|
| |
|
|
Analýza systému zdravotnictví ve vybrané zemi (Rusko)
Kolbabová, Irina ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Urbánek, Václav (oponent)
Tato diplomová práce je věnovaná financování zdravotnictví v Ruské federaci. Autorka si položila za cíl charakterizovat zdroje financování zdravotnictví a navrhnout opatření směřující k rozvoji dobrovolného zdravotního pojištění v Ruské federaci. Úkolem první části práce je prozkoumat systém zdravotnictví Ruska z hlediska zdrojů financování. V této části práce se autorka zaměřila hlavně na státní zdroje financování. V další části práce se autorka věnovala nutnosti rozvoje soukromého financování zdravotnictví pomocí dobrovolného zdravotního pojištění. Kromě toho tato část se zabývá i návrhem změn Územního programu státních výdajů.
|
|
|
Finsko-ruské vztahy po vstupu Finska do EU
Cvejnová, Barbora ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Diplomová práce se věnuje finsko-ruským vztahům po roce 1995, kdy Finsko vstoupilo do EU. Současné vztahy obou zemí jsou považovány za nadstandardní, a to i na základě negativní historické zkušenosti, kterou má Finsko se svým sousedem. Diplomová práce si klade za cíl analyzovat finsko-ruské vztahy a zmapovat jejich oblasti. Otázkou je, zda výborné vztahy vydží i nadále, či zda se neobjeví faktory, které by mohly narušit dosavadní vývoj vzájemných vztahů. Cílem práce je zjistit, zda existují možná rizika či nástrahy v budoucím vývoji vztahů, popřípadě jakou roli by mohla hrát historická zkušenost v některých problematických otázkách, jako například vstup Finska do NATO či otázka Karélie.
|
|
|
Mezinárodní doprava v Ruské Federaci
Soltanova, Milana ; Sato, Alexej (vedoucí práce) ; Halík, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá mezinárodní dopravou v Ruské Federaci.Je rozdělena do 5 kapitol. První část charakterizuje ekonomiku Ruska a hospodářský vývoj, popisuje aktuální stav a problemy. Druhá kapitola ukazuje obchodní a ekonomickou spolupráci RF s ČR. Dále se zabývá jednotlivými druhy dopravy, jejích podílem na celkovém objemu dopravy a významem pro zahraniční obchod Ruska.
|
|
|
Energetická závislost EU se zaměřením na Rusko
Braunová, Marie ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Harmáček, Jaromír (oponent)
Evropská unie je stále více závislá na dovozu energie. Jedná se především o ropu a zemní plyn, jejichž těžba v Evropě klesá. Rusko představuje hlavního energetického partnera Evropské unie, který dováží většinu ropy a zemního plynu do evropských zemí. Především míra závislosti na ruském plynu ve střední a východní Evropě vzbuzuje obavy. Diverzifikace dodávek energie představuje pro tento region jednu z priorit. Je třeba snížit závislost na ruském plynu, ale zároveň upevňovat partnerství s Ruskem usilujícím o vedoucí postavení na globálním energetickém trhu, kde prudce roste poptávka po fosilních palivech. Cesta ke snížení jednostranné energetické závislosti Evropské unie na Rusku může, vedle hledání alternativních dodavatelů ropy a zemního plynu, vést skrze rozvoj alternativních zdrojů energie a energetických úspor, či renesanci jaderné energetiky.
|
|
| |
|
|
Vývoj vztahů EU a Ruska se zaměřením na politickou rovinu
Kotková, Lenka ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Od založení Evropské unie a vzniku Ruské federace prošly euro-ruské vztahy řadou výrazných změn, jež znamenaly pro obě strany významný posun směřující k efektivní kooperaci. Od počátku 90. let byla mezi těmito aktéry vytvořena bohatá institucionální základna upravující otázky z oblasti ekonomiky, politiky, bezpečnosti či kultury. Přestože byl proces integrace zpočátku velmi úspěšný, v současné době prochází vztah názorovou krizí, která vedla ke zpomalení dosud plynulé dynamiky komunikace. Vzájemné vztahy nyní postihuje řada problémů, jejichž původ pramení nejen z názorové nejednotnosti Evropské unie a Ruska, ale i odlišné rétoriky jednotlivých členských států EU. Rusko a Evropská unie nyní stojí před důležitým rozhodnutím, zda dají přednost jednotné spolupráci před dílčími ekonomickými zájmy a zda se dohodnou na konečném znění dlouho připravované dohody o vzájemném partnerství.
|
|
|
Vstup Ruska do WTO
Starozhuk, Elizaveta ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
V dněšní době otázka vstupu Ruské federace do WTO je zajímavá a aktuální. Jednání Ruska s členskými zeměmi WTO trvají již 15 let, ale doposud Rusko nepřistoupilo do Světové obchodní organizace. Cílem této bakalářské práce je ukázat význam potenciálního vstupu do WTO pro ruskou ekonomiku z hlediska výhod i nevýhod, prozkoumat, v čem spočívá problém dlouhodobě trvajících jednání Ruska s členy WTO, odhalit sporné body a překážky, které brání Rusku přistoupit k WTO. Těmto otázkam věnuji převážnou část práci. Také jsou v práci prozkoumány mechanismus procesu a postup Ruska v tomto směru z hlediska úspěšné spolupráce s orgány WTO. Kromě toho, zaměřuji se i na možné dopady předpokladeného vstupu Ruska do organizace na členské země a uvádím jejich názor na tento proces.
|
|
|
Privatisation in Russia in the 1990s and its economic, social and political consequences
Zápotocká, Alexandra ; Lupták, Milan (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Práce sa zabývá privatizačním procesem, který probíhal v Rusku v 90-tých letech 20. století s důrazem na jeho následky. Zkoumá historické pozadí reforem na příkladu pokusů o zavedení prvků soukromého vlastnictví do ruského, resp. sovětského hospodářství od 50-tých let minulého století. Na tomto základě opisuje průběh samotné privatizace se zřetelem na porovnání jednotlivých projektů privatizace a vliv nejdůležitějších aktérů ruské politické scény na jejich implementaci. Zvláštní důraz je kladen na důsledky privatizace na ruské hospodářství, životní úroveň obyvatelstva, společnost i vnitropolitickou situaci.
|
|
|
Právo na sebeurčení národu na příkladu Kosova a Gruzie
Kyzivát, Jan ; Prorok, Vladimír (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Námětem bakalářské práce je vyhlášení nezávislosti Kosova v roce 2008 a gruzínsko -- ruský konflikt o Jižní Osetii v tomtéž roce. Cílem je zpochybnit chápání kosovského případu jako precedentu, na který se odvolávalo Rusko při prosazování svých zájmů a uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie. Po historickém zasazení problematiky národního sebeurčení text definuje teoretické pojmy spojené s tématem a ty jsou pak aplikovány na praktickou část -- vývoj Kosova a separatistických oblastí Gruzie. Závěr je tvořen s ohledem na právní argumenty týkající se Kosova a následně roli Ruska v Gruzii.
|
host ::
RSS.