|
|
Výuka šermu v 15. a 16 století v porovnání se současným nácvikem historického šermu
Fišar, Vít ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Název: Výuka šermu v 15. a 16 století v porovnání se současným nácvikem historického šermu Abstrakt: Diplomová práce se zabývá výcvikem šermu v 15. a 16. století a porovnává jej s dnešní výukou historického šermu. Popisuje historický šerm očima dnešního šermíře hledajícího cestu, po které v 15. a 16. století kráčeli válečníci a rytíři, a snaží se oddělit výmysly od historických fakt. Předkládá prameny, ze kterých je možné při výzkumu vyjít a podle nich nastínit, jak probíhal výcvik šermu v období pozdního středověku a raného novověku, a porovnává ho s dnešní realitou. Ukazuje, kde se historický šerm v současnosti dobře uplatňuje. Klíčová slova: Šerm, chladné zbraně, mistři šermu, šermířské školy, šermířské manuály, souboj, středověk, novověk Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analysis of medieval walloon toponyms in Romania and Serbia
Bučko, Peter ; Ungureanu, Dan (vedoucí práce) ; Našinec, Jiří (oponent)
Predložená práca skúma toponýmia valónskeho pôvodu v priestore dnešného Rumunska a Srbska, najmä však v regiónoch bývalého Uhorska. Valóni emigrovali do Uhorska najmä z ekonomických dôvodov, dôležitú úlohu tu však zohrávala ľudová zbožnosť v 11. storočí a nárast významu pútnickych miest (Jeruzalem či Santiago de Compostela). Počet púti sa zvýšil od roku 1018, kedy došlo k otvorenie pútnickej trasy smerujúcej cez Uhorsko do Jeruzalema. V tom čase sa v Uhorsku usadilo takisto i veľké množstvo Valónov. Dnešné Valónsko patrilo v stredoveku do Svätej rímskej ríše. V 11. storočí však v tejto oblasti, ako aj inde v západnej Európe, došlo k hladomorom, neúrodam a bol tu nedostatok pôdy. Valóni našli svoj nový domov v Uhorsku, tu sa venovali vinohradníctvu a obchodu. Často krát dali svojim novým lokalitám názvy podľa domovských valónských lokalít. V Rumunsku sa valónske lokality nachádzali v okolí Veľkého Varadína (Oradea) a Sibiu. Valóni tu stáli i za vznikom špecifického fenoménu - opevnených kostolov. Mnoho Valónov získalo i šľachtický titul. V priestore Srbska nachádzame valónske osídlenie v Srieme, ide predovšetkým o mestá Eng a Francavilla. Na základe desiatkov zaplatených pápežskej kúrii z rokov 1332-1337 môžeme rekonštruovať demografické údaje.
|
|
|
Hrady doby husitské
Sýkora, Milan ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Plaček, Miroslav (oponent)
Diplomová práce zabývá českými hrady období husitských válek (1419-36 a 1467-85). Jejím cílem bylo prozkoumat a zhodnotit skupinu vybraných objektů a výsledky porovnat s vývojem hradní architektury v Evropě. Výzkum ukázal, že v souvislosti s nástupem raných palných zbraní na konci 14. stol. docházelo k radikální proměně vojenské taktiky a hradní architektury. Hrady byly vybaveny novým typem fortifikací, které byly nejen odolné vůči artilérii, ale také umožňovaly jejich účinnou obranu palnými zbraněmi. S pronikáním husitských vojsk do okolních zemí se šířily také vojenské znalosti, které si postupně osvojila celá střední Evropa. Zdejší vojenská architektura stojí na počátku novověkého pevnostního stavitelství a předbíhá o téměř sto let italské a německé fortifikace. Klíčová slova: střední Evropa - pozdní středověk - raný novověk - hrady - pevnosti - palné zbraně
|
|
|
Neumovaný misál XIV D 12. Inventarizace pramene a sonda do repertoáru alleluiatických veršů
Vergosová, Eva ; Eben, David (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Předmětem předkládané bakalářské práce je neumovaný misál XIV D 12. Ačkoli se jedná o výjimečně cenný pramen pro studium vývoje mešního repertoáru v Evropě i v českých zemích, dosud se mu v odborné vědecké literatuře dostalo pouze částečné pozornosti. Dosavadní dílčí výsledky vědeckého bádání zasazovaly vznik rukopisu do různých období a míst. Jedním z cílů této práce je přispění k problematice datace a provenience pramene, zejména na základě zpracování a rozboru jeho hudebně-liturgického obsahu. Neméně důležitou výpovědní hodnotu misálu tvoří analýza vybraných částí repertoáru, díky níž lze blíže vymezit okruh evropských tradic, z nichž rukopis vychází, a upřesnit vývoj tradice zachycené v domácích pramenech. Klíčová slova: gregoriánský chorál, středověk, hudební rukopisy, misál, mše, mešní proprium, vyšehradská kapitula, alleluia
|
|
|
Hřebeny ve středověku: archeologicko-kulturně-historická studie
Mezuliáníková, Anna ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Profantová, Naděžda (oponent)
(česky) Hřebeny jsou na celém světě používány jako toaletní předměty sloužící k úpravě vlasů a vousů, případně jako ozdoba účesu. Hřebeny však mají také řadu symbolických a magických významů. Cílem této práce, je komplexní pohled na hřebeny jako jednu z kategorií hmotné kultury středověku. První část je věnována výrobě hřebenů ve středověku, konkrétně materiálům, ze kterých byly hřebeny vyráběny, technologii jejich výroby, výzdobným motivům, otázce míry specializace kosťařství a dílnám na výrobu předmětů z kostí a parohu. Druhá část je zaměřena na funkci hřebene, vývoj účesu ve středověku, symboliku a magické významy hřebene a s tím související představy o magickém významu lidských vlasů a vousů a rituály spojené s jejich stříháním a česáním. Důležitou součástí této práce je analýza, syntéza a následná interpretace vybraných nálezů raně až vrcholně (případně pozdně) středověkých hřebenů z území České republiky. Cílem této analýzy, syntézy a interpretace je porovnání morfologických parametrů a výzdoby hřebenů z různých období středověku. Z této části do velké míry vychází kapitola věnovaná chronologii, morfologii a typologii středověkých hřebenů a kapitola týkající se sociálně - reprezentačních aspektů užívání hřebenů.
|
|
| |
|
|
Obilí ve středověké kultuře českých zemí
Freiová, Kristýna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hubáček, Ondřej (oponent)
Zemědělství se v dějinách lidstva objevilo před 12 000 - 5 000 lety. Lidé se tehdy začali usazovat, aby se primárně věnovali obdělávání půdy a pěstování obilnin, které poznali jako divoce rostoucí rostliny. Nový způsob života postupně změnil společenský i kulturní řád. Návrat k původnímu způsobu života nebyl nemožný. Před příchodem Slovanů na území dnešní Moravy a Čech postupně hospodařily na našem území různé indoevropské kmeny. Nejvýznamnějšími z nich byli Keltové a Germáni. Na jejich zemědělskou činnost navázali Slované přicházející z východních částí Evropy snad v druhé polovině 6. století. Po prvotních státních útvarech, z nichž se dá doložit pouze existence Velké Moravy, vznikl raný český stát. I ve zdejší kultuře mělo obilí svou nenahraditelnou úlohu. Zemědělská činnost byla hlavním zdrojem obživy celého obyvatelstva. V tomto období se pěstovalo proso a pluchaté pšenice jednozrnka a dvouzrnka, které postupně ustoupily pšenici obecné a ječmenu. Půda se obdělávala dřevěnými rádly, která půdu pouze rozrývala. Obilí, které se sklízelo pomocí srpů, se ukládalo v zemních jamách. Aby byly obilniny pro člověka lépe stravitelné, semílaly se na mouku. Nejprve k tomu účelu sloužily různé rotační ruční mlýnky a až od 12. století velké mlýny na vodní kolový pohon. Obilná strava byla vesměs prostá. Pouze...
|
|
|
J.R.R. Tolkien aneb "Cesta k inspiračním kořenům a zase zpátky k modernímu románu"
Růžková, Johana ; Med, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bedřich, Martin (oponent)
Práce se soustředí na nahlédnutí, pochopení a strukturování prozaického díla J.R.R.Tolkiena, a rovněž na poodhalení jeho myšlenkových a estetických zdrojů. Zejména se jedná o starogermánský mýtus, jeho středověké zpracování, křesťanskou tématiku a moderní román. Rovněž se nastiňují Tolkienovy teoretické úvahy na téma mýtu a pohádky. Prostor je ponechán i reakcím na Tolkienovo dílo - odborným, čtenářským a zejména literárním, a tedy plošnému zhodnocení tohoto odjedinělého zjevu v rámci moderní literatury.
|
|
|
Kostel sv. Jakuba staršího v Praze-Petrovicích
Dvořák, Václav ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Kostel sv. Jakuba Staršího v Praze-Petrovicích Anotace Práce se zabývá farním kostelem sv. Jakuba Staršího v Petrovicích v Praze a jeho kulturně- historickým vývojem a změnami. Jejím cílem je zaznamenat a sjednotit všechny známé studie o kostelu s přihlédnutím na vývojovou podobnost ostatních kostelů v okolí Prahy a poukázat na ojedinělost místa, na kterém se nachází. Práce by mimo jiné mohla zviditelnit do dnešní doby nepublikované archivní záznamy ze 40. let 20. století.
|
|
|
Lov zvěře v raném středověku
Vaníčková Žemličková, Andrea ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
(česky) Práce se věnuje lovu zvěře v raném středověku na území České republiky. Shrnuje poznatky písemných i ikonografických pramenů a porovnává je s výsledky archeozoologických souborů z lokalit datovaných do tohoto období. Práce se zabývá loveckým právem na našem území, revíry i organizací lovu. Převážná část práce je věnována samotné zvěři, druhům, které se lovily a jejímu využití. Protože lov nebyl v tomto období dostupný všem vrstvám obyvatel stejnou měrou, je sledován také podíl lovené zvěře na hradištích a sídlištích.
|
host ::
RSS.