|
|
Překladatel Ludvík Kundera
Nešporová, Jitka ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce) ; Svoboda, Tomáš (oponent) ; Munzar, Jiří (oponent)
Jitka Nešporová disertační práce ABSTRAKT Předmětem předkládané disertační práce, která je příspěvkem k dějinám českého uměleckého překladu po roce 1945, je osobnost a překladatelské dílo Ludvíka Kundery. Tento básník převáděl z mnoha jazyků do češtiny zejména poezii, a to též pomocí interlineárních překladů; zde je však jednoznačně kladen důraz na jeho přímé překlady - jejich deskripci, analýzu a recepci - v jazykovém páru čeština-němčina, jenž Kunderově překladatelské činnosti dominoval. Hlavní přínos práce spočívá v deskripci Kunderovy překladatelské metody, částečném zpřístupnění jeho literární pozůstalosti, zejména korespondence, a v aktualizaci Kunderovy překladatelské bibliografie. Kundera je nejznámější jako výlučný, autorizovaný překladatel dramat a veršů Bertolta Brechta. Jeho překlady expresionistů Georga Trakla a Gottfrieda Benna, za něž roku 1996 získal Státní cenu za překladatelské dílo, mají dnes kanonickou platnost, podobně jako překlady poezie Paula Celana či překlad Kubinova románu Země snivců. Vůbec poprvé představil českým čtenářům poezii alsaského dadaisty Hanse Arpa a východoněmeckého lyrika Petera Huchela. Charakteristika a translatologický rozbor přeloženého díla tří posledně jmenovaných autorů představuje stěžejní část disertace. Výběrem těchto tří osobností práce poukazuje také na...
|
|
| |
|
|
Bulharská stopa v životě Boženy Němcové
Georgieva Ivanova, Sylvia ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Ivanovová, Darina (oponent)
Bulharská stopa v životě Boženy Němcové Vztah Boženy Němcové k Bulharsku, k bulharské kultuře, k životu a bojům Bulharů koncem padesátých a začátkem šedesátých let 19. století patří k nejvýznamnějším kapitolám česko- bulharských kulturních styků v minulosti. Je důležité ovšem ihned říct, že jde o otázky dosud skoro neznámé, dokonce i pro odborníky-filology. Vztah B. Němcové k Bulharsku je těsně spjat se vztahem k ostatním slovanským národům, k dobovému chápání myšlenky panslovanské vzájemnosti za časů národního obrození. V textu jsou podrobně rozebrány jak její postoje k tehdejší historicky velice komplikované situaci na Balkáně, tak i kontakty s Bulhary v Praze. Díky těmto známostem s literáty nebo pouze s texty vynikajících bulharských (obecně i balkánských) spisovatelů-obrozenců se dokonce začala učit bulharsky. K dispozici jsou některé její překlady nejen bulharských textů do češtiny, ale i v bulharštině psané. Podrobně se zmiňuji o těchto písemnostech, o celé chronologii tvůrčích vazeb slavné české spisovatelky, a to na základě dostupných archivních materiálů, které jsem měla k dispozici jak v Čechách, tak i v Bulharsku. To vše pomůže alespoň částečně určit skutečný rozsah, charakter a význam styků Boženy Němcové s Bulhary a ohlasů v její činnosti a životě. Úplnost datace dokladů, použitých...
|
|
|
Ediční zpracování korespondence Karla Havlíčka: srovnání dosavadních edic
Janoušková, Barbora ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Cílem práce je porovnání dosavadního edičního zpracování korespondence Karla Havlíčka Borovského a rekonstruování edičních postupů a zásad, jimiž se při vypracování editoři řídili. Rovněž je to zjištění, jak výrazně se edice shodují s dobovou kodifikací jazyka a pravopisu, jak na sebe edice navazují a jaké postupy a změny od sebe přejímají. Část práce se věnuje charakteristice Havlíčkova jazyka a pravopisu v jeho korespondenci. K porovnání byl vybrán vzorek epistolárních jednotek shodný pro většinu edic a z analýzy změn mezi autografy a jednotlivými edičními zpracováními byly rekonstruovány postupy textových úprav každé edice. V analýze jsou změny hodnoceny vzhledem k dnešní jazykové a pravopisné kodifikaci, shrnuté postupy jsou pak již vztaženy ke kodifikaci dobové. Na základě předchozích dat jsou edice následně porovnány. Provedený výzkum odhalil, že starší edice vykazují pouze náznaky, tendence k pravidelným úpravám, kdežto u edic novějších jsou již jasně patrné pravidelné zásahy do textu, a tedy jednotné ediční zásady. Ani tyto však nesplňují požadavky současné ediční praxe. Charakter úprav zároveň podle předpokladu prozradil, jaké postupy od sebe edice přejímaly. Průzkum také přinesl zjištění, které edice jsou nejvhodnějším případným výchozím textem pro další ediční zpracování Havlíčkovy...
|
|
|
František Kaván - přátelství v korespondenci 1894-1941, Korespondence Františka Kavána s Františkem Topičem, Oldřichem Blažíčkem a Ladislavem Janem Živným
Charvátová, Eliška ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Zachař, Michael (oponent)
Tato diplomová práce předkládá edičně zpracovaný soubor korespondence malíře Františka Kavána (1866-1941), žáka Mařákovy školy, s nakladatelem a galeristou Františkem Topičem (1858-1941), malířem Oldřichem Blažíčkem (1887-1953) a knihovníkem a bibliografem Ladislavem Janem Živným (1872-1949). Edice vychází ze souborů dopisů uložených v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze a Archivu Národní galerie v Praze. Korespondence přináší informace k životu malíře v letech 1894 až 1941. V práci jsou zhodnoceny použité prameny a literatura, následuje ediční poznámka s popsanými postupy badatelské práce a edičního zpracování, doplněná o charakteristiku editora Svatopluka Klíra. Následují samostatné kapitoly edice, věnované jednotlivým adresátům, sestavené na základě tematicky řazených úryvků z celkového počtu 104 dokumentů opatřených poznámkovým aparátem. Plnotextová edice zmíněných dokumentů je součástí příloh. Práce je doplněna rejstříky, seznamem pramenů a literatury. Edičně zpracované dopisy Kavána od konce 19. do druhé poloviny 20. století přinášejí nový pohled na život a práci významného českého krajináře a jeho třech přátel, kteří vynikali ve svých oborech.
|
|
|
František Kaván (1866 - 1941) v dopisech manželce a přátelům
Charvátová, Eliška ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Zachař, Michael (oponent)
Tato rigorózní práce představuje edičně zpracovaný soubor korespondence malíře Františka Kavána (1866-1941), žáka Mařákovy školy, s jeho druhou manželkou Pavlou Kavánovou-Šírovou, nakladatelem a galeristou Františkem Topičem, malířem Oldřichem Blažíčkem a knihovníkem a bibliografem Ladislavem Janem Živným. Edice vychází ze souborů dopisů uložených v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze a Archivu Národní galerie v Praze. Korespondence přináší informace k životu malíře v letech 1894 až 1941. V práci jsou zhodnoceny použité prameny a literatura, následuje ediční poznámka s popsanými postupy badatelské práce a edičního zpracování, doplněná o charakteristiku editora Svatopluka Klíra. Následují samostatné kapitoly edice, věnované jednotlivým adresátům, sestavené na základě tematicky řazených výňatků z celkového počtu 259 dokumentů opatřených poznámkovým aparátem. Plnotextové edice zmíněných dokumentů jsou součástí mé bakalářské a diplomové práce, z kterých předkládaný text vychází. Práce je doplněna rejstříky, seznamem pramenů a literatury. Edičně zpracované dopisy Kavána od konce 19. do druhé poloviny 20. století přinášejí nový pohled na život a práci významného českého krajináře, jeho třech přátel, kteří vynikali ve svých oborech a vliv, který na umělce a jeho tvorbu měla jeho...
|
|
|
Biografické romány Františka Kožíka o Zdence Braunerové ve srovnání s dochovanou korespondencí
Braunová, Linda ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Krejčová, Iva (oponent)
BRAUNOVÁ, L.: Biografické romány Františka Kožíka o Zdence Braunerové ve srovnání s dochovanou korespondencí /závěrečná práce navazujícího magisterského studia/ Praha 2014, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra české literatury. Diplomová práce srovnává Kožíkovy romány Na křídle větrného mlýna a Neklidné babí léto s dochovanou korespondencí, která se v nich různým způsobem objevuje. Cílem je zjistit, jak autor formuje postavy a vztahy mezi nimi na základě pramenů, zejména korespondence. Zároveň se tato práce snaží postihnout rozdíly mezi literaturou faktu a fikcí a ilustrovat je na příkladu Kožíkovy dilogie. Východiskem byla rozsáhlá badatelská činnost, která umožnila přesné sledování autorových interpretačních záměrů. Tato práce tak odkrývá způsob, jakým autor kombinuje fakta a fikci a tím vytváří celý příběh.
|
|
|
Služebnictvo očima šlechty ve světle raně novověkých pramenů
Marková, Zuzana ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza vztahů české šlechty ke služebnictvu, jejich vzájemné konfrontace a obecně jejich soužití v prostorách rodového sídla. Studium české raně novověké šlechty se v české historiografii těší mimořádnému zájmu, avšak toto téma bylo v dosavadní odborné literatuře poněkud opomíjené. Práce bude především vycházet z rozboru vydaných pramenů, nejvíce pak z pramenů osobní povahy, a odborné literatury, v tomto případě především z prací tzv. jihočeské historické školy. Cílem je zaměřit se na osoby, které nevykonávaly žádný úřad, tudíž těžištěm práce bude výhradně analýza nahlížení stavu urozenců na jim hierarchicky nerovné sloužící. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Studium a korespondence kněžského dorostu Jednoty bratrské v letech 1610-1618
Růčková, Markéta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent) ; Just, Jiří (oponent)
Studium a korespondence kněžského dorostu Jednoty bratrské v letech 1610-1618 Markéta Růčková V roce 2006 byly při rekonstrukci bývalého minoritského kláštera v Mladé Boleslavi Na Karmeli nalezeny dvě dřevěné truhličky, které ukrývaly tzv. Archiv Matouše Konečného. Archiv Matouše Konečného obsahuje písemnosti, které vznikly z výkonu úřadu nebo byly adresovány jednomu ze čtyř biskupů Jednoty bratrské, Matouši Konečnému (1569-1622), jehož sídlem byla právě Mladá Boleslav. Podstatnou část obsahu archivu tvoří korespondence adresovaná mladoboleslavskému biskupu. Nemalý díl této korespondence zaujímají písemnosti vzniklé v souvislosti s vysíláním bratrských studentů, adeptů na kněžství v Jednotě, na zahraniční vzdělávací instituce. Kromě samotných dopisů studentů odesílaných z Brém a Bytomi nad Odrou (Bytom Odrzański v dnešním Polsku), kde mládenci navštěvovali tamní akademická gymnázia (gymnasia illustria), nalézáme v truhličkách také jejich sliby a účetní rejstříky jejich výdajů. Zprávy studentů jsou doplněny o korespondenci jejich pedagogů. Hlavním cílem zpracování takto tematicky definovaného souboru písemností studentů a pedagogů se stala jejich obsahová analýza a plné ediční zpřístupnění. Dalším záměrem byla snaha vysledovat z korespondence a účetních rejstříků různé aspekty všedního dne a studia...
|
|
| |
host ::
RSS.