|
| |
|
| |
|
|
Kozmologická výchova E. Finka
Dědečková, Eva ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Nezník, Peter (oponent)
Predložená dizertačná práca Kozmologická výchova E. Finka predstavuje upravenú a doplnenú podobu publikácie (2018), ktorá vznikla ako riešenie grantového projektu s podporou GA UK. Cieľom práce je prostredníctvom komentovaného prekladu väčšinou dosiaľ nepreložených častí diel nemeckého filozofa E. Finka, ako aj denníkových zápiskov, nezverejnených poznámok z pozostalosti, ktorá sa nachádza v Univerzitnom archíve vo Freiburgu, priniesť nový pohľad na Finka a podnietiť diskusiu o jeho kozmologickej filozofii výchovy ako možnej forme spoločenského sebautvárania v dobe prevládajúceho nihilizmu. Projekt kozmologickej filozofie výchovy ukazuje Finka, niekdajšieho najlepšieho žiaka a asistenta zakladateľa fenomenológie E. Husserla, v celkom nečakanom svetle - ako radikálneho mysliteľa Nietzscheho filozofického a vychovávateľského odkazu, ktorý sa od husserlovskej fenomenológie vedome odkláňa, čo najdôraznejšie vykresľuje práve doplnená kapitola venovaná problému techniky, vedy a práce. Metóda výskumu intuitívne sleduje a kriticky reflektuje Finkov vlastný spôsob premýšľania problému výchovy, ktorý je neoddeliteľný od jeho všadeprítomného rozhovoru s dejinami filozofie, nutnosťou prehodnocovania metafyzických rámcov a následným rozovretím chápania človeka ako ens cosmologicum, čomu zodpovedá i štruktúra...
|
|
|
Filosofie výchovy a otázka možnosti výuky etiky
Randová, Michaela ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hlaváčková Fleischerová, Andrea (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou možnosti výuky etiky. Věnuje se především filosofii výchovy a etice. Základní otázka zní, zda je vůbec možné smysluplně vyučovat etiku. Práce též reflektuje podstatu a povahu výchovy a vzdělání. V závěrečné kapitole dochází k syntéze filosofie výchovy a etiky, k vzájemnému setkání významových ohnisek z předchozích kapitol, kde se autorka snaží především ukázat určitou cestu skrze základní orientační východiska. Autorka dospívá k názoru, že etiku je možné vyučovat, a to skrze filosofování, filosofické myšlení, skrze společné objevování filosofického základu. Taková etika - etika vyrůstající z filosoficky zdůvodněných východisek, a především ze samého pohybu myšlení - v duších svěřenců vyvolává napětí bytostného tázání, nechává zrodit a vynořit vhledy, založí etický nadhled, dosáhne zvnitřněného pochopení, docílí obratu vzhůru, toho, aby se posluchačům rozechvělo lidské nitro, aby docházelo k provokujícímu nepokoji v jejich duších, k vytřesení z dosavadních jistot, což je poslání učitelů tohoto předmětu. Prostřednictvím uvádění do filosofického myšlení mají učitelé možnost učit své žáky a studenty doopravdy filosoficky myslet, tedy myslet ve významu "myslet se zřetelem na celek". Klíčová slova Etika, etická výchova, filosofie výchovy, filosofie, výchova, filosofická...
|
|
|
Filosofická reflexe pedagogického vlivu digitálních a informačních technologií se zvláštním zřetelem na fenomén tzv. digitální demence
STANĚK, Miroslav
Práce se zabývá filosofickými otázkami, vztaženými k vývoji současných nových technologií, a vlivem těchto technologií na výchovu nastupujících generací. Základním tématem je paradigmatická proměna empirické zkušenosti (o světě) lidí, kteří se již narodili do digitálního věku. Jedná se o tzv. "digitální domorodce", obývající infosféru kyberprostoru. Z hlediska filosofie výchovy je pod pojmem "digitální demence" chápána zejm. neschopnost a neochota člověka vystoupit z bublinového vesmíru personalizované reality a ztížená možnost na něj (z vnějšku jeho světorámce) výchovně působit. "Smyslem výchovy" je v práci chápáno "přimět vychovávaného k osobnímu obratu" a vésti jej k participaci na své "životní filosofii", tj. k nahlížení smyslu svého života a k jeho autonomnímu a autentickému žití.
|
|
|
Rozvoj tvořivosti jako cíl výchovy a vzdělávání
TÁBORSKÁ, Nikola
Tato diplomová práce se zabývá rozborem pojmu tvořivost a odborných pojmů s tvořivostí souvisejících. Jsou zde popsány cíle výchovy a vzdělávání v dějinách filosofie a rozvoj tvořivosti v kurikulárních dokumentech. Hlavním cílem této práce bylo poukázat na rozvoj tvořivosti u dětí jako na cíl výchovy a vzdělávání.
|
|
|
Philosophia perennis
Šotola, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá vývojem kopceptu pradávné moudrosti (philosofia perennis, theologia prisca) a jeho vývojem v lidských dějinách napříč různými kulturami. Tento koncept může být velmi užitečným nástrojem pro porozumění různým kulturám, vzdáleným od té naší v čase i prostoru, a zpětně tak i pro porozumění kultuře naší. Ukazuje totiž, že moudrost není výlučným majetkem jedné civilizace, ale dědictvím celého lidstva, a že kultury se svým vývojem vzájemně ovlivňují a inspirují, nejen vymezují. Práce se zaměřuje na vývoj konceptu během staletí zejména v islámské civilizaci a v islámské mystice - súfismu. Ukazuje, že tato koncepce v historii pomáhala k mírumilovnému soužití a porozumění mnoha kultur a náboženství po mnoho století, než byla zničena moderním nacionalismem. Dále se zaměřuje na rozvinutí této koncepce ve filosofii evropské renesance, kdy byla zprvu přijímána i římsko-katolickou církví, s příchodem reformace a zvláště třicetileté války však byla postupně k velké škodě mysliteli (až na několik výjimek) opuštěna. V pedagogické praxi může být tato koncepce, ukazující na sounáležitost a styčné body mnoha kultur, nesmírně užitečným nástrojem, zvláště v dnešní době sílícího mezikulturního napětí.
|
|
|
"De magistro" Tomáše Akvinského
Adamovič, Tomáš ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tomáš Adamovič "De magistro" Tomáše Akvinského "De magistro" by Thomas Aquinas Abstrakt Tématem předložené diplomové práce je otázka "De magistro" z Disputovaných otázek o pravdě od Tomáše Akvinského. Cílem práce je představit základní Tomášovy myšlenky, které jsou v tomto textu obsažené, a zasadit je do širších kontextů (zejména v kontextu s Platónem, Augustinem a heterodoxními aristoteliky). Metodou práce je analýza textu spojená s kompilací z Tomášových jiných spisů a komparací s jinými autory. V předmětném textu Tomáš ukazuje své pojetí učitelství, dále argumentuje ve prospěch toho, že i člověk může být pokládán za učitele, že nikdo nemůže být učitel sebe sama, že člověk může být učen andělem a že učení náleží spíše do aktivního života než kontemplativního. Práce je doplněna několika otázkami autora práce. Klíčová slova učitel, první principy, poznání, Tomáš Akvinský, filosofie výchovy
|
|
|
Filosofie výchovy a hermeneutika chórismu
Zicha, Zbyněk ; Semrádová, Ilona (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Stark, Stanislav (oponent)
Disertační práce: Filosofie výchovy a hermeneutika chórismu Řešitel: Zbyněk Zicha ABSTRAKT: Disertační práce se filosoficky zabývá dvěma oblastmi myšlení, filosofií výchovy a myšlením chórismu. Jejím úkolem je naznačit možnosti promýšlení jejich vzájemného souběhu. Práce zkoumá filosofii výchovy jako svéráznou myslitelskou půdu schopnou pojímat inspirativní podněty přicházející z oblasti tázání na závažné otázky myšlení, tedy z oblasti, jež je ve vlastním smyslu též živlem promýšlení chórismu. Záležitost chórismu je zde pojímána především topologicky. Rozhodujícím podnětem orientace této práce byly interpretace chórismu v intencích myšlení Jana Patočky. Po úvodu (1. kap.) a uvedení do problematiky (2. kap.), přichází tázání po smyslu, podstatě a základních možnostech filosofie výchovy (3. kap.), jež střídá snaha o předběžné rozpracování hermeneutiky chórismu ve vztahu k filosofii výchovy (4.). Výše uvedená kapitola je završena oddílem zamýšlejícím se nad významem hermeneutiky chórismu pro filosofii výchovy (4.4), přičemž hermeneutika chórismu zde není pojímána jako výklad motivu chórismos, nýbrž jako hermeneutika podstatných filosofických a filosofickovýchovných záležitostí promýšlených s ohledem na záležitost myšlení chórismu. Po čtvrté kapitole následuje kapitola závěrečného shrnutí a diskuse nad dalšími...
|
|
|
Staročínská filosofie a výchova.
Šotola, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Hlavním tématem této práce je filosofie výchovy ve starověké Číně a starověkém Řecku. Jedná se o ontologické a gnozeologické srovnání filosofického díla Tao-te-t'ing, jehož autorství je přisuzováno mudrci Laotzimu, a filosofie výchovy Platóna, především jeho díla Ústava. Práce se snaží předestřít dva úhly pohledu na pojetí člověka, na jeho místo v celku světa a z toho vycházející mravní ponaučení neboli výchovu. Metodou srovnání se práce snaží klást vedle sebe dvě učení vycházející z odlišných kulturních prostředí. Ve třetí srovnávací části této práce se autor snaží čtenáři nabídnout analogie a různice obou těchto filosofií. Srovnání tak nabízí úvahy nad společnými charakteristikami starověkých filosoficky orientovaných děl, neboli úvahy nad tím jak tito starověcí myslitelé chápali člověka a jeho roli v řádu přírody. Klíčová slova: Laotzi, Platón, mezikulturní dialog, filosofie výchovy
|
host ::
RSS.