|
|
Zbraň (nejen) jako umělecké dílo
Sedláček, Petr ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Sýkora, Ondřej (oponent)
Záměrem této bakalářské práce je představit ruční zbraně nejen jako předměty k různým druhům praktického využití, ale také poukázat na jejich hodnoty z hlediska jejich vnímání jako uměleckého artefaktu v návaznosti na jejich vývoj v různých kulturách. Zaměřuje se i na oblast Japonska a samurajské meče s poukázáním na jejich sociokulturní hodnotu. V části věnované ručním zbraním představuje historii jejich vzniku a způsoby jejich rozdělení. V poslední části prezentuje zbraň jako prostředek užívaný ve filmovém průmyslu a v počítačových hrách v návaznosti na prezentaci zbraně jako prvku násilí v současné společnosti. Jedním z cílů této bakalářské práce o zbraních je rozbor sociálně patologického jevu střelby na školách tzv. "school shooting", který se stává velmi rozšířeným fenoménem dnešní doby. Práce poukazuje na možnosti a důvody vzniku tohoto jevu s odhalením profilu možného agresora a dále zde představím návrhy prevence střelby na školách v návaznosti na možnost včasného odhalení potencionálního agresora. Přínosem bakalářské práce je získání základních znalostí z oblasti historie a vývoje ručních zbraní, ale také jejich prezentace jako uměleckého předmětu. Dalším přínosem je shrnutí informací o násilí na školách tzv. "school shooting" a představení osobnosti možného agresora v návaznosti na...
|
|
|
Společenské vnímání myslivosti s důrazem na sociální skupinu zabývající se ornitologií
Menclová, Barbora ; Obleser, Petr (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Tato práce je zaměřena na zhodnocení stanoviska ornitologické komunity k myslivosti s ohledem na problematické vztahy mezi těmito dvěma skupinami. Jejím cílem je zmapování konkrétních oblastí sporů jak v rámci legislativy, tak prospěšnosti a morálních aspektů. Snahou je také nastínění realizace případné spolupráce. Pomocí dotazníku rozeslaného členům České společnosti ornitologické a jejích krajských poboček odpovídali respondenti na 20 otázek a tyto výsledky byly následně statisticky vyhodnoceny.
Z výsledků vyplývá, že myslivost jako činnost je vnímána poněkud odlišně od samotných myslivců. Je hodnocena spíše jako prospěšná, zatímco myslivci jako jedinci vyvolávají mezi dotazovanými spíše negativní pocity. To může být způsobeno subjektivními zkušenostmi, které dále ovlivňují i pohled na celou mysliveckou komunitu. Nejčastějším problémem se zdá být legislativa, a to její porušování v rámci například nelegálního lovu či nedostatečné požadavky pro získání loveckého lístku a zbrojního průkazu. Ornitologové by také uvítali změny, co se týče seznamu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem. Problémem jsou také jednoznačně neuspokojivé znalosti myslivců v oblasti ornitologie a ekologie, které by mohly být řešeny zpřísněním podmínek pro získání oprávnění k lovu zvěře.
Z předložených návrhů ke zlepšení vzájemných vztahů by dotazovaní volili zejména diskuzi - společnou, pravidelnou, na odborné úrovni, kde by bylo možné řešit aktuální otázky týkající se jak myslivosti, tak ornitologie.
|
|
|
Vliv dynamiky klimatických a stanovištních podmínek na změny početnosti a migračního chováni zimujících a migrujících vodních ptáků
Adam, Matyáš ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Bejček, Vladimír (oponent)
Vodní ptáci se svými specifickými habitatovými a potravními nároky, jež se mohou během ročního cyklu měnit (Riffell et al. 2003; Taft & Haig 2006), dokáží rapidně reagovat na změny prostředí a indikovat tak kvalitu a rozmanitost mokřadů (Delany 1999; Fernández et al. 2005; Amat & Green 2010). Výrazná přeměna krajinného pokryvu související s antropogenním využíváním krajiny a oteplování klimatu vedly v posledních desítkách let k významným změnám v rozšíření a početnosti mnoha druhů vodních ptáků napříč Evropou (Delany et al. 2006; Fox et al. 2010; Lehikoinen et al. 2013; Pavón-Jordán et al. 2015a). Abychom porozuměli dynamice migrujících ptáků v prostoru i čase a mohli hodnotit dopady jak globálního charakteru, tak lokálních podmínek jednotlivých stanovišť během celého ročního cyklu, je zapotřebí nadnárodně řízeného monitoringu a výzkumu. Od zahájení Mezinárodního sčítání vodních ptáků (IWC) v roce 1967 byly v západním Palearktu dokumentovány signifikantní trendy početnosti (rostoucí i klesající) u téměř poloviny populací zimujících vodních ptáků (Delany et al. 2006; Wetlands International 2016) a odrazily se tak i na trendech v jednotlivých zemích, včetně České republiky. Mokřadní lokality na našem území, jejichž dostupnost je značně proměnlivá dle aktuálních povětrnostních podmínek, se nachází spíše na okraji zimního rozšíření vodních ptáků (Gilissen et al. 2002), přesto u nás početnost většiny druhů v posledních dekádách narůstá (Musil et al. 2011). Navíc na území České republiky nebyl v posledních dekádách zaznamenán významný nárůst zimních teplot (Klein Tank et al. 2002; Musilová et al. 2009; Dušek et al. 2013). Je proto pravděpodobné, že zde ptáci mohli začít využívat vhodná alternativní prostředí s dostupnými zdroji potravy, která úspěšně dokáží redukovat negativní dopady chladného počasí a to nejspíš i bez ohledu na ochranný status prostředí (Musilová et al. 2015). Vedle stávající územní ochrany byly na našem území za účelem ochrany migrujících ptáků vyhlášeny v roce 2004 tzv. ptačí oblasti (special protection ares; evropská směrnice o ptácích 2009/147/EC). Dosud však u nás nebyla testována efektivita a dopad zákonné ochrany na jednotlivé druhy zimujících vodních ptáků. Navíc některé zahraniční studie již poukázali na nesoulad mezi ptačími oblastmi a rozšířením druhů (López-López et al. 2007; Briggs et al. 2012; Albuquerque et al. 2013). Takové výsledky volají po dalším vědeckém výzkumu, který je potřebný jak na úrovni společenstev tak detailněji na úrovni jednotlivých druhů.
Husy velké, jimiž se zabývá druhá část disertační práce a jejichž populace v Evropě doznaly během posledních desítek let rapidního nárůstu, jsou ideálním modelovým druhem pro sledování jejich vztahu ke změnám prostředí a klimatu, ale také jejich vztahu k rušení antropogenního původu (Fox & Madsen 1997; Ramo et al. 2015). K tomu je potřebná patřičná znalost jejich distribuce, početnosti a chování. Od třicátých let, kdy začaly být husy na našem území kroužkovány, intenzita individuálního značení ptáků sice značně kolísala a odrážela se tak i v množství zpětných záznamů, v posledních deseti letech ovšem rapidně vzrostla (Podhrazský 2010). Historická data do roku 2002 (Cepák et al. 2008) společně s daty novými však dosud nebyla důkladně analyzována a ve světle současných změn tradičních zimovišť a migračního chování většiny populací hus vyžadují zvýšenou pozornost. V současné době navíc přichází na řadu také satelitní sledování jedinců, které nám dokáže prozradit detailnější informace o chování jedinců.
|
|
|
Interakce mezi pavouky (Araneae) a jejích kořistí
Nerpas, Marek ; Korenko, Stanislav (vedoucí práce) ; Kysilková, Kristýna (oponent)
Pavouci (Araneae) jsou predátoři s mnoha strategiemi k lovení kořisti. Jejich jídelníček je často rozsáhlý, k získání potravy mezi nimi dochází k nejrůznějším interakcím
a některé druhy se dokonce nebojí lovit ani ostatní pavouky. V prvních dvou kapitolách uvádím čtenáře do prostředí pavouků, kde se zaobírám základním rozdělením druhů pavouků, přehledem nejvýznamnějších čeledí střední Evropy a jejich rozdělením do loveckých skupin (gild) na snovače různých typů pavučin a pavouky, kteří neloví pomocí pavučin, avšak vyznačují se podobným stylem lovu. Dále se práce zabývá vnitrodruhovými interakcemi mezi pavouky, jako jsou kompetice, kanibalismus či kooperace, které ovlivňují úspěšnost v lovu kořisti a následně i úspěšnost přežívání pavouků. V posledních dvou kapitolách se poté zaobírám interakcemi v rámci loveckých skupin a mezi jednotlivými loveckými skupinami, které ovlivňují i ostatní druhy ekosystému a bývají hybnou silou v utváření živočišných komunit.
|
|
|
Lov vodních ptáků v České republice a v Evropě
Černý, Martin ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Šťastný, Karel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáním lovu vodního ptactva na území České republiky a světa, jeho omezeními a dopady na populace. Cílem této literární rešerše je zjistit z dostupných dat, jaké důsledky má lov na populace vodního ptactva a porovnat způsobu lovu v dnešní době a v minulosti. Tato práce se také zabývá metodami lovu vodních ptáků, počty vypuštěných farmově odchovaných druhů a ulovených ptáků na území České republiky a Evropy. Práce se dále věnuje také problematice nadměrných odlovů, ke kterým dochází ve státech Evropské unie a zákazu používání olověných broků. Hlavní pozornost je věnována řádu vrubozobí (Anseriformes), čeledi kachnovití (Anatidae). Výsledkem je shrnutí všech dostupných údajů získaných na území České republiky, tykající se lovu především kachny divoké (Anas platyrhynchos) a husy velké (Anser anser), ale i dalších lovných druhů a srovnání s údaji získanými ze států Evropy a Severní Ameriky.
|
|
|
Sociální chování psovitých šelem
Kocurová, Kamila ; Čapková, Zuzana (vedoucí práce) ; Lněničková, Jana (oponent)
Zájem o etologii psovitých byl hlavním důvodem pro zaměření práce na socialitu těchto šelem. První část práce je zaměřená na pojmy, jako je socialita, teritorialita a jednotlivé typy komunikace. Rozebírá důvody, jenž některé z psovitých šelem mohly vést k vytvoření sociálních organizací tak jak je známe dnes. Uvádí výhody sociality, ke kterým patří zejména obrana teritoria, kooperativní lov či obrana proti jiným predátorům, a náklady plynoucí ze sociality, což je především zvýšená konkurence o zdroje mezi členy skupiny. V této části jsou rozebírány také typy sociálních organizací a jejich variabilita u jednotlivých druhů. Kapitola zaměřená na komunikaci popisuje její jednotlivé typy, vokalizaci, vizuální a olfaktorickou komunikaci.
V druhé části je popisováno sociální chování několika vybraných druhů, kdy je nejpodrobněji popsána socialita vlka obecného (Canis lupus).
Tato práce je psaná jako literární rešerše a shrnuje nezřídka rozdílné názory různých autorů a poskytuje tak přehled teorií týkajících se sociality těchto zvířat. Cílem práce je vytvořit ucelený souhrn těchto teorií. Zároveň může posloužit jako teoretický podklad navazujících prací.
|
|
|
Společenské vnímání myslivosti z pohledu myslivců samotných
Fojtíková, Aneta ; Obleser, Petr (vedoucí práce) ; Husinec, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce řeší aktuální problematiku týkající se vztahů myslivců k veřejnosti. Šetření je provedeno formou dotazníku vyplňovaného osobami vykonávajícími právo myslivosti. Dotazník se dostal do rukou třem stovkám myslivců, kteří pocházejí ze všech koutů České republiky. Respondenti byli též různého věku a vzdělání.
Smyslem bakalářské práce je najít slabiny v komunikaci mezi myslivci a samozřejmě také mezi myslivci a laickou veřejností, potažmo nimrody a médii. Cílem je také zjistit, proč jsou myslivci negativně vnímáni veřejností, zda si dokáží uvědomit co je příčinou a zároveň navrhnout opatření vedoucí ke zlepšení obrazu české myslivosti.
|
|
|
Stanovení početnosti volně žijících živočichů jako základ mysliveckého a lesnického hospodaření
Plhal, Radim
V této práci jsou souhrnně uvedeny výsledky několika studií, jejichž tématem byla populační denzita zvěře a možnosti jejího odhadu. Populační hustota je jednou z nejvýznamnějších charakteristik populací zvěře a to především ve vztahu ke správnému trvale udržitelnému hospodaření. První práce se zabývala ověřením technologie mysliveckého plánování u vybraných druhů spárkaté zvěře v ČR. V další práci se porovnávaly čtyři odlišné metody sčítání a jejich vhodnost použití na příkladu prasete divokého v lesním prostředí. Následující dvě práce ověřovali možnosti použití metody sčítání trusu pro odhad početnosti prasete divokého v lesním prostředí. Poslední práce se zabývala studiem distribuce trusu prasete divokého v závislosti na rozdílném mysliveckém hospodaření v honitbě. Výsledkem těchto studií bylo zjištění, že myslivecké plánování v ČR není vhodné pro všechny druhy zvěře. Fotopasti lze používat pro odhad početnosti prasete divokého jen v kombinaci s jinými metodami. Sčítání trusu je vhodnou metodou pro odhad početnosti prasete divokého. Sčítáním trusu lze kromě početnosti určit také prostorovou aktivitu prasete divokého v lesním prostředí.
|
|
|
ZÁMEK LITENČICE – KONCEPCE OBNOVY A NOVÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZÁMECKÉHO AREÁLU
Petrová, Markéta ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce navrhuje obnovu Litenčického zámku. Městys Litenčice se nachází ve Zlínském kraji. Na zámku je v současné době patrná jeho pohnutá historie kdy po dobu téměř padesáti let chátral, případně byl nevhodně a nešetrně opravován. Má koncepce revitalizace je založena na pokorném přístupu k současnému stavu se snahou navrátit honosnému sídlu důstojnost. Velký důraz byl také kladen na případnou realizaci projektu, kvůli čemuž jsem pozměnila některé prvky tak, aby odpovídaly představám majitele. Vzhledem k nákladnosti oprav a zajištění kontinuity revitalizace jsem se ve svém projektu také snažila o vytvoření příležitostí k ekonomické návratnosti. Mou snahou bylo vytvořit ze zámeckého areálu prostor, ve kterém bude možné strávit celý víkend i s rodinou. Obnovením provozu koníren vznikne nejenom atrakce pro děti, ale také možnost hbitě prozkoumat blízké okolí po vybudovaných hipostezkách. Dále bude možné podílet se formou workshopů na dílčích opravách, čímž se znatelně sníží náklady. Jelikož majitel zámku v současné době nabízí prodej loveckých lístků, prostory hlavního zámku jsem navrhla tak, aby byly využitelné k pronájmu ubytování případných zájemců. V případě, že by výše zmíněné cíle byly úspěšné, bylo také vhodné přemýšlet nad důsledky. Údržba velkého objektu s sebou samozřejmě nese i vysoké náklady, které je možné částečně eliminovat právě workshopy, kterým bude poskytovat zázemí ekocentra, které jsem umístila v bezprostřední blízkosti koníren.
|
|
|
Chov srnčí a černé zvěře v honitbě Drahotěšice-Radonice
CHODIL, Josef
Tato práce se zabývá hodnocením mysliveckého hospodaření se srnčí a černou zvěří v honitbě Drahotěšice-Radonice v letech 1993- 2014. Jako materiál pro práci jsou použity data z evidence mysliveckého hospodáře. Je vyhodnocen meziroční vývoj sčítaných stavů, výše lovu, plnění plánu lovu u srnčí zvěře. Dále je hodnocena váha úlovků a datum ulovení u srnčí a černé zvěře. Na základě zjištěných výsledků jsou stanovena doporučení pro další hospodaření se srnčí a černou zvěří v honitbě.
|
host ::
RSS.