohoda o přidružení s Ukrajinou
Antonov, Illia ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Ruffer, Emil (oponent)
Shrnutí Dohoda o přidružení s Ukrajinou Tato diplomová práce je věnována dohodě o přidružení s Ukrajinou. Jako inovativní a rozšířený nástroj vnější činnosti EU tato dohoda o přidružení představuje aktuální téma, které upoutává pozornost nejen odborné veřejnosti. Diplomová práce je členěna do úvodu, tří částí a závěru. Úvod diplomové práce nastiňuje její záměr a obsah, vytyčuje několik bodů zkoumání, na které se diplomová práce soustřeďuje, naznačuje důvody její aktuálnosti a také vysvětluje členění diplomové práce. První část diplomové práce popisuje právní rámec relevantních změn v oblasti vnějších vztahů EU po Lisabonské smlouvě a zkoumá možné právní základy dohody o přidružení s Ukrajinou v rámci těchto změn. Zde jsou stručně popsány základní zásady vnějších vztahů EU, právní subjektivita EU, nové orgány EU pro vnější vztahy po Lisabonské smlouvě, pravomoci EU ve vnějších vztazích. Dále se tato diplomová práce věnuje problematice článku 8 Smlouvy o Evropské unii (SEU) jako nového možného právního základu ve vnějších vztazích EU, jeho vztahu k jiným právním základům a možným perspektivám jeho uplatnění. Dále se rozebírá článek 217 SEU jako "klasický" široký základ pro přidružení. Konec první části diplomové práce je věnován právnímu základu dohody o přidružení s Ukrajinou. Druhá část diplomové práce se...
|
|
|
Nástroje vnější reprezentace EU: Evropská politika sousedství
Tetřev, Matti ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Hlavním tématem předložené diplomové práce jsou nástroje vnější reprezentace Evropské unie a to konkrétně na případu Evropské politiky sousedství. Jako teoretické východisko využívá práce formování vnějšího jednotného postoje evropských zemí po Druhé světové válce skrze stěžejní dokumenty přijaté v rámci evropské integrace, končíce přijetím Lisabonské smlouvy a zní vyplývajících aktuálních nástrojů vnější reprezentace EU. Výzkumnou otázkou této práce je, zdali v rámci Evropské politiky sousedství existuje jednotný postoj členských států EU. V rámci případové studie Evropské politiky sousedství kombinuje práce kvantitativní i kvalitativní prvky výzkumu.
|
|
|
Role BRICS v koncepcích a realitě vnějších vztahů EU
Arnoldová, Barbora ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; De Castro, Tereza (oponent)
Tématem této diplomové práce je role BRICS v koncepcích a realitě vnějších vztahů EU. Jejím cílem je analýza vzájemných vztahů EU - BRICS na základě porovnání systémových a věcných základů vztahů a vyvození možností pro další rozvoj spolupráce. EU rozvíjí vztahy se zeměmi BRICS převážně na bilaterální úrovni. Od vyhlášení strategických partnerství dochází ke značnému zintenzivnění vzájemných vztahů. Jelikož bilaterální dohody již neodpovídají současným potřebám, probíhají jednání o jejich nové podobě, která by umožnila další prohloubení spolupráce. V první kapitole je zachyceno postavení zemí BRICS ve vnějších vztazích EU, vývoj právně institucionálního uspořádání vztahů EU s jednotlivými zeměmi a cíle dalšího prohlubování spolupráce. Ve druhé kapitole je analyzován vzájemný obchod, toky PZI a další oblasti, jež mají vliv na vzájemné vztahy mezi těmito entitami. Ve třetí kapitole je nastíněn možný další rozvoj spolupráce mezi EU a zeměmi BRICS.
|
|
|
Role Evropské unie v Latinské Americe: změna po riodejaneirském summitu?
Bakule, Martin ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent) ; Kašpar, Václav (oponent) ; Opatrný, Josef (oponent)
Disertační práce "Role Evropské unie v Latinské Americe: změna po riodejaneirském summitu?" zkoumá proměny pozice Evropské unie (EU) po summitu v Rio de Janeiru (1999), který měl být mezníkem ve vývoji evropsko-latinskoamerických vztahů. Hlavním cílem práce je identifikovat a prozkoumat pozici EU a její trendy, které jsou důsledkem nejen ekonomických vazeb, ale také aktivit institucí EU. Zvláštní pozornost je věnována faktorům asymetričnosti vztahů EU -- Latinská Amerika a meziregionální strategii EU vůči Latinské Americe. Práce je členěna do pěti kapitol. V první definuje autor základní pojmy, rozebírá teoretická východiska a vyvíjí metodiku "atlantického trojúhelníku", která zkoumanou tématiku zasazuje do oblasti meziregionálních vztahů a jež je původním příspěvkem autora práce. Druhá kapitola zkoumá EU a Latinskou Ameriku jako subjekty meziregionálních vztahů. U subkapitoly o latinskoamerickém regionu je pozornost věnována sociálně ekonomickým specifikům, orientaci rozvojové strategie a jejím dopadům a regionální integraci, zatímco subkapitola o evropském regionu se soustředí na meziregionální strategii EU, její konstrukci a vývoj a rovněž na multidimensionální povahu vnějších vztahů EU a dynamiku jednotlivých oblastí (obchodní oblast, politický dialog a rozvojová spolupráce). Kapitola třetí zkoumá vnější faktory, které meziregionální vztahy EU a Latinské Ameriky ovlivňují. Podle metodiky "atlantického trojúhelníku" je vliv USA (angloamerického regionu) zkoumán odděleně od ostatních globálních vlivů. Čtvrtá kapitola kvantifikuje ekonomické vazby latinskoamerického regionu (obchod, investice, migrace a rozvojová pomoc). Pátá kapitola zkoumá institucionalizované vazby v rámci "atlantického trojúhelníku", klasifikuje vazby latinskoamerického regionu (smlouvy, fóra), hodnotí roli summitů EU -- Latinské Amerika a Karibik, srovnává přístupy USA a EU v oblasti politicko-bezpečnostní, obchodní a rozvojové a hodnotí dopady vlivu EU na institucionální konfiguraci Latinské Ameriky (subregionální integrační seskupení). Práce dospěla k následujícím hlavním zjištěním, které jsou shrnuty v závěru práce. Nerovné postavení Latinské Ameriky ve vztazích s EU je možné vysvětlovat rozvojovými charakteristikami regionu a jeho politickou fragmentací, která, i přes integrační snahy z 90. let, v posledních letech zesiluje. Obojí se projevuje ve slabé koordinační schopnosti zdejších zemí na subregionální úrovni při neexistenci efektivních mechanismů na úrovni regionu. Meziregionální strategie EU, která si klade za cíl vybudovat strategické partnerství, nenaplnila latinskoamerická očekávání. Ačkoliv se situace v obou regionech zásadně změnila o vzniku této strategie, koncept strategie zůstal stejný, což se odráží ve stagnaci vzájemných vztahů. EU neukazuje vůli naplňovat vlastní neaktuální koncept strategie, který se ukázal jako příliš ambiciózní. Bilance vyjednávací aktivity EU a USA v oblasti dohod o volném obchodu vyznívá pro EU nepříznivě, především proto, že nebyla schopna uzavřít jednání o asociačních dohodách (hlavní nástroj naplňování partnerství) se svými hlavními obchodními partnery (seskupení MERCOSUR). Trendy ve vývoji pozice EU na latinskoamerickém trhu jsou dlouhodobě nepříznivé ve prospěch USA a asijských zemí a meziregionální strategie EU nebyla schopna na tuto situaci reagovat. Nicméně EU stále hraje poměrně významnou úlohu v latinskoamerických úvahách o diversifikaci vnějších vazeb a omezení vlivu USA, zejména v obchodní a rozvojové oblasti. Meziregionální vztahy s EU vykazují institucionálně vyvažovací tendence. EU také hraje roli "vnějšího sjednocovatele" subregionálních seskupení v Latinské Americe, ale její vliv je omezený. Hlavním závěrem tedy je, že riodejaneirský summit nebyl počátkem užší spolupráce EU a Latinské Ameriky. Na oslabující ekonomické vazby nebyla EU schopna zareagovat efektivní strategií, proto je možné konstatovat, že role EU v Latinské Americe oslabuje.
|
|
|
Středomoří: charakteristika regionu a vztahy s EU
Malinová, Lucie ; Steinmetzová, Dana (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Práce se zabývá problematikou regionu jižního a východního Středomoří. Oblast Středomoří zahrnuje jedenáct velice různorodých států: Maroko, Tunisko, Turecko, Alžírsko, Egypt, Sýrii, Izrael, Libanon, Palestinská autonomní území, Jordánsko a Libyi. První kapitola charakterizuje současnou ekonomickou situaci v regionu s přihlédnutím ke specifickým rysům každé země. Další část je již věnována vnějším vztahům EU se Středomořím. V listopadu r. 1995, 15 států EU a 12 středomořských států (po začlenění Malty a Kypru do EU již jen deset zemí) přijaly Barcelonskou deklaraci, která založila Euro-středomořské partnerství. Toto partnerství, které zahrnuje tři hlavní směry spolupráce, politický, ekonomický a sociálně-kulturní, představuje zlom v rozvoji vztahů mezi EU a Středomořím. Nejvíce se na zintenzivnění vztahů mezi EU a Středomořím podílí Francie. Jejím zájmům a prioritám se také věnuje poslední část práce.
|
|
|
Evropská unie a Rusko
Hornová, Blanka ; Amort, Jiří (vedoucí práce) ; Kalínská, Emílie (oponent) ; Němcová, Ingeborg (oponent) ; Šrein, Zdeněk (oponent)
EU a Rusko zakotvily ve společných dokumentech široké možnosti spolupráce, která nebyla dosud v požadovaném rozsahu uskutečněna. Existují různé překážky ve vztazích, které brání úspěšné realizaci. Současný vývoj vztahů je hodnocen jako neuspokojivý. Pro vybudování strategického partnerství mezi EU a Ruskem je potřebné dosáhnout shody nejen v otázce společných hospodářských a zahraničně-politických zájmů, ale i v otázce společných hodnot.
|
|
|
Austrálie a Nový Zéland: specifická pozice mezi asijským Tichomořím a Evropou
Kozák, David ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Frostová, Věra (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je analýza role Austrálie a Nového Zélandu v rozvoji vztahů mezi regionem asijského Tichomoří a Evropskou unií. Výsledkem zkoumání dosavadního vývoje a rozvoje vztahů mezi Austrálií, Novým Zélandem a EU je posouzení možnosti využití těchto vztahů pro posílení pozice Evropské unie v asijském Tichomoří. Diplomová práce se dále zabývá integračními seskupeními regionu asijského Tichomoří (ASEAN, APEC, ASEM) a na pozici Austrálie, Nového Zélandu a EU v těchto uskupeních. Austrálie a Nový Zéland lze považovat za budoucí most spojující EU a asijské Tichomoří pouze v případě, že spolupráce mezi Austřálií, Novým Zélandem a EU bude posílena a bude pro ní stanoven hmotnější rámec. Pro toto posílení je nezbytná reforma společné zemědělské politiky EU, jelikož obchod zemědělskými produkty je podstatným tématem téměř všech jednání mezi EU a těmito zeměmi.
|
host ::
RSS.