|
|
Počátky české a slovenské digitální narativity: historie textových počítačových her v Československu
Šidlichovský, Pavel ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Connelly Kohutová, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá popisem raného vývoje digitální narativity na území bývalého Československa v osmdesátých a na začátku devadesátých let 20. století. Tvorba a užívání textových adventure her v tomto období byly ovlivněny sociokulturním a ekonomickým prostředím východoevropského komunistického bloku a jeho následným přerodem v demokratický systém s tržním hospodářstvím. To s sebou přinášelo jedinečné přístupy ve vývoji a vlastním hraní počítačových her a vytvoření kulturního fenoménu digitálních textových her spjatých s kontextem té doby. Text podává stručný historický vývoj hraní digitálních her ve světě a celkovou situaci v informačních technologiích na území bývalého Československa včetně vybraných názorů přímých účastníků. V rámci práce jsou předloženy základní teoretické přístupy zkoumající žánr adventure her, obzvláště jejich narativní složku a principy intertextuality. Ty jsou pak popsány na příkladech konkrétní československé herní tvorby.
|
|
|
Literary, cultural and historical influences in the works and beliefs of Oscar Wilde
Lorenzů, Alex ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Quinn, Justin (oponent)
Práce se bude věnovat kulturním a literárním vlivům promítajícím se do tvorby Oscara Wildea. Jejím cílem je zmapovat a vysvětlit důležité motivy autorovy tvorby a estetiky jak v rámci děl samotných, tak i v širším kulturně-historickém kontextu. Bude užito metod srovnání relevantních materiálů, analýzy výrazů typických pro autora a jejich konotací, práce s intertextuálními odkazy ve Wildeově díle a s historickými prameny. Patřičná pozornost bude věnována Wildeovi jako představiteli subversivního proudu ve viktoriánské společnosti v souvislosti s jeho sexualitou, resp. otázkám její tabuizace, která mohla mít rozhodující vliv na autorův kritický postoj ke konvencím jeho doby a jeho hledání pozitivních vzorů především v antické tradici, což se zpětně odráží v jeho tvorbě a osobní filosofii. Klíčová slova Antické Řecko, antický Řím, fin-de-siecle, homosexualita, intertextualita, l'art pour l'art, LGBTQ*, Marius the Epicurean, metatextualita, ne-heterosexualita, Obraz Doriana Graye, Oscar Wilde, viktoriánské období, Walter Pater.
|
|
|
Juan Filloy a román Op Oloop: Mýtus, autor, dílo
Kazmar, Vít ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Vít Kazmar - Juan Filloy: Mýtus, autor, dílo Práce Juan Filloy: Mýtus, autor, dílo pojednává o opomíjeném argentinském spisovateli Juanu Filloyovi (1894 - 2000) a klade si za cíl být vstupem do jeho díla, kterému se až dosud dostalo málo pozornosti. Nejprve se věnuje rozboru mýtu, který se kolem autorovy osobnosti rozšířil a zakryl tak zcela jeho dílo. Ten sestává převážně z anekdotických rysů jeho osobnosti a díla se dotýká jen zběžně. Status neznámého spisovatele je však z velké části určen Filloyovým vlastním rozhodnutím žít v malém městě a knihy vydávat sám, stejně jako jeho náročnou stylistikou, širokou slovní zásobou a na svou dobu často provokativním jazykem i tématy. V mýtu o spisovateli je však možno nalézt i některé klíčové rysy jeho estetiky: palindromy znamenají obrat k jazyku, stejně jako přísnost a disciplinovanost; široká slovní zásoba odkazuje k touze po přesnosti ve výrazu atd. Práce se pak z části soustředí na rozbor autorova jazyka a na intepretaci románu Op Oloop. Řeč Juana Filloye se vyznačuje především kontrastem, jasností a řádem. Paralelismus je ústředním stylistickým prostředkem; shodná struktura vět se často stává buď prostorem pro rozvíjení kontrastu, nebo pro vypravěčské podání katalogů, výčtů týkajících se určitých témat. Paralelismus rovněž často slouží k rozvíjení...
|
|
| |
|
|
Lawrence Ferlinghetti: Images of a city
Vlková, Jana ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit tři základní pohledy, jimiž je nahlíženo město v poezii Lawrence Ferlinghettiho. Tyto perspektivy se vzájemně liší básnickým stylem, použitými literárními prostředky i tématy, které zpracovávají. Sdílejí ovšem jeden zásadní aspekt: obrazy města slouží k úvahám, které přesahují rámec témat specifických pro městský diskurz a zasahují do obecnějších rovin. Otázky, jimiž se Ferlinghetti takto zaobírá, byly rozčleněny do tří skupin: intertextualita, paměť a kritický diskurz. První pohled chápe město jako text a intertext, jenž je složen z mnoha různých druhů textů. Pojetí textu se zde neomezuje na text literární, nýbrž jsou jím myšleny i texty architektury, výtvarného umění, sochařství, nebo hudby. Jsou-li takové texty "čteny" v kontextu určitého místa ve městě (a tedy skrze takové místo), dochází k určitému setkání, které může dát vzniknout novým významům skrze paralely a kontrasty mezi odlišnými kódy těchto textů. Taková setkání se podílí na procesu kontinuální tvorby významů skrze intertextuální tok. Výsledkem je změna ve vnímání jednoho nebo obou textů, jeden je kontaminován druhým, a naopak. Příklady takové intertextuality hojně se vyskytující ve Ferlinghettiho básních jsou analyzovány na pozadí recepční a kritické teorie. Druhá perspektiva pojímá město jako...
|
|
| |
|
|
Postmodernism in British and American comics : postmodernist overtones in the works of Alan Moore and Grant Morrison
Holub, Martin ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je rozbor a analýza postmoderního podtextu v comicsovém médiu. Práce se zabývá jak postmoderním obsahem v comicsu, tak jeho možnostmi a atributy v roli postmoderního média. První část práce nahlíží obecně na comics jako médium, a na základní prvky postmodernismu, jako jsou dekonstrukce, metafikce a intertextualita, v jeho kontextu. Druhá část práce se zabývá vybranými postmoderními díly významných comicsových autorů: Alana Moorea, a Granta Morrisona. Klíčová slova Comics, comicbook, grafická novela, postmodernismus, metafikce, intertextualita, kontinuum, narace, binární opozice, dekonstrukce, superhrdina, autor, dílo, Watchmen, Animal Man
|
|
|
Lingvistická analýza titulků v denících Hospodářské noviny a Blesk
Gajdušková, Tereza ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Lingvistická analýza titulků v denících Hospodářské noviny a Blesk" se zabývá rozborem titulků v článcích obsahující žánr komentář a to konkrétně v denících Blesk a Hospodářské noviny. Rozebírá se zde forma titulků, jak jsou sestaveny, a jaký mají vztah k obsahu sdělení. Práce se skládá z teoretických a analytických částí. Teoretické části charakterizují analyzovaný materiál, popisuje se zde metoda lingvistické analýzy a je zde rozebrána charakteristika titulků. Následuje pak analýza, která je rozdělena do dvou částí. V první je sledován rozdíl v užívání typů vět a také druhy modality v titulku sledovaných deníků a druhá část analýzy zkoumá obecné titulky a výskyt obrazných vyjádření v titulku. Podrobněji rozebírá vyskytující se případy metafory, metonymie, personifikace a parafráze a porovnává, zda je mezi deníky rozdíl ve výskytu těchto jevů. Předpokladem je, že bulvárnější typ deníku bude mít vyšší zastoupení titulků s obraznými vyjádřeními. Pro srovnání, zda se deníky liší nejen mezi sebou, ale jestli došlo během 10 let k významným změnám, jsou analyzovány také titulky těchto deníků před 10 lety a porovnány nejen vzájemně, ale také jejich vývoj.
|
|
|
Flaubertův papoušek jako postmoderní dílo
BURIANOVÁ, Nikol
Tato bakalářská práce se zabývá knihou anglického spisovatele 20. století, Juliana Barnese, Flaubertův papoušek, z hlediska postmoderny. Cílem práce je poukázat na postmoderní rysy a charakteristiky přítomné v románu a jejich význam. Dále se práce zaměřuje na analýzu a interpretaci vybraných kapitol, témat a motivů se záměrem hlubšího zkoumání a porozumění textu ve vztahu k postmoderní teorii. Práce je napsána v anglickém jazyce.
|
|
|
Reprezentace děl literárních velikánů v současné popkultuře
PECHOLTOVÁ, Lucie
Práce se zabývá možností realizace velkých literárních děl v současné popkultuře, založenou na intertextovém provázání (na celé škále od explicitních citací až po volnou inspiraci původním dílem) s kanonickými díly minulostními, a zejména změnami, ke kterým v dílech během takovéto realizace dochází v rámci jednotlivých narativních kategorií (děj, prostor, čas, postavy, vypravěč). Teoretická část vymezuje koncept adaptace a příbuzné pojmy intertextualita a intermedialita a specifikuje příslušné narativní kategorie. V analytické části na příkladu dvou literárních velikánů, Williama Shakespeara, zastupujícího mužskou literární tvorbu, a Jane Austenové, jakožto zástupkyně ženské spisovatelské tradice, ilustruje práce konkrétní změny v jednotlivých narativních kategoriích v rámci komparace těchto kategorií u vybraných klasických děl a stejných kategorií u zvolených, jimi inspirovaných popkulturních protějšků.
|
host ::
RSS.