|
Paliativní péče o umírající s mentálním postižením v chráněných bytech
Hušnerová, Lucie ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Má diplomová práce se nazývá Paliativní péče o umírající osoby s mentálním postižením v chráněných bytech. Záměrem textu je vytvořit přehledovou studii paliativní péče o umírající s mentálním postižením. Rozhodla jsem se zaměřit na takto zásadní téma, protože v České republice máme pouze omezený zdroj informací k problematice oproti zahraničním zemím. Osoby s mentálním postižením se nyní dožívají stále častěji seniorského věku a paliativní péče o ně začíná být aktuálním problémem. Svou práci rozděluji do šesti hlavních kapitol. V první kapitole hovořím o etických dilematech paliativní péče. Etickými dilematy mám na mysli problémy, se kterými se v paliativní péči musíme potýkat. Jedním z nich je rozhodnutí, zda je vhodnějším řešením umírání doma či v instituci. V této části práce například popisuji nutnost sdělování pravdy pacientovi o jeho zdravotním stavu. V textu také hovořím o medicínském pokroku a kvalitě života posledních dní umírajícího. Definuji, co kvalita života znamená a jak ji dosáhnout v paliativní péči. Ve druhé části práce dělím služby na sociální, zdravotní a jiné, které jsou poskytované umírajícím osobám a jejich příbuzným. Většina jmenovaných služeb je také vhodná pro osoby s mentálním postižením. Třetí část práce je věnována službě chráněného bydlení. Definuji chráněné bydlení a...
|
|
Systém péče o jedince s hluchoslepotou v České republice
Obselková, Gabriela ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobami s hluchoslepotou a jejich životem. Práce zjišťuje, jak funguje v České republice systém péče o tyto jedince a jak jsou samotní uživatelé s touto péčí spokojeni. Úvodní, teoretická část práce přináší základní informace o problematice duálního senzorického postižení, vysvětluje samotný pojem "hluchoslepota", popisuje její klasifikaci, etiologii i diagnostiku. Pozornost je rovněž věnována několika základním pilířům péče o osoby s hluchoslepotou, tedy komunikaci, vzdělávání, sociálním službám, pracovnímu uplatnění, socializaci, pomůckám, atd. Další část práce tvoří vlastní výzkumné šetření, jež bylo realizováno pomocí dotazníků s cílem zjistit, jak je v České republice realizována péče o jedince s hluchoslepotou a jak ji hodnotí někteří uživatelé. Výsledky šetření přinášejí osobní poznatky jedinců s hluchoslepotou o službách, organizacích a pomůckách, o jejich frekvenci využití a dostupnosti. Klíčová slova Duální senzorické postižení, hluchoslepota, chráněné bydlení, komunikační systémy, organizace, osoby se zrakovým a sluchovým postižením, pomůcky, pracovní uplatnění, sociální péče, vzdělávání.
|
| |
| |
|
Chráněné bydlení pro osoby s fyzickým postižením
Košťálková, Olga ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Furmaníková, Lada (oponent)
Diplomová práce "Chráněné bydlení pro osoby s fyzickým postižením" se věnuje aspektům, které zasahují do vzniku a úspěšného poskytování této služby. Jedná se o aktuální otázku, která je v souladu s cíli probíhajícího procesu transformace sociálních služeb, který směřuje k individualizaci sociální péče a přechodu ke komunitnímu typu pobytových služeb s důrazem na sociální začlenění uživatelů, což by služba chráněného bydlení měla pomoci naplnit. Prvotním záměrem práce bylo prozkoumat využití, případně absenci, metodických materiálů ve vztahu k chráněnému bydlení a na základě těchto zjištění navrhnout jejich úpravy či doplnění. Dále nahlédnout do důvodů, které způsobují nedostatek chráněného bydlení pro osoby s fyzickým postižením oproti možnostem pro osoby s postižením mentálním. Data byla sbírána prostřednictvím hloubkových rozhovorů s poskytovateli chráněného bydlení (či jejich zástupci) a analyzována dle principů kvalitativního výzkumu pomocí otevřeného, axiálního a selektivního kódování. V průběhu sběru a analýzy dat vyplynulo, že poskytovatelé metodické materiály příliš nevyužívají a neudávali tedy jejich výrazný dopad na praxi. Naopak poskytovatelé zmiňovali jiné aspekty, které poskytování chráněného bydlení pozitivně ovlivňují. Kromě zodpovězení výzkumných otázek, které se týkají výše...
|
| |
| |
|
Sociální práce se sexualitou dospělých lidí s mentálním postižením v chráněném bydlení
Machová, Vendula ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Zelinková, Olga (oponent)
Ve své diplomové práci zdůrazňuji důležitost sexuality pro každého člověka bez rozdílů. Sexuální zdraví je součástí celkového zdraví a je nedílnou podmínkou kvalitního života. Každý člověk, bez rozdílu, má zaručeno v České republice právo na svobodné prožívání sexuality, tak aby nebyl nikdo omezován. Sexuální práva lidem zajišťují deklarace práv, mezinárodní dokumenty i dokumenty vlády ČR. Teoreticky jsem popsala specifika sexuality lidí s mentálním postižením. Zmapovala jsem cíle, základní předpoklady a témata vzdělávání v oblasti sexuality dospělých lidí s mentálním postižením. Pro praktické využití jsem zařadila i názorné pomůcky/techniky pro sociální práci se sexualitou. Charakterizovala jsem osobnost odborníka, který se zabývá sexualitou lidí s mentálním postižením a etické zásady, kterými je povinen se při své práci řídit. Snažila jsem se srovnat zahraniční a českou odbornou literaturu. Popsala jsem metody práce se sexualitou v konkrétním Chráněném bydlení. Jako výzkumné metody, jsem pro tento účel využila analýzu interních dokumentů, hlavně Protokol sexuality a nahrávané rozhovory. Při popisu sociální práce se sexualitou, jsem vycházela hlavně z vlastní zkušenosti. Ve své diplomové práci jsem této zkušenosti využila zejména pro popis individuální případové práce, uvedla jsem dva nejkomplikovanější...
|
|
Kvalita života osob s mentálním postižením v závislosti na využívání služby chráněného bydlení.
SMRČKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá lidmi s lehkým mentálním postižením, kteří jsou ubytováni v chráněném bydlení. Teoretická část charakterizuje mentální postižení, schopnosti a dovednosti těchto osob, péči o tyto osoby a jejich rodinu. Dále popisuje zmíněné typy zařízení, které mohou využívat. Praktická část obsahuje srovnání dvou prostředí, kde tyto osoby žijí. Tedy v pobytové službě chráněného bydlení, nebo se svými rodiči (příbuznými). Obě prostředí mají své výhody a nevýhody, které jsou v práci také popsány. V práci jsou dále uvedeny návrhy na zlepšení současné situace.
|
| |