|
|
Čištění bioplynu pomocí metody PSA (adsorpce za měnícího se tlaku)
Navrátil, Petr ; Houdková, Lucie (oponent) ; Leštinský, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je problematika zušlechťování bioplynu. Jako směs plynů vyprodukovaná během anaerobní digesce, obsahuje energeticky hodnotný metan ale i další látky, které chceme odstranit. Uvedeme motivaci k zušlechťování bioplynu a možnosti separace, s důrazem na metodu adsorpce za měnícího se tlaku. Stěžejním parametrem této techniky, je volba vhodného adsorbentu. Ta je možná na základě znalosti adsorpčních dějů, proto je též popíšeme. Cílem této diplomové práce je stanovení parametrů metody zušlechťování bioplynu metodou adsorpce za měnícího se tlaku. K tomu je třeba stanovit adsorpční kapacitu použitého adsorbentu, změřit průrazové křivky oxidu uhličitého a metanu, stanovit tlakovou ztrátu porézní přepážky, aj. Díky tomu můžeme nakonec provést bilanci a zhodnotit použitelnost v praxi.
|
|
|
Interakce huminových hydrogelů s měďnatými ionty
Lang, David ; Gregorová, Eva (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá gely huminových kyselin a jejich schopností vázat na svém povrchu kovové ionty. V této práci byla studována adsorpce měďnatých iontů na připravených gelech. Ty byly připraveny rozpuštěním huminových kyselin v hydroxidu nebo tripolyfosfátu sodném a následným sražením kyselinou chlorovodíkovou nebo chloridy kovů. Adsorpce byla studována při různých koncentracích chloridu měďnatého a měřena na UV-VIS spektrofotometru. Z měření vyplývá, že gely připravené pomocí tripolyfosfátu sodného na sebe sorbují měďnaté ionty méně, než gely připravené hydroxidem sodným. Zároveň jsou zmiňované měďnaté ionty na gely připravované pomocí polyfosfátu vázány menší silou. Gely síťované pomocí chloridů sorbují mnohem více, než gely srážené kyselinou, proto jsou v případě gelů síťovanými ionty kovů extrahovaná množství vyšší.
|
|
|
Sorpční tepelné čerpadlo
Veselý, Josef ; Štelcl, Otakar (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou sorpčních tepelných čerpadel. Teoretická část práce se věnuje podrobnému popisu funkce adsorpčních a absorpčních tepelných čerpadel. Pro lepší pochopení adsorpčního cyklu je vypočítán teoretický tepelný cyklus a topný faktor zeolitového adsorpčního tepelného čerpadla. Praktická část je zaměřena na návrh absorpčního tepelného čerpadla, které pracuje ve spojení s kotlem na zemní plyn. Čerpadlo je určené pro dochlazování spalin kondenzačního kotle a případné využití tepelné energie z jiného nízkoteplotního zdroje. Obsahem diplomové práce je tepelný výpočet, projekční návrh a konstrukční řešení tepelného čerpadla.
|
|
|
Vývoj a validace postupu pro izolaci kyseliny ferulové z pšeničných otrub
Nábělek, Jakub ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaobírá vývojem a validací postupu pro izolaci kyseliny ferulové z pšeničných otrub. Byl testován postup izolace založený na alkalické hydrolýze otrub a následné adsorpce kyseliny ferulové. V teoretické části se tato práce zmiňuje o složení pšeničných otrub. Je zde zmíněna podrobná charakterizaci kyseliny ferulové. princip adsorpčního mechanismu s popisem použitých adsorbentů. Také jsou popsány použité analytické metody. Byly testovány různé druhy adsorbentů - Aktivní uhlí (2,53 ± 1,16 mg.l-1), Amberlit XAD-16 (241,55 ± 10,42 mg.l-1)., Amberlyst A-21 (105,73 ± 11,87 mg.l-1), Amberlit IRA-900Cl (5,90 ± 0,68 mg.l-1) a Amberlit IRA-96 (189,16 ± 6,49 mg.l-1). Jako nejúčinnější adsorbent byl vybrán XAD-16 pro jeho dobré adsorpční vlastnosti a jednoduchou desorpci kyseliny ferulové. Celý proces prošel podrobnou optimalizací s cílem maximalizovat čistotu finálního produktu. Izolát byl charakterizován pomocí HPLC a FTIR techniky z hlediska obsahu kyseliny ferulové a příbuzných fenolických kyselin. Na základě FTIR analýzy byla objevena kontaminace izolátu proteiny. Byl navržen purifikační postup založený na deproteinace suroviny před samotnou hydrolýzou. Jako ultimátní řešení, které eliminovalo přítomnost proteinů v izolátu byla ultrafiltrace se zachycením molekul s Mw > 10 KDa. Bylo docíleno finální výtěžku kyseliny ferulové 498,44 ± 110,97 mg.l-1. Při přepočtu na výtěžek z jednoho kilogramu otrub jedná se o množství 1,00 ± 0,22 g kyseliny ferulové.
|
|
|
Studium vlivu přísad a příměsí na vlastnosti vysokohodnotných betonů
Šiler, Pavel ; Bílek, Vlastimil (oponent) ; Brandštetr, Jiří (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Cílem práce bylo vypracování metody pro stanovení obsahu superplastifikátorů (SP) ve vodných roztocích a pomocí této metody následně zjistit adsorpci vybraného SP na vybrané složky používané při výrobě vysokohodnotných betonů a změny naadsorbovaného množství SP v závislosti na změně teploty a pH. Dále bylo cílem sledovat metodami isoperibolické, izotermální a roztokové kalorimetrie průběh hydratace a mechanické vlastnosti betonů v závislosti na vodním součiniteli a obsahu jednotlivých složek používaných pro výrobu vysokohodnotných betonů (SP, jemně mletá granulovaná vysokopecní struska, popílek, mikrosilika, speciálně umletý křemičitý písek a bauxit). U připravených vzorků byly sledovány také hodnoty pevností v tlaku a v tahu za ohybu.
|
|
|
Využití průtokové coulometrie pro studium reaktivity huminových kyselin
Pavlíková, Marcela ; Sýkorová,, Ivana (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Huminové kyseliny patří do skupiny huminových látek hojně se vyskytujících v přírodě. Jsou to většinou aromatické látky s postranními řetězci, na kterých se vyskytují různé funkční skupiny, především pak karboxylové a fenolické. Tyto funkční skupiny umožňují vytvářet s ionty přechodných prvků různě stabilní komplexy. Díky této vlastnosti lze huminové kyseliny využít v environmentální oblasti například k částečné imobilizaci polutantů v přírodě. Diplomová práce se zabývá studií adsorpcí iontů měďnatých, olovnatých, zinečnatých a kademnatých na huminové kyseliny za pomocí nové elektroanalytické metody zvané průtoková coulometrie.
|
|
|
Interakce ibuprofenu s huminovými látkami a stabilita vzniklých komplexů
Vlašicová, Silvie ; Smilek, Jiří (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
V současné době se obrovské množství léčiv dostane do vodních toků a půdy z důvodu špatného odstranění v čističkách odpadních vod. V této práci se sledovalo sorpční a desorpční chování Ibuprofenu v půdním systému, především ve vztahu s huminovými kyselinami. Míra sorpce a desorpce byla stanovena ze změny koncentrace ibuprofenu analyzované pomocí UV-VIS spektrometrie, byly také pozorovány změny vodivosti a pH. Ibuprofen vykazuje dobré sorpční vlastnosti, desorpce byla opravdu minimální. Dá se tedy předpokládat, že mezi ibuprofenem a půdními i lignitickými huminovými kyselinami je pevná vazba a nehrozí tedy vyluhování zpět do roztoků. Pokud by se tedy ibuprofen dostal do životního prostředí, byl by sorbován do huminových kyselin obsažených v lignitu či půdě, což znamená, že by neměl být nijak škodlivý.
|
|
|
Využití bioplynu v plynárenské síti
Frühbauer, Zdeněk ; Niesner, Jakub (oponent) ; Dvořák, Radek (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje technologiím čištění bioplynu na kvalitu zemního plynu pro následné využití bioplynu v plynárenské síti. Hlavní náplní práce bylo zaměření se na metodu tlakových změn (PSA), jež je jednou z nejvyužívanějších technologií. Pro daný průtok a složení bioplynu byla navržena celá technologie PSA, pro kterou bylo vytvořeno technologické schéma a navrženy hlavní aparáty technologie (adsorbéry) včetně výkresové dokumentace. Nedílnou součástí práce se stalo vytvoření modelu celé technologie PSA v programu ChemCAD a zhodnocení provozních i investičních nákladů.
|
|
|
Adsorpce kovových iontů na huminových kyselinách
Pokorná, Markéta ; Mgr. Martina Havelcová, Ph.D (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá huminovými kyselinami a jejich schopností vázat na svém povrchu kovové ionty. Huminové kyseliny jsou většinou aromatické polycyklické sloučeniny, které mají na svých postranních řetězcích především fenolové a karboxylové funkční skupiny. Díky těmto skupinám mohou huminové kyseliny s ionty kovů vytvářet stabilní komplexní sloučeniny. V této práci byla studována adsorpce olovnatých iontů pomocí elektroanalytické metody zvané průtoková coulometrie.
|
|
|
Reaktivita modifikovaných huminových gelů
Lang, David ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá gely huminových kyselin a jejich schopností vázat na svém povrchu kovové ionty. V této práci byla studována adsorpce měďnatých iontů na huminových gelech. Ty byly připraveny rozpuštěním huminových kyselin v hydroxidu nebo tripolyfosfátu sodném a následným sražením kyselinou chlorovodíkovou nebo chloridem hořečnatým. Adsorpce byla studována při různých koncentracích chloridu měďnatého a měřena na UV-VIS spektrofotometru. Z měření vyplývá, že gely připravené pomocí tripolyfosfátu sodného na sebe sorbují měďnaté ionty méně, než gely připravené hydroxidem sodným. Zároveň jsou zmiňované měďnaté ionty na gely připravované pomocí polyfosfátu vázány menší silou. Gely srážené chloridem hořečnatým sorbují mnohem více, než gely srážené kyselinou, proto jsou také desorbovaná množství vyšší.
|
host ::
RSS.