|
|
Hnutí ANO 2011 jako populistická strana?
Birinyi, Kristýna ; Šárovec, Daniel (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se bude zabývat politickým subjektem hnutí ANO 2011. Záměrem práce bude zjistit, jakým způsobem hnutí pracuje s populistickými a anti-political- establishment elementy, a zda ho lze, podle předem stanovených indikátorů, považovat za populistickou stranu. Teoretický základ bude vycházet z konceptů populismu a anti-political- -establishment party. Tyto teoretické přístupy se vzájemně nemusí vylučovat a často se navzájem prolínají. V zásadě neexistuje všeobecně uznávaná definice u žádného z těchto fenoménů. Tato práce bude mimo jiné analyzovat postavení hnutí v českém stranickém systému od počátků jeho působení do poloviny roku 2019 a měla by tak přispět k dosavadnímu stavu poznání o populistických tendencích stran na příkladu hnutí ANO 2011. I přesto, že bylo hnutí ANO 2011 analyzováno již v minulosti, nelze zapřít dynamiku politických subjektů a jejich schopnost se výrazně měnit ve velmi krátké době.
|
|
|
Krajně pravicové strany v českých médiích před parlamentními volbami 2017
Bajtler, Martin ; Hanzal, Jaromír (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tématem této diplomové práce je zobrazování českých krajně pravicových stran v českých médiích před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Práce si klade za cíl zodpovědět, jak média před volbami v roce 2017 zobrazují krajně pravicové strany, se kterými tématy se krajní pravice v mediálních výstupech pojí a jak se krajně pravicová tematika změnila mezi volbami v roce 2013 a 2017. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy, která vychází z konceptu agenda-setting, práce sleduje výskyt krajně pravicových stran v mediálních výstupech celostátních deníků Mladá fronta DNES, Lidové noviny, Právo a Hospodářské noviny v období před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017 a před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013. Obsahovou analýzu doplňuje kvalitativní analýza názorových textů dle teorie rámcování. Sledované strany jsou určeny podle definice krajní pravice Case Muddeho a definice pravicového populismu Hans-Georga Betze. Pro období před volbami v roce 2017 jde o tyto strany: Dělnická strana sociální spravedlnosti; ROZUMNÍ - stop migraci a diktátu EU - peníze našim občanům, důchodcům, dětem, zdravotně postiženým; Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura; Blok proti islamizaci - Obrana domova; Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa Miroslava Sládka a Řád národa - Vlastenecká...
|
|
|
Krajně pravicové aspekty diskurzu Marine Le Penové v prezidentských volbách v roce 2017
Waldová, Julie ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
V posledních letech se Marine Le Penová snaží oprostit od krajně pravicové minulosti Národní fronty (dnes Národní sdružení), stát se "stranou jako všechny ostatní" a zařadit se tak do hlavního proudu francouzské politické scény. Strana proto od chvíle, kdy se Le Penová v roce 2011 stala její předsedkyní, prošla mnohými změnami, prostřednictvím kterých se Národní fronta pokusila normalizovat svůj projev, aby v očích veřejnosti získala zpět svou ztracenou kredibilitu. Pro tuto transformaci se zejména ve francouzském prostředí vžil termín dédiabolisation. V roce 2017 se Le Penová ucházela o post francouzského prezidenta. Přestože v druhém kole volby nakonec uspěl protikandidát Emmanuel Macron, výsledek 33,39 % hlasů, který kandidátka Národní fronty získala, může být vnímán jako skutečný návrat strany do boje o politickou moc. Tato práce tak v kontextu fenoménu narůstajících volebních preferencí krajní pravice analyzuje onen "normalizovaný" diskurz Marine Le Penové v prezidentských volbách a identifikuje jeho krajně pravicové aspekty. Podrobná analýza prezidentských projevů a programu pak přibližuje, jakým směrem by se Francie za potenciální vlády Národní fronty mohla ubírat.
|
|
|
(Ne-)existence populismu v moderním Japonsku
Petrželková, Eva ; Karmazin, Aleš (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
V posledních letech se v politickém diskursu často objevuje slovo populismus. Toto slovo bývá nejčastěji asociováno s určitými osobnostmi, například Donaldem Trumpem, Marine LePenovou nebo Andrejem Babišem. Přičinou této diskurzivní změny je fakt, že mnoho zemí západního světa sužuje vlna (pravicového) populismu, na kterou tradiční politické strany nemají řešení. Jednou z mála demokracií západního typu, přes které se vlna populismu nepřehnala, je Japonsko. Tato práce má za úkol zjistit, proč tomu tak je a zda se v japonském politickém systému objevují mechanismy, které vzniku populismu zabraňují. Práce analyzuje typické charakteristiky populismu na základě literatury s tématikou teorie populismu, na jejímž základě vytváří model, který následně porovnává se současnou situací v Japonsku. Model dohromady obsahuje patnáct kritérií, které jsou rozděleny do čtyř kategorií, a to předpoklady pro vznik populistické strany, samotný vznik a charakteristiky, rétorika jejích členů, a její další vývoj. Výsledkem aplikace modelu na současnou situaci je následující. V Japonsku dlouhodobě vládne Liberálně demokratická strana (Liberal Democratic Party, LDP), která plně nebo částečně splňuje dvanáct kritérií. Strana je tedy silně populistická, ale z politických, kulturních a historických důvodů neprodělala stejný...
|
|
|
Populismus a nacionalismus v zemích Visegrádské skupiny po roce 1990: Studie č. 1.192
Dražanová, Lenka
ato práce zpracovává čtyři případové studie věnované populistickým a nacionalistickým motivům na politické scéně zemí Visegrádu. Nejprve jsou stručně načrtnuty společné problémy, s nimiž se musely země Visegrádské skupiny vyrovnat v rámci vytváření nové identity po pádu komunismu. Poté je v rámci každého státu věnována pozornost některým specifickým událostem, je rozebírán základ těchto událostí a jejich vztah ke kořenům nacionalismu ve společnosti. V předkládané práci autorka vychází z definování dvou modelů národa: 1. etnický či kulturní národ a 2. státní národ. Autorka vychází z předpokladu, že ve veřejném diskurzu zemí Visegrádu převládá koncepce národa jako společenství etnicko-kulturního, přičemž toto pojetí vidí jako nedostatek.
Plný text:  PDF
|
|
|
Proměna politické komunikace Národní fronty v prezidentských volbách 2002 a 2017
Prošková, Nikola ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Zvyšující se popularita populistických stran v Evropě, o které svědčí zejména jejich volební úspěchy, přitahuje stále větší pozornost akademické obce. Přestože fenomén populismu není ničím novým a byl tedy již nahlížen z řady různých pohledů, stále představuje rozmanité pole pro hlubší analýzu. Diplomová práce se z tohoto popudu zabývá případem francouzské Národní fronty a její proměny během jejích nejúspěšnějších volebních kampaní, tedy v cificky se zároveň práce zaměřuje na politickou komunikaci a zejména pak proměnu, kterou prošla na úrovni vedení. Porovnáním vystupování obou lídrů a jejich agendy umožňuje práce bližší vhled do problematiky přeměny ideologické základny a zároveň způsobů p konečném důsledku analýza porovnávající předvolební kampaň Jean Marie Le Pena a jeho dcery Marine, současné předsedkyně strany. Práce rovněž dále přispívá do debaty kolem dediabolizace neboli fronty nastartované právě pod vedením Marine Le Pen.
|
|
|
ANO 2011 a SPD pohledem teorií populismu
Kohout, Stanislav ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Předkládaná diplomová práce analyzuje skrze obsahovou analýzu a teorií populismu Case Mudda jedny z nejúspěšnějších hnutí v České republice - ANO a Svobodu a přímou demokracii - Tomio Okamury. Cílem práce je určit, nakolik jsou obě hnutí pohledem výše uvedené teorie populistická, a v čem se jejich populismus odlišuje. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První - teoretická část je věnována konceptu populismu. V této části práce představuji tři nejvýraznější proudy výzkumu populismu: 1) populismus jako politický (komunikační) styl 2) populismus jako strategie a 3) populismus jako ideologie. Druhá - analytická část práce zahrnuje metodologii, ve které určím kritéria pro stanovení toho, co je populismus, k čemuž využiji populistické jádrové znaky definované Franciscem Pannizou a Casem Muddem. Následně podrobím obsahové analýze programatiku a mediální reprezentace zahrnující sociální síť Facebook obou politických subjektu. Analýza přinesla zjištění, že ANO a SPD - Tomio Okamury ve svých mediálních reprezentacích naplňují kritéria všech tří jádrových znaků a lze je tedy označit za populistické. V programech hnutí se objevují všechny tři jádrové znaky pouze u SPD, které je ve svých populistických vyjádřeních celkově radikálnější.
|
|
|
Mediální obraz Strany nezávislosti Spojeného království ve vybraných britských mediích před referendem o setrvání v EU
Rukavička, Tomáš ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá mediální obraz Strany nezávislosti Spojeného království ve vybraných britských tištěných médiích od začátku roku 2016 až do dne referenda o setrvání Spojeného Království v Evropské unii, které se konalo ve čtvrtek 23. června 2016 a vešlo ve známost jako brexit. Práce sleduje množství a měsíční kulminaci výskytu vybraných témat, která se objevují ve spojení se stranou ve článcích vybraných a vytvořený mediální obraz z perspektivy populismu a euroskepticismu. Přes krátkou historii Strany nezávislosti Spojeného království obsahuje práce vysvětlení všech pojmů spojených s prováděnou analýzou. Vlastní analýza vybraných britských médií je provedena na základě dvou stanovených témat populismu a euroskepticismu. Pro jejich sledování byly použity tištěné novinové články deníků The Sun, Daily Mail a The Daily Mirror. Tyto tabloidy byly vybrány na základě jejich nákladu tisku ve vybraném období a jejich politické inklinace. Práce analyzuje všechny články v daném období obsahující zmínku o straně, tedy buď výraz UKIP, případně United Kingdom Independence Party, konkrétně 565 článků. Pro analýzu byla použita metoda obsahové analýzy, která sleduje po jednotlivých měsících, jakým poměrem se témata euroskepticismu a populismu objevovaly ve článcích před referendem oproti ostatním...
|
|
|
Využívání termínu populismus v britských denících
Vondrášková, Veronika ; Pekáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Klásková, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl prozkoumat využívání termínů "populismus" "populistický" Zjišťována též proměna využívání tohoto pojmu v závislosti na předchozí studii provedené ve Spojeném království více než před deseti lety autory T. Balem, S. van Kesselem a P. Taggartem. Kromě porovnání dříve zjištěných výsledků využívání ideologickou preferenci. Zkoumané jsou články vydané deníky The Independent, The průběhu půl měsíce začátku Díky obsahové analýze systematicky vybraných článků jsou zjištěny výsledky, které se oproti dřívější studii ve mnoho případech neliší. Rozdílnost je nalezena v situaci, kdo (tj. nejčastějioznačován "populistický", přičemž že "populistický" je nadále využíván až třikrát častěji nežli termín "populismus". Rozdíl je též nalezen při využívání termínů v politickém žánru, kdy jsou nyní termíny využívány častěji jako pouhé přídavné jméno bez hlubšího popisu, než tomu bylo dříve. Co se týče rozdílů politických preferencí, jsou zjištěny rozdíly, že deníkypřiklánějící se k pravici využívají zkoumané termíny častěji než ty deníky, přiklánějící se k levici. Levicové deníky naopak častěji odkazují přímo na politiku, která je s populismem vázána. y, které zastávají středové hodnoty politiky, využívají termíny obecně častěji než deníky na okrajích politického spektra, čemuž tak bylo již před deseti
|
|
|
Proměny nizozemského populismu
Počtová, Tereza ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Salamon, Janusz (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje v současnosti silně rezonujícímu tématu, populismu, konkrétně jeho proměnám v Nizozemsku, a to především od počátku milénia, jelikož to byla doba pro tamější populismus přelomová. Samotný pojem populismus má více interpretací, proto se první kapitola této práce věnuje jeho teoretickému vymezení. Další část práce už se zabývá samotnými aktéry nizozemského populismu, především pak Pimem Fortuynem a Geertem Wildersem. Kapitoly se věnují analýze těchto politiků, jejich projevům, ideologiím, kontroverzím a jejich následné komparaci. Cílem práce je zjistit a porovnat, co mají tito aktéři společného. Důraz je kladen především na jejich politická témata a projevy. Kromě komparace politiků je také cílem této práce zmapování postupného úspěchu populismu v Nizozemsku, který je tam od roku 2002 na vzestupu. Poslední část práce se věnuje dopadům a důvodům populismu na nizozemskou politiku jako takovou.
|
host ::
RSS.