|
|
Modular and ontogenetic evolution of virtual organisms
Leibl, Marek ; Mráz, František (vedoucí práce) ; Šmíd, Jakub (oponent)
Růst vypočetního výkonu umožňuje v současné době automatizovat mnoho praktických problémů pomocí počítačových programů. Automatizace zahrnuje i problémy jako je návrh virtuálních chodích robotů, na základě kterých je v některých případech možné zkonstruovat reálného robota. Tato práce porovnává dva odlišné přístupy k vývoji virtuálních robotických organismů: umělou ontogenezi (artificial ontogeny), kdy virtuální organismus nejprve vyroste umělým ontogenetickým procesem, a přímé metody bez ontogenetického procesu. Dále je na základě srovnání různých přístupů navržena nová metoda pro vývoj virtuálních robotických organismů: Hypercube-based artificial ontogeny, která je kombinací umělé ontogeneze a Hypercube-based neuroevolution of augmenting topologies (HyperNEAT). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ontogeneze trilobitů
Laibl, Lukáš ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Budil, Petr (oponent)
Práce shrnuje současný stav znalostí o ontogenezi trilobitů. V úvodních kapitolách popisuji základní morfologii a anatomii trilobitů a rovněž zmiňuji jejich ekologii, výskyt a potravní strategie. Ve vlastní části mé práce jsem nejprve shrnul dosavadní výzkumy v této oblasti, a dále se detailně zabýval způsoby zachování larev trilobitů, jejich rozmnožováním, růstem, embryologií, postembryonálním vývojem, segmentací a ekologií. Rovněž jsem zmínil možné využití těchto znalostí v ostatních oborech (stratigrafie, biogeografie, apod.). Poslední část práce tvoří současný pohled na systematiku trilobitů a jejich pozici v rámci kmene členovců.
|
|
|
Vokalizace mláďat kukačky obecné: ontogeneze, vliv druhu hostitele a akustického prostředí
Žabková, Klára ; Honza, Marcel (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Hnízdní parazitizmus je strategie rozmnožování, která vyvíjí značný selekční tlak jak na hostitele, tak na parazita. V jeho důsledku se tak na obou stranách vytvořily specifické adaptace. Jednou z nich by mohly být akustické projevy mláděte hnízdního parazita. Z několika doposud provedených studií vyplývalo, že mláďata kukačky obecné (Cuculus canorus) mění formu svého žadonění podle hostitelského druhu, který je vychovává. Výsledky těchto prací však byly nejednoznačné a jedním z mých úkolů bylo je ověřit. Jako hostitelé byly zvoleny dva sympatricky se vyskytující druhy rákosníků: rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) a rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus). Struktura žadonicích hlasů mláďat kukačky obecné vychovávaných těmito dvěma hostitelskými druhy se nelišila ani v jednom z měřených parametrů (délka slabiky, minimální, maximální frekvence, frekvence v maximální amplitudě, frekvenční rozsah a rychlost žadonění). Naopak žadonění vlastních mláďat hostitelů se mezi druhy významně lišilo. Navíc byla zjištěna značná individuální variabilita u obou skupin mláďat kukaček. Recentní studie zjistily, že již v průběhu embryonálního vývoje mláďata vnímají zvuky a učí se hlasům svých rodičů. Toto jsem se pokusila otestovat porovnáním žadonění mláďat, která byla ve vejci inkubována v přirozeném...
|
|
|
Ontogeneze personality aneb opakovatelnost v behaviorálních a kognitivních testech
Pšeničková, Eliška ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Pro vývoj personality je důležitá individuální stabilita, a především dva vzory konzistence - strukturální a diferenciální. Hlavním cílem této diplomové práce bylo sledovat změny opakovatelnosti chování v čase (tedy diferenciální konzistenci), v průběhu ontogeneze a porovnat konzistentnost jednotlivých vybraných prvků chování v behaviorálních testech a vybraném kognitivním testu. Testování modelového druhu šupinatého plaza, gekončíka nočního (Eublepharis macularius), v rámci běžných behaviorálních testů i ve vybraném kognitivním testu napříč ontogenezí přes tři životní fáze (juvenilní, subadultní a adultní fázi) po statistickém prověření prokázalo pro některé prvky chování vysoké odhady opakovatelnosti i významný vliv ontogenetické fáze. Konzistence chování se mezi juvenilními a adultními jedinci mohla pro určitá chování zvyšovat i snižovat, případně být konzistentní pouze v jedné životní fázi. V subadultním období nebylo chování obecně konzistentní, vyjma vokalizace v rámci testu reaktivity, kde se prokázala vysokým odhadem opakovatelnosti. Cílem testování ve vybraném kognitivním testu bylo zjistit nekognitivní složku variability, která by byla vysvětlitelná rozdílnou personalitou. Kognitivní styly spojené s personalitou však nebyly prokázány. Nejlepší odhady opakovatelnosti byly naměřeny u...
|
|
|
Manipulace fyzickým prostředím a kognice u primátů: Ontogenetický vývoj
Kolářová, Anna ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Hradec, Michal (oponent)
Kognitivní schopnosti jsou pro primáty zásadním faktorem, který jim umožňuje správně vnímat prostředí, které je obklopuje, a adekvátně na něj reagovat. Tato bakalářská práce se věnuje kognitivním fenoménům, které jsou často spojovány s porozuměním fyzickému prostředí a manipulací s objekty. Velká pozornost je směřována na kauzální uvažování, stálost objektu a používání nástrojů. Zvláštní důraz je kladen na ontogenezi těchto kognitivních schopností. Jednou z hlavních otázek je jakým způsobem se vývoj liší u lidí a non-humánních primátů. I přesto, že mají non-humánní primáti stejně jako lidé velmi komplexní znalosti o zákonitostech fyzického prostředí, kauzální uvažování a stálost objektu se u těchto příbuzných druhů vyvíjí velmi podobně, ale zdaleka ne stejně. Velká rozdílnost je pozorována hlavně v oblasti tempa vývoje. Používání nástrojů je u lidí i non-humánních primátů silně ovlivněno sociálním učením a tradicemi. Klíčová slova: primáti, fyzické prostředí, kognitivní schopnosti, kauzální uvažování, stálost objektu, manipulace s objekty, používání nástrojů, ontogeneze
|
|
|
Nautiloidea svrchnokřídových epikontinentálních moří Evropy
Frank, Jiří
Post-triasové loděnky nejsou až tak vyhledávaným předmětem výzkumu v oblasti hlavonožců, jako například amoniti. Až na některé výjimečné lokality nejsou ve fosilním záznamu výrazně hojně zastoupeny, mají poměrně konzervativní morfologii a díky častému špatnému zachování je jejich zařazení do druhové či rodové úrovně poměrně komplikované. Výjimky tvoří taxony s velmi krátkým a endemickým výskytem a výrazně odlišnými morfologickými znaky, které jsou vhodné i pro biostratigrafické interpretace. Problematický je také typový materiál, který není v některých případech morfologicky reprezentativní pro daný taxon a proto je nutné četné taxony revidovat. Není ovšem pravdou, že by loděnky nebyly jistým podílem zastoupeny v paleontologických kolekcích přírodovědných institucí díky dlouholetým sběrům. Stejně tak paleontologické publikace, které sahají již do počátků 19 století, věnují této skupině přeci jen jistý, i když ne úplně významný prostor. Cílem této doktorské studie je zmapovat situaci post-triasových loděnek zejména s ohledem na svrchnokřídové zástupce vyskytující se na území Evropy a napomoci k jejich dalšímu výzkumu. Proto se studie podrobněji zabývá morfologickými znaky těchto zástupců a posléze jejich interpretací s ohledem k zachování exemplářů. Pozornost je také věnována ontogenezi této...
|
|
|
Studium dynamiky snovacího aparátu vybraných zástupců slíďáků (Araneae: Lycosidae) v průběhu jejich životního cyklu
Dolejš, Petr
Současné znalosti o snovacím aparátu pavouků vycházejí zejména ze studia křižáků a příbuzných čeledí, zatímco snovací aparát slíďáků stál dosud v pozadí zájmu. Proto byl pro studium dynamiky snovacího aparátu v průběhu životního cyklu zvolen právě snovací aparát čtyř zástupců slíďáků. Životní cyklus každého z nich je stenochronní, s podobným počtem instarů (7-10), ale odlišnou délkou životních cyklů (1-3 roky). Všechny čtyři druhy se rozmnožují na jaře nebo v létě. Spermie se začínají tvořit ihned po adultní ekdyzi, přičemž u dvou druhů byl pozorován nezvyklý průběh diplotene. Epigamní chování odpovídá tomu, jaké prostředí ten který druh obývá, průběh kopulace je druhově specifický. Následně byla pozorována ontogeneze snovacího aparátu vyvíjejících se mláďat: Snovací aparát začíná být funkční v prvním instaru. Spigoty sekundárních ampulátních, piriformních a téměř všech aciniformních žláz se nesvlékají in situ, ale střídají s "tartipores", což jsou nefunkční útvary vzniklé po ekdyzi ze spigotu funkčního během předchozího instaru. Objevují se proto až od druhého instaru. Žlázy, jejichž spigoty se střídají s "tartipores", fungují během proekdyze a jejich evoluce souvisí s tím, jak se pavouci během svlékání zajišťují pavučinovými vlákny. Tímto zjištěním byla objasněna dosud sporná funkce aciniformních...
|
|
|
Eocrinoidní ostnokožci ze středního kambria barrandienské oblasti
Nohejlová, Martina
Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou eocrinoidních ostnokožců z oblasti Barrandienu (příbramsko-jinecká pánev, střední kambrium - drum). Práce se skládá z pěti samostatných publikací a úvodní části, která představuje přehled současných znalostí o eocrinoidních ostnokožcích. Úvodní část též obsahuje odkazy na nově získané informace v jednotlivých publikacích a představuje tak propojující linii mezi jednotlivými odbornými články. Tématem disertační práce byla revize vybraných zástupců eocrinoidních ostnokožců a studium jejich ontogeneze, fylogeneze, paleoekologie a systematiky. Disertační práce přispěla také ke zlepšení komplexního pohledu na ranou evoluci bazálních ostnokožců. Poprvé byl na materiálu z Čech studován ontogenetický vývoj kambrických ostnokožců. U rodu Akadocrinus byl popsán ontogenetický vývoj a stanovena dvě základní vývojová stádia. Z jineckého souvrství byl popsán nový rod Felbabkacystis, který představuje velmi důležitého zástupce pro celkovou evoluci tělních plánů raných ostnokožců patřících do podkmenu Blastozoa. U eocrinoidního ostnokožce rodu Vyscystis byla studována paleoekologie i fylogeneze. Fylogenetická analýza potvrdila postavení skupiny Lepidocystoidea jako bazální skupiny podkmenu Blastozoa. V rámci disertační práce byla také provedena revize...
|
|
|
Hodnocení hodu míčkem u žáků 1. stupně ZŠ pomocí dvou vybraných metodik
Filip, Ondřej ; Kaplan, Aleš (vedoucí práce) ; Komínková, Linda (oponent)
Název práce: Hodnocení hodu míčkem u žáků 1. stupně ZŠ pomocí dvou vybraných metodik Cíle práce: Cílem diplomové práce je zjistit a posoudit úroveň pohybové dovednosti hodu míčkem u žáků 1. a 2. třídy základní školy pomocí dvou odlišných metodik hodnocení Haywoodové a Getchellové (2014) a Haibachové, Reida a Colliera (2011). Výsledky hodnocení hodu míčkem dle metodiky Haywoodové a Getchellové (2014) boudou následně porovnány s výsledky hodnocení diplomových prací Maryškové (2007) a Králové (2014). Dílčím cílem je vytvořit přehled hodnocení výkonové složky a průběhu pohybu hodu míčkem a dále zjistit, zda lze aplikovat metodiku hodnocení hodu míčkem dle Haibachové, Reida a Colliera (2011) u dětí mladšího školního věku v českých podmínkách. Metodika práce: Výzkumu se zúčastnilo 70 probandů, z toho 35 chlapců a 35 dívek, navštěvujících 1. a 2. třídu základní školy. Sledování pohybové úrovně dovednosti hodu míčkem bylo realizováno metodou zúčastněného pozorování. Probandi provedli ve vymezeném území tři pokusy. K zaznamenání byly použity dvě digitální videokamery pro následné detailnější analyzování pohybu pomocí vybraných metodik. Kamery byly staticky umístěny tak, aby zaznamenaly pohyb z boku a zezadu. Videozáznam byl zpracován pomocí software Dartfish 10 s licencí PRO S. Výsledky práce: Více než...
|
|
|
Ontogeneze episodické paměti u dětí předškolního věku
Píšová, Martina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Episodická paměť nám umožňuje si zapamatovat a později si vybavit životní události, které jsme v minulosti zažili. Jde o typ dlouhodobé deklarativní paměti, která jako kognitivní celek po narození prodělává specifický vývoj. Pro testování episodické paměti byl vyvinut tzv. "model episodické paměti", který akcentuje kontext, ve kterém je episodická vzpomínka uložena, a který obsahuje tři základní složky, a to: "Co se stalo", "Kde se to stalo" a "Kdy se to stalo". Cílem práce je zavedení nové baterie testů episodické paměti spolu s posouzením její vhodnosti vzhledem k věku dětí (5-6 let), na kterých byla baterie testována. Pro testování bylo užito několik typů testů, založených především na testování výše zmíněných tří složek ("Co", "Kde", "Kdy"). Používali jsme ale také testy zaměřené na autobiografickou složku (zkoumání různé perspektivy - aktér/ pozorovatel - při zapamatování si děje jednotlivé episody), nebo časování vzpomínek na autobiografické ose. Jako kontrolu jsme používali zavedené testy z testové baterie NEPSY (test verbální paměti). Z nasbíraných dat jsme zjišťovali: závislost úspěšnosti v testech na věku testovaných dětí, vztah mezi výkonem v jednotlivývh testech, závislost počtu chyb na úrovni testu a na jednotlivých složkách "Co", "Kde" a "Pořadí". Efekt věku se potvrdil v testu...
|
host ::
RSS.