|
|
Komparace českého televizního zpracovnání a prezentace letních olympijských her 2008 a 2016
Otava, Marek ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Moje diplomová práce se zabývá televizním zpracováním a prezentací olympijských her. Konkrétně jsem se rozhodnul analyzovat letní olympijské hry v Pekingu 2008 a v Riu de Janeiru 2016. Obě tyto olympiády přinesly netradiční způsob vysílání na televizních obrazovkách. Česká televize se totiž díky exkluzivnímu vlastnictví vysílacích práv a technologickému pokroku rozhodla přinést vysílání na obou televizních programech kontinuálně 48 hodin denně. První část diplomové práce se zaobírá i zevrubnou historií olympijských her, včetně jejich počátků v antické civilizaci. Z antiky se pak přesuneme do 19. století, na jehož konci přišel s myšlenkou, konat olympijské hry v moderní éře, Pierre de Coubertin. Po představení historie olympijských her se zaměříme i na vztah médií a sportu a počátkům televizního vysílání u nás. V analytické části práce si detailněji popíšeme způsob zpracování televizního vysílání při LOH v Pekingu a LOH v Riu de Janeiru. Tuto deskripci ještě podpoříme popisem dat sledovanosti zkoumaných olympiád i popisem rozdílů, ke kterým během vysílání u obou olympiád došlo. Diplomová práce tak ukáže, jak se televizní vysílání vyvíjí, což se nejlépe dokumentuje na typu této velké medializované akci, kterými olympijské hry v posledních letech jsou.
|
|
|
Digitalizace televizního vysílání ve Spojených státech
Boch, Vítězslav ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Křemen, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá přechodem na zemské digitální televizní vysílání ve Spojených státech. Jejím cílem je představit způsob, jakým ve Spojených státech došlo k zavedení digitálního vysílání a vypnutí analogového vysílání a jak se tato změna projevila na televizním trhu a využití rádiového spektra. V úvodní části je vysvětlen kontext, v jakém americký televizní trh vznikal a vyvíjel se až do počátku 90. let, kdy byla zahájena jednání o digitální televizní vysílání. Důvodem pro vývoj nové televizní normy byla touha vysílat ve vysokém rozlišení obrazu. Způsob, jakým byla ustanovena vysílací norma ATSC, je vysvětlen ve 4. kapitole. Následná kapitola popisuje, jak se postupně rozšiřovalo pokrytí digitální televize a jaké náklady to přineslo divákům. Práce dále popisuje aukce rádiového spektra a změny vysílacího trhu, které digitalizace televizního vysílání ve Spojených státech přinesla. Po dokončení digitalizace vyvstala potřeba znovu otevřít debatu o standardu pozemního vysílání, protože stávající norma již zastarávala a neumožňovala vysílání v ultra vysokém rozlišení obrazu, což vyústilo ve vývoj normy ATSC 3.0, která umožňuje umístit do pozemního vysílání větší počet programů a zároveň rozšířit televizní vysílání i na další zařízení.
|
|
|
Možné uplatnění e-Sports ve vysílání České televize
Juna, Petr ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Chladová, Marta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá otázkou případného zapojení elektronického sportu neboli e-Sportu do vysílání České televize. E-Sport je totiž velmi rychle rostoucí odvětví, které přitahuje zejména mladší část populace. Tento fenomén sledují miliony lidí po celém světě a odhaduje se, že jeho popularita bude dále stoupat. Ve Spojených státech amerických je již e-Sport zařazen mezi sportovní odvětví, která mohou svým hráčům pomoci k získání stipendia na vysoké škole, nebo snadnějšího vstupu do země. V Jižní Koreji, kde je e-Sport jedním z největších sociálních témat pak hráči mají status celebrit a letošní prezidentské volby ukázaly, jak důležitá součást kultury je progaming pro tuto zemi. I v České republice se již e-Sport vysílá, a to poměrně úspěšně na kanálu Prima COOL. Možnost zapojení jsem zvažovali na základě výzkumů, které si sama Česká televize každoročně nechává vypracovat. V otázkách průměrného týdenního zásahu a toho, jestli svým divákům nabízí pořady "odpovídající jejich vkusu a zájmům", vyšlo najevo, že oproti ostatním věkovým skupinám má Česká televize relativně nejnižší týdenní zásah i spokojenost s obsahem u diváků od 18 do 24 (respektive 35 let). Pokud by se veřejnoprávní médium k zapojení do vysílání rozhodlo, mohlo by tím zvýšit svou sledovanost mezi danou věkovou skupinou a zároveň tím...
|
|
|
Vztah mladistvých k tradičnímu televiznímu vysílání v době internetu
Kadeřábková, Tereza ; Zezulková, Markéta (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Práce s názvem Vztah mladistvých k tradičnímu televiznímu vysílání v době internetu ve své první kapitole teoretické části pojednává o vzniku a proměnách televizního vysílání v naší zemí od počátku až do současnosti. Vytváří tak historický kontext problematiky, jíž se zabývají kapitoly následující; mapuje tedy, jakými změnami televize ve svém fungování, společenském postavení a roli prošla. Druhá kapitola slouží jako vhled do vztahu mladistvých k televiznímu vysílání, TV obsahům a vybraným médiím v době, kdy internet má stále větší potenciál přebírat roli tradičních médií. K popisu je využito několik již zrealizovaných výzkumů a studií zabývajících se tímto tématem. V praktické části práce je pak provedeno dotazníkové šetření zaměřující se na mladé lidi ve věku 15 až 18 let. Cílem kvantitativního výzkumu je zjistit vztah respondentů k tradičnímu televiznímu vysílání a některým televizním obsahům, také se okrajově zabývá vlivem vybraných médií na televizní diváctví u zkoumané skupiny mladistvých. Výběrový vzorek tvoří 96 dotazovaných splňujících požadované věkové rozmezí. Bylo zde například zjištěno, že nejvíce respondentů věnuje sledování tradičního televizního vysílání 1 až 2 hodiny denně, nicméně doba strávená touto aktivitou se liší v závislosti na tom, zda se jedná o pracovní týden, nebo...
|
|
|
Srovnání vysílání České televize z Mistrovství světa v ledním hokeji 2004 a 2015
Svitáková, Martina ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce Srovnání vysílání České televize z Mistrovství světa v ledním hokeji 2004 a 2015 analyzuje okolnosti vzniku a průběhu obou šampionátů tak, jak je mediálně zpracovala Česká televize. Práce je rozdělena do dvou částí. V první teoretické části autorka vymezuje pojmy spjaté s prací, jakými jsou média a sport obecně, televize a televizní vysílání, vysílací práva a sportovní žurnalistika v televizi s jejími historickými milníky. Teorie také stručně popisuje historii České televize a její úlohu v dnešní společnosti. Dále je zařazena kapitola o tematickém sportovním kanálu ČT sport, která mapuje okolnosti jeho vzniku a jeho současnou podobu. Teorie je zakončena kapitolou o historii vysílání z domácích šampionátů, která krátce pojednává o tom, jakým způsobem byly mediálně zpracovány předchozí domácí hokejové šampionáty. Praktická část má podobu kvalitativní analýzy, která se snaží zodpovědět otázky jak a proč, tedy za jakých okolností projekt MS vznikal, jaká byla úloha ČT, v čem spočívaly její kompetence a povinnosti. Popsána jsou obě programová schémata šampionátů a také vysílací týmy ČT, které se na mediálním zpracování podílely navenek, tedy byly vidět na televizní obrazovce. Následuje analýza sledovanosti jednotlivých šampionátů a rozhovor s Robertem Zárubou, jakožto osobou, která se...
|
|
|
Komparace typologie a užití televizních žánrů v hlavních zpravodajských relacích ČT a ruské 1TV
Tkačenko, Jekatěrina ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce pomocí komparativní analýzy srovnává typologii a užití zpravodajských televizních žánrů v ruském a českém vysílacím prostředí. Analýze podlehl pořad Události a Vremja, hlavní zpravodajské relace ČT1 a ruské televizní stanice Pervyj kanal. Cílem práce bylo porovnat prostředí, ve kterém se zformovaly zpravodajské televizní žánry daných zemí. Nejprve z teoretického hlediska, které zahrnuje mimo jiné historický a normativní základ televizního vysílaní v jednotlivých zemích, a poté z praktického hlediska, kdy autorka vybrala dva květnové vysílací dny, a podrobila je analýze. Výsledkem práce je ucelený komparativní výklad o podobě televizního vysílání v České republice a Ruské federaci. Dále pak komparace dvou konkrétních zpravodajských pořadů, jejich formy a užití zpravodajských žánrů. V závěru práce autorka formuluje několik doporučení pro tvůrce pořadů Události a Vremja, kterými by se navzájem mohli obohatit.
|
|
|
Srovnání olympijského vysílání České televize ze zimních olympijských her 2010 a 2014
Růžičková, Anna ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tématem diplomové práce je srovnání olympijského vysílání České televize ze zimních olympijských her v roce 2010 ve Vancouveru a 2014 v Soči. V první části je definován pojem olympismu, historie olympijských her a Československého olympijského výboru, současná podoba her a jejich budoucnost. Ve stručnosti jsou popsány dále rozebírané zimní olympijské hry 2010 a 2014. Definován je také vztah sportu a médií a mediální událost olympijských her. Velká pozornost je věnována olympijskému televiznímu vysílání. Je rozebráno téma historie vysílání, vysílacích práv, komercializace olympijských her, jejich financování a funkce Olympic Broadcasting Services. Další část je věnována České televizi, její historii a současné podobě, jako média veřejné služby. Kapitoly, které se zabývají rozborem olympijských vysílání z Vancouveru a ze Soči, popisují olympijské týmy České televize v Praze a v místě konání her, programová schémata a webové speciály. Porovnány jsou počty odvysílaných hodin z olympijských her, náklady na výrobu vysílání a sledovanost. Olympijské vysílání z Vancouveru odstartovalo vysílání České televize v HD rozlišení. Pro olympijské vysílání ze Soči byla poprvé vytvořena dvě studia mimo Kavčí hory - jedno v Olympijském parku Soči - Letná, druhé v Soči. Poprvé byla také změněna struktura prodeje...
|
|
|
Formát zpravodajského pořadu Horizont ČT24 a jeho proměny
Bartošová, Linda ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Předmětem práce je analyzovat zahraniční pořad Horizont ČT24, konkrétně jeho novou podobu, v jaké je pořad vysílán od podzimu 2013. Text bude v teoretické části vymezovat zahraniční zpravodajství v souvislosti s audiovizuálními médií. Zároveň bude teoretický segment obsahovat i základní specifika audiovizuální práce, se kterými bude text operovat v praktické části. Bakalářská práce také zasadí zahraniční zpravodajství do kontextu televizního vysílání, krátce popíše jeho význam, vznik, vývoj i specifika ve vysílacím schématu České televize. Jádrem práce bude rozbor pořadu, autorka se zaměří na to, jak pořad vznikal, na používané technologie, zpravodajské postupy, žánry, obsahovou i formální stránku. Zkoumat bude i zdroje příspěvků, konkrétně autorské od zahraničních zpravodajů České televize a pražských redaktorů, kteří využívají dostupné zahraniční agentury. Cílem bakalářské práce bude kromě analýzy pořadu popsat nejdůležitější proměny, kterými formát za rok a půl vysílání prošel. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy se práce pokusí tyto proměny zachytit v daném časovém rozmezí, tj. listopad 2013 (začátek vysílání), listopad 2014 (rok od začátku vysílání pořadu v nové podobě) a březen 2015 (období před odevzdáním práce, aktuální podoba pořadu) - to vše za využití převážně zahraniční literatury, dostupného...
|
|
|
Regulace hlasitosti v televizním vysílání: světový kontext a česká právní úprava
Moravec, Matěj ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Chudoba, David (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice právní úpravy regulace hlasitosti televizního vysílání, převážně v souvislosti s dlouhodobým a celosvětovým problémem hlasitých reklam. Nejdříve jsou popsány technické záležitosti a otázky produkce zvukové stopy televizního vysílání a měření hlasitosti vysílání. Další kapitoly se věnují světovému kontextu regulace hlasitosti, především v souvislosti s činností ITU a EBU, a následně jsou analyzována právní řešení regulace ve vybraných zemích, konkrétně USA, Francii a Polsku. V druhé polovině práce je zachycen historický vývoj boje proti hlasitým reklamám v českém prostředí a jeho projevy v legislativě - popsány jsou iniciativy, které k uzákonění regulace hlasitosti vedly, stejně jako návrhy zákonů a prováděcích vyhlášek, činnost RRTV, kritika ze strany provozovatelů vysílání, konečné verze zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a prováděcí vyhlášky, dopad na vysílání, výsledky měření a předpokládaný budoucí vývoj.
|
|
|
Divadelní představení jako součást televizního programu
Cieslová, Monika ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tématem této diplomové práce je divadelní představení jakožto součást televizního programu. Hlavním cílem je přiblížení jedinečného a specifického vztahu dvou svébytných médií, jimiž jsou divadlo a televize, dále pak zmapování a následné zanalyzování postavení, jaké divadelní představení, a divadlo obecně, zaujímalo a zaujímá v rámci programové skladby televize. Mezi jeden z předních cílů patří rovněž přezkoumání úlohy divadla v počátcích televizního vysílání a sledování proměn významu, který byl přisuzován uvádění divadelních představení na televizní obrazovce. Televizní vysílání bylo, a stále je, ovlivňováno mnoha faktory - legislativou, společenskými náladami či příchodem komerčních televizí. A stejně jako samo médium televize, bylo těmito faktory ovlivňováno i postavení divadelních představení uvnitř televizního programu. Teoretické vymezení a následně i analytické vyhodnocení, proto pomůže nastínit toto postavení divadelního představení jako součásti televizního programu, dále pak osvětlit převod divadelní inscenace do televizního média či představit různé podoby a formy, v jakých se divadlo a jeho produkty na obrazovce objevovaly a objevují.
|
host ::
RSS.