|
|
Ruský pohled na vojenské intervence na základě principu "Responsibility to Protect"
Prokopová, Barbora ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Ruská federace jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN hraje podstatnou roli v diskusi o humanitárních intervencích. Ty jsou definovány principem Responsibility to Protect, který umožňuje mezinárodní vojenský zásah do vnitropolitických krizí jiných zemí, je-li ohrožena bezpečnost civilního obyvatelstva v dané oblasti. Rusko se odvolávalo na tuto zásadu, když vyslalo svou armádu do Gruzie v roce 2008 a na Krym roku 2014. Zároveň však byla jeho nevole ke schválení intervence jedním z určujících elementů diplomatických jednání během libyjské občanské války v roce 2011. Aktuálnost problému rozdílného chápání principu Responsibility to Protect ze stran různých světových mocností je viditelná také na probíhajícím konfliktu v Sýrii. Tato práce zkoumá přístup Ruské federace k vojenským intervencím na základě principu Responsibility to Protect. Určuje obecné faktory, které ovlivňují otázku humanitárních intervencí v rámci ruské zahraniční politiky, a zasazuje ruský přístup do celkového kontextu diskuse o tomto principu. Práce potvrzuje domněnku, že se R2P stalo instrumentem ruské zahraniční politiky, jenž zneužívá ve své sféře zájmu a za jehož pomoci naopak brání intervencím Západu. Předkládá však zároveň tvrzení, že užití tohoto konceptu v ruské zahraniční politice nemusí být nutně vnímáno jako nelegitimní....
|
|
|
A Legitimacy Analysis of EU Sanctions
Šaturová, Gabriela ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Doterajšia akademická debata o politickej legitimite sa ťažiskovo zaoberá legitimitou aktérov, kým legitimita ich politík je málo riešená. Táto práca sa voči danému prístupu vymedzuje, zdôrazňujúc, že legitimita aktéra nemusí byť totožná s legitimitou jeho konania, pričom samotné konanie v spoločenskom diskurze podlieha normatívnym úsudkom. Práca sa snaží využiť tento priestor a zasadiť sankcie ako jeden z kľúčových nástrojov zahraničnej politiky EÚ do analytického rámca politickej legitimity. Vybranými prípadovými štúdiami sú súčasné sankcie voči Rusku v rámci SZBP, "vhodné opatrenia" v rámci partnerských dohôd s krajinami ACP namierené voči Zimbabwe, a neformálne uvalené zbrojné embargo voči Číne. Sankcie analyzované v prvých dvoch prípadoch sú hodnotené ako legitímne, kým zbrojné embargo voči Číne nespĺňa stanovené kritériá legitimity. Okrem zhodnotenia legitimity prípadových štúdií z analýzy vyplývajú dva závery: slabá vnútorná súdržnosť EÚ oslabuje legitimitu jej politických nástrojov a uvalenie sankcií v rámci inštitucionalizovaného politického rámca ich legitimitu zvyšuje, na rozdiel od neformálnych opatrení.
|
|
|
Způsoby urovnávání vnitrostátních a mezinárodních konfliktů a pojem "transitional justice"
Vít, Jindřich ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Shrnutí obsahu práce Koncept tranziční spravedlnosti odkazuje na širokou škálu opatření, která se aplikují v době politické a společenské transformace. Jejím výchozím bodem je stav rozsáhlého a závažného porušování lidských práv, který typicky nastává v době vlád nedemokratických režimů, během konfliktů, a to jak vnitrostátních, tak i mezinárodních, ale byl rovněž přítomen i v rámci některých tradičně demokratických zemí, jako je Kanada či Nový Zéland, a to v podobě systematické diskriminace původního obyvatelstva. Cílem nástrojů tranziční spravedlnosti je vytvoření demokratického systému, který garantuje ochranu lidských práv a základních svobod, jakožto spolehlivé záruky udržitelného míru. Tranziční spravedlnost bývá řazena k opatřením posilujícím vládu práva, i když některé její postupy, jako třeba tzv. lustrace, mohou vládu práva a zejména rovnost občanů před zákonem, jakožto její integrální součást, dočasně deformovat. Mezinárodněprávní regulace nástrojů tranziční spravedlnosti vyplývá z norem mezinárodního humanitárního práva, mezinárodního práva lidských práv a mezinárodního práva trestního. Mezinárodní právo trestní, resp. opatření trestněprávní povahy, bylo v moderní historii primární odpovědí na zásahy do lidských práv. V pozdější době se přidávaly další nástroje, a to povahy jak soudní, tak i...
|
|
|
Masmediální obraz českých soudů
Forejtová, Natálie ; Homolová, Pavla (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá masmediálním obrazem českých soudů v souvislosti s tím, jaký může mít vliv na legitimitu soudů a důvěru v ně. Masmediální obraz byl zkoumán dle zdrojů legitimity formulovaných v koncepci Jeffreyho Fagana (konkrétně efektivita, procedurální spravedlnost a distributivní spravedlnost), hodnocení soudních rozhodnutí a celkového obrazu. Zastoupení jednotlivých zdrojů legitimity odpovídá spíše materialisticky založené společnosti s důrazem kladeným na instrumentální faktory: nejvíce byla v roce 2014 zastoupena dimenze efektivity, na druhou stranu distributivní spravedlnost byla zastoupena nejméně. Normativní faktor, totiž procedurální spravedlnost, však byla pokryta taktéž poměrně málo. Masmediální obraz byl v roce 2014 z hlediska soudních rozhodnutí a celkového zobrazení soudu spíše neutrální, avšak zdroje legitimity byly nejčastěji negativně zabarveny. Rozdíly byly nalezeny zejména mezi masmediálním obrazem soudů nižších a vyšších instancí, přičemž rozdíly odpovídají odlišné důvěře v tyto instituce. Zkoumán byl také vývoj od roku 1997, avšak kromě zvyšujícího se zájmu masmédií o soudy nebyla nalezena jiná významnější změna, která by mohla být příčinou zvyšující se důvěry v soudy. Masmédia však můžou vytvářet rozdíl v důvěře mezi levicově a pravicově orientovanými lidmi,...
|
|
|
Legitimizace práva v pojetí Jűrgena Habermase a Niklase Luhmanna
Mucala, Václav ; Šamánek, Jan (vedoucí práce) ; Grznár, Miroslav (oponent)
Předmětem této práce je srovnání sociologických teorií Niklase Luhmanna a Jürgena Habermase, specificky ve vztahu k právu a především způsobu, jakým dostává ve společnosti svého ospravedlnění. Základní odlišnost obou přístupů vyplývá z rozdílného systémového pohledu. Jürgen Habermas si ponechává koncept otevřeného systému, což ho vede k úsilí o vysvětlení práva především jako institucionalizace komunikativní racionality v rámci žitého světa. Niklas Luhmann naopak přechází k uzavřenému systému a charakterizuje právo jako instituci, která žije svým vlastním životem a je vůči sociálnímu okolí normativně uzavřena. Srovnání na ose legitimity práva se v této práci též dotýká vztahu obou teoretických konceptů k právnímu positivismu a přirozenoprávním teoriím. Sociologie práva Jürgena Habermase má blíže k přirozenoprávní teorii a autopoietické právo v podání Niklase Luhmanna má blíže k právnímu positivismu. Oba autoři mají výrazně odlišný přístup k problému racionalizace práva, ale oba překládají procedurální koncept jeho legitimizace. V této práci je navíc ukázáno, že Jürgen Habermas se ve svém pojetí práva později přiblížil k Luhmannovým konceptům, což naznačuje, že s jistou dávkou tolerance je možné najít společnou řeč obou teorií.
|
|
|
Právo na vstup a pobyt na území členských států Evropské unie
Vláčil, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá rozborem unijních pravidel pro vstup a pobyt na území členských států Evropské unie. Tato pravidla jsou rozebrána z hlediska různých skupin osob, občanů Unie, občanů států ESVO, rodinných příslušníků či občanů Turecka, a také z hlediska členských států zapojených do Schengenu a členských států stojících mimo Schengen. Jádro práce tvoří rozbor čtyř hlavních unijních předpisů v této oblasti, Hraničního kodexu (nařízení č. 562/2006), Vízového kodexu (nařízení č. 810/2009), nařízení č. 539/2001 a směrnice 2004/38, včetně související judikatury Soudního dvora, která výklad relevantních pravidel výrazně ovlivňuje. Jednotlivá pravidla jsou hodnocena také z hlediska naplňování zásad právní jistoty a legitimity.
|
|
|
Podobnost a diference Rawlsovy a Habermasovy teorie liberální demokracie
Novák, Marek ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Náplní této práce je popis dvou současných normativních konceptů demokracie, které byly vytvořeny Johnem Rawlsem a Jürgenem Habermasem. Cílem této práce je popsat nejdůležitější myšlenky těchto autorů v jejich hlavních dílech, srovnat obě koncepce a vyzdvihnout některé podobnosti a rozdíly. Budu rozebírat jejich vizi pro západní demokratické společnosti i mezinárodní dimenzi těchto dvou přístupů, stejně jako metodologii. Zároveň se budu snažit odpovědět na otázku, do jaké míry mohou být obě teorie považovány za teorie liberální demokracie. Nejdříve se budu věnovat přístupu Johna Rawlse. V Teorii spravedlnosti přišel se zajímavou myšlenkou obnovy společenské smlouvy a ustanovením principů spravedlnosti v originální pozici. Toto dílo může být chápáno jako obhajoba lidských práv. Dále se zaměřím na Politický liberalismus. V Politickém liberalismu se Rawls zabývá zajištěním lidských a občanských práv v moderních pluralitních demokraciích. Přichází zde s konceptem překrývajícího se konsensu. Ten by měl zajistit stabilitu systému. V Právu národů převádí svou teorii na mezinárodní úroveň. Dále se tato práce zabývá Jürgenem Habermasem. Nejprve jsou zmíněna jeho raná díla Strukturální přeměna veřejnosti a Problémy legitimity v pozdním kapitalismu. Poté se zaměřím na Teorii komunikativního jednání, kde se...
|
|
|
European citizens' initiative: An effective tool of participatory democracy?
Fitzeková, Tereza ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Európska iniciatíva občanov bola zavedená Zmluvou o fungovaní Európskej únie a upresnená Nariadením Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) č. 211/2011 zo 16. februára 2011, ako nástroj participatívnej demokracie; a táto práca skúma, či je Európska iniciatíva občanov účinným nástrojom. V prvej časti predstaví teórie legitimity a demokratického deficitu, týkajúce sa Európskej únie, v súvislosti s ktorými bola Európska iniciatíva občanov uvedená, a taktiež teóriu participatívnej demokracie, do ktorej Európska iniciatíva občanov spadá. Práca si ďalej určí tri kritériá, na základe ktorých posúdi účinnosť tohto nástroja. V prvom kritériu preskúma kritériá stanovené pre Európsku iniciatívu občanov vo vyššie uvedenom Nariadení, a to v porovnaní s obdobnými nástrojmi na národných úrovniach, a s ohľadom na ďalšie odborné analýzy na túto tému. V rámci druhého kritéria práca preskúma občanov využívajúcich Európsku iniciatívu občanov na základe dotazníka medzi zástupcami a náhradníkmi vybraných iniciatív. V treťom kritériu analyzuje doterajšie výsledky dvoch iniciatív s ukončeným zberom a stanoviskom Európskej komisie, a to Voda a sanitácia sú ľudské práva! Voda je verejný statok, nie tovar! a Jeden z nás.
|
|
|
Význam kontrarevoluce ve dvou vlnách myšlení
Jarolím, Lukáš ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Mlynář, Jakub (oponent)
Tato práce si klade za cíl pochopit pojem kontrarevoluce. Činí tak nejprve analýzou a interpretací moderního a tradičního myšlení s důrazem kladeným na sociální dynamiku a také odkazy na autory, kteří mají blízko k tradičnímu způsobu myšlení. Jsou to autoři, kteří se přímo vyjadřovali k Velké francouzské revoluci a autoři na ně navazující. Je zároveň kladena otázka po legitimitě kontrarevoluce a po samotném obsahu kontrarevolučního aktu. Klíčová slov: kontrarevoluce, revoluce, řád, konservatismus, legitimita
|
|
| |
host ::
RSS.