|
|
Gruzínsko-ruské vztahy v období let 2004 -2011 Boj za nezávislost Gruzie
Achvlediani, Ketevan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá mapováním a analýzou Rusko-gruzínských vztahů v období mezi roky 2004-2011. Zaměřuje se především na vývoj vztahů po nástupu nového gruzínského prezidenta Mikhaila Saakašviliho a po jeho transformaci gruzínské politiky. Práce je chronologický rozdělena na historické ose vývoje událostí, počínaje od historie Gruzie a vzniku gruzínského národa se autor dostává k problematice srpnové války v roce 2008. Hlavním cílem této práce je najít příčiny války mezi Ruskem a Gruzii, zmapovat jejích dlouholeté nepřátelské vztahy a pokusit se najít možnost jejich řešení. Východiskem práce je předpoklad, že Gruzie a Rusko vždy byli národy kulturně si velmi blízké a proto i jejích přátelské vztahy jsou nutností pro regulaci konfliktů na hranicích Gruzie. Rusko jako silnější soused, vždy mělo převahu nad Gruzii, proto v dalších kapitolách je zdůrazněná nutnost zásahu mezinárodních organizaci, jako je NATO, OBSE, EU atd. do otázek rusko- gruzínského konfliktu, aby se mocenské síly vyrovnaly na obou stranách. V posledních kapitolách se práce věnuje intervenci mezinárodního společenství, jestli i nadále jejich tlak na Rusko bude intenzivní a zda v budoucnu budou schopné uskutečnit jednání mezi Ruskem a Gruzii, které by schválilo řešení konfliktů mírovou cestou? Klíčová slova: Abcházie,...
|
|
|
Evropská unie a neuznané státy v Gruzii
Kasalová, Michaela ; Najšlová, Lucia (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Tato práce se zabývá rolí Evropské unie v řešení problému neuznaných států na území Gruzie. Cílem práce je zjistit, jakými nástroji se EU zapojuje do řešení tohoto problému. Neuznané státy jsou mezinárodním společenstvím odmítány a chybí jim tedy základ pro vstup do mezinárodních vztahů, externí suverenita. To však nebrání tomu, aby neuznané státy vnitřně fungovaly a poskytovaly svým občanům funkce podobně jako běžné suverénní státy. Jelikož neuznané státy v Gruzii, Abcházie a Jižní Osetie, jsou považovány za součást Gruzie, bude práce také zkoumat, jak jsou nástroje EU uplatňovány na území Gruzie a neuznaných států a jaký vliv má tedy neuznání těchto států na působení Evropské unie v nich. Abcházie a Jižní Osetie vznikly krátce po rozpadu Sovětského svazu a následujících etno-politických konfliktech na jižním Kavkaze. Od svého vzniku se však neuznané státy rozvíjely a budovaly svou národní identitu, která se vymezuje vůči původnímu státu. Staly se tak zdánlivě nezávislými, jejich existence ale závisí na několika faktorech, z nichž nejdůležitějším je existence externího patrona, v tomto případě Ruska. Působení Evropské unie v Gruzii je zejména založeno na Evropské politice sousedství, jejímž cílem je podporovat vnitřní reformy a demokratizaci ve státech sousedství Evropské unie. Podpora...
|
|
|
Mezinárodněprávní postavení de facto států
Řeháčková, Diana ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Organizace lidské společnosti prošla během historického vývoje několika evolučními stádii. Jejich vrcholem se zejména v Evropě staly státní útvary založené na etnickém základě, národní státy. Jejich vznik a zánik probíhal mnohdy zcela živelně, což vedlo k rostoucí míře společenské nestability. Mezinárodní společenství proto hledalo mechanismy, které by tyto procesy regulovaly. Z pohledu mezinárodního práva bylo třeba především definovat stát a kodifikovat hlavní požadavky, které musela jakákoliv entita splňovat, aby se za stát dala pokládat. Montevidejská úmluva se shodla na elementární čtveřici, která spočívá v požadavku na obyvatelstvo, teritorium a výkonnou moc a schopnost dané entity účastnit se plnohodnotně mezinárodněprávních vztahů, tedy disponovat vnější suverenitou. Ani tyto čtyři elementy však nejsou zcela dostačující, a tak se k nim postupně nekonzistentně přidávaly další vedlejší požadavky, které pátraly především po vnitřním charakteru entity a jejím postoji kupř. k dodržování všeobecných lidských práv či práv menšin. Problém však spočívá v tom, že pouhé naplnění výše uvedených požadavků ke vzniku a plnohodnotné existenci státu nestačí. V současném světě je totiž prakticky nemožné, aby nový stát vznikl bez narušení integrity a suverenity státu stávajícího. Právo národů na sebeurčení,...
|
|
|
Spolupráce OSN s regionální organizací při vedení operací na udržení míru: případ spolupráce operace OSN UNOMIG a operace SNS CISPKF
Fošumpaurová, Anna ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Bakalářská práce Spolupráce OSN s regionální organizací při vedení operací na udržení míru: případ spolupráce operace OSN UNOMIG a operace SNS CISPKF Anna Fošumpaurová Abstrakt Práce se zaměřuje na operace na udržení míru Organizace spojených národů (OSN). Zvláštní pozornost je věnována spolupráci OSN s regionálními organizacemi a jejím přínosům a limitům v oblasti udržování míru. V rámci případové studie práce pojednává o paralelně nasazených spolupracujících operacích Organizace spojených národů (UNOMIG) a Společenství nezávislých států (CISPKF) v Gruzii, Abcházii. Práce chronologicky mapuje období od srpna 1993 do června 2009, v němž fungovala operace OSN UNOMIG. Práce se nejprve věnuje operacím na udržení míru OSN po teoretické stránce. Tato část rozebírá právní základ pro vysílání operací, nabízí různé způsoby chápání a klasifikace mírových operací, jejich základní principy, jakož i širší procesy, které ovlivňovaly povahu operací na udržení míru po konci studené války, včetně širšího zapojení regionálních organizací. Tento teoretický rámec slouží k rozboru spolupráce mezi OSN a Společenstvím nezávislých států (SNS) při udržování míru v prostředí abchazsko- gruzínského konfliktu, který se vystupňoval po rozpadu Sovětského svazu. Práce dochází k závěru, že v případě abchazsko-gruzínského konfliktu hrálo...
|
|
|
The perpetuation of Frozen Conflicts by De Facto States to gain International Recognition: Case Studies of Transnistria and Somaliland.
Rochambeau, Mathieu ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
This thesis has for major aim to present the de facto state through another approach, by placing their intrinsic frozen conflict situation as a rational choice rather than a symptom of the lack of recognition. To do so, the case studies of Transnistria and Somaliland have been chosen since, the de facto state's academic field had, so far, focus more on the Caucasus' cases - therefore lack of similar comparisons. It appears indeed that, both these cases possess numerous similarities - such as not basing their identity on ethnicity or religion. Thus, through an empirical research, it has been possible to approach the establishment of these two de facto states and the reason behind the lack of international recognition; but also the role and influence of the frozen conflict within their internal evolution as well as their role in its perpetuation; and finally, the place of their parent state and the international community in the continuation of the status quo. It seems thus that, if it remains unlikely to find out if Somaliland and Transnistria do use the frozen conflict as a political tool to reach their political goals - namely international recognition but also identity building -, it appears that all actors involved in these conflicts do benefit from the perpetuation of such status quo.
|
|
|
Evropská unie a její role v řešení konfliktů: případová studie Kosova a Gruzie
Trávníček, Bohuslav
Cílem diplomové práce je popsat vznik a vývoj společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky v rámci Evropské unie a její fungování v případě dvou vybraných konfliktů - mezi Kosovem a Srbskem a mezi Gruzií a Jižní Osetií a Ruskem. Práce se zabývá přístupem Evropské unie ke Kosovu a Gruzii před konflikty a během post-konfliktní situace a civilními misemi v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, které v obou zemích působí.
|
|
|
Bezpečnostní a ekonomický vývoj Gruzie od získání nezávislosti do současnosti
Fukala, Martin
Bakalářská práce analyzuje bezpečnostní a ekonomický vývoj Gruzie v letech 1990-2015. Na základě získaných politických a bezpečnostní poznatků práce rozebírá celkový vývoj Gruzie, kdy je prostřednictvím ekonomických indikátorů poukázáno na fakt, že celkový bezpečnostní vývoj koresponduje s vývojem ekonomickým. Bakalářská práce je rozdělena do třech částí. Literární rešerše se zabývá teoretickými přístupy k bezpečnosti a ekonomickému rozvoji. Poté následuje analýza bezpečnosti a ekonomického rozvoje Gruzie ve sledovaném období. A závěrečná část návrhová popisuje změnu bezpečnostního systému Gruzie v závislosti na integračních procesech do NATO.
|
|
|
Role národnostních koncepcí v gruzínsko-abcházském konfliktu
Karlíková, Eva ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Eva Karlíková Role národnostních koncepcí v gruzínsko zském konfliktu Tato práce je proniknutím do problematiky etnopolitického konfliktu mezi Gruzíny a Abcházci a vyústění soužití těchto etnik v ozbrojený konflikt v - Práce se úvodu zabývá í etnického konfliktu, vymezení faktorů, které k etnickému konfliktu směřují, následnou analýzou identity obou etnik a historickými událostmi, které k vyústění ozbrojený konflikt nadále výrazně přispěly. Práce zasazuje historické udál identitách a původu obou etnik do kontextu teoretického rámce etnopolitických konfliktů. Současně v práci dochází k vymezení rozdílnosti obou etnik na základě jejich diferenciovaného historického původu, identity a s tím spjatým rozdílným vnímáním sebe navzájem. Práce rovněž důvody zesílené intenzity nacionalistických cítění příslušníků obou etnických průběhu jejich společného soužití v jednom státě i před ním. Veškerý vývoj identity i cionalismu těchto etnik je v práci za do kontextu historických událostí, které předcházely ozbrojenému konfliktu v 90. letech, který mezi těmito etniky vypuknul. Práce popisuje samotný ozbrojený konflikt a uvádí důvody, které k němu přispěly a bez kterých by němu nedošlo xním přehledem historických i kulturních příčin a katalyzátorů etnopolitického konfliktu mezi Gruzíny a Abcházci.
|
|
|
Separatismus v postsovětském prostoru: Rozbor a srovnání případů Podněstří a Abcházie
Michalec, Petr ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Hoch, Tomáš (oponent)
Tématem diplomové práce je porovnání separatistických tendencí Podněstří v Moldavsku s Abcházií v Gruzii v postsovětském prostoru. V těchto de facto státních útvarech se v rámci separatismu nezaměřím pouze na současný stav a vývoj. Pozornost je věnována pohnutkám a historickým traumatům, která se odrážejí v dnešním kontextu, neboť pochopení historie je pro vysvětlení současnosti klíčové. Mohlo by se zdát, že situace na obou územích je podobná, nicméně v některých bodech se vysvětlení a důvody secese liší. A právě ono porovnání a vysvětlení různých aspektů vývoje je důležité k pochopení minulosti, současnosti a zároveň budoucího stavu v Podněstří a Abcházii z hlediska nejenom separatismu, ale zároveň místně-politického, geopolitického a sociálně-ekonomického progresu či ustrnutí. Klíčová slova: Moldavsko, Podněstří, Gruzie, Abcházie, separatismus, Rusko, Sovětský svaz, sovětské dědictví, Evropská unie, secese
|
|
|
Evropská unie a neuznané státy v Gruzii
Kasalová, Michaela ; Najšlová, Lucia (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Tato práce se zabývá rolí Evropské unie v řešení problému neuznaných států na území Gruzie. Cílem práce je zjistit, jakými nástroji se EU zapojuje do řešení tohoto problému. Neuznané státy jsou mezinárodním společenstvím odmítány a chybí jim tedy základ pro vstup do mezinárodních vztahů, externí suverenita. To však nebrání tomu, aby neuznané státy vnitřně fungovaly a poskytovaly svým občanům funkce podobně jako běžné suverénní státy. Jelikož neuznané státy v Gruzii, Abcházie a Jižní Osetie, jsou považovány za součást Gruzie, bude práce také zkoumat, jak jsou nástroje EU uplatňovány na území Gruzie a neuznaných států a jaký vliv má tedy neuznání těchto států na působení Evropské unie v nich. Abcházie a Jižní Osetie vznikly krátce po rozpadu Sovětského svazu a následujících etno-politických konfliktech na jižním Kavkaze. Od svého vzniku se však neuznané státy rozvíjely a budovaly svou národní identitu, která se vymezuje vůči původnímu státu. Staly se tak zdánlivě nezávislými, jejich existence ale závisí na několika faktorech, z nichž nejdůležitějším je existence externího patrona, v tomto případě Ruska. Působení Evropské unie v Gruzii je zejména založeno na Evropské politice sousedství, jejímž cílem je podporovat vnitřní reformy a demokratizaci ve státech sousedství Evropské unie. Podpora...
|
host ::
RSS.