|
|
Komunistická propaganda v časopisu Mateřidouška (1945-1955)
Havránková, Petra ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Magisterská práce popisuje obsahový vývoj časopisu Mateřídouška v letech 1945 -1955 na pozadí dobových politických a společenských změn v poválečném Československu, jež provázela mj. rozsáhlá centralizace médií. Práce zkoumá prvky propagandy a její roli a aplikaci v médiích jako jednoho z klíčových nástrojů totalitních režimů. Dále popisuje roli a vývoj propagandy v československé literatuře pro děti a mládež. V druhé části charakterizuje vznik časopisu Mateřídouška a jeho postavení v dobových periodikách určeným nejmenším čtenářům. V této souvislosti zkoumá vliv tvorby dvou klíčových redaktorů, Františka Hrubína a Jiřího V. Svobody, na obsah časopisu. V třetí části práce pomocí hermeneutické kvalitativní analýzy popisuje, jakým způsobem byla komunistická propaganda na stránkách Mateřídoušky aplikována na dětské čtenáře v průběhu prvních deseti let existence časopisu. Analýza se zaměřuje na kult osobnosti, oslavu práce, roli armády a dalších dobových fenoménů.
|
|
|
Mediální obraz komunistického režimu v porevolučním denním tisku
Hybešová, Kateřina ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Práce se zabývá mediálním obrazem komunistického režimu ve vybraných denících v raném období po listopadu 1989. Analýza se soustředí na zpravodajské články publikované na druhé straně deníku Mladá Fronta v období od 1. ledna 1990 do prvních svobodných voleb téhož roku a na články publikované na druhé straně deníku Mladá Fronta Dnes v období od 1. ledna do červnových voleb roku 1992. Vybranou metodou je prvotní kvantitativní obsahová analýza, zkoumající soubor článků vybraných podle konkrétních klíčových slov, která slouží především k přesnému výběru typických článků pro následnou analýzu sémiotickou, tedy kvalitativní, kterou se snažím na základě denotativního a konotativního rozboru co nejpřesněji přiblížit zkoumaný mediální obraz. Jako teoretická východiska pro tuto práci popisuji vliv médií na sociální realitu, uvádím základní zásady zpravodajství a popisuji historický kontext jak zkoumané doby, tedy období komunismu, tak i vybraných deníků.
|
|
|
"Hudebnice nebo kuriozity?" Československá dívčí kapela Satanic Girls
Svobodová, Eliška ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Práce se zabývá tématem československé dívčí kapely Satanic Girls (v jižní Americe vystupující pod názvem Las Satánicas), která působila od srpna 1968 v emigraci. Autorka na základě analýzy rozhovorů (vedených v období únor 2013 - březen 2014), článků z tisku, fotografií, videí a materiálů z archivů pomocí hudebně-antropologických přístupů popisuje, analyzuje a interpretuje historii kapely se zaměřením na procesy vyjednávání. Na vytyčené tematické linii "ženy - hudebnice - emigrantky", se v textu zabývá tím, nakolik emigrace, neustálé a extrémní změny kulturního prostředí a pokyny manažerů ovlivňovaly hudební i vizuální styl kapely. Jedno z ústředních témat představuje neustálá, nedobrovolná (a někdy i nevědomá) oscilace kapely mezi tím, být prezentovány jako hudebnice a nebo jako sexuálně přitažlivé atrakce.
|
|
|
Exil jako tvůrčí proces. Kapitoly z rumunské exilové literatury ve Francii.
Chojnacka, Olga ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Exil hrál v dějinách rumunského národa vždy významnou úlohu. Z tohoto důvodu představuje rumunská literatura psaná v exilu po roce 1945 důležitou součást rumunské literatury jako celku. Francie se díky jazykové a kulturní spřízněnosti stala jednou z hlavních cílových zemí rumunských exilových spisovatelů. Úvodní kapitola je věnována popisu, klasifikaci a historii tohoto jevu v rumunském kontextu; dále se zabývá postavením exilové literatury a její recepcí v Rumunsku. V práci jsou podle data odchodu do exilu zastoupeni autoři starší (Mircea Eliade, Virgil Ierunca, Monica Lovinescu) i mladší (Paul Goma, Bujor Nedelcovici, Dumitru Ţepeneag) exilové generace. Skrze vybraná díla získáváme představu o tvorbě a životě jednotlivých spisovatelů během procesu integrace v nových podmínkách a zároveň jsme konfrontováni s reáliemi tehdejšího komunistického Rumunska - hlavním tématem autorů, kteří jsou představení jako zástupci exilové generace a jejichž prostřednictvím bylo možné načrtnout základní obraz tohoto jevu v rumunské literatuře.
|
|
| |
|
|
Život sester řádu svaté Voršily v období komunismu
Trunečková, Pavlína ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem státu a katolické církve v letech 1948-1989 a jeho dopadem na ženské řeholní řády, konkrétně pak na Unii řádu svaté Voršily, jejíž členky se v roce 1950 staly obětí internace a centralizace řádových komunit v důsledku státem pořádané akce "Ř". Konkrétní příběhy šesti sester dokumentují podmínky, ve kterých byl řád nucen přežívat v období, kdy byla činnost všech řeholí zakázána. V rámci perzekuce byly řádové sestry nuceny k práci v zemědělství, v průmyslu, později pracovaly také v psychiatrických léčebnách a ústavech sociální péče. Autentické zážitky pamětnic nám pomáhají nejen rekonstruovat sled historických událostí, ale představují nám také osobní pohled řeholních sester na nelehké období, během kterého si, bez ohledu na okolnosti, dokázaly zachovat svou vnitřní svobodu. Jednotlivá vyprávění vykazují v pohledu na prožitou dobu převážně shodu, nalezneme zde ale také drobné odlišnosti. Cílem této práce je pokusit se najít v nich kontinuitu, poznat a pochopit motivaci postojů jednotlivých narátorek a na základě toho dospět alespoň k dílčím závěrům. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Emigrace z komunistického Československa a Češi v Dánsku
Kleinová, Nikola ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Tato práce se věnuje tématu emigrace z Československa během komunistické nadvlády v letech 1948-1989. Jejím cílem je interpretovat fenomén emigrace a exilu v dobových souvislostech a na tomto pozadí prezentovat orálně-historický výzkum mezi československým emigranty v Dánsku, které nepatřilo mezi zrovna běžné cíle československé emigrace. K odchodu do emigrace mohou vést v různých dobách rozdílné příčiny, čímž se také emigrace podstatně odlišuje od exilu. Tato práce se soustředí na jedinečné motivy a souvislosti odchodu každého z narátorů, stejně tak jako na konkrétní průběh emigrace i její vliv na postoje narátorů k rodné zemi.
|
|
|
Spor o třetí odboj
Konopásek, Štěpán ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Předmětem bakalářské bude analýza veřejné debaty, která proběhla zejména v souvislosti s přijímáním Zákona o protikomunistickém odboji. V první části si student připraví pro svou práci půdu přehledovou kapitolou o dosavadním stavu bádání v oblasti protikomunistického odboje a odporu v letech 1948-1989, připomene hlavní terminologické i normativní diskuse tohoto tématu. V následující části bude autor analyzovat diskurzy aktérů sporu o třetí odboj. Pozornost zaměří jednak na postoje politických stran, jednak na konflikt pamětí aktérů odboje padesátých let a disentu sedmdesátých a osmdesátých let. Klíčová slova Československo, odpor, odboj, komunistický režim, Zákon o protikomunistickém odboji
|
|
|
Politický proces s Dagmar Šimkovou a spol.
Blažek, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
V své práci jsem se zabýval případem Dagmar Šimkové. Věnoval jsem se nejprve její trestné činnosti, zatčení a vazbě, následně pak vlastnímu procesu až po vynesení konečného rozsudku, době strávené ve výkonu trestu a podmínkám zde panujícím a v poslední části pak také rehabilitačním řízením v roce 1968 a v 90. letech. V úvodních kapitolách až po vynesení rozsudku jsem se zabýval také širším případem, akcí, která nesla dle pracovních dokumentů StB název "Zběhové" a v níž se jednou z odsouzených stala právě Dagmar Šimková. Díky studiu množství archivních materiálů z Národního archivu a z Archivu bezpečnostních složek jsem dospěl k několika závěrům. Co se týče první části, jež je zaměřena na trestnou činnost Dagmar Šimkové, podařilo se mi vysledovat a rozplést červenou nit celého případu dvou zběhů, který nakonec v součtu zahrnoval více než dvacet osob z celé ČR, které byly odsouzeny v sedmi na sebe více či méně navazujících procesech. Vycházíme-li z dobových materiálů a především pak z rehabilitačních rozsudků v roce 1968 a 1969 (zejména rozsudek s Věrou Černou), je nutným závěrem to, že přestože Dagmar Šimková vědomě vykonávala trestnou činnost, kterou vyjadřovala svůj nesouhlasný postoj s vládnoucím režimem a za niž byla odsouzena, tato její činnost rozhodně nebyla tak závažného charakteru, jak bylo v celém...
|
host ::
RSS.