|
| |
|
|
Právní úprava střídavé péče o dítě
ŠTEFÁNIKOVÁ, Kristina
Bakalářská práce na téma Právní úprava střídavé péče o dítě se zabývá jednou z forem uspořádání péče o dítě, ke které se pojí velké množství pozitivních, ale i negativních názorů. Cílem předkládané bakalářské práce je popsat právní úpravu střídavé péče o dítě, a vytvořit tak souhrn současně diskutabilní problematiky. Tato bakalářská práce se skládá pouze z teoretické části. Práce je rozdělena do několika kapitol, přičemž u většiny z nich byla použita jako metoda k vypracování obsahová analýza z odborných zdrojů. Při zpracovávání této práce bylo především čerpáno ze zákonů a judikatury. První kapitola se týká rodičů a dítěte. Druhá kapitola popisuje tři formy péče o dítě, a to svěření dítěte do péče jednoho z rodičů, střídavé péče a společné péče. Třetí kapitola je věnována rozdílu mezi péčí a stykem, včetně výkladu obou pojmů a propojení s legislativou. Podstatou další kapitoly je péče soudu o nezletilé a postoj úřadů ve věcech týkající se péče o nezletilé. Pátá kapitola je věnována samotné střídavé péči, ve které jsou vymezeny předpoklady pro střídavou péči, jak střídavou péči získat, ale i jaké jsou námitky proti této formě péče o dítě. Při zpracování poslední kapitoly byla použita metoda sekundární analýzy. Na základě této analýzy byl statisticky vypracován přehled pravomocných rozhodnutí soudů v opatrovnických věcech, díky kterému lze porovnat zpracovaná data a vyvodit z nich vzájemné souvislosti týkající se střídavé péče.
|
|
|
Judikatura Ústavního soudu ČR o přípustné míře konkrétnosti zákona (zejm. ohledně jezů na Labi): Studie č. 1.161
Syllova, Jindriska
Obecnost právní normy je nezbytnou vlastností každého právního předpisu. Pokud není v právním předpisu zachována, upravuje tento předpis jedinečný případ. Vzhledem k tomu, že předpis upravuje jedinečný případ jinak, než je tomu u ostatních případů, dochází tímto způsobem k diskriminačnímu postupu. Kromě toho v případě, že má jedinečný případ rozhodovat správní orgán nebo soud, a tento případ je místo toho upraven zákonem, není dodržena zásada dělby moci. Práce vybírá relevantní judikaturu Ústavního soudu ČR ve věci obecnosti zákona.
Plný text:  PDF
|
|
|
Sporné otázky nutné obrany v judikatuře
Vajc, Vojtěch ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Sporné otázky nutné obrany v judikatuře Abstrakt Předmětem diplomové práce je nutná obrana, respektive její vybrané sporné otázky, o jejichž řešení se v rámci svého rozhodování zasloužily české soudy. Jednotlivá soudní rozhodnutí, ze kterých odpovědi na otázky vyplývají, jsou pro práci stěžejní. Důraz naopak není kladen na čistě doktrinální pojetí institutu. Některé z judikátů jsou v práci hodnoceny a srovnávány s ostatními. Strukturálně je práce členěna do celkem sedmi kapitol podle prvků nutné obrany, se kterými konkrétní otázky zodpovídané judikaturou primárně souvisí. První kapitola představuje stručný obecný nástin tématu týkající se především funkce institutu, způsobu zakotvení nutné obrany v rámci českého právního řádu a povahy příslušného ustanovení trestního zákoníku. Druhá kapitola pojednává o nedílných náležitostech či konstrukčních prvcích nutné obrany, konkrétně o subjektech obránce a útočníka a také o útoku. Zabývá se například tím, zda obráncem může být ten, kdo útokem není primárně napadán, osoba jednající v afektu, osoba účastnící se konfliktu dobrovolně nebo třeba revizor. Ve vztahu k útočníkovi řeší případy obrany proti úředním osobám a pracovníkům bezpečnostních služeb. V souvislosti s útokem jsou předmětem práce úvahy o časovém rozsahu a také o tom, co všechno je vlastně možné za útok...
|
|
|
Role velkých senátů nejvyšších soudů a pléna Ústavního soudu při dotváření práva
Kadlec, Ondřej ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šimíček, Vojtěch (oponent) ; Wintr, Jan (oponent) ; Tryzna, Jan (oponent)
Role velkých senátů nejvyšších soudů a pléna Ústavního soudu při dotváření práva Abstrakt Velké senáty jsou pokládané za nejvýznamnější tělesa vrcholných soudů. Mají zajistit jednotu, kvalitu a kontinuitu judikatury. Předkládaná práce tato tvrzení detailně prozkoumává ve vztahu k velkým senátům působícím na třech českých vrcholných soudech - Nejvyšším soudu, Nejvyšším správním soudu a Ústavním soudu. Jaká je role velkých senátů v rozhodování vrcholných soudů a jakým způsobem tato tělesa svoji roli naplňují? Práce analyzuje tyto otázky z doktrinálního i empirického hlediska. Doktrinálně na všech třech soudech zkoumá kritéria selekce velkosenátních případů, proces vzniku a požadavky na podobu velkosenátního rozhodnutí a teoretický status judikatury velkého senátu v rozhodování soudu. Empiricky práce popisuje, kolik věcí a jakého typu se do velkých senátů dostává, jak rozhodnutí velkého senátu vzniká a jak s judikaturou velkých senátů následně sám soud argumentuje. Hlavní teze práce je, že rozdílné zapojování velkých senátů vrcholnými soudy ovlivňuje způsob, jak tyto soudy dotváří právo. Jako tři klíčové charakteristiky velkých senátů práce identifikuje (i) odůvodnění autority velkého senátu, (ii) způsob prosazování této autority v rozhodování soudu a (iii) intenzitu prosazování této autority v rozhodování...
|
|
|
Rozvázání základních pracovněprávních vztahů na základě jednostranného právního jednání
Jindřich, Pavel ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent)
Rozvázání pracovněprávních vztahů na základě jednostranného právního Tato závěrečná práce pojednává o tématu rozvázání pracovněprávních vztahů na základě jednostranného právního jednání. Jejím cílem je poskytnout náhled do současné České republice a představit komplexní přehled způsobů rozvázání pracovněprávních vztahů na základě jednostranného právního jednání s využitím platných právních předpisů, právní literatury a judikatury. Tato závěrečná práce je založena na prostudování odborné literatury a soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, Nejvyššího správního soudu České republiky a Ústavního soudu. Má závěrečná práce ve své první části vysvětluje terminologii pracovněprávních tahů, pracovní smlouvy, dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Hlavní část analyzuje platnou právní úpravu zákoníku práce a současnou soudní oblasti rozvázání pracovněprávních vztahů na základě jednostranného právního e strany zaměstnance a zaměstnavatele, které ke své platnosti vyžadují písemnou formu. Hlavní část je věnována výpovědi, okamžitému zrušení pracovního poměru a zrušení pracovního poměru ve zkušební době jak ze strany zaměstnavatele, tak ze strany zaměstnance. Tato část obsahuje rovněž výpovědní důvody při výpovědi ze strany zaměstnavatele a výjimky ze zákazu výpovědi u těchto jednotlivých...
|
|
|
Ochrana osobnosti a jména člověka a ochrana dobré pověsti, názvu a soukromí právnické osoby v mediálním prostředí, vč. rozboru judikatury
Rozmánková, Anna ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Holcová, Irena (oponent)
Ochrana osobnosti a jména člověka a ochrana dobré pověsti názvu, a soukromí právnické osoby v mediálním prostředí, vč. rozboru judikatury Abstrakt Předmětem této diplomové práce je pojednání o ochraně osobnosti člověka, jakož i osobních práv právnických osob v mediálním prostředí. Nedílnou součástí této práce je rozbor aktuální judikatury ESLP i českých soudů. Práce se věnuje nejenom teoretickým otázkám ochrany osobnosti a osobních práv právnických osob, ale i jejím praktickým dopadům na jednotlivé prostředky ochrany. Podrobněji se zabývá otázkou náhrady nemajetkové újmy, trestného činu pomluvy, jakož i právem na odpověď a dodatečným sdělením. Práce, vzhledem k aktuálnosti tématu, reflektuje i právní úpravu vyloučení odpovědnosti v tzv. nových médiích dle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, ve znění pozdějších předpisů. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol a tematicky souvisejících podkapitol, dále úvodu a závěru práce. První kapitola vykládá základní pojmy ochrany osobnosti, osobních práv i mediálního prostředí. Druhá kapitola je přehledem relevantních pramenů práva k této pověst. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na judikaturu kolizních kritérií při vyvažování svobody projevu a osobnostních práv. Pátá kapitola pojednává o projevech koncepčních rozdílů osobnosti člověka...
|
|
|
Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku - srovnání české a britské úpravy se zaměřením na britské case law
Černá, Tereza ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá institutem odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, tj. odpovědnost výrobce (ale i jiného subjektu, jako např. dodavatele či dovozce) za škodu způsobenou vadným výrobkem na zdraví nebo majetku uživatele (spotřebitele) nebo jiných třetích osob. Primární oblast této problematiky, kterou práce zkoumá, je právní úprava ve Velké Británii (pro odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku je ve VB ustálen výraz "Product liability"). Hlavním důvodem, proč jsem se rozhodla pro popsání britské úpravy Product liability, je má studijní zkušenost v Anglii na Northumbria University, kde jsem studovala v rámci programu Erasmus+. V Anglii jsem měla možnost načerpat veškeré potřebné zdroje, zkušenosti a podněty přínosné k analýze tamější úpravy Product liability, a tudíž k napsání této diplomové práce. Cílem této práce je pak nejen popsání britské úpravy Product liability, ale zároveň i její komparace s úpravou českou. Z práce pak plyne jednoznačný závěr, že odpovědnost z Product liability je ve VB v porovnání s ČR institutem mnohem častěji využívaným a britská úprava je oproti té české propracovanější a detailnější. Na druhou stranu pro britské spotřebitele může být jejich právní úprava vzhledem k velkému množství soudních rozhodnutí, která tvoří součást právního systému VB,...
|
|
|
Sporné otázky nutné obrany v judikatuře
Zoubková, Tereza ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Sporné otázky nutné obrany v judikatuře Tato diplomová práce se zabývá nutnou obranu v českém trestním právu. Zaměřuje se na několik vybraných sporných otázek, které soudy v praxi řeší při aplikaci ustanovení o nutné obraně. Tyto sporné otázky jsou v této práci zkoumány právě na základě rozboru relevantní judikatury českých soudů. V prvních dvou částech se práce věnuje popisu institutu nutné obrany z teoretického hlediska. Nejprve jsou v ní obecně přiblíženy okolnosti vylučující protiprávnost a význam institutu nutné obrany. Následně práce popisuje, jak jsou podmínky a meze nutné obrany vymezeny v zákoně. Nejdříve se věnuje útoku, proti kterému může směřovat nutná obrana, a poté podmínkám samotného obranného jednání. Nakonec se zabývá intenzivním a extenzivním excesem z nutné obrany, a poté ještě institutem putativní nutné obrany. Dále se již práce věnuje vybraným sporným otázkám nutné obrany v judikatuře. V každé z osmi kapitol v této části je nejprve stručně popsáno, v čem spočívá daná sporná otázka a poté jsou k ní prezentovány relevantní judikáty. Jednotlivé judikáty jsou popsány a následně analyzovány z hlediska zkoumané sporné otázky, případně i porovnány mezi sebou. První spornou otázkou, které se práce věnuje, je stanovení okamžiku skončení útoku, jehož přesné určení je podstatné z toho...
|
|
|
Judikatura soudů ve volebních věcech
Záleský, David ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Práce se zabývá analýzou judikatury českých soudů (zejména Ústavního a Nejvyššího správního soudu) v otázkách souvisejících s volbami a politickými stranami. Zaměřuje se především na analýzu institutů, jenž bývají často kritizovány malými politickými stranami jako narušující svobodnou politickou soutěž - konkrétně se jedná o uzavírací klauzule, rovnost hlasů, volební formule, státní financování stran, volební kauce a přístup stran do médií. Práce stručně představuje zakotvení těchto institutů v teorii, předestírá hlavní body jejich kritiky, a předkládá názor justice na sporné otázky s nimi související. U každého ze zkoumaných institutů se snaží vyložit, jak jsou tyto justicí chápány, přičemž klade hlavní důraz na zmapování hranice toho, jaké nastavení příslušných institutů je pro soudy ještě přijatelné, a kdy jsou případně již připraveny zasáhnout v zájmu ochrany svobodné politické soutěže.
|
host ::
RSS.