|
|
Mediální výchova v rodině
Cigánková, Klára ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šťastná, Lucie (oponent)
Diplomová práce "Mediální výchova v rodině" se zabývá mediálně výchovnými strategiemi neboli rodičovskou mediací. Vedle školy je to právě rodina, která ovlivňuje ve vysoké míře mediální gramotnost dětí. Teoretická část práce shrnuje, jakým způsobem bylo toto téma zpracováno v zahraničních i českých studiích a jaké jsou základní charakteristiky rodičovské mediace. Mediálně výchovné strategie jsou také posuzovány v souvislosti se socializací dítěte a výchovnými a komunikačními styly v rodině. Odborná literatura hovoří nejčastěji o třech typech rodičovské mediace, patří mezi ně mediace aktivní, restriktivní a společné sledování. Ačkoli byly tyto styly definovány zejména v souvislosti se sledováním televize, dají se s menšími obměnami přenést i na další média včetně internetu. V praktické části byla provedena kvalitativní analýza hloubkových rozhovorů s rodiči, kteří měli děti ve věku 12-15 let. Cílem bylo zjistit, co si rodiče myslí o vztahu médií a dětí, jaké mediálně výchovné strategie vůči svým dětem používají a co všechno podobu a způsob uplatňování těchto strategií ovlivňuje. Zajímalo nás také, jestli mají rodiče nějaké konkrétní potřeby v oblasti mediálního vzdělávání svých dětí, přičemž výsledky z této oblasti dotazování by mohly sloužit jako zdroj nebo inspirace pro definici obsahu a formy případných...
|
|
|
Mediální výchova na školách - kriticko-analytický či produkční přístup
Ročňák, Jakub ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Cílem předkládané práce, jež nese název "Mediální výchova na školách - kriticko- analytický či produkční přístup", je na teoretickém základu, jenž ukotvuje rámec našeho zájmu, zmapovat aktuální stav praxe mediální výchovy na vzorku středočeských gymnáziích. Naší snahou je v teoretické části poskytnout čtenářům rozsáhlejší vhled do problematiky mediální gramotnosti jako cíle mediální výchovy, postihnout stručně historii vývoje pohledu na úlohu mediální výchovy, stejně jako prozkoumat, jakým způsobem je mediální výchova začleněna v rámci českého systému sekundárního vzdělávání a reflektovat formy její možné realizace. V neposlední řadě má práce popsat a přiblížit dva základní přístupy k výuce mediální výchovy, jejichž prostřednictvím má tato směřovat k rozvoji mediální gramotnosti a jež jsou obsaženy v samotném názvu práce. Výzkumu vedeného kombinací dotazníkového šetření a rozhovorů s pedagogy využíváme jako prostředku přemostění mezi stanovenou teorií a obrazem skutečné praxe. Výzkumná část si tak bere za cíl především poskytnout rámcový vhled do současné praxe vyučování mediální výchovy na středočeských gymnáziích a skrze interpretaci hlavních postřehů poukázat alespoň na základní problematické body, s nimiž se při realizaci mediální výchovy musí pedagogové potýkat.
|
|
|
Pořad Wifina v kontextu mediální gramotnosti a vzdělávání médii
Novotná, Helena ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šťastná, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce je příspěvkem k tématu rozvoje mediální gramotnosti a zároveň se věnuje efektivitě vzdělávání dětí skrze televizní pořad. Práce nabízí stručný přehled pořadů veřejnoprávní dětské televize ČT:D, které diváky seznamují s poznatky z různých oborů a lze je považovat za vzdělávací. Podrobně je popsán pořad Wifina, který je pozdějším objektem výzkumu. První část práce uvádí faktory, které ovlivňují příjem informací z televizního vysílání. Práce také představuje různé varianty klíčových konceptů mediální gramotnosti, včetně jejich zpracování v českém prostředí. Cílem práce je zjistit, zda pořad Wifina přispívá svým obsahem k rozvoji mediální gramotnosti a zda jeho reportáže napomáhají vytváření všeobecného rozhledu a vzdělání v rozmanitých oborech. Na základě obsahové analýzy pořadu a následné kvalitativní komparativní analýzy dvou skupin dětí - diváků a nediváků - autorka zjišťuje, zda Wifina vzdělává své diváky jak v mediální problematice, tak v dalších oborech. Hodnocení výzkumu nabízí nejen konkrétní případy pořadem poznamenaných i netknutých diváků, ale i diskusi nad tím, které faktory efektivitu vzdělávacích pořadů ovlivňují. Kromě obsahu samotného autorka práci pojala jako otestování sady metod, které skombinovala pro potřebu zjišťování efektivity vzdělávacích pořadů. Tento...
|
|
|
Přístup k univerzitnímu a neuniverzitnímu studiu médií v britském a německém prostředí : srovnávací studie
Brejlová, Iva ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Práce Přístup k univerzitnímu a neuniverzitnímu studiu médií v britském a německém prostředí: srovnávací studie porovnává přístupy Velké Británie a Německa k terciárnímu vzdělávání, které se tematicky váže k médiím. Ukazuje specifické pojetí tohoto oboru ve dvou odlišných mediálních prostředích, které se vyvinuly na základě různých historických zkušeností a po rozdílném přijetí mediálních studií jako oboru na půdu institucí terciárního vzdělávání. Obor nemá jasně stanovené hranice a tak poskytuje zemím možnost zasadit ho do vlastního pojetí. Diplomová práce zkoumá terciární vzdělávání vázané na média na vysokoškolských institucích, v rámci jednotlivých studijních programů, ve směřování odborných publikací, v národních vzdělávacích dokumentech i v hodnocení nadnárodních organizací. Definuje relevantní subjekty a sylaby, identifikuje základní kompetence absolventů těchto studií, procesy, jejichž prostřednictvím se stávají odborníky i vzdělávací aktivity v oblasti mediálního vzdělávání. Analyzuje odlišnosti, očekávání a metody ve studovaných dokumentech. Zkoumá, zda zůstávají přístupy Velké Británie a Německa odlišné i přes stejně směrované požadavky, které na ně klade především Evropská unie.
|
|
|
Školní média - tisk, rozhlas, televize, internet : na příkladu Olomouckého a Ústeckého kraje
Smrčková, Dana ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Švec, Štefan (oponent)
Diplomová práce "Školní média - tisk, rozhlas, televize, internet: na příkladu Olomouckého a Ústeckého kraje" pojednává o školních mediálních aktivitách žáků a studentů škol primárního a sekundárního vzdělávání, a to se zaměřením na české prostředí. Problematika je zasazena do širšího kontextu mediální gramotnosti, potažmo mediální výchovy, přičemž výklad akcentuje její produkční směr. Stěžejní kapitoly historicko-teoretické části představují nástin vývoje školních médií od jejích počátků do současnosti. Praktická část mapuje povahu školních mediálních krajin Olomouckého a Ústeckého kraje. Výzkumné šetření se zaměřuje především na výskyt školních mediálních aktivit, formy jejich výstupů a charakteristiky jednotlivých typů školních médií, věnuje se zejména současným trendům ve vydávání školních a třídních časopisů, jejich tematickému a žánrovému profilu a sumarizuje důvody, které brání realizaci školních mediálních aktivit. Na základě shromážděných poznatků a dat vyvozuje typologii školních médií, kritéria jejich možné kategorizace a začleňuje je do mediálního systému. Diplomová práce je tak příspěvkem ke studiu školních médií a představuje bázi, z níž lze vycházet při dalším zpracování tematiky.
|
|
|
Mediální výchova jako prostředek rozvoje kritického hodnocení politické reklamy v kontextu předvolebních kampaní u studentů středních škol
Pokorná, Gabriela ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Stracený, Josef (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na vliv mediální výchovy na schopnost žáků středních škol interpretovat politickou reklamu. V první části seznamuje čtenáře s konceptem moderní demokracie, ve které hrají média nesmírně důležitou roli, v oblasti politické reality potom především v předvolebním období. Čtenář je uveden do problematiky vlivu médií na občana, který je vystaven produktům politického marketingu. Vzhledem k tomu, že je tato práce zaměřena na žáky střední školy, zabývá se tato práce i národními, mezinárodními a zahraničními výzkumy, které dávají do souvislosti pojmy politika-média-středoškoláci. Druhá část práce je tvořena výzkumem, který se snaží zhodnotit, jaký vliv má mediální výchova na žáky v oblasti analýzy politické reklamy, stejně jako jejich postoje k politologickým tématům. Výzkum je koncipován jako kvalitativní porovnání výpovědí žáků, kteří projdou kurzem mediální výchovy, na otázky zaměřující se na kritickou analýzu vybrané politické reklamy, přičemž jsou odpovědi žáků porovnány s kontrolní skupinou, která takto mediálně vzdělávána nebyla. Klíčová slova: demokracie, volby, předvolební kampaň, politický marketing, politická reklama, média, masmédia, mediální výchova, středoškolské vzdělávání
|
|
|
Postavení médií v každodenním životě současných žáků 2. stupně
Gsöllhoferová, Markéta ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Lucký, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce si všímá vlivu vybraných médií na žáky druhého stupně základních škol především z pohledu toho, jak tento vliv sami na sobě vnímají samotní žáci. V úvodní teoretické části seznamuje s vybranou související literaturou a z ní vyplývajících paradigmat, s vybranými odbornými pojmy, teoriemi vlivu médií a stávající úrovní mediální výchovy v rodinách a školách. Empirická část, která je v této práci stěžejní, pak podrobně seznamuje s přípravou, realizací a výstupy z dotazníkového průzkumu provedeného na dvou pražských základních školách mezi žáky pátých a devátých tříd. Kvantitativní dotazníkové šetření na stanovených hypotézách mnohdy potvrdilo předcházející teoretické poznatky a výsledky dřívějších průzkumů citovaných odborníků, doplnilo je však o několik nových a závažných zjištění v kontextu médií nových a prokazatelného vlivu, který média na děti školního věku mají. Pro případná zobecnění či snahu aplikovat zjištěné poznatky plošně na širší populaci je však nutné mít na paměti menší velikost výzkumného vzorku, na němž průzkum proběhl. V závěru práce nabízí několik praktických doporučení pro další prohloubení mediální gramotnosti zejména u sledovaných věkových skupin, aplikovatelných jak v domácím, tak školním prostředí.
|
|
|
Mediální výchova v ČR: k zavádění nového tématu do vzdělávacího systému
Wolák, Radim ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Pavličiková, Helena (oponent) ; Kapoun, Pavel (oponent)
WOLÁK, Radim. Mediální výchova v ČR: k zavádění nového tématu do vzdělávacího systému. Praha, 2017. 130 s. Rigorózní práce (PhDr.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D. Anotace (abstrakt) Práce se snaží přispět k poznání procesu zavádění nového tématu: mediální výchovy do českého vzdělávacího systému. V první části vymezuje obsah a roviny mediální gramotnosti a popisuje hlavní přístupy k mediální výchově. Dále se snaží nastínit proměny vzdělávacího systému v ČR. Druhá část je přehledem zavádění mediální výchovy v procesech její systematizace, institucionalizace a implementace. Těžiště je přitom kladeno na popis procesů zavádění v 90. letech minulého stolení a v počátcích století tohoto. Závěrečná část práce se věnuje dvěma pohledům na implementaci mediální výchovy. Popisuje dobový odborný zájem, který byl mediální výchově věnován v její implementační fázi, a dále představuje proměny metodických materiálů pro učitele.
|
|
|
Use of Media in the EFL Classrooms at Secondary Schools in the 21st Century
Slavíková, Lucie ; Vít, Radek (vedoucí práce) ; Synková, Klára (oponent)
Název práce: Využití médií v hodinách angličtiny na středních školách v 21. století Autor: Bc. Lucie Slavíková Katedra: Katedra anglického jazyka a literatury Vedoucí práce: PhDr. Radek Vít, Ph.D. Abstrakt Cílem této diplomové práce je prozkoumat a porovnat různé typy starých a nových médií, která jsou běžně využívána v hodinách angličtiny na českých středních školách v 21. století. Klíčovou otázkou je, do jaké míry jsou nová média zařazována do hodin anglického jazyka na českých gymnáziích a středních odborných školách. Výsledky dotazníkového šetření, které bylo provedeno online na náhodném vzorku českých středoškolských učitelů angličtiny a na vzorku patnáctiletých žáků angličtiny navštěvujících první ročníky středních škol potvrdily, že jak stará tak nová média jsou běžně využívána v hodinách angličtiny. Nicméně i přesto, že v 21. století jsou životy žáků značně ovlivňovány novými médii, používají učitelé angličtiny častěji média stará. Je doporučeno směřovat více iniciativ a programů na podporu zavedení nových médií do hodin angličtiny a také na školení učitelů s cílem umět využívat tato média efektivně. Klíčová slova výuka angličtiny, mediální gramotnost, nová média, stará média
|
|
|
Dětské zpravodajství jako směr televizního vzdělávání
Hrdličková, Šárka ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Hanková, Zdeňka (oponent)
V závěrečné bakalářské práci si kladu za cíl zjistit, zdali může být dětské zpravodajství, vysílané na stanici ČT Déčko zdrojem informací, které by se měly k dítěti dostat, aniž by byl při tom ohrožen jeho mravní, tělesný i duševní vývoj. V teoretické části se zamýšlím nad vlivem televize, potažmo vlivem zpravodajských relací (určených dospělému divákovi) na děti. Popisuji cíle, dramaturgické plány, a zaměření nově vzniklé dětské stanice, především dětské relace "Zprávičky" jako mediálního výchovného prostředku. V praktické části si chci potvrdit či vyvrátit, zdali se tyto plány a cíle tvůrců dětského zpravodajství nemíjí účinkem a zdali jdou správným směrem. Moji bakalářskou práci zpracovávám na základě úzké spolupráce s ČT Déčko a po jejím ukončení bude jejím tvůrcům k dispozici, jako doplňující materiál. Klíčová slova: zpravodajství, vysílání pro děti, dětský kanál, mediální gramotnost.
|
host ::
RSS.