|
|
Právní předpoklady rodičovství
Hroník, Jakub ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Práce sleduje současnou právní úpravu otázek rodičovství. Je koncipována v souladu s členěním na mateřství a otcovství. Po úvodu, ve kterém je vymezen smysl a potřeba právní úpravy otázek rodičovství, následují hlavní kapitoly zabývající se jednotlivými otázkami. Nejprve je pozornost věnována určování mateřství. Tato část je dělena do tří kapitol, z nichž první je dále pro přehlednost členěna ještě na další podkapitoly. Jako první je kapitola věnována problematice dítěte nezjištěné totožnosti. Tato kapitola je dále rozdělena do podkapitol a to na podkapitolu věnující se dítěti nezjištěné totožnosti, tzv. dítěti nalezenému, další podkapitola mapuje právní úpravu a možnost využití porodů s utajením totožnosti matky a anonymní porody a poslední podkapitola se zaobírá problémem babyboxů a jejich právními otázkami. V dalších kapitolách se práce zabývá chybným zápisem v matrice a stavem, kdy se dítě narodí mimo zdravotnické zařízení. Poté následují kapitoly týkající se určování a popírání otcovství. V tomto práce sleduje systém tří zákonných domněnek určování otcovství a na to navazující možnosti popření otcovství. Čili první domněnku otcovství svědčící manželovi matky, druhou domněnku založenou souhlasným prohlášením rodičů a třetí domněnku, kdy je otcovství určeno rozhodnutím soudu. Na to navazují...
|
|
|
Matky manažerky - lze zvládat mateřství i kariéru?
Kaňoková, Kateřina ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Křížková, Alena (oponent)
Téma: Matky manažerky - lze zvládat mateřství i kariéru? je téma aktuální a jedná se o oblast, kde jsou stále jisté rezervy v otázce genderové rovnosti, což naznačuje i fakt, že ženy jsou zastoupeny jen necelou třetinou, ačkoliv tvoří téměř polovinu pracující populace. Je zřejmé, že kariéry manažerek ovlivňuje řada faktorů, které je zpomalují, z nichž asi nejvýznamnější vliv má mateřství. Ve svém kvalitativním výzkumu jsem se proto zaměřila na ženy, které pracují jako manažerky a mají malé děti. Podrobně analyzuji čtyři klíčové oblasti: zkušenosti žen, vracejících se po mateřské/rodičovské dovolené na manažerskou pozici, vliv mateřství na jejich kariéru, strategie a zkušenosti při slaďování práce a rodiny a eventuální zkušenosti s nějakou formou diskriminace na pracovním trhu. Základní výzkumná otázka byla: "Jakým výzvám čelí matky-manažerky v naší genderově nerovné společnosti?"
|
|
|
Proměny pojetí dítěte a dětství
Dluhošová, Adéla ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Práce sleduje proměny pojetí dítěte a dětství od raného novověku po současnost se zvláštním důrazem na sledování kvality života kojenců a výchovných rad týkajících se prvního roku. V historické části se práce zabývá proměnami zvyklostí zacházení s kojenci v závislosti na společenském zařazení matky. Hledá jejich inspiraci v lidové tradici, sleduje vliv dobových autorit prostřednictvím výchovných rádců, poukazuje na vliv vědy a racionality na zacházení s kojenci. Pro období 20. století vzhledem k absenci literatury vytyčuje prostřednictvím průzkumu výchovných rádců různé dobové přístupy ke kojeneckým potřebám. Prostřednictvím dotazníkového šetření, které zjišťuje především názory dnešních matek na výchovu kojenců a jejich inspiraci, zjišťuji nejpopulárnější rádce mezi zkoumanými matkami, které blíže analyzuji. Následně přibližuje možné problematické momenty současného mateřství. Na základě porozumění historických souvislostí se zamýšlí nad hlubšími souvislostmi našich dnešních výchovných přístupů. Narušení generační kontinuity, které se projevuje rozličnými a často protichůdnými výchovnými přístupy v současnosti a následnou nejistotou ve vztahu ke kojencům, potřebují dnešní rodiče řešit prostřednictvím inspirativního, ale i kritického nahlížení odborných rad a především důrazem na empatii, kterou...
|
|
|
Otcové na rodičovské dovolené v České republice
Čechová, Pavla ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Maříková, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na situaci otců na rodičovské dovolené v České republice. Jejím výzkumným cílem je zjistit, jak otcové rodičovskou dovolenou prožívají, v čem vidí pozitiva a negativa, a jak tuto zkušenost hodnotí. Teoretická část popisuje zákonnou úpravu rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku, dále objasňuje koncepty jako je femininita, maskulinita, mateřství a otcovství. Pojednávám dále o genderových stereotypech a situaci na trhu práce, která rozhodnutí o nástupu na rodičovskou dovolenou ovlivňují. Následně formuluji argumenty pro větší zapojení otců do péče o děti. Empirická část práce je zaměřena na kvalitativní výzkum. Výzkum byl uskutečněn formou rozhovorů s celkem 10 otci na rodičovské dovolené a analyzován prostřednictvím kódování. V analýze dávám získaná data do souvislosti s teoretickými východisky popsanými v první části práce. Naznačuji rovněž směr dalších možných výzkumů, mezi které by mohl patřit i výzkum zaměřený na oba rodiče.
|
|
|
Narození dítěte - rituály, zvyky
Hokeová, Lucie ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje narození dítěte v české rodině a společnosti v devadesátých letech dvacátého století a na počátku století dvacátého prvního. Jednotlivé kapitoly a podkapitoly nás provádějí obdobími souvisejícími s narozením a zabývají se rituály, zvyky a úkony, které se váží k příchodu nového života na svět. Práce je rozdělena do třech hlavních oblastí, a to těhotenství, porod a šestinedělí. V části těhotenství se podíváme, jak se čekání na nový život odráží v jazyce, pověrách a různých praktikách a jaké nezbytnosti je třeba vykonat před narozením dítěte, především se zaměříme na výběr jména a příjmení. Do této části byla zařazena i kapitola pojednávající o preferenci pohlaví dítěte a hodnotách, které česká společnost s dítětem spojuje. Ve druhé části porod se podíváme na vnímání porodu jako bolesti, na jeho průběh a na první úkony, které jsou nutné po narození vykonat. Byly sem zařazeny i kapitoly o mateřství, otcovství a rodině, neboť narození zakládá nový, celoživotní vztah dítě a rodiče. V poslední části šestinedělí se zaměříme na vytváření sociální identity dítěte, na vymezení novorozence jako právního subjektu a na rituály, které zařazují dítě do společenství obce a církve, tedy na vítání občánků a na křest. Klíčová slova: těhotenství, pověry, jméno, příjmení, porod, rodný...
|
|
|
Právní předpoklady rodičovství
Mrázek, Lukáš ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Účelem této práce je podrobit zkoumání právní předpoklady rodičovství. Ty jsou v zásadě chápány jako soubor ustanovení, která nám dávají odpověď na otázku, kdo jsou právní rodiče dítěte. Tato ustanovení jsou vedena především snahou harmonizovat právní rodičovství s biologickým. Jsou také zdrojem významných statusových práv jedince, která určitým způsobem determinují jeho právní postavení už od samotného porodu. S těmito statusovými právy jsou následně pevně svázána i práva, která mají svůj původ a důsledky ve sféře veřejnoprávní. Tato práva utvářejí vztah jedince a státu. Jde především o povinnost státu zaregistrovat narozené dítě do státem vedené evidence a také otázky související s nabytím státního občanství. Vztah mezi rodičem a dítětem může být považován jako základní a zároveň nejdůležitější vztah osobní povahy vůbec. Důsledkem tohoto vztahu je vznik nejrůznějších práv a povinností, a z toho důvodu se s evolucí lidské společnosti objevila potřeba regulovat takové vztahy právem tak, aby byly od počátku postaveny na pevných základech a v budoucnosti o nich nedocházelo k pochybnostem. Proto by dnes měl mít každý stát povinnost implementovat taková ustanovení do svého právního řádu. Tato práce je koncipována v souladu s dělením právních předpokladů rodičovství na mateřství a otcovství. Krátká...
|
|
|
Zabezpečení žen v těhotenství a mateřství
Bartošová, Lucie ; Zemanová, Jana (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Tématem mé diplomové práce je zabezpečení žen v těhotenství a mateřství, které je specifickým odvětvím práva sociálního zabezpečení. Zabývá se postavením žen, které se vlivem životních okolností a sociálních událostí dostaly do situace, ve které je pro ně důležitý, kromě jiného, i postoj společnosti a státu. V našem právním řádu je upravena řada dávek, které jsou ženám v souvislosti s jejich postavením poskytovány. V rámci své diplomové práce jsem se pokusila především o celkovou charakteristiku jednotlivých dávek. Jedna z kapitol je dále věnována zabezpečení žen v těhotenství a mateřství v oblasti pracovního práva a další se věnuje dané problematice v oblasti výkonu trestu odnětí svobody. Zmínka je věnována také zabezpečení žen při převzetí dítěte do náhradní rodičovské péče a v neposlední řadě se zabývám srovnáním problematiky se slovenskou právní úpravou. Hlavním cílem mé práce je zpřehlednění právní úpravy, bližší charakteristika jednotlivých institutů a dávek a přiblížení některých návrhů de lege ferenda.
|
|
|
Vliv mateřství na změnu postojů ke zdravému životnímu stylu
Smejkalová, Martina ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
V diplomové práci naleznete zásady zdravého životního stylu spojené s těhotenstvím a mateřstvím, které poslouží jako rádce pro nastávající rodiče. Zaměřím se především na doporučení pro správné stravovací návyky a vhodné sporty pro nastávající maminky. Neopomenu ani na oblast duševního zdraví, kde se objeví typy a rady pro zlepšení psychického stavu rodičů. V textu jsou zaznamenány organizace zabývající se vzděláváním rodičů v oblasti zdravého životního stylu. Vybírány jsou tak, aby rodiče měli jistotu kvalitních informací. Objevíte zde výsledky výzkumné sondy o změnách postojů rodičů vlivem rodičovství, získané dotazníkem rozeslaným do mateřských center v České republice. Díky dotazníku zjistíte, jak se rodiče staví k otázkám výuky na základních školách v oblasti zdravého životního stylu, kterou prošli.
|
|
|
Vztah mezi temperamentem dítěte a spokojeností matky na mateřské či rodičovské dovolené
BLAŽKOVÁ, Iveta
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem mezi temperamentem a spokojeností žen na mateřské a rodičovské dovolené. V teoretické části jsou shrnuty základní poznatky o mateřství, temperamentu (obzvláště dětského temperamentu) a životní spokojenosti. V empirické části bylo zkoumáno, zda je temperament dítěte spojen s životní spokojeností matky. Dále byly sledovány vztahy mezi temperamentem a celkovým psychickým stavem či vnímanými rodičovskými kompetencemi. Byl realizován kvantitativní výzkum u matek na mateřské a rodičovské dovolené. Pro sběr dat byly využity Dotazník životní spokojenosti, posuzovací škála SUPOS 7 PC, Parenting Sense of Competence Scale, Infant Behavior Questionnaire-Revised a Early Childhood Behavior Questionnaire. Celkem bylo stanoveno osm hlavních i doplňujících hypotéz, o jejich výsledcích i možných omezeních výzkumu je pojednáváno v diskuzi.
|
|
|
Hodnocení vztahu a pocitů matka - dítě v prvních dnech po porodu
CHOVANCOVÁ, Jana
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku hodnocení vztahu matka - dítě v prvních třech dnech po porodu. V teoretické části se věnujeme fenoménu mateřství, těhotenství a období porodu. Z hlediska poporodního období se zabýváme kromě psychiky matek a psychologie novorozenců zejména problematikou podpory a zajištění vzniku citové vazby mezi matkou a dítětem. Popisujeme zde kromě jiného ranou komunikaci mezi matkou a dítětem či vznik a vývoj vazebného chování. Pro vypracování teoretické části diplomové práce s touto tematikou byly použity dostupné české i zahraniční literární zdroje. Cílem výzkumu diplomové práce bylo zmapovat, jaký mají prvorodičky pocit ze své nové sociální role - role matky a jaký mají vztah ke svému novorozenci v prvních dnech po porodu. Abychom tento cíl naplnili, pro empirickou část výzkumu jsme zvolili kvalitativně - kvantitativní metodu s využitím různých výzkumných metod: individuální polostrukturované rozhovory, analýzu a následnou syntézu získaných dat, metodu "myšlení nahlas" - průběžnou verbalizaci vlastního myšlenkového procesu a písemné vyplnění MIRF škály. Souhlas s výzkumem vyslovilo deset matek, které byly v době od jednoho do tří dnů po porodu svého prvního dítěte. Analýzou získaných dat jsme zjistili, že můžeme dotazované matky rozdělit z hlediska jejich pocitů z mateřství a vztahu k novorozenci do čtyř hlavních skupin. Závěry získané naším výzkumem jsme porovnali s výsledky výzkumu Thorstensson et al. (2012), jenž nás svojí problematikou pro tento výzkum inspiroval. Podle našich zkušeností z rozhovorů s matkami můžeme konstatovat, že v případě, kdy matky odpovídaly v polostrukturovaném rozhovoru na naše otázky, byly více orientovány na sebe a na své pocity a problémy. Když ovšem následně vyplňovaly matky MIRF škálu, situace se změnila. Matky se zaměřily více na dítě a na své konkrétní pocity vůči němu. Matky si pomocí vyplnění položek MIFR škály mohly lépe uvědomit jednotlivé aspekty jejich vztahu k dítěti, MIRF škála jim pomohla lépe si jednotlivé oblasti identifikovat. Z tohoto důvodu vnímáme použití MIRF škály za přínosné z hlediska matek i z pozice zdravotníků starajících se o matky a jejich novorozence v prvních dnech po porodu. Škála MIRF by mohla být prakticky využitelná při rutinní péči o matky a jejich děti, kdy můžeme s její pomocí zkvalitnit podporu matek v jejich interakci s novorozencem a tím účinně zvyšovat citlivost matek vůči jeho projevům.
|
host ::
RSS.