|
|
Repolonizace a dekoncentrace: význam omezení zahraničního kapitálu pro mediální trh v Polsku
Blažková, Karolína ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Klimeš, David (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat diskusi o repolonizaci či dekoncentraci médií v Polsku po volbách v roce 2015, kdy zvítězila strana Právo a spravedlnost. V prvé řadě přináší práce základní přehled o polském mediálním trhu a jeho vývoji po roce 1989, který je klíčový pro vstup zahraničních investorů. Dále shrnuje dění kolem snahy vládní strany prosadit dva zákony, jež by mohly proměnit vlastnickou strukturu médií, a to zákona o zavedení nové daně z reklamy a novelizace zákona o radiofonii a televizi. Právě tyto dva návrhy zákonů měly podle odborné veřejnosti naplňovat vizi vládní strany Právo a spravedlnost o repolonizaci či dekoncentraci médií. Novelizaci zákona o radiofonii a televizi, jež měla přímo omezovat zahraniční vlastníky audiovizuálních médií v Polsku, pak práce srovnává s existující legislativou dalších evropských zemí, jako je Francie a Maďarsko. Jedna z kapitol je věnována analýze zahraničního kapitálu na polském mediálním trhu. Práce neopomíná ani klíčovou událost, jež bývá označována jako "repolonizace v praxi", a tedy nákup sítě regionálních medií Polska Press přes státní petrochemickou společnost PKN Orlen. K shrnutí diskuse byli přizváni polští politici, novináři i mediální odborníci, kteří se daným tématem dlouhodobě zabývají.
|
|
| |
|
|
Personalizace polských politických stran po roce 2005
Harzer, Filip ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Cílem diplomové práce "Personalizace polských politických stran po roce 2005" je prozkoumat proces personalizace ve vybraných polských politických stranách v období mezi parlamentními volbami 2005 a parlamentními volbami 2015, a odpovědět na otázku, zda se po roce 2005 personalizace stran zvyšovala. Práce vychází z nejznámějších teorií personalizace politiky a předpokladů polských autorů. Personalizace je zkoumána zejména na institucionální úrovni. V teoretické části práce jsou představeny přístupy výzkumu personalizace a vymezeny jsou hlavní pojmy: personalizace, prezidencializace i celebritizace. Představeny jsou rovněž hlavní personalizované projekty v Polsku v letech 1989-2005. V empirické části práce věnované výzkumu polské politiky je analyzována úroveň a vývoj procesu personalizace uvnitř strany a vně strany. Cílem práce není rozšířit teoretické koncepty personalizace politiky, nýbrž obohatit výzkum polské politiky po roce 2005.
|
|
|
Veřejnoprávní média v Polsku a České republice v období 2014-2018
Spišáková, Eva ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Rydel, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací polského a českého systému veřejnoprávní televize s ohledem na novelu mediálního zákona z dílny polské vládní strany Právo a spravedlnost z let 2015 a 2016 a tím, jak se tato novela projevila na současném stavu polské veřejnoprávní televize. V komparaci byla použita metoda souladu a za porovnávané nezávislé proměnné určeny čtyři jednotky: definice cílů a mise médií veřejné služby v Polsku a České republice, kontrolní orgány Polské televize a České televize, financování Polské televize a České televize a programová nabídka obou televizí. Jako hlavní zdroje výzkumu posloužily expertní rozhovory, které byly vedené s polskými odborníky na média osobně nebo telefonicky, a mediální zákony v obou zemích. Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, v jaké míře se mediální systémy televizí veřejné služby v obou zemích liší a čím jsou si podobné. Zaměřuje se hlavně na vztah politické moci a médií, odpovídá na otázku, jak se politická moc v obou zemích snaží vstupovat do financování a kontroly veřejnoprávních médií.
|
|
| |
|
|
Polská veřejná diplomacie a její proměny
Straka, Daniel ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato diplomová práce je případovou studií zabývající se polskou veřejnou diplomacií jako nástrojem zahraniční politiky a jejími proměnami mezi roky 2005 a 2019. Uplatňování veřejné diplomacie je v polském případě ovlivněno dvěma zásadními faktory - velikostí státu, respektive jeho vlivu, a geografickým umístěním, které je spojeno s určitými společenskými, politickými a ekonomickými charakteristikami souvisejícími s historií země. Cílem práce je zjistit, na čem je polská diplomacie založena, jakým způsoben se v průběhu let proměnila a co to vypovídá o veřejné diplomacii jako nástroji zahraniční politiky státu a jejím možném ovlivnění domácími politickými aktéry. Mezi dvěma hlavními politickými stranami, které se od roku 2005 střídají u vlády, existuje výrazná štěpná linie a jejich preference v domácí i zahraniční politice se značně liší. Na základě výstupů polské veřejné diplomacie ve čtyřech oblastech - nation branding, kulturní diplomacii, historické diplomacii a užívaných komunikačních kanálech - a organizačním rámci je analyzováno propojení veřejné diplomacie a zahraniční politiky Polska a také strategie veřejné diplomacie s přihlédnutím ke střídání vládních stran.
|
|
|
Veřejnoprávní média v Polsku a České republice v období 2014-2018
Spišáková, Eva ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Rydel, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací polského a českého systému veřejnoprávní televize s ohledem na novelu mediálního zákona z dílny polské vládní strany Právo a spravedlnost z let 2015 a 2016 a tím, jak se tato novela projevila na současném stavu polské veřejnoprávní televize. V komparaci byla použita metoda souladu a za porovnávané nezávislé proměnné určeny čtyři jednotky: definice cílů a mise médií veřejné služby v Polsku a České republice, kontrolní orgány Polské televize a České televize, financování Polské televize a České televize a programová nabídka obou televizí. Jako hlavní zdroje výzkumu posloužily expertní rozhovory, které byly vedené s polskými odborníky na média osobně nebo telefonicky, a mediální zákony v obou zemích. Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, v jaké míře se mediální systémy televizí veřejné služby v obou zemích liší a čím jsou si podobné. Zaměřuje se hlavně na vztah politické moci a médií, odpovídá na otázku, jak se politická moc v obou zemích snaží vstupovat do financování a kontroly veřejnoprávních médií.
|
|
|
Historická politika za vlády Práva a spravedlnosti v Polsku 2005 až 2007
Netolická, Zuzana ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Historická politika v Polsku se stala ústředním tématem vlády Práva a spravedlnosti v letech 2005 až 2007. Diplomová práce se zabývá definicí termínu historická politika a tím, jak ho chápe Právo a spravedlnost. Nový směr historické politiky vyvolal v Polsku živou debatu mezi historiky i širokou veřejností. Práce přibližuje, jakým způsobem vláda tuto politiku vedla a jaké k tomu vyžívala nástroje. Jedním z jejich hlavních motivů bylo vymezení se vůči politickému vývoji v zemi po roce 1989 a nedostatečným vypořádáním se s komunistickou minulostí. Z toho důvodu je jedna z podkapitol práce věnována významným historickým diskuzím mezi 1989 a 2005. Ústředními postavami nového směru historické politiky v Polsku byli bratři Jarosław a Lech Kaczyński, kteří měli největší vliv na prosazování této politiky do veřejného diskurzu. V závěru práce jsou hodnoceny výsledky dvouletého prosazování historické politiky.
|
|
|
Personalizace polských politických stran po roce 2005
Harzer, Filip ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Cílem diplomové práce "Personalizace polských politických stran po roce 2005" je prozkoumat proces personalizace ve vybraných polských politických stranách v období mezi parlamentními volbami 2005 a parlamentními volbami 2015, a odpovědět na otázku, zda se po roce 2005 personalizace stran zvyšovala. Práce vychází z nejznámějších teorií personalizace politiky a předpokladů polských autorů. Personalizace je zkoumána zejména na institucionální úrovni. V teoretické části práce jsou představeny přístupy výzkumu personalizace a vymezeny jsou hlavní pojmy: personalizace, prezidencializace i celebritizace. Představeny jsou rovněž hlavní personalizované projekty v Polsku v letech 1989-2005. V empirické části práce věnované výzkumu polské politiky je analyzována úroveň a vývoj procesu personalizace uvnitř strany a vně strany. Cílem práce není rozšířit teoretické koncepty personalizace politiky, nýbrž obohatit výzkum polské politiky po roce 2005.
|
|
|
Proměny normativního prostředí médií veřejné služby v Polsku po roce 2015
Kunc, Kryštof ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Práce se zabývá proměnami normativního prostředí v polských veřejnoprávních médiích po roce 2015, po nástupu vlády strany Prawo i Sprawiedliwość (Právo a Spravedlnost). Zkoumání jsme omezili horní časovou hranicí, věnujeme se proměnám do konce roku 2016. Metodou analýzy, konkrétně komparativní analýzy normativního prostředí před rokem 2015 a po něm, si odpovídáme na otázky, zda a jak se normativní prostředí proměnilo. Vedle užití komparativní analýzy se odpovědí dobíráme i na základě výpovědí odborníků z polské akademické sféry. Naším závěrem je, že se normativní prostředí proměnilo, realita se vzdaluje od ideálních atributů normativního prostředí. Výsledky práce pokládají základ k dalšímu zkoumání polských veřejnoprávních médií, například ke zkoumání obsahu jejich sdělení poté, co se normativní prostředí proměnilo.
|
host ::
RSS.