|
|
Mediální obraz ukrajinské krize ve zpravodajství vybraných deníků České a Slovenské republiky
Šrámková, Zuzana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz ukrajinské krize ve zpravodajství vybraných deníků České a Slovenské republiky" si klade za cíl analyzovat články týkající se ukrajinské krize ve čtyřech celostátních denících v období od 23.11.2013 do 21.2.2014. První část práce je teoretická a charakterizuje použitou metodu práce a terminologii. Věnuje se také stručnému shrnutí historického kontextu vypuknutí ukrajinské krize s ohledem na rusko-ukrajinské vztahy po rozpadu Sovětského svazu. Druhá část práce je analytická a obsahuje podrobnou analýzu vybraných článků, výsledky analýzy a komparace jejích dílčích znaků. V rámci komparace jsou deníky srovnány ve dvou rovinách - národnostní (Česká republika x Slovensko) a politické (pravice x levice). Práce se také soustředí na vliv geografické blízkosti Slovenska s Ukrajinou na vyšší frekvenci výskytu zpráv týkajících se předmětné krize ve slovenských denících v porovnání s jejich českými protějšky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hledání pravdy jako základní mravní nárok
Jakoubek, Jiří ; Lorman, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Je možné hledání pravdy označit za základní mravní nárok? Jestliže ano, v jakém smyslu? Najít odpověď na tyto otázky je cílem předložené práce. Za východisko úvah slouží charakteristika člověka jako osoby v duchu dialogického personalismu. Tomu pak odpovídá také osobní projektové pojetí mravní pravdy. Ta je zároveň dána do souvislosti s životním příběhem Ježíše z Nazareta jako pravého člověka. Pomocí pojmů svědomí a svobody je výsledná koncepce mravní pravdy zasazena do širšího rámce etických úvah a následně porovnána s učením encykliky Veritatis splendor.
|
|
| |
|
|
Neural mechanisms of understanding of truth, lie and irony
Souček Loginova, Alisa ; Zaytseva, Yulia (vedoucí práce) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Ironická vyjádření jsou běžnou součástí naší každodenní komunikace. Charakteristickým prvkem je jejich obsah, opačný k tomu doslovnému. Oboustranné vnímání tohoto kontrastu založené na společných zkušenostech, znalostech a pochopení situačního kontextu jsou důležité pro pochopení těchto ironických vyjádření. Cílem tohoto experimentu bylo nalézt neurální koreláty pochopení ironie, a také nalézt rozdíly mezi mozkovými oblastmi, které jsou zapojené v chápání lží a pravdy. Teoretická část této práce je tvořena teoretickými základy nevyhnutnými pro chápání a porozumění ironie, a to z různých úhlů pohledu, jako jsou například neurobiologický či fyziologický. Navíc je zde popsána neinvazivní zobrazovací metoda nazývána funkční magnetická rezonance (fMRI), díky které jsou vědci schopni lépe pochopit dané téma, a také lokalizovat aktivace na rozličné podněty. Praktická část této práce obsahuje detailní popis experimentu, včetně popisu účastníků, metod a způsobu analytického zpracování. Konkrétně šlo o 17 zdravých dobrovolníků - 10 žen, 7 mužů, kteří se účastnili tohoto experimentu s využitím funkční magnetické rezonance. Jejich úkolem bylo zhodnotit 20 tvrzení ve 3 různých kontextech - ironickém, lživém a pravdivém. Naměřená data - aktivace mozku jsou diskutovány v příslušné kapitole této práce. Klíčová...
|
|
|
Právněfilozofické aspekty hledání pravdy v civilním procesu
Gazda, Viktor ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Právněfilosofické aspekty hledání pravdy v civilním procesu DIPLOMOVÁ PRÁCE Viktor Gazda Abstrakt Cílem této práce je pojednat o určitých právněfilosofických aspektech zjišťování skutkového stavu v civilním soudním řízení sporném. Zjednodušeně řečeno je tato práce zaměřena na zkoumání možnosti stanovení hodnoty pravdivosti skutkové otázky při aplikaci práva. Šesti kapitolami této práce se prolínají tři základní témata. Prvním je zkoumání odrazu filosofických koncepcí pravdy v procesu zjišťování skutkového stavu, druhým je objasnění povahy ideových cílů skutkových zjištění v podobě principů formální a materiální pravdy a třetím tématem je povaha soudcova přesvědčení o pravdivosti skutkových tvrzení a úloha pravděpodobnosti v tomto soudcově přesvědčení. V práci nejdříve stručně představuji fenomén pravdy v širším filosofickém kontextu, abych následně mohl přejít k nastínění vybraných teorií pravdy. Poté, co objasním základní podstatu procesněprávních principů, které mají největší vliv na proces zjišťování skutkového stavu, přecházím ve zvláštní části práce k samotnému rozboru těchto principů prismatem vybraných teorií pravdy. Na ve čtvrté kapitole ukázaný odraz filosofických koncepcí pravdivosti na principy formální a materiální pravdy, navazuji v páté kapitole nastíněním vlivu koherenční teorie pravdy na...
|
|
|
Why Truth Matters? Arendt and Foucault on Truth-telling in Post-Truth Age.
Zhou, Haolin ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Salamon, Janusz (oponent)
Hannah Arendt and Michel Foucault have been controversial with their radical position on their conception of truth. With the rise of post-truth politics, scholars argue that Hannah Arendt and Michel Foucault have contributed to the rise of post-truth politics. In this thesis, the author defends both Hannah Arendt and Michel Foucault. The author argue Arendt's and Foucault's alternative readings on truth have provided significant insights in the post-truth age. Abstrakt Hannah Arendtová a Michela Foucaulta byli s jejich postojem k jejich pojetí pravdy kontroverzní. Se vzestupem postpravdové politiky vědci tvrdí, že právě Hannah Arendtová a Michela Foucaulta přispěli k jejímu vzniku. V této práci autor obhajuje Hannah Arendtovou i Michela Foucaulta. Autor tvrdí, že alternativní čtení Arendta a Foucaulta o pravdě poskytly významné postřehy o postpravdovém období. Keywords Hannah Arendt, Michel Foucault, Truth, Post-truth, Truth-telling, Socrates Klíčová slova Hannah Arendtová, Michela Foucaulta, Pravda, Post-pravdivém, Pravdě, Sókratés Title Why Truth Matters? Arendt and Foucault on Truth-telling in Post-truth Age Název práce Proč na pravdě záleží? Arendt a Foucault o pravdě v post-pravdivém věku.
|
|
| |
|
|
Pravda a divadlo
Mrázek, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Předmětem bakalářské práce Pravda a divadlo je zkoumání pravdy propojením pojetí fenomenologa Jana Patočky a divadelního režiséra a výzkumníka Jerzy Grotowského. Cílem je postihnout věcnou souvislost mezi těmito pojetími. Práce téma pravdy spojuje s antickým pojetím ve smyslu alétheia - neskrytost. Odkrývá, jak se toto pojetí projevuje na půdě divadla, jak souvisí s mýtem a rituálem, se situovaností, s tělesností, s výchovou a proč je takové pojetí pravdy neoddělitelné od jednání, sebepoznání a morálky. Práce by měla zmapovat filosofická východiska pro magisterskou práci, která vznikne na KVD DAMU. KLÍČOVÁ SLOVA Jan Patočka, Jerzy Grotowski, Martin Heidegger, pravda, alétheia, fenomenologie, divadlo, performer, jednání, poznání, mýtus, dramatická výchova, péče o duši, paradivadlo
|
|
|
Náboženství a filozofie TGM
Florianová, Tereza ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Tato diplomová práce si klade za primární cíl charakterizovat způsob, jakým významný filozof a politik Tomáš Garrigue Masaryk nahlížel na filozofii a náboženství. Jelikož se smýšlení jedince v těchto aspektech formuje postupně v závislosti na životních zkušenostech a událostech, je pro hlubší pochopení dané problematiky nutné pojednat o některých úsecích jeho života. Ty měly nejen vliv na utváření zmíněných náhledů, ale již samotná stanoviska, která Masaryk ve zmíněných situacích a kauzách zaujímal, mají sama o sobě nemalou výpovědní hodnotu. Řeč je kupříkladu o Hilsneriádě či záležitosti pravosti Rukopisů - v obou případech měl Masaryk jasně vyhraněný názor, za kterým si, navzdory kritice, kterou sklízel, pevně stál. Zásadní vliv měli na Masaryka také někteří filozofové, myslitelé a duchovní. Z pohledu náboženského patrně ponejvíce přejímal myšlenky Ježíše a Husa. V rovině filozofické je, kvůli mnohosti osobností, ke kterým do jisté míry inklinoval, obtížné zvolit tu nejvlivnější, nicméně tuto pozici by nejspíše zaujímal Platón, jehož si ho Masaryk jakožto filozofa velice vážil. Na druhou stranu sám Masaryk zásadním způsobem ovlivnil některé své následovníky, například Jana Patočku, o jehož vyrovnání se s Masarykovou filozofií je taktéž pojednáno. Ačkoliv je Masarykovo pojetí náboženství a...
|
|
| |
host ::
RSS.