|
|
Interakce flavonoidů a přírodních kumarinů s konvenčními léčivy
Sigmundová, Tereza ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Školitel: doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Student: Tereza Sigmundová Název diplomové práce: Interakce flavonoidů a přírodních kumarinů s konvenčními léčivy Klíčová slova: léčivá rostlina, flavonoidy, kumariny, interakce Cílem této diplomové práce je zpracovat přehled interakcí, které vznikají následkem současného užití konvenčních léčiv a flavonoidů, kumarinů či léčivých rostlin je obsahujících. Ke sběru dat byly využity především vědecké články z let 2000-2018 nalezené v internetových databázích (Web of Science, Science Direct, PubMed, Google Scholar). Flavonoidy mohou ovlivňovat metabolismus léčiv skrze interakci s enzymy CYP450, P-glykoproteinem a dalšími přenašeči z řady ABC nebo SLC transportérů. Tento typ interakcí je významný hlavně u léčiv s úzkým terapeutickým indexem jako je cyklosporin, digoxin nebo warfarin. Furanokumariny (bergamotin, 6′,7′-dihydroxybergamotin, bergapten) obsažené například v grapefruitové šťávě způsobují nevratnou inhibici CYP3A4 a ovlivňují tak farmakokinetiku řady léčiv. Z terapeutických skupin nejvíce interagují flavonoidy a kumariny s antikoagulancii, cytostatiky nebo látkami ovlivňujícími centrální nervový systém. Jsou uvedeny také interakce šťávy z citrusových plodů, extraktu z...
|
|
|
Využití vzácných olejů v kosmetice
Pilipenco, Alina ; Szotkowski, Martin (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo zkoumání vzácných olejů. V práci byly charakterizovány oleje z vybraných rostlin (mák, konopí, ostropestřec) z hlediska obsahu aktivních fenolických látek, složení mastných kyselin, antioxidační a antimikrobiální účinky. První část práce je literární rešerší na zadané téma, která obsahuje následující části: univerzální chemické složení rostlinných olejů, charakteristiky a účinků netradičních rostlinných olejů a způsobů jejich získávání ke kosmetickým účelům. Experimentální část je především zaměřena na základní analýzu vybraných složek olejů a na základě získaných výsledků návrh využití v kosmetice, konkrétně přípravu sprchového oleje. Na závěr je uveden přehled všech vlastností vybraných olejů, jejich praktické využití a zhodnocení z ohledu na jejich aplikace v kosmetice.
|
|
|
Technologie pěstování Kotvičníku zemního (Tribulus terrestris L.) a jeho využití
NEUMANN, Jaroslav
Tato práce pojednává o pěstování kotvičníku zemního (Tribulus terrestris), o látkách, které obsahuje a o jeho možném farmaceutickém využití. Dále se tato práce věnuje popisu některých látek, které nalezneme v podzemní či nadzemní části rostliny. Nejdůležitější látky, které se v kotvičníku nacházejí jsou saponiny, flavonoidy a fytosteroly. Saponiny mají afrodiziakální účinky, flavonoidy nám pomohou například při boji s angínou a fytosteroly nám zase sníží cholesterol. Množství těchto látek se přímo odvíjí od toho, kde a jak je rostlina pěstovaná a jestli se při pěstování použijí elicitory. V praktické části zjišťuji obeznámenost veřejnosti s kotvičníkem, a jak ho pěstovat ve skleníku.
|
|
|
Technologie pěstování Leuzey saflorové (Leuzea carthamoides DC.) a její využití.
VYTISKA, Petr
Tato práce pojednává o technologii pěstování leuzey saflorové (Leuzea carthamoides DC.), o látkách, které obsahuje a o jejím možném farmaceutickém využití. Dále se v práci věnuji popisu některých látek, které nalezneme v nadzemních či podzemních částech rostliny. Mezi nejúčinnější látky, které leuzea obsahuje se řadí fytoekdysteroidy, triterpeny, flavonoidy, thiofeny a fenolické kyseliny. Množství těchto obsahových látek se přímo odvíjí od způsobu pěstování, výběru vhodného stanoviště, použití elicitorů a použité technologie sušení a sklizně. V závěrečné části se zabývám průzkumem povědomí veřejnosti o leuzee jako léčivé rostlině.
|
|
|
Účinky vybraných flavonoidů na izolovaných aortálních kroužcích potkana
Pešková, Hana ; Vopršalová, Marie (vedoucí práce) ; Pourová, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Hana Pešková Školitel: PharmDr. Marie Vopršalová, CSc. Název diplomové práce: Účinky vybraných flavonoidů na izolovaných aortálních kroužcích potkana Flavonoidy jsou známy svým širokým spektrem účinků zahrnující pozitivní vlivy na lidské zdraví. Jedná se především o významné antioxidační a protizánětlivé vlastnosti a účinky snižující výskyt kardiovaskulárních onemocnění. Cílem této práce byl výzkum vasorelaxačních účinků vybraných flavonoidů, ze skupiny isoflavonoidů: formononetinu, isoformononetinu, prunetinu a ononinu, vyskytujících se převážně v čeledi Fabaceae. Vasorelaxační potenciál testovaných látek byl ověřován v in vitro podmínkách na izolovaných aortálních kroužcích potkana. Byl sledován účinek vzrůstajících dávek jednotlivých flavonoidů na preparátu s intaktním endotelem, po předchozí prekontrakci noradrenalinem (10-5 M). Z naměřených hodnot byly sestaveny DRC křivky, hodnoty EC50 a bylo provedeno vyhodnocení. Z analýzy výsledků vyplývá, že nejvýznamnější aktivitu má formononetin (EC50 2,081 . 10-5 M) a isoformononetin (EC50 7,115 . 10-5 M). Ononin nevykázal téměř žádný vasodilatační účinek.
|
|
|
Antioxidanty ve víně a jejich možné obsahové ovlivnění
Mikešová, Kateřina
V přírodě existuje široká škála, tzv. přirozených antioxidantů, přičemž mezi nejvýznamnější patří fenolické látky. Kromě toho, že odpovídají za mnoho důležitých charakteristik vína- především za barvu a hořký či tříslovitý chuťový projev, rovněž vykazují výraznou proměnlivost ve struktuře, díky čemuž se rozdělují na neflavonoidy (hydroxybenzoové kyseliny, hydroxyskořicové kyseliny, stilbeny = resveratrol) a flavonoidy (antokyanová barviva a flavanoly). Jejich zastoupení ve víně je ovlivněno celou řadou vnitřních a vnějších činitelů. Vedle odrůdy, podnože, stáří keře či délky a nástupu fenofáze je dané množství těchto látek závislých zejména na tzv. environmentálních vlivech panujících na vinici (stanoviště, klimatické podmínky), stresových vlivech či vinařské technologii.
|
|
|
Stanovení přírodních antioxidantů v ovocných džusech
Pelcová, Lucie
V závěrečné práci byl sledován obsah vybraných polyfenolů v následujících džusech: jablečný z koncentrátu, jablečný vyrobený přímým lisováním z jablek, pomerančový s dužinou, pomerančový bez dužiny, grepový z koncentrátu, dále džusy z červených hroznů, z granátového jablka a z fialové karotky. K měření byla požita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie a hmotnostní spektrometrie. Polyfenol s celkově nejvyšší hodnotou a zároveň nejvýznamnější polyfenol džusů z citrusového ovoce byl hesperidin. V jablečných džusech byl významný obsah kryptochlorogenové kyseliny a hyperosidu, v jablečném džusu vyrobeného přímým lisováním z jablek bylo také velké množství katechin. Epigallokatechin, epikatechin a gallová kyselina byly látkami s nejvyšší naměřenou hodnotou v džusu z granátového jablka. V džusu z hroznového vína byly nejvíce zastoupeny katechin, epikatechin a epigallokatechin. Kvantitativně nejvýznamnějšími látkami džusu z fialové karotky byly kávová a kryptochlorogenová kyselina.
|
|
|
Monitoring biologicky aktivních látek ve vybraných druzích piva
Buchtelová, Hana
Diplomová práce ve své teoretické části stručně popisuje postup výroby piva filtrovaného, nefiltrovaného a nealkoholického, včetně charakteristiky základních surovin. Dále jsou popsány nejdůležitější biologicky aktivní obsahové látky, prospěšné lidskému zdraví. Tyto složky do piva přicházejí v rámci technologického zpracování ze sladu a chmele. Jejich zastoupení je ovlivněno nejenom odrůdou chmele ale také stanovištěm, vnějšími podmínkami v průběhu vegetace a technologickým postupem výroby. Studované složky mají vliv na chemicko-fyzikální vlastnosti piva, jako je formování pěny, jeho stárnutí, oxidace a také jeho organoleptické vlastnosti. Mají také pozitivní vliv na zdraví konzumenta díky antioxidačním, antikarcinogenním a antimikrobiálním účinkům. Praktická část této práce se zabývá stanovením vybraných biologicky aktivních látek, stanovení rozdílu jejich obsahu v pivu filtrovaném, nefiltrovaném a nealkoholickém. Kvalitativní a kvantitativní obsah těchto látek byl studován pomocí vyspělých analytických metod.
|
|
|
Flavonoidy jako nutriceutika
Janková, Iva
Bakalářská práce se věnuje zejména flavonoidům z hlediska účinných složek potravin. V první kapitole jsou uvedeny informace, které se týkají funkčních potravin, jako je historie, charakteristika, jejich příklady apod. Dále se práce věnuje účinným složkám funkčních potravin, tedy nutriceutikům. Zde je uvedeno nejen objasnění tohoto termínu, ale také dalších, jako jsou probiotika, prebiotika a vláknina. Poté následuje hlavní téma této práce, kterým jsou flavonoidy a jejich chemická struktura, podtřídy a významní zástupci, účinky na zdraví a možné budoucí uplatnění.
|
|
|
Antioxidační aktivita explantátových kultur třezalky tečkované
Vrabec, Rudolf ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Spilková, Jiřina (oponent)
Třezalka tečkovaná je léčivá rostlina známá hlavně díky svému antidepresivnímu účinku. Obsahuje antrachinonové deriváty, prenylované floroglucinoly, třísloviny, hydroxyskořicové kyseliny a zejména flavonoidy, které mají na organismus široké spektrum biologických účinků včetně antioxidačních schopností. Antioxidanty jsou jednou z možností, jak organismus chránit před vlivem volných radikálů - vysoce reaktivních částic poškozujících biologické struktury. V rámci této práce byla dvěma metodami (DPPH a superoxidový radikál) změřena antioxidační aktivita metanolových a vodných extraktů sušené rostliny třezalky - Hypericum Perforatum L. a jejích kalusových a suspenzních explantátových kultur. Výsledky jsou zpracovány do tabulek a grafů, z nichž je v rámci dané metody porovnána účinnost extraktů zhášet radikály. EC50 u metanolového extraktu drogy bylo 0,064 mg/ml a u vodného extraktu 0,068 mg/ml. U vodného extraktu kalusu EC50 bylo 16,727 mg/ml, ale bohužel u ostatních extraktů byly hodnoty antioxidační aktivity ke stanovení EC50 příliš nízké. Stanovení obsahu flavonoidů hyperosidu a quercetinu vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií ukázalo, že jejich nejvyšší obsah se nacházel v extraktech drog, explantátové kultury měly obsah stanovovaných flavonoidů zanedbatelný. Obsah hypericinu byl pravděpodobně...
|
host ::
RSS.