|
|
Problém (ne)spolupráce zdravotního a sociálního sektoru v rámci péče o seniory v domácím prostředí (případ města Prahy)
Ossendorfová, Tereza ; Ochrana, František (vedoucí práce) ; Zápotocká, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou spolupráce mezi zdravotním a sociálním sektorem v rámci péče o seniory v domácím prostředí. Blíže se zaměřuje na případ města Prahy. Cílem diplomové práce je prozkoumat současný stav spolupráce zdravotního a sociálního sektoru na území města Prahy v oblasti péče o seniory a identifikovat dopady vládních rozhodnutí i rozhodnutí jednotlivých městských částí Prahy na práci terénních pracovníků. Pozornost je věnována potřebám terénních pracovníků a konkrétním bariérám, které sami identifikovali a které podle nich znemožňují nastavení funkčního systému spolupráce. Na základě analýzy dokumentů národní úrovně, dokumentů, které vydalo hlavní město Praha či konkrétní městské části, dobré praxe ze zemí Evropské unie (konkrétně Švédska, Nizozemska a Belgie) jsou navrženy vhodné způsoby řešení dané problematiky. .
|
|
|
Možnosti podpory pro pečující rodiny o dospělé osoby s těžkým zdravotním postižením
Kaplanová, Tereza ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
KAPLANOVÁ, Tereza. Možnosti podpory pro pečující rodiny o dospělé osoby s těžkým zdravotním postižením. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2021, - 69 s. Diplomová práce. Cílem diplomové práce je přiblížit možnosti podpory rodinám o dospělé osoby s těžkým zdravotním postižením a vytvořit vhodná doporučení pro pečovatele, kteří o své blízké s těžkým zdravotním postižením pečují v domácím prostředí. Teoretická část vymezuje základní informace o domácí péči rodiny v roli pečovatelů o dospělé osoby s těžkým zdravotním postižením. Zaměřuje se na neformální domácí péči, popisuje respitní péči jako pomoc pečujícím a vymezuje péči paliativní. Praktická část představuje ve formě kazuistických studií konkrétní případy čtyř rodin pečujících o dospělé osoby s těžkým zdravotním postižením v domácí péči. Dále se práce zaměřuje na specifické potřeby pečujících osob a možnosti adekvátní podpory a pomoci těmto lidem. Na základě kazuistik, výzkumných otázek a analýzy praxe s odbornou literaturou je vytvořena brožurka, která je zaměřena na podporu pečujících rodin. Klíčová slova: domácí péče, neformální pečovatel, rodina, paliativní péče, respitní péče.
|
|
| |
|
|
Problematika edukace rodinných příslušníků pečujících o pacienty na domácí umělé plicní ventilaci
Polášková, Veronika ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Úvod do problematiky: Počet pacientů závislých na dlouhodobé umělé plicní ventilaci stále přibývá (Chau et al., 2017). Po stabilizaci stavu dítěte je možné, aby tito pacienti byli propuštěni do domácího ošetřování a převedeni na domácí ventilátor. Aby tito pacienti mohli fungovat v domácím prostředí, je důležité správně proškolit rodinné příslušníky či jiné pečující (Borought a Dougherty, 2016). Cíl práce: Cílem výzkumné práce bylo zjistit, jak probíhala edukace na oddělení intenzivní péče, dále získat názor pečujících na kvalitu celého edukačního procesu, a nakonec představit problémy, se kterými se rodinní pečující v domácím prostředí nejčastěji setkávají. Metodologie: Výzkum probíhal na základě kvalitativní studie. Sběr dat byl realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodinnými příslušníky, kteří pečují o pacienty na domácí plicní ventilaci. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 9 respondentů. Analýza dat proběhla pomocí otevřeného kódování s následnou kategorizací a podkategorizací. Výsledky: Ve výzkumném šetření byly zjištěny důležité aspekty týkající se problematiky edukace rodinných příslušníků. Na základě výsledků z rozhovorů jsme zjistili, že pečující vnímají proces zaškolení velmi pozitivně, nicméně problémy se kterými se setkali, byly například v nedostatku času personálu při...
|
|
|
Alzheimerova nemoc a její úskalí z pohledu rodinných pečovatelů
Dandová, Andrea ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce řeší problematiku týkající se rodinných pečovatelů, kteří ošetřují v domácím prostředí svého blízkého, jež onemocněl Alzheimerovou chorobou. Obor speciální pedagogika se také vztahuje k seniorům, proto lze využít speciálně pedagogických postupů i v této věkové kategorii. Cílem této diplomové práce je zjistit a popsat obtížnosti, na které ošetřovatelé naráží při přímé péči o rodinného člena, který trpí Alzheimerovou chorobou. Práce je zaměřena na bližší specifikaci Alzheimerovy choroby, příčiny tohoto onemocnění a také na její rizikové faktory. Dále řeší Alzheimerovou chorobu z hlediska stadií nemoci, diagnostiky a terapií. V práci jsou také představeny organizace na pomoc neformálním pečujícím, druhy odlehčovací péče a je zmíněna legislativa. Data ve výzkumném šetření byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s přímými pečovateli v domácím prostředí. KLÍČOVÁ SLOVA Alzheimerova choroba, pečovatel, domácí péče, rodinný příslušník, demence
|
|
| |
|
|
Dlouhodobě pečující jako klienti sociální práce
RYSKOVÁ, Kateřina
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou dlouhodobě pečujících. Cílem práce je zjistit, zda se dlouhodobě pečující považují za klienty sociální práce a jakou pomoc od sociálního pracovníka očekávají. Teoretická část se opírá o studium odborné literatury a publikací, které se týkají tématu dlouhodobé péče. Jedná se především o literaturu nebo publikace, jež obsahují pojmy, jako je formální péče, neformální péče, motivace pečovatele, zátěž pečovatele nebo pojem sociální práce či sociální pracovník/pracovnice. Pro zpracování praktické části své práce jsem zvolila strategii kvalitativního výzkumu, konkrétně metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor, který jsem s informanty vedla, se skládal z 11 otázek. Cílem rozhovorů bylo zjistit, kdo je podle dlouhodobě pečujících sociální pracovník, zda se považují za jeho klienta a co od něj očekávají. Po získání potřebných informací byly rozhovory přepsány a poté vyhodnoceny prostřednictvím analýzy trsů. Z výsledků mého výzkumu vyplynulo to, že dlouhodobě pečující nedokáží správně definovat sociálního pracovníka ani náplň jeho práce. Sociálního pracovníka často zaměňovali s pečovatelem nebo pracovníkem v sociálních službách. Dále je z výzkumu patrné, že se dlouhodobě pečující i přes neznalost náplně práce sociálního pracovníka za jeho klienty považují. Očekávají od sociálního pracovníka pomoc s péčí o blízkou osobu, zajištění hygieny a chtějí, aby osobám, o které pečují, ulevil od bolesti.
|
|
|
Rozdílnost ošetřovatelské péče o umírajícího v domově pro seniory a domácím prostředí
VRUBLOVÁ, Zdeňka
Ročně zemře v České republice přes sto tisíc lidí. Z toho téměř tři čtvrtiny v nemocnicích. Velké procento lidí by ovšem chtělo umírat doma. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat rozdílnost poskytované ošetřovatelské péče umírajícímu v domácím prostředí a v domově pro seniory. V souvislosti s tímto cílem jsme stanovili čtyři výzkumné otázky. První z nich byla zaměřena na to, jaké zvláštnosti při poskytování ošetřovatelské péče umírajícímu vidí sestry v domově pro seniory. Následovala druhá otázka, která se zabývala zvláštnostmi ošetřovatelské péče v domácím prostředí. Třetí a čtvrtá otázka se týkaly ošetřovatelských problémů u umírajícího jak v domácím prostředí, tak i v prostředí domova pro seniory. Empirická část práce byla vypracována pomocí metod kvalitativního výzkumného šetření, sběr dat byl realizován technikou polostrukturovaného rozhovoru. Podklad pro rozhovor se skládal celkem ze 41 otázek, které byly v některých případech obohaceny o otázky doplňující. Získané výsledky byly následně zpracovány metodou "tužka-papír". Výzkumný soubor tvořilo pět všeobecných sester pracujících v domově pro seniory a šest sester pracujících v domácí péči. Na základě zjištěných údajů je možno říci,že výsledky této práce ukazují na určitou rozdílnost v poskytování péče umírajícímu mezi domovem pro seniory a domácím prostředím. Tyto rozdíly se však netýkají činností vyplývajících z ošetřovatelského procesu, ale základní, především citově-intimní funkce rodiny, odlišných podmínek pro umírání i spolupráce s rodinou. Na druhou stranu je nutné podotknout, že ošetřovatelské problémy a potřeby umírajícího jsou vyjádřeny v obou zařízeních stejně. Výsledky práce mohou posloužit jako podklad pro prezentaci na odborném semináři dalšího vzdělávání sester.
|
|
|
Nefirmální péče o klienty po CMP.
VLNATÁ, Jana
Zaměření diplomové práce je na neformální pečovatele a rodinu, která pečuje o svého rodinného příslušníka, který prodělal cévní mozkovou příhodu. Toto téma je velmi aktuální, protože CMP patří jak z hlediska České republiky, tak celosvětově k nejčastějším příčinám zdravotního postižení a úmrtí. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na studium literatury a je rozvržena do 4 základních okruhů. První okruh charakterizuje pojem mozku a CMP, popisuje příčiny, rozdělení, příznaky, léčbu i důsledky této zdraví a život ohrožující příhody. Druhý okruh tvoří rozdělení koordinované rehabilitace, která je nezbytná po prodělané cévní mozkové příhodě, ať už se jedná o léčebnou, sociální, pedagogickou, pracovní rehabilitaci či lázeňskou péči. Třetí okruh je zaměřen na terapie po CMP, jako je fyzioterapie, logopedie, ergoterapie a psychologie. Další okruh se soustředí na formy sociální pomoci, bez které by se domácí péče o blízkou osobu neobešla, a tu tvoří příspěvek na péči, příspěvek na zvláštní pomůcku, příspěvek na mobilitu, průkaz osoby se zdravotním postižením a invalidní důchod. A v neposlední řadě jsou zde vysvětleny pojmy, jako je formální a neformální péče. Pro zpracování praktické části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo sedm rodinných příslušníků Jihočeského kraje, kteří dlouhodobě pečují o blízkého člena své rodiny v domácím prostředí. Rozhovory byly nahrávány a následně doslovně přepsány. Výzkumem jsem se pokusila odpovědět na otázku: "Jaké jsou nesnáze rodiny při péči o rodinné příslušníky po prodělané CMP a jaké jsou jejich nejčastější problémy?"V diskuzi jsem shrnula zjištěné údaje a uvedla hypotézy, vyplývají z výzkumu. Výsledky diplomové práce mohou sloužit jako zdroj informací pro osoby po CMP a jejich rodiny a napomoci k případné edukaci veřejnosti.
|
|
|
Role a činnosti všeobecných sester při poskytování domácí zdravotní péče
Škvorová, Kristýna ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Záměrem bakalářské práce na téma "Role a činnosti všeobecných sester při poskytování domácí zdravotní péče" je přinést stručný přehled činností, které sestry v domácí péči vykonávají, jejich role a také problémy, se kterými se sestry v domácí péči musí vypořádat zmapováním již publikované, odborné literatury a pokusit se zjistit, jaký vliv má věk a vzdělání sester na poskytování péče v domácím prostředí. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na koncept domácí péče a její historii, vymezuje role sester v domácí péči a zabývá se ošetřovatelským procesem v domácí péči. Dále je věnována pozornost pozitivům a negativům práce v domácí péči a dodržováním standardů a kvality v domácí péči. Empirickou část tvoří průzkumné dotazníkové šetření, které bylo aplikováno u všeobecných sester v agenturách domácí zdravotní péče v Ústeckém a Středočeském kraji. Získaná data jsou prezentována v tabelárních a v grafických přehledech. Klíčová slova: domácí péče, ošetřovatelství, rodina, agentury domácí péče, domácnost, všeobecná sestra
|
host ::
RSS.