|
|
Hospodářské a sociální důsledky emigrace z Jugoslávie v 70. a 80. letech 20. století
Hradilová, Petra ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Diplomová práce hodnotí příčiny a důsledky emigrace ze zemí bývalé Jugoslávie v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Zaměřuje se zejména na pracovní emigraci do Spolkové republiky Německo. Analýzu příčin emigrace není možné provést bez hlubšího porozumění ekonomickému a hospodářskému vývoji z historického hlediska. Proto práce obsahuje zhodnocení poválečného vývoje ekonomiky, hospodářství a nálady ve společnosti, v obou zemích. Cílem práce je zjistit, zda byla hlavní příčinou odchodu tak velkého množství obyvatel Jugoslávie její vysoká míra nezaměstnanosti. Zda mezi prvními emigranty byli lidé z méně vyspělých částí země. Dalším cílem práce je zjistit, jakou úlohu v problematice migrace hrály aspekty jako, regionální rozdílnost jednotlivých federativních států, věk, vzdělání, náboženství a sociální status migrantů. Jaký vliv měla emigrace na následující hospodářský a společenský vývoj Jugoslávie. Práce dochází k závěru, že hlavním důvodem pracovní emigrace z Jugoslávie byla vysoká nezaměstnanost, a že prvním emigranty nebyli lidé ze zaostalejších oblastí. Práce vychází zejména ze zahraniční literatury, odborných článků a z analýzy jugoslávských statistických ročenek.
|
|
|
Národnostní otázka a federalismus: komparace rozpadů Československa a Jugoslávie
Bidlová, Veronika ; Lisa, Aleš (vedoucí práce) ; Prorok, Vladimír (oponent)
Diplomová práce je koncipována jako komparativní případová studie zaměřená na rozpady komunistických federací - Československa a Jugoslávie. Hlavním cílem práce je analyzovat vztah mezi funkčností komunistických federací a nedořešenými národnostními otázkami uvnitř zkoumaných států jako jedné z příčin jejich rozpadů na počátku 90. let 20. století. Dílčím cílem práce je nalézt podobnosti a odlišnosti ve vývoji národnostních vztahů zkoumaných států i ve způsobu jejich rozpadů. Autorka se zaměřuje na otázku, zda byly tyto rozpady nevyhnutelné či zda existovaly možnosti, jak společné státy zachovat.
|
|
|
Kulturní diplomacie zemí bývalé Jugoslávie
Bojovič, Lola ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Poráziková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kulturní diplomacií zemí bývalé Jugoslávie. Práce má tři cíle. Prvním cílem je zjistit, zdali praxe kulturní diplomacie v ex-jugoslávských zemích existuje. Pokud existuje, je dalším krokem její zhodnocení. V případě, že neexistuje, je třeba zjistit proč. Práce nejdříve předkládá teoretický rámec kulturní diplomacie. Následuje hlavní část, která představuje podobu praxe v jednotlivých zemích. Vzhledem k novému trendu, který kulturní diplomacie představuje, byly informace zpracovány a vyhodnoceny za pomoci množství různých cizojazyčných zdrojů. Na základě zhodnocení zemí jsem zjistila, že praxe kulturní diplomacie v jisté formě existuje v každé z nich. Přínosem této práce je zmapování regionu, který dosud nebyl zkoumaný vůbec, nebo jen málo.
|
|
|
ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ
ZÁLUSKÝ, Jiří
Bakalářská práce se nazývá Organizace spojených národů (OSN). Tato práce je teoretická a je rozdělena do čtyř částí. V první části jsou informace týkající se základních údajů o činnosti a organizační struktuře Organizace spojených národů. Následující druhá část je věnována působení OSN. Třetí část je zaměřena na misi UNPROFOR a situaci v bývalé Jugoslávii. Poslední část je věnována Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii a potrestání zločinů (ICTY). Cílem bakalářské práce je zmapovat činnost Organizace spojených národů a její působení ve světě a dále pak zaměřit se na mírové mise, především na misi UNPROFOR v bývalé Jugoslávii v 1. pol. 90. let 20. století. Hlavním tématem této práce je poskytnout informace o působení OSN v tomto konfliktu a zjištění v jakém stádiu je potrestání zločinů v bývalé Jugoslávii u Mezinárodního trestního tribunálu pro zločiny v Jugoslávii. Organizace spojených národů vznikla již po 2. světové válce, není světovou vládou a nevytváří zákony. Její činnost je zaměřena hlavně na udržování mezinárodního míru na světě a bezpečnosti. OSN vysílá do krizových oblastí své jednotky na urovnání sporů tzv. "modré přilby". V 1. pol. 90. let 20. století došlo na evropském kontinentu k největší lidské tragédii od konce 2. světové války. Opět se v Evropě objevila válka, genocida a koncentrační tábory. V tomto konfliktu působily i mírové jednotky Organizace spojených národů. Situace na Balkáně nebyla jednoduchá a ani poslání mírových vojsk v bývalé Jugoslávii. Mise UNPROFOR (United Nations Protection Forces), byla ustanovena v roce 1991. K nejdůležitějším úkonům patřilo zajišťování a distribuce humanitární pomoci,zabezpečení na desítkách kontrolních a propouštěcích stanovištích (check-point),organizování mobilních a pracovních týmů. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, tzv. ICTY /International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia/ byl zřízen za průběhu jugoslávských válek, z důvodů páchání zločinů, genocidy, koncentračních táborů a porušování lidských práv. Do současné doby tribunál obvinil 161 osob, polovina všech obviněných se vydala dobrovolně.
|
|
| |
|
|
Unilaterální euroizace v zemích bývalé Jugoslávie
Šindler, Jan ; Dočkal, Dalibor (vedoucí práce) ; Misic, Viktorija (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem jednostranného nahrazení národní měny eurem v Černé hoře. Představuje různé názory ekonomů na toto téma, publikované v akademických článcích, a to jak příznivců euroizace, tak také jejích odpůrců. Provádí analýzu vývoje euroizované ekonomiky Černé hory od zavedení eura až po dluhovou krizi roku 2012 a porovnává jej s teoretickými předpoklady. Na základě dat různých institucí zjišťuje že euroizace prohloubila ekonomickou integraci s EU a akcelerovala rozvoj země, ale zároveň vytvořila četné slabiny, které po vypuknutí ekonomické krize v roce 2008 vedly k silnému propadu ekonomiky.
|
|
|
Konflikt v Jugoslávii a světoví političtí hráči
Bidlová, Veronika ; Lisa, Aleš (vedoucí práce) ; Prorok, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce analyzuje ozbrojené konflikty, které proběhly v 90. letech 20. století v souvislosti s rozpadem bývalé Jugoslávie v Chorvatsku, v Bosně a Hercegovině a v Kosovu. Autorka se zaměřuje na otázku, jak se světoví političtí hráči postavili k těmto konfliktům a jak se v nich angažovali, a to před jejich vypuknutím, v průběhu, při ukončení i při následném mírovém uspořádání. Cílem práce je prokázat, že obrovská brutalita analyzovaných konfliktů byla do značné míry umožněna váhavým a nejednotným postojem světových politických hráčů.
|
|
|
Národ versus stát: Případová studie Kosovo
Kešelj, Nina ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá právní a politické aspekty kosovské secese od Republiky Srbsko ve snaze zjistit, zda je kosovské odtržení opravdu příkladem sui generis, jak tvrdí zastánci kosovské nezávislosti. Teoretická část se věnuje státoprávním a mezinárodně právním požadavkům, jež stát musí splnit, aby dosáhl mezinárodního uznání. Dále popisuje různé formy uplatnění práva národa na sebeurčení a zabývá se podmínkami, za kterých může dojít k tzv. nápravnému odtržení od domovského státu. Empirická část zkoumá specifické okolnosti, za nichž se rozpadávala bývalá Jugoslávie, a postavení Kosova, jakožto autonomní provincie Srbska, v letech 1974-1999, s cílem zjistit, zda kosovští Albánci byli dle práva k secesi od Srbska vůbec kdy oprávněni. Dále, za účelem nalezení odpovědi na otázku, zda kosovské odštěpení lze považovat za nápravnou secesi, poskytuje práce historický přehled albánsko-srbského soužití v Kosovu, se zvláštním důrazem na období od druhé světové války a na problematiku válečných zločinů a údajného obchodu orgány, jehož otázka byla nedávno v Radě Evropy znovu projednávána.
|
|
| |
|
|
Státy bývalé Jugoslávie na počátku 21. století
Souček, Petr ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
První kapitola této bakalářské práce se zaměřuje na obecnou charakteristiku regionu západního Balkánu a poskytuje základní politicko-hospodářské informace o oblasti s důrazem na výklad moderních dějin regionu (rozpad Jugoslávie, válečné konflikty a současné hospodářské problémy). Druhá část popisuje aktuální rozšiřování Evropské unie o státy bývalé Jugoslávie. Poslední kapitola se zabývá přílivem zahraničních investic do Srbska a Chorvatska a zahraničním obchodem obou zemí s Českou republikou.
|
host ::
RSS.