|
|
Zobrazení a význam zvířat v renesanční portrétní tvorbě: případ hranostaj
Marešová, Markéta ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá zobrazováním a významem zvířat v evropské portrétní malbě období 2. poloviny 15. století až počátku 17. století a popsáním vztahu mezi člověkem a zvířetem projevujícím se v příznačném prostoru portrétu i renesanční kultuře obecně. V rámci uměleckých žánrů dochází právě v portrétu k jejich bezprostřední interakci, neboť zvířata jsou obvykle komponována do portrétu právě na přání zadavatele uměleckého díla a figurují zde v roli symbolu, skrze nějž portrétovaný komunikuje s divákem. Základním rysem zvířecí symboliky je ambivalence a mnohovrstevnatost, která se utvářela v průběhu staletí, a v případě renesanční ikonografie zvířat měly formulující význam především starověké rukopisy a středověké bestiáře. Ze široké škály zobrazovaných zvířecích druhů se tato práce podrobněji soustředí na zobrazení a význam hranostaje, který patří k méně obvyklým motivům. Symboliku hranostaje práce déle rozebírá v případové studii dvou mistrovských děl doby renesance - Dáma s hranostajem Leonarda da Vinci a Portrét mladého rytíře v krajině benátského malíře Vittore Carpaccia pro jejichž interpretaci sehrála jeho přítomnost významnou roli. Teoretickými východisky práce je pak dobový kontext umělecké produkce v Evropě a vývoj její ikonografie specificky zaměřené na zvířata. Klíčová slova: renesance,...
|
|
|
Zvířata v rituálech českých myslivců v současnosti
Erben, Jakub ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Sosna, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o mysliveckých rituálech a zvířatech, které se v nich přímo či nepřímo objevují a s nimiž jsou spojeny. Činí tak pomocí kvalitativních metod, a to sice technikami pozorování a polostrukturovaných rozhovorů. Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve formě příběhu, který nám přibližuje, jak to chodí při mysliveckých honech, jak takové hony vypadají a s čím vším může kontext honů souviset. Práce je rozdělena na dvě hlavní část - teoretickou, kde jsou představeny hlavní dosavadní znalosti v oblasti rituálů a myslivosti - a empirickou, kde jsou tyto znalosti prohlubovány a rozšiřovány pomocí interpretace výsledků vlastního antropologického výzkumu. Podle vztahu k myslivosti lze myslivce rozlišovat na myslivce, lovce a lovce bez morálky. Myslivci přikládají důležitost rituálům rozdílně v závislosti na různých faktorech, mezi hlavní pak patří jejich oddanost k myslivosti a obecně vztah, který k ní mají. Rituály mají sjednocující moc, zároveň jejich nepraktikování odděluje od myslivců ty jedince, kteří se s mysliveckou komunitou příliš neztotožňují. V souvislosti s myslivostí se hovoří o tzv. poplatkových honech, které jsou mnou zkoumanými respondenty vnímány většinou jako nutné zlo, které může mít ovšem v konečném důsledku příznivý dopad nejen na myslivost. Klíčová slova:...
|
|
|
Zobrazování zvířat v českých médiích - Blesk, MF Dnes
Kratochvílová, Jana ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce se zabývá problematikou vztahů mezi lidmi a zvířaty v soudobé společnosti. Dříve byla zvířata běžnou součástí každodenního života člověka, avšak s nástupem moderní společnosti se vztah mezi člověkem a zvířetem oslabuje. Dnes je situace taková, že si lidé stále častěji utvářejí vztah ke zvířatům pouze skrze média. Cílem praktického výzkumu proto bylo zjistit jakým způsobem a v jakých souvislostech jsou v českých médiích, konkrétně ve dvou vybraných denících - Blesku a MF Dnes, zobrazována zvířata. Pro dosažení komplexního pohledu na danou problematiku jsou v práci kombinovány dva základní výzkumné přístupy - kvalitativní a kvantitativní. Stěžejní metodou je kvalitativní analýza rámců, během níž byly zformulovány, popsány a interpretovány rámce zobrazování zvířat, které se v těchto dvou denících objevují. Pro doplnění a kvantifikaci informací zjištěných analýzou kvalitativní byla provedena také kvantitativní obsahová analýza. Zjištěné výsledky nám mimo jiné nabízí reflexi toho, jak v současné době o zvířatech uvažujeme a jakou roli hrají v našich životech a v životě celé společnosti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zoo here and there: Observation of Visitor Behavior in the Prague and Reykjavík Zoos
Vysopal, Ondřej Věnek ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám vnímáním zoologických zahrad v moderní době. Práce zachycuje vznik zahrad a jejich roli jako zdroj vědění a reprezentace lidsko-zvířecích vztahů v osmnáctém a devatenáctém století. Postupem času se základní funkce zoo změnily. Z menažérií s důrazem na status majitele se zoo proměnila v instituci zaměřenou především na vzdělání. Za pomoci antropologických metod reflektuji současné vnímání dvou evropských zahrad - v Reykjavíku a v Praze. Vnímání těchto zahrad společností je zachyceno ve výzkumu chování návštěvníků, které dokládá jejich oblibu a další funkce. Zoologická zahrada v Reykjavíku díky své jednoduchosti představuje plně funkční celek, který je pozitivně vnímán jako prostor pro učení islandských dětí o jejich kultuře a tradicích. Pražská zoo naopak úspěšně splňuje daleko širší škálu nároků české a mezinárodní společnosti, které jsou na ni kladeny. Nicméně s úspěchem uspokojuje většinu představ návštěvníků a pozitivně tak přináší zvířecí svět světu lidí. Tímto pozitivním přístupem se práce vymezuje proti kritickým teorií zoologických zahrad od převážně amerických autorů. Klíčová slova: zoologické zahrady, návštěvníci, zvířata, lidé, kultura, dívání se na zvířata, výzkum návštěvníků, Reykjavík, Praha, Island
|
|
|
Dopad lidského poznání na zvířata a rostliny
Richterová, Klaudie ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Název práce: Dopad lidského poznání na zvířata a rostliny Vedoucí práce: doc. PhDr. Karel Thein, Ph.D. Vypracovala: Klaudie Richterová Abstrakt v českém jazyce Minulé století zaznamenalo nárůst zájmu o blaho zvířat a jedním z čelních představitelů tohoto hnutí zůstává filosof Peter Singer. Jeho teorie říká, že zvířata mají své vlastní zájmy stejně jako lidé, neboť jsou schopna pociťovat slast a strast. Na základě tohoto předpokladu hovoří o principu rovného zohlednění zájmů. Nicméně tento princip zahrnuje pouze zvířata a lidské bytosti. Moderní výzkum však prokázal, že lidé a zvířata nejsou jedinými citlivými bytostmi na Zemi. Rostliny nejsou pouze trpné předměty ve vegetativním stavu. Podle současných výzkumů jsou rostliny aktivními jedinci, kteří spolu navzájem komunikují, mají svůj vlastní systém sebeobrany a konečně i vlastní způsob života. V souvislosti s těmito novými vědeckými poznatky bychom měli rostliny zahrnout do principu rovného zohlednění zájmů, pokud nechceme být zastánci druhové nadřazenosti.
|
|
| |
|
|
České a ruské frazeologismy se zvířaty ve srovnání
Novotná, Veronika ; Rozboudová, Lenka (vedoucí práce) ; Žofková, Hana (oponent)
NÁZEV: České a ruské frazeologismy se zvířaty ve srovnání AUTOR: Veronika Novotná KATEDRA Katedra rusistiky a lingvodidaktiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Lenka Havelková, Ph.D. ABSTRAKT: Tato bakalářská práce zpracovává frazeologismy obsahující názvy zvířat, porovnává tyto frazeologismy v českém a ruském jazyce. Teoretická část bakalářské práce pojednává o frazeologii a pojmech frazeologismus, idiom, přísloví, přirovnání atd. jako takových. Praktická část bakalářské práce analyzuje konkrétní české a ruské frazeologické jednotky s názvy zvířat, porovnává je a určuje míru jejich ekvivalence. V přehledných tabulkách zkoumá význam a původ českých a ruských frazeologismů, na základě českých a ruských odborných frazeologických a etymologických slovníků. V tabulkách je též určena míra ekvivalence uvedených frazeologismů. Cílem této bakalářské práce je porovnat obsahovou i formální stránku ruských a českých frazeologismů a zjistit míru jejich ekvivalence. KLÍČOVÁ SLOVA: frazeologismus, jazyková kultura, klasifikace frazeologismů, původ, význam
|
|
|
Zvíře jako prostředek k navázání kontaktu se seniorem s demencí
Novotná, Martina ; Svobodová, Ivona (vedoucí práce) ; Machová, Kristýna (oponent)
Práce se zabývá problematikou využití zvířat u seniorů trpících demencí.
V současné době dochází k prodlužování života a tím k celosvětovému stárnutí populace. To má za následek vyšší výskyt chronických onemocnění jakým je i demence. Demence s sebou přináší řadu problémů, které omezují život člověka. Postupně sílí až do té míry, kdy se postižený člověk není schopen sám o sebe postarat a je odkázán na pomoc ostatních. Lidé často žijí v domovech pro seniory a jejich léčba zahrnuje také nefarmakologické terapie, přičemž je terapie s využitím zvířat používána stále častěji.
Zvířata mají v současném životě člověka velice důležitou roli, a to zejména na emocionální úrovni. Pro mnoho lidí se stala nenahraditelnými společníky a je dokázán jejich vliv na psychické i fyzické zdraví člověka. Právě toho využívají animal-assisted interventions (AAI) ve všech svých podkategoriích.
Pro seniory trpící demencí představují zvířata především úlevu od deprese, motivaci a příležitost zapojit se do různých aktivit. Je dokázán vliv zvířat na zlepšení kognitivních funkcí a celkovou kvalitu života seniorů. Nejčastěji se používají psi, dále kočky, koně, drobní savci, ptáci a akvarijní rybičky. Každé zvíře má svá specifika a může být použito v rozdílných situacích, nebo mít odlišný vliv na osoby s demencí. Kontakt se zvířaty probíhá formou návštěvních programů, nebo umístěním zvířat do domovů pro seniory, či přímo k jedinci domů. Při návštěvních programech se nejčastěji využívá terapie a aktivity za pomoci zvířat (AAT a AAA). Vždy je důležité stanovit průběh a cíl každého programu. Protože právě plánování je klíčové pro jejich úspěšnost.
|
host ::
RSS.