|
|
Strategie zvládání zátěže a psychohygiena v kontextu syndromu vyhoření u doprovázejících pracovníků
Šípová, Zuzana ; Štětovská, Iva (oponent) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Rigorózní práce vychází z práce diplomové (Šípová, 2015) a svou problematikou na ni navazuje. Zabývá se strategiemi zvládání stresu a zátěže a problematikou psychohygieny v kontextu syndromu vyhoření u doprovázejících pracovníků pracujících v organizacích, které doprovázejí pěstounské rodiny. V první části rigorózní práce je zpracována problematika týkající se poradenství v kontextu pomáhajících profesí, požadavků kladených na doprovázející pracovníky, dále specifika a rizika související s touto profesí, a klientela, se kterou doprovázející pracovníci pracují, čili pěstounské rodiny. Dále je řešena problematika profesní zátěže, stresu a syndromu vyhoření, a strategií zvládání zátěže a psychohygieny vztažená k profesi doprovázejících pracovníků. Druhá část rigorózní práce je zpracována v podobě výzkumného empirického šetření, jehož cílem bylo zmapovat problematiku strategií zvládání zátěže a psychohygieny jako určité možné prevence před syndromem vyhoření u doprovázejících pracovníků pracujících v organizacích, které doprovázejí pěstounské rodiny. V rámci tohoto šetření bylo zjištěno, že doprovázející pracovníci vnímají jako nejvíce zatěžující a tím pádem i rizikové na své práci její nadbytečné administrativní prvky, nemotivované, obtížné, nekompetentní, manipulující či zneužívající klienty, a...
|
|
|
Psychohygiena pracovníků Linky bezpečí
Vojtíšková, Anna ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce Psychohygiena pracovníků Linky bezpečí se zabývá psychohygienou u konzultantů, kteří poskytují telefonickou krizovou intervenci dětem a dospívajícím. Literárně přehledová část zpracovává téma psychohygiena, dále téma telefonická krizová intervence a také se podrobněji věnuje organizaci Linka bezpečí. Empirická část se věnuje formám psychohygieny, které využívají konzultanti Linky bezpečí. V rámci tohoto šetření bylo zjištěno, že pracovníci Linky bezpečí využívají možnosti psychohygieny, které jim organizace nabízí. Nejvíce oceňují možnost probrat hovor s vedoucím směny a také to, že na Lince bezpečí se pracuje v týmu a tedy, že konzultant nemusí být na hovor sám. Hypotézy, které zjišťovaly souvislost mezi sociodemografickými údaji a psychohygienou nebyly až na jednu zamítnuty. Jediná hypotéza, kterou šlo zamítnout, se týkala délky praxe na Lince bezpečí a úrovní duševní rovnováhy. Cílem této práce bylo zmapování metod duševní hygieny u pracovníků Linky bezpečí a nabídnout jim tak způsoby, jak pečovat o sebe a cítit se na Lince bezpečí v duševní rovnováze.
|
|
|
Psychohygiena jako prevence syndromu vyhoření u poradenských pracovníků
Šípová, Zuzana ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou psychohygieny jako prevence syndromu vyhoření u poradenských pracovníků pracujících v poradnách pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Cílí na psychology a sociální pracovníky. V první části je zpracována problematika týkající se poradenství a požadavků kladených na poradenské pracovníky, dále specifika a rizika související s touto profesí, a klientela, která do poraden přichází. Dále je řešena problematika syndromu vyhoření a psychohygieny vztažená k profesi poradenských pracovníků. Druhá část diplomové práce je zpracována v podobě výzkumného empirického šetření, jehož cílem bylo zmapovat problematiku psychohygieny jako prevence před syndromem vyhoření u poradenských pracovníků, konkrétně u psychologů a sociálních pracovníků, pracujících v poradnách pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. V rámci tohoto šetření bylo zjištěno, že poradenští pracovníci vnímají jako nejvíce zatěžující na své práci její administrativní a organizační prvky, a nemotivované či obtížné klienty. Naopak je nejvíce obohacuje rozmanitost, různorodost a pestrost klientských příběhů, setkávání s klienty a pocit smysluplnosti. Pokud jde o psychohygienické strategie a techniky, které poradenští pracovníci nejvíce využívají, v popředí figurují relaxace, meditace a napojení na...
|
|
| |
|
|
Psychohygiena ve škole a aplikace relaxačních technik do vyučování na základní škole
Kohoutová, Tereza ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Švandová, Martina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou psychohygieny ve škole a možností aplikace relaxačních technik do vyučování na základních školách. Duševní hygiena je zde zaměřena především na žáky. V práci je vymezeno několik základních pojmů vztahujících se k tématu, jako např. psychohygiena, duševní zdraví, relaxační techniky apod. Hlavním záměrem této práce je poukázat na nutnost věnovat větší pozornost psychohygieně žáků od základní školy z důvodů udržení duševního zdraví žáků, naučení se relaxování, předcházení duševním problémům, únavě či vyčerpanosti. V práci jsou uvedeny možné projevy duševního neklidu u žáků a důvody, proč je nutné pečovat o duševní zdraví žáků. Na závěr bakalářská práce seznamuje čtenáře s několika relaxačními technikami a cvičeními. Součástí bakalářské práce je návrh několika relaxačních technik, které by byly ve škole využitelné a vhodné pro zavedení do vyučovacího procesu. Klíčová slova Psychohygiena, duševní zdraví, relaxace, relaxační techniky, škola, žák, vyučovací proces, stres, strach, úzkost, únava, zátěž
|
|
| |
|
|
Problematika čerpání dovolené u pedagogických a nepedagogických pracovníků
Šimonová, Hana ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou plánování a čerpání dovolené u pedagogických a nepedagogických pracovníků v jednotlivých typech škol a školských zařízení v okrese Havlíčkův Brod zřizovaných obcemi, v návaznosti na platné právní předpisy. Vychází z předpokladu, že čerpání dovolené je plánováno za účelem vyčerpání veškeré dovolené všech pracovníků v daném roce, ve kterém mají na její čerpání nárok. Práce shrnuje důvody, pro které dochází k nevyčerpání dovolené, přináší pohled na soulad s právními předpisy a vyhodnocení, ve kterých součástech škol, a u které kategorie pracovníků jsou největší problémy s čerpáním dovolené a jak to ovlivňuje rozpočet škol. Výsledky výzkumného šetření by se mohly aplikovat při funkčním studiu ředitelů.
|
|
|
Psychohygiena a relaxační metody v práci učitelů a žáků
Kantnerová, Marcela ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Má bakalářská práce se skládá ze dvou částí. V teoretické části se zabývám stresem, stresovými reakcemi a všemi atributy s tím spojenými (projevy stresu po stránce fyzické, emoční atd.) obecně v životě člověka, dále pak v životě učitele a žáka. Dále pak v této části představuji různé relaxační metody a techniky využitelné právě v zátěžových situacích různého typu. Hlavním cílem druhé části mé práce, tj. praktické části bylo zjistit, zda by učitelé a žáci na středních odborných školách uvítali zavedení relaxačních chvilek v době trvání 5-10 minut do výuky, dále zda by učitelé uvítali malý metodický zásobník relaxačních chvilek, či zda by byli ochotni absolvovat muzikoterapeutický kurz či výcvik. Na získání odpovědí na tyto otázky jsem použila mnou vytvořené dotazníky. Dotazníky byly určeny pro učitele středních odborných škol a žáky působící ve 4. ročníku střední odborné školy. Výsledky ukázaly pozitivní přístup k relaxačním technikám ve výuce, jak ze strany učitelů, tak žáků. V práci jsem také uvedla svůj návrh na metodický zásobník krátkých relaxačních chvilek. KLÍČOVÁ SLOVA: psychohygiena, relaxace, stres, úzkost, obavy, relaxační metody (progresivní a imaginativní), muzikoterapie
|
|
|
Mezigenerační rodinná solidarita pohledem pečujících osob
TUŠEROVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mezigenerační rodinné solidarity pohledem pečujících osob. Hlavním cílem je zmapovat faktory, které ovlivňují soužití pečujících osob a seniorů v jedné domácnosti. Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je zaměřena na zhodnocení současného stavu mezigeneračního soužití, využití sociálních služeb, péči o seniora v domácím prostředí, jeho potřeby spojené s věkem a v neposlední řadě na psychohygienu pečující osoby. V kapitole nazvané současný stav je práce zaměřena především na mezigenerační vtahy. Je zde zmiňován pojem sendvičové rodiny a sním spojená rodinná solidarita. Další část je věnovaná stáří, potřebám ve stáří a fyziologickým změnám, které ve vyšším věku nastávají. V následující kapitole, která je nazvaná péče o seniora v domácím prostředí, je definována podoba péče o seniora rodinným příslušníkem, rizika, která přináší i důležitost péče o osobu, která sama poskytuje péči seniorovi. Poslední část je věnována psychohygieně pečujících osob. Ve výzkumné části byl vymezen cíl práce, a to: Zmapovat faktory soužití pečujících osob a seniorů v jedné domácnosti. Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jak vnímají pečující osoby mezigenerační soužití v jedné domácnosti?" Hlavní výzkumná otázka byla dále rozdělena do pěti dílčích výzkumných otázek: "Jak vnímá pečující osoba přínosy a nevýhody soužití se seniorem?", "Jak vidí pečující osoba péči o člena rodiny v budoucnosti, kdy hrozí zhoršení soběstačnosti?", "Jak vnímá pečující osoba využití sociálních služeb v péči o seniora?", "Jak probíhá psychohygiena pečující osoby?" A poslední zněla: "Jaké další zdroje rodina využívá?" Pro zjišťování informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Data byla sbírána pomocí metody dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl zvolen záměrný kvótní a tvořilo ho sedm osob, které pečují o seniora v domácím prostředí. Výzkum proběhl v etapách, nejdříve byl proveden předvýzkum. Poté následoval vlastní výzkum. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon a doslovně přepsány. Získané informace byly zpracovány metodou vytváření trsů. Následně byla zpracována data a pomocí společných prvků vyhodnocena. Výsledná data byla strukturována dle jednotlivých dílčích otázek. Z výzkumu vyplynulo, že komunikační partneři kladou důraz na kvalitní péči o jejich blízké v rámci rodiny a očekávají stejný postoj k péči o ně samé od svých dětí. Rádi by ale uvítali jistou formu odlehčení k získání více času, který mohou věnovat relaxaci a zájmům. Dále byly zjištěny faktory ovlivňující soužití se seniorem v jedné domácnosti, a to např.: nezájem a malá informovanost o sociálních službách, málo volného času, výrazná psychická náročnost, ale velkou roli při péči v domácím prostředí mají také pocity uspokojení, jistoty a opory. Výsledky mohou sloužit studentům, kteří se zabývají problematikou mezigeneračního soužití a stáří, stejně tak i pro širokou veřejnost k uvědomění si nelehké situace pečujících osob. A v neposlední řadě může posloužit pečujícím osobám, k orientaci v sociálních službách a získání informací o prevenci v rámci osobní psychohygieny.
|
|
|
Význam duševní hygieny u sestry pracující na infekčním oddělení
MLEJNKOVÁ, Natálie
Téma této bakalářské práce je "Význam duševní hygieny u sestry pracující na infekčním oddělení". Práce se skládá z teoretické části a z praktické části. V teoretické části jsou vysvětleny v jednotlivých kapitolách a podkapitolách pojmy, které se pojí s tématem předkládané práce. Dále se práce soustředí na povolání sestry, osobnost sestry, duševní hygienu, infekční oddělení, psychickou zátěž, stres a v neposlední řadě na syndrom vyhoření a jeho léčbu. Praktická část je zpracována kvalitativním výzkumem. Cílem bylo zjistit význam duševní hygieny u sestry pracující na infekčním oddělení. Byly vytyčeny následující výzkumné otázky: 1. Jaký význam připisují sestry pracující na infekčním oddělení duševní hygieně? 2. V jakých oblastech sestry pracující na infekčním oddělení pečují o svoji duševní hygienu? Sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány se sestrami z infekčního oddělení ve dvou nemocnicích. Výzkumný soubor je tvořen 20 respondenty, jejich výběr byl záměrný a probíhal metodou sněhové koule (snowball sampling). Sběr dat proběhl v období březen - duben 2017 a byl ukončen v okamžiku teoretického nasycení. Tématy rozhovoru byly: duševní hygiena, životní styl, stravování, relaxování a odpočinek, stres a mezilidské vztahy. Bylo zpracováno celkem 11 hlavních kategorií, přičemž ke každé kategorii patří i podkategorie a ke každé podkategorii byly vytvořeny kódy. Z výsledků lze vyčíst, že všechny sestry jsou dostatečně teoreticky orientovány duševní hygienou, zdravým životním stylem a stravováním, ale ne každá sestra o své duševní zdraví pečuje v dobré míře. Výstupem této práce je informační materiál, který je určen nejen pro odbornou, ale i pro laickou veřejnost.
|
host ::
RSS.