|
|
Studium přítomnosti fenolických látek a jejich antioxidační aktivity v potravinářských produktech s obsahem plodu šípkové růže (Rosa canina L.)
Hronová, Vendula ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce sledovala obsah bioaktivních látek a antioxidační aktivitu v džemech připravených z plodů šípkové růže (Rosa canina L.). Džemy byly slazeny různými sladidly, třtinovým cukrem, řepným cukrem, erythritolem a stévií. Také byly stanoveny reologické vlastnosti džemů. Vlastnosti domácích šípkových džemů byly porovnány s komerčním. Dalším cílem bylo zjistit, zda mohou vedlejší produkty získané po výrobě džemů sloužit jako prospěšné zdroje bioaktivních látek po přípravě vodných extraktů. Obsah sacharidů, polyfenolů, flavonoidů a antioxidační aktivita byly stanoveny v džemech a vodných extraktech spektrofotometricky. Dále byla provedena spektrofotometrická detekce pektinu, chemická charakterizace džemů pomocí infračervené spektrometrie a spektrofotometrické stanovení barvy džemů. Byl zjištěno, že koncentrace bioaktivních látek v džemech byla ovlivněna geografickou lokalitou, časovými a povětrnostními podmínkami při sklizni. Reologické vlastnosti a obsah pektinu v džemech byli ovlivněny typem použitého sladidla. Hodnocení extraktů připravených z vedlejších produktů po výrobě džemů a ze sušených plodů šípku ukázalo vysoký obsah bioaktivních látek a vysokou antioxidační aktivitu ve všech testovaných vodných extraktech. Bakalářská práce poukazuje na to, že z plodů šípků je možné připravit džemy a následně vodné extrakty s vlastnostmi superpotravin.
|
|
|
Charakterizace produktů z plodů trnky obecné (Prunus spinosa)
Červinková, Zuzana ; Veselá, Mária (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a následnou charakterizací ethanolových extraktů a produktů z plodů trnky obecné (Prunus spinosa L.). Teoretická část práce obsahuje charakterizaci trnky obecné a popis chemického složení plodů. Dále jsou v teoretické části diskutovány účinky a možné využití plodů Prunus spinosa L. v potravinářství, lidovém léčitelství a ve farmacii. V experimentální části je popsána příprava extraktů (40% ethanol) a produktů (tj. domácí trnkové víno a domácí trnkový likér). Ve vzorcích vína, likérů, šťávy a ethanolových extraktů byl kvantifikován obsah celkových redukujících sacharidů, polyfenolů a flavonoidů. Dále byla stanovena antioxidační aktivita jednotlivých vzorků. Pro stanovení redukujících sacharidů byly použity a srovnány dvě spektrofotometrické metody, a to metoda podle Somogyi-Nelsona (SN) a metoda s 3,5-dinitrosalicylovou kyselinou (DNS). DNS metoda poskytovala mírně nadhodnocené výsledky, zatímco výsledky z SN metody byly skutečnému obsahu redukujících cukrů bližší. Jak polyfenoly, tak flavonoidy jsou látky, které vykazují antioxidační vlastnosti. U analyzovaných vzorků byla pozorována silná korelace antioxidační aktivity s koncentrací flavonoidních látek.
|
|
|
Biochemistry of polyphenols effects in the treatment of vascular disease
Kondrashov, Alexey ; Štípek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pecháňová, Olga (oponent) ; Matouš-Malbohan, Ivan (oponent)
Souhrn Tato disertační práce se zabývá analýzou učinků polyfenolických látek ve vztahu k oxidativnímu stresu a kardiovaskulárním onemocněním. Práce obsahuje řadu výsledků studia účinků přírodních biologicky aktivních látek červených vín a brambor, a jejich aplikace na modelech spontánní hypertenzních a normotezních experimentálních zvířat. Metody a přístroje použité v experimentech nám umožnily formulovat několik nových výroků o univerzálním charakteru vztahů mezi antioxidační kapacitou a obsahem polyfenolických látek bez ohledu na zdroj potravin. Strava je zdrojem minerálních látek, které rovněž přispívají k celkové antioxidační kapacitě, a proto také mohou mít vliv na endogenní antioxidační enzymatický systém tím, že poskytuje základní kofaktory. Experimentálně bylo zjištěno, že koncentrace hořčíku ve víně a extraktu červeného vína známého pro jeho léčebné účinky jsou srovnatelné s minerálními vodami doporučenými pro léčbu a prevenci kardiovaskulárních a metabolických onemocnění. Kromě toho v řadě naších experimentů byly potvrzeny synergické vztahy mezi vybranými minerály. Klíčová otázka biologické dostupnosti polyfenolů na podporu myšlenky prospěšnosti stravy bohaté na ovoce a zeleninu v prevenci cévních onemocnění byla ověřena na modelech laboratorních zvířat. Polyfenolické sloučeniny byly detekovány v...
|
|
|
Studium geografické autenticity moravských bílých vín
Horáková, Kristýna ; Křikala, Jakub (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo ověření geografické autenticity moravských bílých vín na základě prvkového složení. Měření bylo doplněno o analýzu organických, fenolických a antioxidačních látek ve vínech. K elementární analýze byly použity dvě spektormetrické techniky, a to hmotnostní a optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS a ICP-OES). Koncentrace organických kyselin byla měřena na iontovém chromatografu s vodivostním detektorem (IC), fenolické látky byly měřeny pomocí kapalinového chromatografu s detekcí na diodovém poli (HPLC-DAD), obsah celkových fenolů metodou TPC a antioxidační aktivita metodou TEAC byly měřeny pomocí skektrofotometru. Celkem bylo proměřeno 33 vzorků vín ze čtyř moravských podoblastí. Pro účel rozdělení vzorků vín do jednotlivých skupin byla naměřená data nejprve upravena pomocí Grubbsova testu na odlehlé hodnoty, z upravených dat byly vytvořeny boxové grafy znázorňující maximální, minimální a průměrné hodnoty jednotlivých parametrů pro dané podoblasti. Dále byl soubor dat protříděn pomocí analýzy rozptylu (ANOVA), která vybrala ze 47 měřených parametrů 12 statisticky významných pro rozdělení vín do skupin. Pomocí vícerozměrných statistických metod (analýza hlavních komponent (PCA) a diskriminační analýza (DA)) byly sestaveny matematické modely k rozdělení moravských vín podle geografického původu. Úspěšnost diskriminačního testu byla 96,97 %. Křížový validační test vykazoval 81,82 % úspěšnost klasifikace neznámých vzorků.
|
|
|
Kosmetické přípravky na bázi rostlinných extraktů
Horváthová, Iveta ; Pavelková, Renata (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo testování antimikrobiální aktivity vybraných rostlinných extraktů a jejich enkapsulované formy do liposomů. Dále byla práce zaměřena na stanovení obsahu biologicky aktivních látek, přírodních barviv a antioxidační aktivity. Bylo studováno 6 druhů bylin - chmel otáčivý (Humulus lupulus), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla), smetánka lékařská (Taraxum officinale), sedmikráska chudobka (Bellis perennis), citronová tráva (Cymbopogon citratus) a ostružinový list (Rubus fruticosus). V teoretické části je popsána obecná charakteristika rostlin a jejich využití, popis aktivních látek, mikroorganismů a používaných metod. Praktická část byla zaměřena na charakterizaci bylinek z hlediska antioxidační aktivity, stanovení obsahu celkových fenolických sloučenin, flavonoidů, chlorofylu a karotenoidů. Pro analýzu antioxidační aktivity, obsahu fenolických látek a flavonoidů a antimikrobiální aktivity byly připraveny vzorky nejdříve ve formě vodného a 20% etanolového extraktu. Na základě získaných výsledků byly vybrány extrakty, které byly dále enkapsulovány ve formě liposomů připravených buď z vaječného, sójového nebo slunečnicového lecitinu. Obecně vykazovaly vyšší obsah aktivních látek etanolové extrakty. Při stanovení chlorofylu a celkových karotenoidů byl nejvyšší obsah zjištěn u smetánky lékařské. Dále byla zkoumána antimikrobiální aktivita extraktů a liposomů proti 6 kmenům - Micrococcus luteus, Serratia marcescens, Escherichia coli, Propionibacterium acnes, Staphylococcus epidermidis a Candida glabrata. Nejvyšší inhibiční účinek vykazovaly vzorky z heřmánku pravého a citronové trávy. U jednotlivých liposomů byla také zjišťována enkapsulační účinnost, velikost, stabilita a dlouhodobá stabilita po týdnu a dvou měsících. Z hlediska zeta potenciálu byly všechny připravené částice stabilní a dosahovaly i dobré enkapsulační účinnosti. Dále se ukázalo, že po dvou měsících skladování došlo k jejich rozpadu a uvolnění aktivních látek do prostředí. Obecně bylo zjištěno, že vybrané bylinky vykazují vysoký obsah antioxidantů a aktivních látek. Nejvhodnějším materiálem pro přípravu liposomů k enkapsulaci těchto aktivních sloučenin byl stanoven slunečnicový lecitin.
|
|
|
Izolace a charakterizace oleje z kávy různého typu
Vašků, Barbora ; Hoová, Julie (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací kávového oleje. Použité vzorky káv se od sebe liší odrůdou, původem, metodou zpracování zrna a intenzitou pražení. Teoretická část se zaměřuje na technologii zpracování kávových zrn, dále na bioaktivní látky, UV záření a SPF a v závěru také na metody získávání olejů. V práci byly připraveny vodné, ethanolové a hexanové extrakty, u kterých byla stanovena výtěžnost extrakce. Dále byly všechny extrakty charakterizovány na celkové množství fenolických látek spektrofotometricky, dále na obsah flavonoidů také spektrofotometricky a antioxidační aktivitu metodou ABTS. U vodných extraktů byl stanoven obsah kofeinu pomocí metody HPLC. Pro zhodnocení UV ochranné účinnosti byla vypočtena hodnota SPF a kritické vlnové délky na základě absorpčního spektra.
|
|
|
Optimalizace technologie výroby echinaceových kapek
Boberová, Jana ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výrobou bylinných kapek z třapatkovky (Echinacea) a stanovením obsahu vybraných účinných látek. Teoretická část obsahuje taxonomické zařazení echinacey, její botanickou charakteristiku a podmínky pěstování. Zmíněna je také historie pěstování a způsoby využití této rostliny. Důležitou kapitolou teoretické části je chemické složení rostliny a rozdíly ve složení mezi jednotlivými druhy třapatkovky. Dále jsou zmíněny metody získávání účinných látek a jejich stanovení. Poslední kapitola je věnována technologii výroby echinaceových kapek. V experimentální části byla provedena optimalizace extrakce pro sušené květy a kořeny E. purpurea. Pro květy byl stanoven tento extrakční systém: 40% ethanol, čas 6 hodin, poměr navážky ku rozpouštědlu 1:10 a laboratorní teplota. Pro kořeny byl vyhodnocen jako nejlepší 20% ethanol, čas 24 hodin, poměr navážky 1:10 a laboratorní teplota. Dále byly připraveny nejlepší extrakty, u kterých byl stanoven obsah celkových fenolických látek v rozmezí 0,799–0,839 mg/ml, následně byla stanovena antioxidační aktivita v rozmezí 116–242 µg T/ml, a nakonec byla provedena analýza aromatických látek pomocí HS-SPME-GC-MS. Pro porovnání připravených extraktů byly testovány i dva komerční vzorky.
|
|
|
Vliv řízené mikrooxidace na technologii bílých vín =: The effect of controlled micro-oxygenation on technology of white wines /
Průšová, Božena
Disertační práce se zabývala vlivem mikrooxidace na technologii bílých vín. K experimentu byly použity odrůdy ‚Rulandské bílé‘ a ‚Rulandské šedé‘, v ročnících 2016 a 2017. Mikrooxidace byla aplikována v první třetině fermentačního procesu a v období zrání vína. Sledoval se vliv mikrooxidace na průběh fermentace. U mikrooxidovaných vín byl zjištěn statisticky významný nárůst živých kvasinek bezprostředně po aplikaci mikrooxidace, oproti kontrolnímu pokusu. Nárůst buněčné hmoty byl potvrzen i měřením spotřeby amoniakálního dusíku a dusíku obsaženého v aminokyselinách. Výsledky experimentu ukazují v mikrooxidovaném víně vyšší spotřebu amoniakálního dusíku. Obsah aminokyselin se statisticky významně neměnil. V průběhu celého fermentačního procesu byl sledovám průběh antioxidační aktivity. Mezi mikrooxidovanými vzorky a kontrolou nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly, v některých případech byla antioxidační aktivita mikrooxidovaných vín statisticky významně vyšší. Tento jev lze vysvětlit tvorbou nových fenolických látek, například kyseliny gallové, což bylo v některých případech potvrzeno výsledky z HPLC a teoreticky vyšší produkcí meziproduktů rozpadu buněčných stěn, které jsou silnými antioxidanty. Ve výsledném víně se stanovil aromatický profil pomocí GC analýzy a senzorického hodnocení. Výsledky z GC analýzy ukazují vyšší koncentrace vyšších alkoholů a esterů. Výsledky tohoto experimentu z ročníku 2016 byly úspěšně publlikovány v recenzovaném odborném periodiku Ciencia e Técnica Vitivinícola: Bozena Prusova, Mojmir Baron, Effect of controlled micro-oxygenation on white wine, Ciencia Téc. Vitiv. 33 (1) 78-89 (2018), DOI: 10.1051/ctv/20183301078.
|
|
|
Studium antimikrobiálního efektu hroznových semen
Koláčková, Ivana
Táto práca sa zaoberala štúdiom informácií o využití extraktov z Vitis vinifera L., predovšetkým extraktu z hroznových semien (GSE), výrobe extraktu v dvoch variantách (vodný alebo metanolový GSE) a popise jeho vlastností a účinkov. Vyrobený extrakt bol bohatý na polyfenoly (13462 mg/l GAE), ktoré boli spektrofotometricky stanovené Folin-Ciocaltelovou metódou. Stanovené boli aj flavonoly (3615 mg/l GAE). Preukázaná bola vysoká antioxidačná aktivita (7978 mg/l GAE) meraná pomocou metódy DPPH. Na stanovenie antimikrobiálnej aktivity bola využitá disková difúzna metóda aplikovaná na piatich modelových mikroorganizmoch. Z výsledkov experimentu vyplýva, že GSE významne inhibuje rast Bacillus cereus, Candida tropicalis a Enterococcus faecalis, neúčinný bol voči Escherichia coli a Pseudomonas aeruginosa.
|
|
|
Obsahové látky planých rostlin používaných jako zelené koření
Doležalová, Vanda
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou planých rostlin používaných jako zelené koření, jejich obsahovými látkami a antioxidační aktivitou. V práci je popsáno 11 druhů planých rostlin, místo jejich původního výskytu a aktuální rozšíření, botanický popis, obsahové látky, podmínky sběru a možnosti jejich využití. Dále jsou zde popsány obsahové látky (metabolity, minerální látky a vitamíny), jejich koncentrace v jednotlivých druzích, účinky a funkce v organismu, antioxidanty a volné radikály, včetně jejich popisu, funkcí, vlivu na organismus a metod stanovení.
|
host ::
RSS.