|
|
Rizikové faktory vzniku schizofrenie
Dunglová, Eva ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Schizofrenie je závažné psychické onemocnění člověka. Při jeho vzniku se spoluúčastní faktory genetické a faktory environmentální. Na rozvoj schizofrenie u člověka má zřejmě vliv míra urbanizace, zeměpisná poloha, migrace, měsíc narození, výživa matek v těhotenství, komplikace v těhotenství a při porodu, stres v těhotenství, délka kojení, prenatální a postnatální expozice infekcím, chov koček v dětství či užívání cannabis. Shrnutí dosavadních informací o zmíněných environmentálních faktorech rizikových pro vznik schizofrenie nastiňuje možnost, že existuje určitý společný faktor, který by byl pro vznik schizofrenie rozhodující. Tímto klíčovým faktorem by mohl být deficit vitamínu D. Deficit vitamínu D v prenatálním i postnatálním životě souvisí s většinou ze zde zmíněných faktorů, jež by tak sloužily pouze jako jeho indikátory. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Variabilita barvy pleti: příčiny a důsledky
Mašek, Jan ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Melanin funguje jako filtr slunečního záření. Za množství a typ produkovaného melaninu jsou odpovědné geny, ale i UV záření je schopno indukovat syntézu melaninu. Zdá se, že UV záření bylo v evoluci člověka určujícím faktorem, na který se musela jeho barva pleti adaptovat. Původní barva pleti byla světlá, ale po ztrátě srsti se vyvinula tmavá pigmentace. Vysoké hladiny UV záření v oblasti rovníkové Afriky představovaly selekční tlak na tmavou pigmentaci, protože UV záření má na kůži škodlivý vliv. Na druhou stranu je nutné, aby byla kůže dostatečně světlá, tak aby mohla část UV záření projít a zahájit tak syntézu vitaminu D. Po rozšíření prvních lidí z Afriky, došlo ke ztrátě pigmentace jako adaptace na nové hladiny UV záření v nových regionech. Na formování barvy pleti se podílejí i další faktory jako je výživa nebo sexuální selekce, ale těm je přikládán spíše druhořadý význam. V důsledku tohoto rozšíření vznikly nejrůznější odstíny barvy pleti typické pro dané oblasti. Mezi populacemi je v tomto znaku vysoká variabilita, zatímco uvnitř populací je tato variabilita velmi nízká, což svědčí o intenzivním přírodním výběru. Bylo také prokázáno, že odlišnost v pigmentaci má spojitost s civilizačními chorobami, jako je rakovina. Rozdíly v barvě pleti se odrazily i v sociálním postavení a daly tak v...
|
|
|
Nejvýznamnější potravinové zdroje lipofilních vitaminů
Šafránková, Simona ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Táborský, Jan (oponent)
Základní poznatky o živinách a jejich potřebě by měly být nedílnou součástí vzdělání každého člověka. Mezi nezbytné živiny zajišťující plnohodnotné fungování organismu patří vitaminy. Vitaminy jsou esenciální látky, které mají v lidském organismu významnou úlohu. Hrají důležitou roli při procesech vstřebávání a výměny látek mezi vnějším prostředím a živým organismem. Vzhledem k tomu, že k jejich objevení došlo teprve v průběhu 20. století, výzkumy o jejich účincích na lidský organismus stále probíhají.
Vitaminy jsou rozlišeny do dvou základních skupin, vitaminy rozpustné ve vodě, tzv. hydrofilní (skupina vitaminů B a vitamin C) a vitaminy rozpustné v tucích, tzv. lipofilní (vitamin A, D, E, K).
Vitamin A je důležitý pro zajištění správného vidění a rozeznávání barev. Podporuje růst a kvalitu kostí, a je potřebný pro správný vývoj plodu.
Vyskytuje se v potravinách živočišného původu, jako jsou mléčné výrobky, mléko, maso, a játra. V potravinách rostlinného původu je zastoupen mnoha provitaminy, z nichž nejvýznamnější je beta karoten. Velmi bohatým zdrojem těchto provitaminů jsou listové zeleniny, jako jsou špenát nebo zelí.
Doporučená denní dávka vitaminu A je podle norem České republiky 800 mikrogramů. Tato potřeba závisí na pohlaví a věku jedince. Nedostatek vitaminu A způsobuje světloplachost a zhoršené vidění. Nadbytek vitaminu A může být pro organismus toxický. Zajímavé je, že beta karoten za toxický považován není.
Vitamin A se řadí mezi labilní vitaminy. Je citlivý na teplo, světlo a kyslík. Ztráty při šetrné přípravě pokrmů a při obvyklých stravovacích zvyklostech činí přibližně 20 %.
Vitamin D tvoří skupina několika biologicky účinných látek, z nichž nejvýznamnější je vitamin D2, ergokalciferol, vyskytující se v potravinách rostlinného původu, a vitamin D3, cholekalciferol, přítomný v živočišných zdrojích potravin.
Vitamin D se v lidském organismu chová jako hormon, tzn., že vzniká na jednom místě organismu, ale působí v jiné části těla. Zajišťuje příjem a vstřebávání vápníku a fosforu a udržuje jejich rovnováhu. Dále podporuje imunitní systém a může pomoci při léčení lupénky.
Doporučená denní dávka vitaminu D se pohybuje mezi 2,5 až 10 mikrogramů. Vyšší potřebu mají těhotné a kojící ženy a také kojenci a děti. Nedostatek vitaminu D porušuje homeostázu vápníku a metabolismus fosfátů. Nadbytek vitaminu D způsobuje hyperkalcémii.
Nejvýznamnější potravinové zdroje vitaminu D jsou játra, olej z rybích jater, tuk mořských ryb, fortifikované margaríny a mléko.
Vitamin D je citlivý na kyslík a světelné záření, skladováním ani přípravou pokrmů není aktivita vitaminu D výrazně ovlivněna.
Vitamin E je významným antioxidantem. Je důležitý pro udržení zdravé buněčné stěny, kůže, svalů, nervů, erytrocytů, srdce a také je potřebný pro správnou funkci krevního oběhu.
Doporučená denní dávka vitaminu E je 8 až 20 mg. Jeho potřeba se zvyšuje při vystavování se slunečnímu záření a škodlivým vlivům, při zvýšené tělesné námaze a při přijímání většího množství nenasycených mastných kyselin. K nedostatku vitaminu E u zdravých lidí v podstatě nedochází, neboť je zastoupen téměř ve všech základních druzích potravin. K hypervitaminóze vitaminu E dochází také jen zřídka, jelikož přijímáním běžné stravy žádné riziko předávkování nehrozí.
Nejvýznamnějším zdrojem vitaminu E jsou rostlinné oleje (slunečnicový a řepkový), ořechy, kukuřice, hrášek, obilné výrobky, tmavě zelená listová zelenina, vejce, játra a vnitřnosti.
Vitamin E je považován za nejstabilnější lipofilní vitamin. Zpracováním potravin dochází jen k minimálním ztrátám tokoferolu, tyto ztráty činí přibližně 10 %.
Vitamin K v lidském organismu podporuje srážlivost krve a společně s vitaminem D se podílí na neustálé tvorbě a přestavbě kostí.
Zdrojem vitaminu K jsou potraviny rostlinného i živočišného původu, např. maso, játra, mléko, zelenina a ovoce. Doporučená denní dávka vitaminu K se pohybuje okolo 0,01 až 0,14 mg. Nižší potřebu příjmu vitaminu K mají kojenci a děti do tří let. Nejčastější příčinou hypovitaminózy vitaminu K je narušení střevní mikroflóry podáváním různých léčiv, např. antibiotik. Příliš vysoké dávky vitaminu K se mohou v organismu hromadit a vést k rozpadu erytrocytů, k poškození jater a u dětí mohou způsobit žloutenku.
O stabilitě vitaminu K doposud není známo mnoho informací. Bylo zjištěno, že se vitamin K rychle rozkládá na světle, ale jeho ztráty při přípravě pokrmů jsou minimální.
|
|
|
Retence fosforu krmiva v chovu ryb
Malý, Ondřej
Cílem této studie bylo sledování stravitelnosti fosforu krmiva u kapra obecného (Cyprinus carpio). Stravitelnost fosforu v krmivu byla podpořena přídavkem fytázy. Sledování fosforu v chovech ryb je důležitým faktorem z hlediska zatížení životního prostředí a snížení nákladů na výrobu krmiv. Pro sledování bylo vytvořeno šest skupin kapra po dvaceti kusech a tři skupiny krmiv, kontrolní, F500 a F1000, kterým bylo základem granulované krmivo KP1. Jako fytáza byla použita fytáza OptiPhos5000 CT. Stravitelnost byla sledována pomocí indikátorové metody, kdy indikátorem byla vláknina. Po ukončení 12ti denního krmného testu byly odebírané vzorky výkalů analyzovány na obsah vlákniny a fosforu. V případě kontrolní skupiny bez přídavku fytázy byla zjištěna stravitelnost 64,1 % a 63,7 %. U skupiny F500 byla stravitelnost 63,1 % a 62 %. U skupiny F1000 s nejvyšším množstvím fytázy byla stravitelnost pouze 59 % a 65,3 %. Podle zjištěných výsledků stravitelnosti můžeme usuzovat, že přídavek tohoto druhu fytázy zvolenou metodou neovlivnil stravitelnost fosforu z používaného krmiva.
|
|
| |
|
|
Rizikové faktory osteoporózy - znalosti a chování dospívajících dívek
KVASNÍKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se věnuje tématu rizikových faktorů osteoporózy, znalostem a chování dospívajících dívek. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá anatomií a fyziologií kosti. Druhá kapitola pojednává obecně o osteoporóze. Třetí kapitola shrnuje prevenci osteoporózy a ve čtvrté kapitole je popsána léčba osteoporózy. V praktické části bakalářské práce byla využita metoda kvantitativního výzkumu. Cílovou skupinu tvořilo 100 dospívajících dívek ve věkovém rozmezí 15-17 let z gymnázia a odborného učiliště v Českých Budějovicích. Dívky byly dotazovány pomocí dotazníku, který se skládal z otázek souvisejících s osteoporózou. V práci byly stanoveny dva hlavní cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti dospívajících dívek v rámci prevence osteoporózy. Druhý cíl se zabýval mapováním chování dospívajících dívek v rámci prevence osteoporózy. První výzkumná otázka se zabývala tím, jaké jsou znalosti dospívajících dívek o prevenci osteoporózy. Druhá výzkumná otázka se věnovala chování dospívajících dívek v rámci prevence osteoporózy. Dle vyplněných dotazníků lze usuzovat, že většina respondentek není o osteoporóze dostatečně informována, najdou se ale i dívky, které základní informace o této nemoci mají. Dotazníky vyplňovaly dospívající dívky z prvních a druhých ročníků z gymnázia a z odborného učiliště, proto jsou výsledky mezi sebou porovnávány. Z dotazníkového šetření vyplývá, že respondentky z odborného učiliště povědomí o osteoporóze nemají. Dívky z gymnázia sice o této nemoci slyšely, ovšem neumí ji přesně definovat. Důvodem neznalosti je, že dívky (z gymnázia i z odborného učiliště) nebyly nikde o osteoporóze informovány. Tuto skutečnost uvedla většina dotázaných dívek. Ve většině případů se u respondentek v rodině osteoporóza nevyskytuje, nebo o tom dívky neví. Z následujících otázek v dotazníku dívky (z obou škol) nejvíce označovaly možnost "nevím." Jednalo se o otázky, zda pohlavní hormony chrání do jisté míry před osteoporózou. Dále u kterých osob se osteoporóza nejčastěji vyskytuje, zda souvisí vápník a vitamin D s osteoporózou či nikoliv. Žákyně z gymnázia a žákyně z odborného učiliště nejčastěji uvedly konzumaci mléka a mléčných výrobků několikrát denně nebo jednou denně. Z celkového počtu 100 respondentů uvedlo pouze 18 dívek, že alkohol nepijí. Celkem 55 žákyň nekouří a 23 žákyň kouří. Nekouří většina dívek z gymnázia, naopak dívky z odborného učiliště kouří více. Žákyně z gymnázia si správně myslí, že pohybovou aktivitou lze osteoporózu ovlivnit, respondentky z odborného učiliště zastávají jiný názor. Všechny dívky pravidelně sportují, výjimku tvoří 2 dívky, které se cíleně nepohybují. Na základě zjištěných informací z dotazníku by bylo vhodné dospívající dívky více seznámit s problematikou osteoporózy. Existuje několik variant, například edukační materiál připravený pro dospívající dívky, výuka ve škole, samostudium. Velmi důležitá je prevence osteoporózy. Svou roli hraje také adekvátní výživa a pohybová aktivita. Proto je nutné zvyšovat znalosti dospívajících dívek o této nemoci, aby jí mohly předejít.
|
|
|
Vápník v potravinách a jeho význam pro výživu
POKORNÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá vápníkem v potravinách a jeho významem pro výživu u žáků 2. stupně základní školy. Teoretická část pojednává o obecné charakteristice vápníku, zejména chemickém, fyzikálním a biologickém významu, chemických sloučeninách, výskytu vápníku v přírodě i vodě. Dále je zaměřena na obsah vápníku v potravinách živočišného a rostlinného původu. V poslední řadě je v teoretické části práce nastíněn význam vápníku pro lidský organismus především jeho příjem, vstřebávání, exkrece a důsledky jeho nedostatečného příjmu například Hypokalcemie, Osteoporóza a Osteomalacie. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na zjištění informací o znalostech žáků ve věku 12 ? 15 let o vápníku a následně jeho konzumaci, výskytu v potravinách a významu ve výživě, formou dotazníku. Zjištěné výsledky jsou vyhodnoceny a následně graficky zpracovány.
|
|
| |
|
|
Výživa člověka jako součást prevence osteroporézy a osteomalacie
BRABCOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá onemocněním osteoporózou a osteomalacií. Je zde popsáno složení kostí, historie výskytu osteoporózy, charakteristika osteoporózy, osteomalacie a rozdíl mezi těmito kostními chorobami. V další části se práce zaměřuje na prevenci osteoporózy z hlediska výživy. Je zde rozebírán vliv minerálních látek, vitamínů a hormonů na tvorbu kosti. Osteoporóza je staré onemocnění. Již na některých starých čínských a řeckých malbách můžeme vidět ženy s osteoporózou. Předčasná osteoporóza byla také nalezena na kosterních pozůstatcích mladých žen pocházejících z 3. - 5. století našeho letopočtu. Příčinou osteoporózy takto mladých žen byl příjem chleba s vyšším obsahem fytátu, který váže kalcium. Osteomalacie je z celé skupiny kostních metabolických osteopatií nejméně časté onemocnění. Vyskytuje se i v rozvojových zemích v Indii a Pákistánu, ale i u muslimských menšin ve Spojeném království. Vzniká z nedostatku vitamínu D. Cílem této práce bylo zjistit vliv výživy člověka na onemocnění kostí. Kost není trvale utvořena, dochází k její neustálé tvorbě a odbourávání. Osteoporóza je způsobena porušením rovnováhy mezi tvorbou nové kosti a jejím odbouráváním. S věkem převažuje odbourávání kosti nad její novotvorbou, dochází k úbytku celkové kostní hmoty a k nadměrnému úbytku všech složek kostí ? minerálů ? zejména vápníku. Z tohoto důvodu jsou důležité zásoby vápníku v kostech. Ke zrychlenému úbytku kostní hmoty dochází i vlivem pohlavních hormonů. Jedná se o menopauzální osteoporózu, která postihuje ženy v menopauze. U mužů se projevuje v pozdějším věku a má mírnější průběh. Osteomalacie je způsobená poruchou mineralizace kostí. Kostní hmoty je dost, ale chybí jí minerály. K mineralizaci kostí potřebujeme dostatek vitamínu D, vápník, fosfor, hořčík a stopové prvky bór a fluor. Osteoporóza a osteomalacie se v posledních letech stávají významným problémem v rozvinutých zemích. To souvisí s prodlužující se délkou života. Náklady na léčbu osteoporózy a osteomalacie jsou vysoké, proto je kladen stále větší důraz na prevenci. S prevencí bychom měli začít co nejdříve, protože nedostatek vápníku ve výživě dětí a mládeže působí v dospělém věku zdravotní problémy a vznik osteoporózy. Nejdůležitějším preventivním opatřením je dostatek vápníku a vitamínu D. Dále je to pohyb, pobyt na slunci, dostatečný příjem minerálů ? hořčíku, fosforu fluoru a vitamínů ? vitamínu C, K a B12 ze stravy. Negativně působí na kost nadměrná spotřeba proteinů a kofeinu, ta způsobuje vylučování vápníku močí. Strava bohatá na ovoce a zeleninu zvyšuje zásaditost prostředí, které snižuje vylučování vápníku močí.
|
host ::
RSS.