Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Následky čínského ekonomického působení v Subsaharské Africe
Kešelj, Nina ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Během posledních 14 let došlo k významnému rozvoji a posílování čínsko-africké ekonomické spolupráce. Tato diplomová práce se snaží identifikovat důsledky posilující role Číny v Subsaharské Africe s cílem určit, zda čínská angažovanost v regionu přispívá k jeho ekonomickému růstu a rozvoji. S cílem identifikovat potencionální důsledky posilující čínsko-africké spolupráce, analyzuje práce čínský obchod a investice z hlediska jejich struktury, dynamiky vývoje a geografického umístnění. Práce dále poskytuje komparativní analýzu mezi Čínou a praktikami tradičních ekonomických partnerů regionu, Západní Evropy a Spojených států. Cílem tohoto rozboru je zjistit, zda Čína představuje pro Subsaharskou Afriku partnera, který příspívá k ekonomickému rozvoji regionu a jenž se tak odlišuje od tradičních partnerů regionu. Jelikož rozsah práce neumožňuje analyzovat veškerou historii čínsko-africké spolupráce, analýza se zaměřuje pouze na období od otevření čínské ekonomiky v roce 1999 do současnosti. Závěrem se práce pokouší identifikovat výsledky zesilující spolupráce Jih - Jih.
Národ versus stát: Případová studie Kosovo
Kešelj, Nina ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá právní a politické aspekty kosovské secese od Republiky Srbsko ve snaze zjistit, zda je kosovské odtržení opravdu příkladem sui generis, jak tvrdí zastánci kosovské nezávislosti. Teoretická část se věnuje státoprávním a mezinárodně právním požadavkům, jež stát musí splnit, aby dosáhl mezinárodního uznání. Dále popisuje různé formy uplatnění práva národa na sebeurčení a zabývá se podmínkami, za kterých může dojít k tzv. nápravnému odtržení od domovského státu. Empirická část zkoumá specifické okolnosti, za nichž se rozpadávala bývalá Jugoslávie, a postavení Kosova, jakožto autonomní provincie Srbska, v letech 1974-1999, s cílem zjistit, zda kosovští Albánci byli dle práva k secesi od Srbska vůbec kdy oprávněni. Dále, za účelem nalezení odpovědi na otázku, zda kosovské odštěpení lze považovat za nápravnou secesi, poskytuje práce historický přehled albánsko-srbského soužití v Kosovu, se zvláštním důrazem na období od druhé světové války a na problematiku válečných zločinů a údajného obchodu orgány, jehož otázka byla nedávno v Radě Evropy znovu projednávána.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.