|
|
Removal efficiency of selected drugs by various sorptive materials from water
Štofko, Jakub ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
This thesis deals with sorption of selected drugs from model water by various sorption materials. Contamination of water resources by the pharmaceutical industry is a major problem today. Wastewater treatment plants, whose technological processes are unable to completely remove them, have a significant share in the penetration of these substances into the environment. At present, attention is paid to alternative materials that are capable of eliminating these substances. One of the potential sorption materials is biochar as one of the main pyrolysis products. This work focused on the assessment of the sorption properties of the different types of biochar and commercially used active charcoal. The sorption properties of the individual materials were compared with respect to the non-steroidal anti-inflammatory substance ibuprofen and the sulphonamide antibiotic sulfamethoxazole. The results of vial experiments were analysed on a liquid chromatograph with mass detection.
|
|
|
Ekotoxikologické posouzení biouhlu z čistírenského kalu
Kotzurová, Iveta ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je posouzení ekotoxikologického účinku biouhlu vyrobeného z čistírenských kalů. V případě aplikace biouhlu na zemědělskou půdu může docházet k ovlivnění půdního i vodního ekosystému, proto byly pro posouzení ekotoxikologického účinku zvoleny testy v kontaktním i akvatickém uspořádání. Zástupcem půdních bezobratlých byla žížala hnojní Eisenia fetida, z vodních živočichů byli vybráni korýši Daphnia magna a Artemia salina a terestrické rostliny byly reprezentovány salátem setým Lactuca sativa, hořčicí bílou Sinapis alba a cibulí kuchyňskou Allium cepa. Výsledky kontaktních testů poukazují především na to, jak by mohl být ekosystém negativně ovlivněn dávkou vnášeného biouhlu. V testech v akvatickém upořádání, kde byla sledována ekotoxicita vodných výluhů, výsledky poukázaly na rozdíl v citlivosti jednotlivých organismů. Jako nejvíce zátěžový se u všech organismů projevil sušený čistírenský kal, následně bylo prokázáno snížení jeho ekotoxicity po termické úpravě. Nejlepší výsledky a tedy nejnižší negativní vliv na testovací organismy vykazoval peletizovaný biouhel s přídavkem aditiva.
|
|
|
Stanovení organických sloučenin ve vzorcích biouhlu získaných mikrovlnou torefakcí biomasy
Meindl, Jiří ; Vávrová, Milada (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs) obsažených v sušeném peletizovaném kalu a peletizovaném biouhlu. Biouhly byly připraveny mikrovlnnou torefakcí z předpřipraveného čistírenského kalu. Bylo analyzováno a kvantifikováno 34 standardizovaných sloučenin PAHs ve dvou sériích měření. První série s názvem „Sada 1“ je zaměřena na porovnání extrakčních metod pro vzorky čistírenských kalů a biouhlů. V Sadě 1 byly porovnány účinnosti zvolených typů extrakčních rozpouštědel nebo jejich směsí porovnáním výtěžků 34 standardizovaných PAHs ve vzorku biouhlu a čistírenského kalu. Dále byl porovnán celkový výtěžek sumy PAHs a počet kvantifikovaných sloučenin v analyzovaných vzorcích. Nejslibnější z extrakčních metod byla použita pro analýzu vzorků v druhé sérii, nazvané „Sada 2“. V Sadě 2 byly porovnány rozdílné vzorky v kategorii stejných typů vzorků (tj. biouhel, kal). Rozdíly mezi vzorky spočívaly v původu kalů (malá nebo velká čistírna odpadních vod na počet EO) a přidaných aditiv (celulóza, plevy, seno), které sloužily jako modifikátory v procesu mikrovlnné torefakce. Cílem správného výběru kalu a vhodného aditiva bylo snížení tvorby PAHs během pyrolýzního procesu a vzorcích biouhlů.
|
|
|
Využití modifikovaného biocharu pro záchyt amoniaku z odpadního vzduchu
Kozlíková, Nikola ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
V mé práci jsem se zabývala porovnáním různých typů pevných materiálů na bázi biocharu, které by mohly sloužit jako náplň do filtrů na záchyt amoniaku. Pro testování nejvhodnějšího materiálu byly použity 3 vzorky biocharu připraveného z anaerobně stabilizovaného čistírenského kalu při teplotách 200řC, 400řC a 600řC, 3 vzorky biocharu připraveného z dubového dřeva při teplotách 260řC, 400řC a 600řC, 2 vzorky biocharu připraveného ze směsi čistírenského kalu a dřevní štěpky předem vysušené v poloprovozní jednotce biologického dosoušení, vysušený anaerobně stabilizovaný čistírenský kal a dřevěné uhlí. Materiály byly impregnovány 50% roztokem kyseliny sírové. Poté byly vystaveny parám amoniaku po dobu potřebnou ke kompletnímu proběhnutí reakce na povrchu impregnovaného materiálu. Díky chemické reakci vzniká síran amonný, který lze využít jako hnojivo v zemědělství. Je známo, že přídavek biocharu má pozitivní vliv na půdu. V případě kombinace biocharu a síranu amonného může jít o zajímavé půdní aditivum. Mohlo by se jednat o alternativu tzv. scrubberů (praček vzduchu), kde je amoniak zachytáván probubláváním zředěné kyseliny sírové. Přeprava a aplikace takto vzniklého roztoku síranu amonného není příliš výhodná z ekonomického hlediska. K podrobnější charakterizaci impregnovaných materiálů byla stanovena...
|
|
|
Příprava biocharu v kvalitě aktivního uhlí pyrolýzou odpadu z technického konopí
Šrámek, V. ; Staf, M. ; Pohořelý, Michael
Příspěvek pojednává o přípravě adsorpčních materiálů na bázi aktivního uhlí z odpadní biomasy. Primární surovinou je pazdeří z technického konopí a refernčním materiálem je tvrdé dřevo. Jedná se o dvoustupňovou přípravu, kdy v první fázi dochází k pyrolýze v teplotním intervalu 450-850 °C v horizontální peci a v druhé fázi dochází k aktivaci vodní parou a oxidem uhličitým ve vertikálním reaktoru. U biocharu byly stanoveny relevantní materiálové vlastnosti mj. BET povrch a distribuce velikosti pórů s cílem nalézt nejvhodnější provozní podmínky pro výrobu biocharu v kvalitě aktivního uhlí.
Plný tet: SKMBT_C22019040809400 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Energetické využití čistírenských kalů a produktů mikrovlnné pyrolýzy
Šimek, Radim ; Ševčík, Jan (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na energetické využití čistírenských kalů před a po procesu mikrovlnné pyrolýzy. První část práce se zabývá problematikou kalového hospodářství, nakládání s čistírenskými kaly a jejich následnému využití nebo likvidaci. V druhé části práce jsou připravené a upravené vzorky čistírenského kalu z ČOV 1 a ČOV 2 podrobeny procesu mikrovlnné pyrolýzy. Následně jsou vzorky dány na rozbory pro stanovení celkového organického uhlíku, specifického měrného povrchu, obsahu těžkých kovů a hodnot spáleného tepla. Výsledná data byla zpracována v programu Microsoft Office Excel a jsou v práci prezentována. V závěru práce jsou poté navrženy dvě případové studie na konkrétní návrh koncepčního umístění mikrovlnné pyrolýzy za proces sušení čistírenského kalu a umístění procesu sušení čistírenského kalu u kotelny s přímím spalováním.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ekotoxikologické posouzení bodových zdrojů znečištění v ekosystému
Doležalová, Šárka ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Koutný, Marek (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předmětem dizertační práce je posouzení ekotoxikologického účinku významných bodových zdrojů znečištění, mezi které patří například rozsáhlé přírodní požáry, požáry průmyslových areálů a průmyslové a komunální čistírny odpadních vod. Mezi posuzované bodové zdroje eventuálního znečištění byla v práci zařazena i případná aplikace produktu z pyrolýzního spalování přebytečného kalu, tzv. biocharu na zemědělské půdy. Pro posouzení ekotoxocity vybraných matric byly zvoleny akvatické i kontaktní ekotoxikologické testy využívající vodní i půdní organismy. Z vodních živočichů byli vybráni korýši Thamnocephalus platyurus, hrotnatky Daphnia magna Straus a mořské bakterie Vibrio fischeri. Z rostlin byl zvolen okřehek menší Lemna minor. Jako zástupci půdních živočichů byli vybráni chvostoskoci Folsomia candida a žížaly Eisenia fetida. Terestrické rostlinné organismy jsou reprezentovány cibulí Allium cepa L. a hořčicí bílou Sinapis alba. Předložená práce pojednává o sledovaných analytech, jejich vlastnostech a způsobu jejich distribuce do přírodních ekosystémů. Výstupem práce je komplexní posouzení vlivů vybraných bodových zdrojů znečištění na organismy akvatických a terestrických ekosystémů a zhodnocení ekotoxikologických rizik. Jako nejvíce zátěžové se u všech organismů projevily pěnové hasební prostředky.
|
|
|
Hydratace biouhlu připraveného mikrovlnnou pyrolýzou vodárenského kalu
Miklasová, Marta ; Komendová, Renata (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Mikrovlnná pyrolýza představuje možné řešení problému likvidace vodárenských kalů. Jedním z výsledných produktů pyrolýzy je biouhel, amorfní porézní uhlíkatý materiál, který stále více nalézá uplatnění v zemědělství jako půdní kondicionér. Biouhel obvykle vykazuje hydrofobní charakter, nicméně jeho použití často vede ke zvýšení zádrže vody v půdách. Důvody tohoto zlepšení proto nelze vysvětlit pouze vysokou porozitou biouhlu. Tato práce se snaží přispět k pochopení interakce vody a biouhlu za různých environmentálně relevantních podmínek, tj. přímého přídavku vody do biouhlu a adsorpce vody při různých relativních vlhkostech vzduchu. Častými metodami, které se používají k pochopení vztahu mezi organickými materiály a vodou, jsou metody termické analýzy. Mezi ty patří i technika DSC, která byla v této práci využita. První experiment zahrnoval měření entalpie tání mrznoucí vody v pórech biouhlu, jehož výsledky poukazovaly na strukturu ledu odrážející povahu pórů v biouhlu. Dále se experiment zaměřil na stanovení množství tzv. nemrznoucí vody, která odráží především mikroporozitu systému. Nemrznoucí voda byla zjištěna extrapolací na nulovou měrnou entalpii tání a její množství činilo 0,13–0,15 mg na mg sušiny. Druhý experiment se zaměřil na výparnou entalpii vody z biouhlu, která poukazuje na to, jak silně je celková voda vázaná. Také nepřímo vede k pochopení, jakým způsobem a jak snadno se voda z biouhlu uvolňuje a naopak přijímá. Srovnáním výsledků pro vázanou a čistou vodu lze dedukovat, že vazba vody v biouhlu je asi o 10–20 % slabší. To vede k závěru, že výměna vody mezi biouhlem a půdou je poměrně rychlá i přes relativní hydrofobicitu biouhlu.
|
host ::
RSS.