|
| |
|
|
Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ (CHKO Beskydy‚ Krkonošský národní park‚ CHKO Jeseníky a NP a CHKO Šumava)
Zeidler, Miroslav ; Treml, Václav ; Romportl, Dušan ; Nedbalová, Linda ; Moravcová, Adéla ; Lukavský, Jaromír ; Kuras, Tomáš ; Kočvara, Radim ; Banaš, Marek ; Hošek, Jan
Tato část závěrečné zprávy přináší shrnutí výsledků řešení jednotlivých tematických okruhů v průběhu realizace projektu (2003 – 2007), vyslovení závěrů a navržení konkrétních doporučení monitoringu a managementu rekreačních aktivit v souladu se zadáním projektu. II. část je rozdělena do kapitol: Zhodnocení možnosti stanovení kritérií pro budování nových či rozšiřování stávajících rekreačních středisek ve VCHÚ a limitů zatížitelnosti (využívání) území (možnosti stanovení limitů zatížitelnosti, resp. únosné kapacity území ve vztahu k turismu, hodnocení zranitelnosti horských ekosystémů jako podklad managementu turismu na příkladu NPR Praděd). Monitoring struktury návštěvnosti, její prostorové a časové distribuce, názorů a preferencí návštěvníků (výzkum struktury návštěvnosti, názorů a preferencí návštěvníků VCHÚ, hodnocení intenzity návštěvnosti, její prostorové a časové distribuce v lokalitě Lysá hora (CHKO Beskydy) a návrh metod hodnocení návštěvnické veřejnosti ve VCHÚ). Analýza návrhů rozsáhlých záměrů cestovního ruchu na území CHKO Beskydy, NP a CHKO Šumava, KRNAP, CHKO Jeseníky předložených na úrovni ÚPD a ostatní správní agendy a Přehled publikací a ostatních prezentací výstupů řešení projektu.
|
|
|
Význam revitalizace odvodněných rašelinišť pro nápravu vodního režimu a zachování biodiverzity rašelinišť v šumavské krajině
Správa NP a CHKO Šumava, Kašperské Hory ; Loskotová, Eva ; Stíbal, František ; Bufková, Ivana
Jedním z hlavních úkolů projektu je analýza hydrochemických poměrů na odvodněných a neodvodněných ombrotrofních i minerotrofních typech rašelinišť. Dalším cílem projektu VaV je vyhodnocení vlastní reakce rašeliništních ekosystémů na provedená revitalizační opatření, včetně širších hydrologických vazeb v rámci povodí. Základní přístup pro realizaci spočívá především v pokračování detailního monitoringu sledovaných odvodněných rašelinišť nastartovaného předchozím projektem VaV SL1/21/04. Tento monitoring je zaměřen na sledování hladiny podzemní vody na rašeliništi a jejího chemismu, které vypovídají o stabilitě vodního režimu a intenzitě rozkladných/degradačních procesů v rašelinném humolitu. V roce 2007 pokračoval monitoring na sledovaných lokalitách - byly zjištěny vyšší hladiny podzemní vody na rašeliništích v porovnání s předchozími roky, což koresponduje s výrazně vyšším množstvím srážek v letním období 2007. Výsledky: 1. Monitoring hydrochemických parametrů a vegetace v oblasti Modravských slatí, 2. Monitoring hydrochemických parametrů a vegetace v kotlině Křemelné.
|
|
|
Zvýšení podílu přírodě blízké porostní složky ekosystému lesa velkoplošných chráněných území
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Brno ; Vacek, Stanislav ; Ulbrychová, Iva ; Svoboda, Miroslav ; Skoupý, Alois ; Simon, Jaroslav ; Remeš, Jiří ; Podrázský, Vilém ; Mrkva, Radomír ; Jankovský, Libor ; Čermák, Petr ; Simon, Jaroslav
Projekt se zabývá odvozením základních strategií managementu na těch částech velkoplošných zvláště chráněných územích, kde je předpoklad dosažení požadovaného stavu lesního ekosystému (dáno cílem ochrany) uplatnění biotechnických opatření. Využita je metodika růstových simulací pro režim "samovývoj" i pro režim uplatnění speciálních managementů. Přiblížení cílovému stavu je testováno na základě využití speciálního programového vybavení. Uvedený základní metodický postup doplněný pedologickými dat, analýzami o vlivu ležícího dříví a managementu zvěře slouží jako základ pro odvození strategií managementu v cílové obecnější rovině. Projekt je řešen celkem na osmi velkoplošných zvláště chráněných územích (kategorie ZCHÚ i NP) v průřezu od 1. do 8. lesního vegetačního stupně v podmínkách pro poměry ČR typických.
|
|
| |
|
|
Přirozená dynamika vývoje horského smrkového lesa po rozsáhlé disturbanci: prostorově explicitní model
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální , Praha ; Botanický ústav AV, v.v.i., Praha ; Svoboda, Miroslav ; Wild, Jan
Projekt připravuje prostorově explicitní, realistický model sukcese horského smrkového lesa po narušení větrem nebo gradací podkorního hmyzu a s jeho pomocí pak plánuje identifikovat klíčové faktory sukcese, vyhodnotit vliv stavu lesa před narušením na průběh sukcese a predikovat vývoj lesa na několik desítek let dopředu. Výsledky analýzy dat sebraných v roce 2008. Popis sledování dynamiky vegetace na trvalých plochách založených Botanickým ústavem. Mapa nově založených trvalých ploch v oblasti Březníku, Pramenů Vltavy, Na Ztraceném, u Trampuisova křížku, Javoří slatě a Trojmezné.
|
|
|
Význam revitalizace odvodněných rašelinišť pro nápravu vodního režimu a zachování biodiverzity rašelinišť v šumavské krajině
Správa NP a CHKO Šumava, Kašperské Hory ; Zelenková, Eva ; Mikulášková, Eva ; Stíbal, František ; Bufková, Ivana
Jedním z hlavních úkolů projektu je analýza hydrochemických poměrů na odvodněných a neodvodněných ombrotrofních i minerotrofních typech rašelinišť. Dalším cílem projektu VaV je vyhodnocení vlastní reakce rašeliništních ekosystémů na provedená revitalizační opatření, včetně širších hydrologických vazeb v rámci povodí. Základní přístup pro realizaci spočívá především v pokračování detailního monitoringu sledovaných odvodněných rašelinišť nastartovaného předchozím projektem VaV SL1/21/04. Tento monitoring je zaměřen na sledování hladiny podzemní vody na rašeliništi a jejího chemismu, které vypovídají o stabilitě vodního režimu a intenzitě rozkladných/degradačních procesů v rašelinném humolitu. Je uveden přehled monitorovaných ploch včetně abiotických parametrů, které byly sledovány. Výsledky projektu bude využívat správa NP a CHKO Šumava jako zpětnou vazbu při realizaci revitalizačních projektů.
|
|
|
Dynamika vývoje půdní fauny a dynamiky humusu v sukcesi ke klimaxovým smrčinám a bučinám Šumavy
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Ústav půdní biologie, České Budějovice ; Rusek, Josef
Cílem řešení projektu je stanovit dynamiku vývoje biodiverzity společenstev vybraných skupin epigeonu a půdní meso- a makrofauny, změny v dekompozičních procesech a formách humusu v lesních ekosystémech NP Šumava ponechaných samovolnému vývoji v různě starých odumřelých smrčinách a na holosečných pasekách. Základním cílem projektu je zastavit pokles biologické rozmanitosti v půdě lesních ekosystémů. Bioindikátorem jsou ohrožené druhy a funkční skupiny půdní fauny a změny půdní mikrostruktury. Získané poznatky poslouží k návrhu nejvhodnějších opatření k obnově přirozených smrkových a smrko-bukových porostů na Šumavě. Popis odběru půdních vzorků a jejich extrakce v Tullgrenových a Kempsonových přístrojích a zemních pastích na srovnávaných plochách. Třídění a určování půdní fauny a epigeonu, chemické rozbory půd, zhotovování půdních výbrusů, vytváření databáze coenotických snímků společenstev půdní fauny a epigeonu.
|
|
|
Přirozená dynamika vývoje horského smrkového lesa po rozsáhlé disturbanci: prostorově explicitní model
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální , Praha ; Botanický ústav AV, v.v.i., Praha ; Svoboda, Miroslav ; Wild, Jan
Projekt připravuje prostorově explicitní, realistický model sukcese horského smrkového lesa po narušení větrem nebo gradací podkorního hmyzu a s jeho pomocí pak plánuje identifikovat klíčové faktory sukcese, vyhodnotit vliv stavu lesa před narušením na průběh sukcese a predikovat vývoj lesa na několik desítek let dopředu. V závěru bylo konstatováno, že v horském smrkovém lese je pro úspěšné zmlazení porostu po napadení kůrovcem důležitá obnova, která byla na stanovištích ještě před rozpadem stromového patra. Jako rozhodující faktor, který v porostu zajišťuje kontinuální přítomnost banky obnovy, se jeví přítomnost dostatečného množství mrtvého dřeva. Z toho vyplývá nezbytnost ponechávat mrtvé dřevo i v porostech kůrovcem nenapadených. Mortalita zmlazení po rozpadu stromového patra je nejvyšší u nejmladších jedinců a s postupným odrůstáním zmlazení se výrazně snižuje. V procesu generativní obnovy porostu jsou významnějším faktorem hospodářské zásahy do porostu než dynamika vegetace.
|
|
|
Monitoring výskytu a cílené využívání entomopatogenních hub přirozeně asociovaných s populacemi lýkožrouta smrkového Ips typographus L
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, České Budějovice ; Bohatá, Andrea ; Landa, Zdeněk
Cílem projektu je v návaznosti na monitoring přítomnosti entomopatogenních hub v přímé asociaci s Ips typographus vypracovat a ověřit metodický postup, ve kterém by vybrané druhy entomopatogenních hub byly záměrně introdukovány na vybraných lokalitách NP Šumava s cílem záměrně indukovat vznik ohnisek onemocnění. Součástí projektu je i vytvoření specifické sbírky kmenů entomopatogenních hub, vypracování postupů polyfaktoriální charakterizace kmenů hub, optimalizace postupů povrchové kultivace a aplikace hub zpět do místa jejich výskytu. Průběh řešení a výsledky projektu byly průběžně zveřejňovány na internetové stránce a prezentovány pro veřejnost prostřednictvím informačních středisek Správa NP a CHKO Šumava. Zpráva uvádí základní tematické okruhy řešení: Biodiverzita - Monitoring výskytu entomopatogenních hub na více než 60 lokalitách NP Šumava a monitoring kůr. Byl realizován velkoplošný monitoring včetně založení a údržby sbírky kultur kmenů získaných v průběhu monitoringu. Charakteristika a markerování kmenů - do sbírky byly uloženy kmeny identifikované a parametrizované pomocí základních růstových, produkčních, vitálních a morfologických charakteristik. Aplikované biotechnologie - produkce, distribuce a aplikace biopreparátů na bázi lokálních kmenů houby Beauveria bassiana. Aplikace a hodnocení účinnosti - jsou uvedeny závěry z aplikace biopreparátu a monitorování výskytu patogenu po jeho aplikaci.
|
host ::
RSS.